Říj 20, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Pardubické zastupitelstvo ve čtvrtek projedná případnou výstavbu zvířecího útulku v lesoparku na Dukle. Proti umístění vznikla petice. Rozporuplné reakce vyvolává návrh i mezi zastupiteli. ČTK to řekl náměstek primátora Petr Kvaš (ODS). Současný útulek ve Štrossově ulici nemá odpovídající zázemí. Město řeší otázku stěhování útulku skoro 20 let.
Objekt v lesoparku na Dukle, v kterém byla například dřív diskotéka a restaurace, opravit nelzee, protože je ve špatném stavu. A je pro útulek i malý. Studie proto navrhuje stavbu zbourat a postavit novou budovu s výběhy. „Celá studie měla ukázat, jestli je objekt Bobr v lesoparku vhodný k rekonstrukci. Ukázalo se, že ne. V tuto chvíli se měl projekt zastavit a posoudit i ostatní lokality. Máme hezký návrh na útulek, který je použitelný na jiném místě,“ řekl Kvaš. ODS proto podle něj projekt nepodpoří. Zastupitelé ANO, které je s ODS v koalici, se naopak chystají hlasovat pro nový útulek na Dukle.
„Už v roce 2003 se rozhodlo, že přebudujeme útulek na veterině (ve Štrossově). Byl kapacitně nedostatečný. Letos nám dala hygiena výtku kvůli výběhům, budeme je rozšiřovat. Vnímám námitky (proti vybudování nového útulku na Dukle) a zároveň (jim) budu tvrdě oponovat. Jakmile navrhneme útulek jinde, bude proti němu zase petice,“ řekl primátor Martin Charvát (ANO).
V útulku má být i denní centrum pro školy, zázemí pro městskou policii, která by vše měla provozovat.
Ve výbězích by psi mohli být do 17:00. Lidem vadí, že útulek by byl na Dukle blízko základní školy, obávají se, že psi budou štěkat a bude to slyšet i okolních domech. Mají strach ze zvýšení dopravy. Podle starosty Městského obvodu V Jiřího Rejdy (ANO) jsou ale některé obavy liché. „Lidé protestují proti něčemu, s čím se ještě nemohli seznámit. Nebude zvýšení dopravy, u školy je zákaz vjezdu a ten tam zůstane,“ řekl starosta.
Pokud zastupitelé v lesoparku útulek odmítnou, město navrhne prověření dalších lokalit, což je bývalý kasárenský areál Hůrka na Dubině, les na druhé straně od plochodrážního stadionu. Radnice má i pozemky ve Free Zoně, kde není okolní zástavba a jsou tam jen silážní jámy. Stále otevřené téma útulku navíc blokuje jiný městský projekt v areálu veteriny ve Štrossově ulici, totiž výstavbu domova seniory, který tam má vzniknout, dodal náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK
Říj 10, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Lidé si loni odnesli z českých lesů plody za 7,17 miliardy korun. Meziročně se tak cena plodů zvýšila o více než dvě miliardy korun. Nejvíce bylo hub za 4,2 miliardy Kč, dále pak v borůvek za 1,3 miliardy korun. Také loni lidé nejvíce chodili do lesa, a to od začátku měření v roce 1994. Data poskytlo ministerstvo zemědělství. Loni byla koronavirová pandemie, příroda tak byla pro mnohé místem, kde bylo menší riziko nákazy. Také byla zavřená mnohá jinak navštěvovaná veřejná místa.
Loni si lidé odnesli za lesa 42.550 tun plodů. To bylo nejvíce od roku 2013, kdy jich bylo 53.100. Dalšími dobrými roky na lesní úlovky pak byly například roky 2017 a 2015, kdy úroda také překročila 40.000 tun.
Lidé také loni nasbírali maliny za 633 milionů Kč, šlo tak o meziroční zvýšení o více než dvojnásobek. Na více než dvojnásobek se meziročně zvýšila i hodnota ostružin (564 milionů Kč) a necelý dvounásobek byl také u brusinek (112 milionů Kč). U bezinek šlo o zvýšení o polovinu na 327 milionů korun.
V dotazníku pak odpovědělo 70,5 procenta respondentů, že alespoň jednou měsíčně šli do lesa. O rok dříve jich bylo 56,7 procenta. „Zároveň klesl počet lidí, kteří nechtějí nebo nemůžou les navštěvovat z 12,8 procenta v roce 2019 na 7,8 procenta za rok 2020,“ dodává dokument. Loni stoupl počet návštěv lesa na jednoho obyvatele na 35,97 návštěvy. Předloni šlo o 22,9 návštěvy lesa ročně. „Frekvence návštěv u jednotlivých kategorií byla v posledních letech poměrně stabilní. V roce 2019 došlo k výrazné změně včetně relativně vysokého podílu osob, které do lesa prakticky nechodí. Oproti tomu v roce 2020 nastal výrazný obrat. Návštěvnost meziročně stoupla o 57 procent a v absolutních číslech je nevyšší za celé sledované období,“ uzavírá dokument.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Říj 7, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Kvůli klimatickým změnám a činnosti člověka se do výrazných problémů dostávají zvířata, která na jaře migrují z jihu za mírnějším počasím na sever severní polokoule. Zatímco dosud jim migrace a útočiště na severu skýtala dobré podmínky pro rozmnožování a přežití, nyní se mění k horšímu. Kvůli tomu se zmenšuje jak populace jednotlivých druhů, tak tím mohou trpět celé ekosystémy, shrnul výsledky studie mezinárodního týmu vědců jeho vedoucí Vojtěch Kubelka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
Výsledky studie jsou impulzem pro navazující výzkum a pro praktická ochranářská opatření, která mohou dopady klimatické změny a lidské činnosti zmírnit. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí instituce Hana Šprtová.
Zvířata migrují na sever odedávna kvůli rozmnožování. Ve studii se vědci zabývali sezonními přesuny například bahňáků, racků, hus, kachen, rybáků, pěvců, sobů, netopýrů, motýlů a vážek. Důvodem vždy byl dostatek dostupné potravy, menší ohrožení parazity a predátory ve srovnání se situací s oblastmi okolo rovníku. O tyto výhody zvířata postupně přicházejí. Důvodem je menší dostupnost rostlinné potravy kvůli tomu, že některé rostliny vykvétají či plodí dříve, než bylo obvyklé, nebo kvůli nedostatku hmyzí potravy, protože vrchol hmyzí hojnosti přichází v jiném období, než stěhovavá zvířata potřebují.
Kvůli globálnímu oteplování se řada parazitů rozšiřuje dále na sever, stejně tak se rozšiřuje působnost některých predátorů, jako lišky obecné. A dostupnost lidských odpadků jako potravy rozšiřuje početní stavy tzv. oportunistických predátorů. A když někteří predátoři nenajdou svoji tradiční potravu, například hraboše či lumíky, vyhledávají hnízda a mláďata migrujících živočichů jako náhradu.
„Tato zjištění jsou alarmující. Žili jsme v přesvědčení, že severní hnízdiště představují pro stěhovavé živočichy bezpečné přístavy. Ale to již bohužel zdaleka neplatí a řada lokalit v Arktidě a mírných severních šířkách může nyní pro různé stěhovavé druhy včetně bahňáků, sobů nebo motýlů představovat ekologické pasti nebo ještě hůře, kompletně degradované prostředí z pohledu výhod pro migraci,“ uvedl Kubelka. Živočichové se tak hůře rozmnožují a zároveň jsou více ohroženi při samotném stěhování.
Autoři ve studii také zdůrazňují, že hnízdiště v severních oblastech mírného pásma a v Arktidě vyžadují značnou ochranářskou pozornost, stejně jako u již dobře rozeznávaných problémů na zimovištích a tahových zastávkách. „V sázce je zejména osud populací a druhů obývajících severní Arktidu, protože tato zvířata nemohou kvůli bariéře Severního ledového oceánu z měnícího se prostředí unikat dále na sever, a pokud se situace nezlepší, mohla by se v příštích desetiletích dostat až na pokraj vyhynutí,“ uvedl Kubelka. Studie, která se zaměřila na ptáky, savce a hmyz, vyšla v časopise Trends in Ecology and Evolution.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
Říj 3, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady
Ve Slaném na Kladensku vznikl moderní sběrný dvůr, město jej otevře v pondělí. Pojme více druhů odpadu, nově například dřevěné odpady a sklo. Dosud byl dvůr na nevyhovujícím pozemku, který má město pronajatý. Na základě poptávky obyvatel bude v novém sběrném dvoře i delší nedělní otvírací doba, řekla mluvčí slánské radnice Markéta Růtová.
Nový dvůr v Netovické ulici, jehož stavba trvala přibližně půl roku, má vylepšené vybavení včetně silniční váhy a počítačové evidence, plochy areálu jsou zpevněné a odvodněné, nechybí ani osvětlení a buňka pro obsluhu.
Jeho vybudování stálo zhruba 11 milionů korun bez DPH, většinu nákladů město zaplatilo z evropské dotace. „Ve sběrném dvoře bude instalován také nový kamerový systém,“ uvedl jednatel slánských technických služeb Martin Konečný. Technické služby jsou provozovatelem sběrného dvora.
Lidé mohou do sběrného dvora vozit například elektroodpad, nebezpečný odpad, velkoobjemový odpad a podobně. V budoucnu zde bude možné odevzdat i kuchyňské oleje a textil. Pro obyvatele města, kteří se prokáží občanským průkazem, je služba zdarma. Určená je pouze soukromým osobám, nikoliv firmám.
Autor: město Slaný
Zdroj: ČTK
Říj 3, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Zvýšit důvěru učitelů ve schopnost školy zlepšit výsledky žáka bez podpory rodiny by mohlo větší povědomí o tom, co je takzvaný wellbeing, tedy spokojenost ve škole. Polovina ředitelů a ředitelek škol se s tímto pojmem nesetkala, i když většina usiluje o jeho principy. Vyplývá to z průzkumu, který udělala agentura STEM pro projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+. Kolem 57 procent vedoucích pracovníků se podle průzkumu domnívá, že podpora dobré spolupráce ve škole nemůže zlepšit výsledky dětí bez zapojení rodin. Mezi pedagogy, kteří znají význam takzvaného wellbeingu, naopak 63 procent věří, že se žáci zlepšit mohou i bez pomoci rodin.
Průzkum se uskutečnil v srpnu a zapojilo se do něj 393 ředitelek a ředitelů základních škol. Pojem wellbeing se v českém školství vyskytuje krátce a nahrazuje různé jiné termíny, jako například pohoda nebo klima školy. Anglické slovo používané v různých zemích světa zahrnuje fyzické, emocionální, sociální, rozumové a duševní hledisko spokojenosti. „Šetření STEM ukázalo, že velká část ředitelů škol, přestože se s pojmem ještě nesetkala nebo jej slyšela teprve nedávno, usilovala a usiluje o to, aby v jejich školách fungovaly pěkné vztahy, kvalitní a efektivní pedagogická práce a příprava žáků na budoucí život,“ uvedl František Halada z Asociace ředitelů základních škol.
Podle autorů průzkumu se sice potvrdila obecně přetrvávající skepse vůči možnostem školy pomoci dětem překonávat znevýhodnění spojená s jejich rodinným zázemím, jak to ukázaly už předchozí průzkumy. Nyní ovšem sociologové zvlášť vyhodnotili mínění vedoucích pracovníků, kteří deklarovali dobré povědomí o wellbeingu, a názory v této skupině byly opačné. Kolem 63 procent z nich uvedlo, že podpora wellbeingu může zlepšit vzdělávací výsledky žáků s nedostatečnou podporou v rodině.
„Je to poprvé, kdy jsme zaznamenali ve větší míře jinou než běžnou odpověď, že škola takovým dětem pomoci nemůže. Cítím v tom naději, že kdyby se u pedagogické veřejnosti podařilo zvýšit povědomí o významu wellbeingu pro vzdělávací úspěch žáků, mohlo by to ovlivnit aspirace učitelů a zvýšit jejich důvěru v to, že dokážou vzdělávací výsledky žáků, kterým chybí podpora rodiny, zlepšovat,” řekla Lenka Felcmanová z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.
Ředitelé jsou si podle průzkumu vědomi souvislosti mezi spokojeností učitelů a žáků. S tím, že nedostatečné naplnění wellbeingu pracovníků negativně ovlivňuje pohodu žáků, souhlasilo 88 procent z nich. Pro podporu wellbeingu by uvítali hlavně pomoc při zajišťování supervize či mentoringu pro pedagogy, individualizaci vzdělávání žáků nebo zřízení relaxačních míst pro žáky i učitele. Významnou podporou by podle nich bylo také zavedení školní sociální práce či zajištění školních psychologů.
Autor: agentura STEM
Zdroj: ČTK
Říj 2, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
O odchyt a kroužkování ptáků na Anenských rybnících u Plané na Tachovsku byl dnes velký zájem, dorazilo téměř pět desítek dětí i dospělých. Akce se konala v rámci Festivalu ptactva, který tu pravidelně pořádá Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) se Správou CHKO Český a Slavkovský les. Přírodovědcům se dnes podařilo odchytit hlavně sýkory nebo červenky. Tyto druhy se zde na podzim pravidelně vykytují především kvůli potravě.
„Odchyt ptáků děláme do nárazových sítí, které se postaví do vhodného prostředí. Abychom si trochu pomohli, tak pouštíme nahrávky hlasů ptáků, které přitáhnou k síti větší zájem jednotlivců. Pro tyhle účely pouštíme směs druhů ptáků, abychom nalákali více druhů,“ řekla Milena Prokopová ze správy CHKO Český les.
Na sítě, které ornitologové postavili brzo ráno, se podařilo chytit okolo 20 ptáků. Zachytila se sýkora koňadra, modřinka a lužní, dále konipas horský, pěnice černohlavá a červenka obecná. Jejich počet byl vzhledem k současnému ročnímu období podle Prokopové velký. Opeřenci se v době podzimního tahu shromažďují u rybníků, které jsou v tuto chvíli vypuštěné, zejména z důvodu potravy, hlavně hmyzu. Poté na zimu migrují na jih.
Přírodovědci dávali odchytnutým opeřencům stříbrný kroužek se sériovým číslem. Mohou tak při dalším odchytu zjistit, jak ptáci migrují. Dále určili a zaznamenali jeho druh, pohlaví, přibližné stáří, váhu a změřili délku křídel a ocasu. Zájemci si dnes mohli vyzkoušet i pozorování ptactva statickým dalekohledem.
Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
Říj 2, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Mezinárodní tým vedený Zuzanou Musilovou z Univerzity Karlovy (UK) prokázal velké rozdíly ve zraku dospělých jedinců a potomstva hlubokomořských druhů ryb. Zrak se podle studie zásadně promění, když tyto ryby během života sestoupí do hlubin. Projekt také zodpověděl otázku, proč je u hlubokomořských ryb přítomen čípkový gen citlivý na zelenou barvu. Ve velké hloubce jim totiž nijak nepomáhá. Za Přírodovědeckou fakultu (PřF) o výzkumu informoval Michal Andrle v tiskové zprávě.
Musilová pracuje na katedře zoologie PřF. Většina hlubokomořských ryb má podle vědců ve své sítnici pouze tyčinky citlivé za nízkých intenzit světla, čípky v hlubině nemají využití. Velká část čípkových genů tudíž z genomu vymizela během evoluce – kromě zmíněného proteinu citlivého na zelenou barvu.
Nyní vědci našli vysvětlení vyplývající ze životních změn těchto zajímavých tvorů. V larválním stadiu, totiž začínají v mělké vodě mezi ostatním planktonem, kde je dost potravy. Až za nějaký čas tyto ryby sestoupí do hloubek oceánu, kde stráví zbytek života. A právě „zelené“ čípky využívají larvy, neboť potřebují vidět za vyšší intenzity světla. Později jsou čípky postupně nahrazovány tyčinkami, a to i na molekulární úrovni. Vědci využili data z transkriptomu 20 druhů hlubokomořských ryb.
Podle týmu je zmíněný vývoj typický pro většinu těchto ryb, i tady je však výjimka – skupina ryb stříbrooček. Ty mají v buňkách oka směs čípkových a tyčinkových genů. Podle PřF tedy odborníci předpokládají možnost, že se v budoucnu prokáže, že hranice mezi čípkem a tyčinkou u těchto ryb není ostrá.
Výsledky současného výzkumu publikoval časopis Molecular Biology and Evolution. Prvním autorem je doktorský student katedry zoologie Nik Lupše.
Musilová za výzkum evolučních procesů u ryb v úterý převzala cenu Neuron pro mladé vědecké naděje. Mezinárodní tým, který vedla, také předloni vzbudil velkou pozornost, když zjistil, že zkoumaným hlubokomořským rybám umožňují namnožené tyčinkové fotoreceptory v sítnici rozlišovat barvy v temných hloubkách. U ostatních obratlovců tyčinky ve tmě zajišťují černobílé vidění, barvy rozlišují při dobrém světle právě pomocí čípků. Studii tehdy publikoval časopis Science.
Autor: UK, Přírodovědecká fakulta
Zdroj: ČTK
Zář 29, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Pardubice chtějí nejspíš v příštím roce odbahnit jezero Čičák, které je v parku Na Špici. V minulosti od investice kvůli vysokým nákladům ustoupilo, v roce 2014 dokončilo jen opravu parku. „Současný stav není úplně ideální, byly tam v minulosti úhyny ryb. V současné době je udělaná projektová dokumentace na odbahnění,“ uvedl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Bahno specializovaná firma odtěží, naloží na loď, která náklad odveze do lokality Hůrka. „Tam bude hmota deponová, budou se následně dělat průzkumy, chemické rozbory, aby se určilo, co s tím dál,“ řekl Nadrchal.
Čičák vznikl při regulaci toku Labe v 60. letech minulého století. Je nedaleko soutoku Labe a Chrudimky. Odbahnění jezera chtělo minulé vedení radnice stihnout na podzim v roce 2013 ještě před revitalizací parku Na Špici. První dvě firmy z tendru odstoupily, třetí společnost nabídla cenu téměř devět milionů korun, což město vyhodnotilo jako drahé.
Kolem deseti milionů korun by město mělo zaplatit i teď. Cenu ukáže výběrové řízení na firmu, která práce provede. „Vzhledem k tomu, jak se hýbou ceny stavebních prací, je to velmi turbuletní,“ řekl Nadrchal. Na odbahnění chce radnice získat dotaci, dodal.
Matiční jezero, které je větší a nachází se u Bubeníkových sadů, je už odbahněné. Práce za 21 milionů korun skončily po dvou letech na konci loňského roku. Jezero vzniklo v roce 1910 po oddělení slepého ramene Chrudimky. Bylo plné sedimentů a časem by zaniklo. Vytěžený materiál se neodvážel všechen pryč, část sedimentů zpevnila břehy. Jsou ve speciálních vacích. Kolem břehů jsou dřevěné palisády a mezi nimi vaky. Horní vrstvu dělníci rozřízli a plochu zatravnili. Jezero je teď proto o něco menší. Plocha Čičáku by se úpravami zmenšit neměla.
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
Zdroj: pardubicky.denik.cz
Zář 27, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ocenění za naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN letos v Česku získal projekt duševní zdravovědy pro školáky, nástroj umožňující odhalit nehospodárné zakázky nebo osvěta o menstruaci v rozvojových zemích. Výsledky pátého ročníku Cen SDGs (Sustainable Development Goals – Cíle udržitelného rozvoje) vyhlásili organizátoři dnes večer v Černínském paláci v Praze. Ocenění získalo šest projektů vybraných odbornou porotou.
O Cenu SDGs se ucházelo 238 projektů. „Letošní ročník vynikal širokou škálou projektů, které skrze inovace řeší aktuální společenské problémy,“ uvedla Lucie Mádlová, ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, která Ceny SDGs v Česku od roku 2017 vyhlašuje. Prvenství v kategorii Veřejná sféra si letos odnesl spolek Nevypusť duši s projektem, který učí děti i učitele, jak správně pečovat o duševní zdraví a ukazuje, kde včas vyhledat pomoc v případě nouze.
Programem dosud prošlo téměř 8500 žáků. V kategorii Byznys porota ocenila společnost Datlab. Její nástroj „Kontrola proti nehospodárným veřejným zakázkám“ hledá porušování předpisů, smlouvy s takzvanými bílými koňmi či politiky, případně firmy soutěžící o zakázku s předem domluveným vítězem jen naoko. Nástroj letos využilo několik investigativních novinářů i policie, uvedli organizátoři Cen SDGs.
Laureátem kategorie Mladí lídři se stal 24letý Tadeáš Kula stojící za projektem Reknihy, který umožňuje sdílení knih a učebnic mezi čtenáři a hledá jim nové majitele. Za dva roky fungování Reknih lidé zachránili přes 35.000 přečtených knih, čímž ušetřili okolo 21 tun papíru.
Cenu České rozvojové agentury si z Černínského paláce odnesli zástupci Diakonie Českobratrské církve evangelické. Projekt jejího Střediska humanitární a rozvojové spolupráce zaměřený na osvětu o menstruaci řeší nedostatek cenově dostupných menstruačních prostředků v rozvojových zemích pomocí znovu použitelných vložek.
Letošní ročník Cen SDGs provázelo téma vzdělávání. Vyhlášená proto byla i speciální kategorie oceňující inovativní projekty vzdělávání dětí i dospělých. Jejím vítězem se stalo centrum TEREZA s mezinárodním projektem Ekoškola, vedoucím mladé lidi k udržitelnému způsobu života. V současnosti je v Česku do Ekoškoly zapojeno přes 70.000 dětí a dospělých v mateřských, základních a středních školách.
Cenu za Reporting podle SDGs si odnesla Komerční banka. Porota ocenila, že banka ve svém nefinančním reportingu prokazuje komplexní přístup k udržitelnému rozvoji. Kromě vítězů v šesti základních kategoriích zaujala letos porotu technologická firma Refork, vyvíjející materiály z dřevní moučky pro výrobu udržitelných alternativ k plastovým výrobkům. Organizátoři Cen SDGs firmu nominovali do světového finále soutěže Moonshot Awards v New Yorku.
Sedmnáctku Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals – SDGs) přijaly v září 2015 všechny členské státy OSN. Teze mají do roku 2030 pomoci vyřešit ekonomické, environmentální i sociální problémy. Přinášejí plán vedoucí k vymýcení extrémní chudoby, k boji s nerovností a nespravedlností a k ochraně planety před klimatickými změnami. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti o Cílech udržitelného rozvoje už někdy slyšela více než polovina Čechů. Alespoň základní informace o nich má 29 procent lidí.
Autor: Asociace společenské odpovědnosti
Zdroj: ČTK
Zář 27, 2021 | Mohlo by zajímat, Ovzduší
Koncentrace polétavého prachu a oxidu dusičitého (NO2) podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znamená každoročně předčasnou smrt až sedmi milionů lidí, kteří dýchají znečištěný vzduch. Tato enormní čísla napovídají, že špatný vzduch škodí lidskému zdraví více, než se kdy předpokládalo.
Poslední změnu směrnic ohledně škodlivin v ovzduší vydala WHO naposledy v roce 2005. Maximální přípustná koncentrace oxidu dusičitého byla až doteď 40 mikrogramů na metr krychlový. Tuto maximální koncentraci povoluje současně i Evropská unie, která se řídí doporučením WHO. Nicméně v budoucnu by tyto hodnoty měly spadnout na 10 mikrogramů na metr krychlový.
Srđan Matić, ředitel kanceláře WHO v Česku, mluví o jasných důkazech vlivu znečištěného ovzduší na lidský život. „Víme nyní, že k propuknutí těžkých zdravotních komplikací stačí mnohem nižší koncentrace znečištění, než se udávalo dříve“ dodává. Znečištěný vzduch je nejen nebezpečný lidskému zdraví, přispívá také k rychlejším změnám klimatu.
Oxid dusičitý pochází zejména ze spalování v naftových automobilech a oxidací oxidu dusného s atmosférickým kyslíkem a ozónem. NO2 především dráždí dýchací cesty a podílí se na nádorových onemocněních. Způsobuje jak lehké záněty dýchacích cest, tak i edémy plic.
Polétavý prach pak vzniká především při spalovacích procesech v dopravě, energetice, domácnostech, zemědělství a na skládkách odpadu. EU stanovuje mezní hodnotu 25 mikrogramů jemných částic PM2,5 na metr krychlový.
Pardubický kraj se potýká škodlivými látkami v ovzduší, které vznikají při nedokonalém spalování. Spolu s Ostravskem a Královéhradeckem se tak řadí mezi nejvíce znečištěné kraje České republiky. Podle zprávy o zdravotním stavu obyvatel v Pardubickém kraji z roku 2018 se pohybuje podíl vlivu znečištěného ovzduší na celkové úmrtnosti v rozmezí 8-9 %. I ekologická výchova a osvěta může přispět ke zlepšení ovzduší v našem Kraji!
Vedoucí Národní referenční laboratoře SZÚ pro venkovní a vnitřní ovzduší Bohumil Kotlík poukazuje na to, že i když byly naměřené hodnoty škodlivých látek v období pandemie příznivější, tak na každého obyvatele ČR staršího třiceti let připadly v roce 2019 v průměru téměř tři ztracené dny života.
Autor: Ekoosvěta
