Čvc 8, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Kolem přírodních i historických zajímavostí Poodří provede účastníky hra Tour de Aleje, která začíná dnes. Trasu mohou lidé projít pěšky či projet na kole a částečně si ji upravit i rozplánovat podle sebe. Peníze ze zápisného do hry podpoří výsadbu stromů a údržbu útočišť vzácného brouka páchníka hnědého. Hra potrvá do 5. září, uvedla v tiskové zprávě Markéta Dosoudilová z pořadatelské organizace Arnika.
Koordinátorka akce Vendula Šmoldasová řekla, že trasa není jasně vytyčená. Lidé si ji mohou upravit podle vlastních možností nebo také rozložit na více dní. Zároveň ale musí splnit alespoň osm z 12 úkolů spojených s některými místy. Různě náročné herní výzvy cílí na dospělé, děti i soutěžní týmy.
Registrovaní hráči podle Dosoudilové dostanou startovní balíček, herní plán a přístup k on-line obsahu včetně průvodce krajinou.
Dosoudilová popsala, že na trase lze navštívit například Bartošovický zámek s expozicí zaměřenou na Moravské Kravařsko, Dům přírody Poodří nebo Letecké muzeum v Suchdolu nad Odrou. Hra účastníky zavede také k obci Vražné, kde je rodný dům zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, případně vystoupají na rozhledny Pohoř – Olšová a Kanihůra. Vyplněný herní formulář nebo obrázek do výtvarné soutěže na téma Staré vrby, duby a jejich obyvatelé mohou účastníci odeslat mezi 12. srpnem a 12. zářím.
Zápisné půjde například na nákup sazenic dubů a starých odrůd hrušní, výsadbového materiálu i ochrany proti okusu stromů zvěří. Zápisné pro jednu osobu je stokoruna, rodinné 300 korun. Lidé mohou věnovat i takzvané Královské ochranářské zápisné – 600 korun kromě samotné sazenice pokryje i podpěru a ochranu proti okusu. Příspěvek ve 1200 korun zajistí ořez vzrostlé vrby. Ochranáři tím zachrání kmen před rozlomením a zajistí podmínky pro to, aby ve stromu mohl žít páchník hnědý. Tento zavalitý brouk obývá právě dutiny stromů, které však musí být dostatečně prosluněny.
Páchníci v současnosti přežívají ve stromech v zámeckých parcích, oborách či alejích podél cest a rybníků. Duté stromy však bývají mnohdy káceny jako nebezpečné. Tento druh brouka je chráněný v celé Evropské unii a navzdory svému názvu vydává spíše vůni než zápach.
Výsadba stromů v krajině je součástí pětiletého projektu Ochrana páchníka hnědého v evropsky významné lokalitě Poodří. Arnika chce během pěti let vysadit celkem 1500 stromů. Dalších 500 stromů má zakořenit v lokalitách navazujících na chráněné území. Na projektu Arnika spolupracuje s členy Českého svazu ochránců přírody Studénka, Ostravskou univerzitou a polskou Fundacja Ekorozwóju.
Zdroj: ČTK
Kvě 7, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Do konce června je otevřená již pátá veřejná soutěž na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí v programu Prostředí pro život. Pro výzkumné týmy je připraveno dalších 152 miliónů korun na 32 prioritních cílů, například právě ochrany půdy před erozí. Program vyhlašuje Technologická agentura České republiky ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.
„V ochraně životního prostředí potřebujeme další výzkum v celé řadě tematických oblastí. Nejen v ochraně půdy a vůbec přírody a krajiny, ale i v takzvané technické ochraně prostředí. Stále větší pozornost věnujeme i společenskovědním aspektům. Zajímá nás například hodnocení příspěvku různých veřejných výdajů na dosahování cílů udržitelného rozvoje nebo pojištění environmentálních rizik zejména ve spojitosti s dopady změny klimatu,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Pátá veřejná soutěž programu Prostředí pro život je otevřena pro podprogram 1 – Operativní výzkum ve veřejném zájmu. Jeho cílem je zjednodušit a zefektivnit veřejnou správu a zkvalitnit řízení a regulaci v oblasti životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí upřesnilo témata v 32 prioritních výzkumných cílech. Osm z nich je přímo zaměřeno na sucho a další problematiku změny klimatu a další desítka pak nepřímo na dílčí technické a společenské problémy jak adaptace na změnu klimatu, tak na omezování příspěvku ke změně klimatu (mitigace).
Výstupy programu mají pomáhat nejen samotnému ministerstvu, ale i dalším orgánům ochrany životního prostředí na celostátní, krajské i obecní úrovni. V minulosti získal podporu například projekt, který pomáhá snížit množství vzniklého stavebního a demoličního odpadu a také jeho opětovné využití. Další výzkum se zaměřil na praktické možnosti, jak snížit negativní dopady intenzivního zemědělství na včely a čmeláky jako opylovače. Jiný projekt se zase zabýval dopadem možných daní a poplatků na snižování emisí ze silniční dopravy do roku 2030.
Do veřejné soutěže se mohou hlásit jednotliví uchazeči nebo jejich konsorcia. Nemusejí to být jen výzkumné organizace, ale i podniky a neziskové organizace. Důležité je doložit, že výsledky projektu bude některý orgán veřejné správy, případně správce veřejného majetku využívat ve své konkrétní činnosti ve prospěch životního prostředí.
„Výzkum, vývoj a inovace jsou důležité nástroje ochrany životního prostředí, proto se snažíme získat další prostředky do programu Prostředí pro život nejen ze státního rozpočtu, ale například i z evropského Nástroje na podporu oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility, RRF) prostřednictvím Národního plánu obnovy České republiky,“ připomíná Jan Kříž, který řídí sekci fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů.
Zájemci o podporu se mohou hlásit s návrhy výzkumných projektů až do 30. června 2021, a to prostřednictví informačního systému ISTA. Zadávací dokumentace včetně formálních náležitostí je zveřejněna na webu TA ČR.
Zdroj: Tiskové oddělení MŽP
Kvě 6, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP letos zpracovává aktualizaci Implementačního plánu Strategického rámce ČR 2030 pro léta 2022-2023 a Národní dobrovolný přezkum Agendy 2030, který bude ČR v červenci prezentovat na Politickém fóru OSN. Oba tyto strategické dokumenty by měly odrážet i názory veřejnosti, proto spouštíme veřejnou participaci. Zapojit se může každý, a to buď prostřednictvím dotazníku, který je možný během vyplnit během května a/nebo účasti na kulatých stolech, jež budou probíhat online během června a září.
Aktualizace Implementačního plánu ČR 2030
Strategický rámec Česká republika 2030 z roku 2017 představuje vizi, jaká byla měla naše země být na konci tohoto desetiletí. 27 cílů a 97 specifických cílů je rozděleno do 6 klíčových oblastí, které pokrývají důležité výzvy, kterým čelíme a budeme čelit. Z České republiky 2030 proto vycházejí další strategie, které dále upřesňují, jak docílit daných cílů. Implementační plán rozpracovává dlouhodobé cíle do podoby řady konkrétních opatření a doporučení ( více zde). Proto, abychom nalezli nejvhodnější a nejvýznamnější opatření, potřebujeme znát i váš názor. Zapojit se můžete prostřednictvím dotazníkové šetření a/nebo účastí na online kulatých stolech k jednotlivých klíčovým oblastem ČR 2030. Dotazník k aktualizaci Implementačního plánu ČR 2030 je možné vyplnit od 13. května do 6. června 2021. Kulaté stoly k jednotlivým oblastem budou probíhat v červnu a v září 2021.
Národní dobrovolný přezkum Agendy 2030
Národní dobrovolný přezkum Agendy 2030 (VNR) je příležitostí pro každý stát informovat o plnění globálních Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) OSN. Česká republika se přezkumu poprvé zúčastnila v roce 2017, národní zprávu si můžete přečíst zde. V roce 2021 bude Česká republika prezentovat svůj druhý dobrovolný přezkum, který zhodnotí vývoj v uplynulých čtyřech letech. Do konzultací k VNR se můžete zapojit prostřednictvím dotazníkového šetření soustředěného na vyhodnocení důležitosti jednotlivých Cílů udržitelného rozvoje pro Českou republiku. Výstupy dotazníkového šetření k Cílům udržitelného rozvoje doplní národní přezkum o pohled veřejnosti a poskytnou cenné informace pro plánování národní politiky udržitelného rozvoje. Dotazník k Cílům udržitelného rozvoje bude možné vyplnit od 13. do 21. května 2021.
Jak se zapojit?
K vybraným aktivitám se můžete registrovat prostřednictvím formuláře od středy 5. května do úterý 11. května. Den na to, ve středu 12. května obdržíte unikátní odkaz s přístupem k dotazníkům. Více informací a registrační formulář k účasti naleznete na webu cesko-udrzitelne.cz.
Zdroj: Tiskové oddělení MŽP
Kvě 6, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Většina studií, které zkoumají vliv klimatických změn na suchozemské savce, ukazuje jen dílčí obrazy těchto vlivů. Téměř 25 % druhům savců hrozí vyhynutí, toto riziko je ještě zhoršováno změnami klimatu. Různé environmentální změny mají různé vlivy na život zvířat, ať už se jedná o jejich reprodukci, přežití nebo další aspekty jejich života. My přitom nevíme, jak bude většina savců reagovat na změnu klimatu.
Například vyšší teploty by mohly snížit počet mláďat savců, ale pokud mají mláďata větší šanci na přežití díky menší konkurenci, konečná velikost populace nemusí být nutně ovlivněna.
Nelze ale pominout fakt, že vyšší teploty snižují reprodukci i přežití, mají vliv na populaci savců. Například o levhartech sněžných máme jen málo údajů a to přesto, že se jedná o ojedinělý druh.
Máme málo údajů o vlivech změn klimatu především v nejzranitelnějších oblastech, v regionech, které jsou nejvíce ohrožené. Týká se to vysokohorských savců, kdy lze očekávat, že změna klimatu bude ve vyšších nadmořských výškách významná.
Ještě větší mezery máme v údajích o skupinách zvířat, která jsou ve výzkumech opomíjena, jako jsou hmyz a obojživelníci.
Shromažďování údajů o vlivech změn klimatu vyžaduje dlouhodobé investice, které ale nepřinášejí okamžitý výnos, jsou také logisticky náročné. Je proto důležité podporovat výzkum v oblastech, které jsou ohrožené změnou klimatu, především v zemích s nedostatečně financovanou infrastrukturou pro dlouhodobý ekologický výzkum.
Zdroj: British Ecological Society
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)
Dub 30, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
V Pardubicích je první sad se starými odrůdami ovocných stromů. Vysázeli ho dobrovolníci. Nachází se v první obvodě u křižovatky Dašická. S výsadbou pomohly soukromé firmy. Dnes to řekl zastupitel městského obvodu I Filip Sedlák (Naše Pardubice).
„Když vidím, kolik stromů ročně z města zmizí, tak se každý rok snažím zasadit nějaký strom. Když jsem si uvědomil, že je tady tak velký pozemek, tak jsem si řekl, že tady by to vážně šlo,“ řekl Sedlák.
Soukromé firmy koupily stromy a půjčily malý bagr, který vykopal jámy pro výsadbu. Pozemek patří státu a je ve správě silničářů. Stromy ve městě nelze sázet kdekoliv. Nutný je souhlas majitele pozemku.
Dobrovolníci vysázeli dva ořešáky, pět jabloní a pět hrušní. Jabloně jsou odrůdy Ontario nebo Matčino a hrušeň Williamsova nebo Clappova. „Opravdu se mi líbila ta zvědavost a snaha sousedů o zapojení se, ze které je člověk skoro naměkko, když vidíte, jak jedna sousedka vybíhá z domu s konví vody, že chce také pomoct, další nese schůdky na lepší zatloukání kůlů ke stromům,“ řekl Sedlák.
Výsadba by podle dobrovolníků mohla pokračovat i v budoucnu.
„Na další sezonu bychom za náš spolek rádi oslovili další firmy a zájemce, kteří by s výsadbou třeba i dalších sadů na území města mohli pomoci. Za to, jak veřejnosti vyšlo pardubické Ředitelství vstříc v této akci, tak mají od nás slíbený štrůdl,“ řekl členka spolku Naše Pardubice Kateřina Kosová.
Zdroj: ČTK
Dub 29, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
O problematice nedostatku vody a o potřebě adaptace na změnu klimatu dnes na neformální videokonferenci diskutovali evropští ministři životního prostředí. ČR na jednání zastupoval pan náměstek MŽP Jan Kříž.
Zasedání, které se původně mělo konat v portugalské Évoře, proběhlo on-line. Hlavními tématy jednání byla problematika nedostatku vody a sucha v kontextu nové Adaptační strategie EU na změnu klimatu, která byla zveřejněna Evropskou komisí koncem února 2021. Strategie sleduje čtyři hlavní cíle: zrychlení přizpůsobování se změně klimatu, rozvoj znalostí o jejích dopadech, zlepšení sběru dat a podporu globálního řešení adaptace na změnu klimatu. Daná hlavní témata se projednávala ve třech panelových diskuzích.
Konferenci odstartovala ministerská diskuze k výzvám souvisejícím s problematikou zvýšeného rizika sucha v kontextu Adaptační strategie. Česká republika ústy náměstka Kříže potvrdila, že témata nedostatku vody a sucha dlouhodobě považuje za velmi důležitá, zejména pak v kontextu adaptace na změnu klimatu. „Pro nás je zároveň dobrým signálem, že Evropa začala stavět adaptaci na změnu klimatu na stejnou rovinu jako mitigace. Česká republika v současné době dokončuje aktualizaci Národní strategie přizpůsobení se změně klimatu a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. V obou dokumentech je téma vody zohledňováno mnoha různými způsoby, od udržování ekosystémových služeb vodních ekosystémů až po řešení nedostatku vody a dopadů sucha na různá odvětví a oblasti,” dodal náměstek MŽP Jan Kříž.
V druhém panelu proběhla výměna příkladů pozitivní praxe boje proti suchu v jednotlivých zemích. ČR v tomto kontextu zmínila přijetí novely vodního zákona, která zavádí instituty operativního řízení v době sucha, jako jsou plány pro sucho a ústřední a krajské komise pro sucho. Mimo novelu vodního zákona připomněla ČR i další opatření a aktivity.
Poslední diskuzní blok se zaměřil na mezinárodní aspekty nové Adaptační strategie EU. ČR v něm uvedla, že téma adaptace by mělo tvořit klíčovou část vnějších vztahů EU a stát se i důležitou součástí diskuzí u takových témat jako jsou dohody o bezpečnosti a obchodu. ČR dále zmínila nutné navýšení finanční podpory adaptace na změnu klimatu i nezbytnost upřednostnit poskytování podpory nejzranitelnějším zemím, jako jsou nejméně rozvinuté země, malé rozvojové ostrovní státy či africký region.
Zdroj: Tiskové oddělení MŽP, e-mail: tiskove@mzp.cz
Dub 28, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Ministerstvo životního prostředí zahajuje veřejnou konzultaci k návrhu Strategického rámce cirkulární ekonomiky České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040). Tento dokument formuluje nezbytné kroky k tomu, aby byla Česká republika prostřednictvím cirkulární ekonomiky dlouhodobě odolná vůči budoucím environmentálním hrozbám včetně změny klimatu i úbytku biodiverzity a rozvíjela celkově udržitelný společenský systém. Veřejnost se k němu může vyjádřit do 7. května 2021. #CirkulárníČesko2040.
Vypracovaný Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 reflektuje nezbytnost prosazení principů oběhového hospodářství v České republice a řadí oběhové hospodářství mezi její priority. Cirkulární Česko 2040 se zaměřuje na 10 prioritních oblastí: Produkty a design, Spotřeba a spotřebitelé, Odpadové hospodářství, Průmysl, suroviny, stavebnictví, energetika, Bioekonomika a potraviny, Cirkulární města a infrastruktura, Voda, Výzkum, vývoj a inovace, Vzdělávání a znalosti a Ekonomické nástroje.
Prostřednictvím tohoto strategického dokumentu cirkulární ekonomiky jsou formulovány předpoklady, cíle a opatření do roku 2040 pro to, aby byla ČR odolná vůči budoucím environmentálním hrozbám včetně změny klimatu, rozvíjela celkově udržitelný společenský systém a byla schopna reagovat na budoucí zásadní výzvy i v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19. Cirkulární Česko 2040 sleduje dosažení stavu, kdy cirkulární ekonomika přináší České republice podstatné environmentální, ekonomické a společenské přínosy. Česká republika v rámci přijatých opatření systematicky podporuje cirkulární ekonomiku jako model pro zlepšení ochrany životního prostředí, posílení konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti, tvorbu nových pracovních míst a zvýšení surovinové bezpečnosti.
Jak zaslat podnět
Vaše podněty a doporučení můžete do 7. května 2021 zaslat prostřednictvím formuláře na cirkularnicesko@mzp.cz.
Informace získané z veřejné konzultace budou sloužit jako podněty pro případné zpřesnění či doplnění Strategického rámce cirkulární ekonomiky České republiky.
Zdroj (i foto): Tiskové oddělení MŽP
Dub 28, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Netopýři jsou pravděpodobným zoonotickým původem několika koronavirů (CoV), které infikují člověka, včetně SARS-CoV-1 a SARS-CoV-2, které oba způsobily rozsáhlé epidemie. Počet CoV přítomných v dané oblasti silně koreluje s místní druhovou bohatostí netopýrů, která je zase ovlivněna klimatickými podmínkami, které ovlivňují geografické rozložení druhů. Zde ukážeme, že jihočínská provincie Yunnan a sousední oblasti v Myanmaru a Laosu tvoří globální hotspot zvyšování bohatství netopýrů v důsledku změny klimatu. Tato oblast se shoduje s pravděpodobným prostorovým původem předků netopýrů nesených SARS-CoV-1 a SARS-CoV-2. Vzhledem k odhadovanému nárůstu v řádu 100 CoV přenášených netopýry v celém regionu mohla změna klimatu hrát klíčovou roli ve vývoji nebo přenosu dvou CoV SARS. Nová studie poskytuje důkazy o mechanismu, skrze nějž mohla změna klimatu hrát přímou roli při vzniku SARS-CoV-2, viru, který způsobil celosvětovou pandemii.
O negativních důsledcích globálního oteplování už téměř nikdo ve světě nepochybuje. V magazínu Science of the Total Environment vyšla studie, která s ním jako vůbec první spojila i vznik koronavirové pandemie. Vědci z University of Cambridge tvrdí, že globální emise skleníkových plynů v Číně podpořily růst vegetace, v níž se daří netopýrům, kteří na člověka přenesli koronavirus SARS-CoV-2.
NETOPÝŘI V LESÍCH
V jihočínské provincii Jün-nan a přilehlých oblastech v Myanmaru a Laosu došlo během minulého století k rozsáhlým vegetačním změnám, tvrdí výzkumníci z Cambridge. Příčinou prý přitom byly změny klimatické včetně zvýšení teploty vzduchu, množství slunečního světla a oxidu uhličitého v atmosféře. A právě tyto faktory ovlivnily růst rostlin a stromů. Důsledkem toho se krajina zarostlá křovinami začala proměňovat na tropické savany a listnaté lesy, čímž vzniklo vhodné prostředí pro mnoho druhů netopýrů.
A podle vědců není náhodou, že koronavirus se objevil zrovna v oblasti, v níž se zdržuje tolik různých druhů netopýrů. Do oblasti Jün-nan se podle cambridgeské studie během minulého století přestěhovalo 40 nových druhů netopýrů, kteří mohou být nositeli až stovky dalších druhů koronaviru. A právě tato oblast se, jak studie naznačuje, mohla stát místem, kde vznikl SARS-CoV-2. „Pochopení toho, jak se globální distribuce druhů netopýrů změnila v důsledku změny klimatu, může být důležitým krokem při rekonstrukci původu ohniska nákazy covid-19,“ píše na stránkách magazínu Science Daily hlavní autor studie doktor Robert Beyer, který na univerzitě působí na katedře zoologie.
PŘENAŠEČŮM VIRY NEŠKODÍ
A jak k takovým výsledkům badatelé dospěli? S pomocí záznamů o teplotě, srážkách a oblačnosti vytvořili mapu světové vegetace tak, jak mohla vypadat před sto lety. Poté použili informace o vegetačních nárocích různých druhů netopýrů a vypracovali přehled celosvětového šíření každého druhu tak, jak tomu bylo na počátku 20. století. Porovnání se současnou situací jim umožnilo zjistit, jak se důsledkem klimatické změny bohatství netopýřích druhů rozrostlo.
„Kvůli změně klimatu opustily některé druhy některé oblasti a své viry odnesly s sebou. To změnilo nejen oblasti výskytu těchto virů, ale pravděpodobně umožnilo i nové interakce mezi zvířaty a lidmi, důsledkem čehož se zvýšilo riziko přenosu škodlivých virů na člověka, nebo dokonce i vývoje virů nových,“ rozvádí Beyer.
Jen pro představu. Světová populace netopýrů zahrnuje asi tři tisíce různých typů koronavirů, přičemž každý druh netopýrů si průměrně nese necelé tři druhy vlastních koronavirů. Samotní netopýři jsou přitom většinou bez příznaků. Zvýšení počtu druhů netopýrů v určité oblasti způsobené změnou klimatu tak může podle vědců zvýšit pravděpodobnost, že se v nich bude vyskytovat, přenášet nebo vyvíjet koronavirus škodlivý pro člověka.
NETOPÝŘI ZŘEJMĚ INFIKOVALI LUSKOUNA
Dobrá zpráva je, že většina koronavirů přenášených netopýry na člověka přeskočit nemůže. Několik koronavirů, o nichž je známo, že infikují člověka, však velmi pravděpodobně pocházejí z netopýrů, včetně tří, které mohou způsobit smrtelné následky, jak jsme viděli u infekcí MERS, koronaviru CoV, SARS, u koronaviru SARS-CoV-1 a nově i koronaviru SARS-CoV-2. V posledním případě podle studie jako hostitelé viru posloužili luskouni, kteří byli poté prodáváni na trzích ve Wu-chanu, odkud se společně s koronavirem SARS-CoV-2 dostali až k člověku. Na luskouny ale SARS-CoV-2 podle výzkumníků přeskočil právě z netopýrů.
Vědci nyní studii berou i jako výzvu, jíž apelují na politiky, aby uznali roli změny klimatu při propuknutí virových onemocnění a aby se jí zabývali také v rámci programů hospodářské obnovy po následcích pandemie nemoci covid-19. „Pandemie způsobila obrovské sociální a ekonomické škody. Vlády musí využít příležitosti ke snížení zdravotních rizik z infekčních nemocí přijetím rozhodných opatření ke zmírnění změny klimatu,“ uvádí na Science Daily profesor Andrea Manica z katedry zoologie na University of Cambridge.
„Skutečnost, že změna podnebí může urychlit přenos patogenů z volně žijících živočichů na člověka, by měla být naléhavou výzvou ke snížení globálních emisí,“ dodává na Science Daily profesor Camilo Mora z University of Hawai’i v Manoa. Vědci přitom zdůraznili konkrétně potřebu omezit expanzi městských oblastí, zemědělské půdy a lovišť do přirozeného prostředí, aby se snížil kontakt mezi lidmi a zvířaty přenášejícími choroby.
NOVÁ OHNISKA?
Studie také ukázala, že v průběhu minulého století vedly změny klimatu také k nárůstu počtu druhů netopýrů v regionech kolem střední Afriky a Střední i Jižní Ameriky. Nabízí se tedy otázka, zda tyto oblasti do budoucna nehrozí výskytem dalších člověku škodlivých koronavirů.
Zdroj: ZDE, Flowee.cz
Dub 27, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
V Pardubicích vznikne první komunitní zahrada. V centru města je nevyužitý pozemek, na kterém má jednou stát kancelářská budova. Ještě, než ji developer začne stavět, minimálně jednu sezonu tam porostou bylinky, květiny nebo zelenina. „S partnerkou jsme se přistěhovali z Bruselu a chybělo nám tady komunitní vyžití. Podíval jsem se do katastru, zjistil majitele pozemku a napsal jsem jednateli společnosti, jestli si pozemek můžeme pronajmout do té doby, než oni začnou stavět,“ řekl Jiří Beran ze spolku Pardubická KOZA.
Travnatý pozemek je na Masarykově náměstí u autobusové zastávky a administrativní budovy Magnum. Nájemní smlouvu má spolek do října letošního roku, která se dá ještě prodloužit, pokud developer nezahájí stavbu. „Máme pozemek zatím na jednu pěstební sezonu, chceme pozemek otevřít, aby byl k něčemu, k užitku. Teď je to zvláštní tranzitní místo Pardubic,“ dodal Beran.
Zahrada by měla začít fungovat od poloviny května. Bude mít živý plot s tújemi. Budou tam lavice, kde si lidé mohou uspořádat piknik a potkávat se. Nemá to být jen místo pro pěstování bylin a zeleniny.
„Cíl je budovat komunitu, poznat se,“ řekla Margarita Kuvaldina ze spolku. Krajní květináče se zeleninou budou volně k dispozici kolemjdoucím, mohou si ji zdarma utrhnout. „Jako spolek budeme na kraji provozovat několik erárních květináčů, kde budeme pěstovat rajčata, saláty nebo okurky,“ řekl Beran.
Zahrada bude volně přístupná, nebude oplocená. Vyvýšené záhonky si zájemci za 1200 korun na sezonu pronajmou. Spolek má teď třicítku zájemců. Zástupci spolku smýšlejí pozitivně a doufají, že vandalové zahradu neponičí nebo nebudou sklízet zeleninu na záhoncích, které má někdo pronajaté.
„Je to pilotní projekt, samozřejmě narazíme na překážky, výzvy, které budeme řešit. Na konci sezony zjistíme, co funguje, co je potřeba změnit, co bude skvělé. Na to se těšíme, to je součást procesu,“ řekla Kuvaldina.
Zahrada má kolem 1600 metrů čtverečních, může tam být osm desítek záhonků. Na projekt spolek dostal grant, jinak by byl pronájem záhonu dražší. „Což pomůže, aby zahrada byla inkluzivní, nebude jen pro lidi, kteří mají dost příjmů navíc. Spustíme crowdfundingovou kampaň přes darujme.cz na komunitní zahradu. Lidé budou mít smlouvu na farmaření na záhonku,“ řekl Beran.
Zdroj: ČTK
Dub 25, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Velká část žáků a studentů má dobré povědomí o tom, jak šetřit pitnou vodou, a má i zažité správné návyky. Téměř 90 procent oslovených dětí také ví, že do odtoků dřezu, umyvadla či toalet se nemají splachovat zbytky jídla, barvy, léky nebo hygienické potřeby. Vyplývá to z průzkumu programu Recyklohraní, jehož se zúčastnilo 8400 žáků základních škol a středoškoláků.
Podle průzkumu má velká část dětí dobře zažité návyky v nakládání s vodou. Při čištění zubů používá 72 procent dětí kelímek, 65 procent zavírá kohoutek mezi namydlením a opláchnutím rukou nad umyvadlem. Stejný podíl respondentů zavírá přívod vody mezi namydlením a opláchnutím při sprchování. Celkem 87 procent dětí ví, že kapající kohoutek nebo protékající WC vede k velkým ztrátám vody a je nutná rychlá oprava. Pětadevadesát procent respondentů také uvedlo, že je dobré zachytávat dešťovou vodu a využít ji k zalévání rostlin nebo splachování záchodu.
Podle zjištění jsou však u dětí zkreslené odhady průměrné denní spotřeby vody. „Podle Českého statistického úřadu běžný Čech v průměru spotřebuje kolem 90 litrů vody a tuto informaci zná 26 procent dětí. Naopak 65 procent si myslí, že je to méně,“ podotkla Jana Čechová.
O tom, že spotřebu vody mohou snížit například šetrnější systémy pro splachování vody, vědělo 69 procent oslovených. „O existenci tzv. perlátorů, jednoduchých nástavců na vodovodní kohoutek, které snižují průtok vody, slyšelo výrazně méně dětí a jen v pětině domácností je aktivně využívají,“ dodala Čechová.
Podle ředitelky programu Recyklohraní Hany Ansorgové pak také průzkum ukázal, že nejméně polovina dětí neví o takzvané vodní stopě – množství vody, které je zapotřebí k produkci zboží či služeb. „V ČR jde v průměru o cca 4500 litrů vody spotřebované na osobu a den,“ poznamenala Ansorgová.
Výsledky také naznačily, že nádoba na sběr použitého oleje se stává běžnou součástí domácností. Podle průzkumu do ní schraňuje olej, který pak odnáší do sběrného dvora či speciálních kontejnerů, 64 procent rodin. V 10 procentech domácností tak činí výjimečně, ve zbytku pak vůbec.
Projekt Recyklohraní aneb Ukliďme si svět, vznikl v roce 2008. Jeho cílem je vzdělávat žáky a studenty o problémech životního prostřední a nutnosti recyklace.
Zdroj: ČTK
