Čvc 23, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Vědci z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě navrhli metodu, kterou lze využít ke zvážení černých děr. Přestože tyto kosmické objekty jsou samy o sobě neviditelné, vědci k zjištění jejich hmotnosti využili specifické záření uvolněné v jejich okolí. Podařilo se jim tak určit hmotnost jedné z dosud nejtěžších pozorovaných černých děr ve vesmíru.
Petr Horáček z Fyzikálního ústavu připomněl, že černé díry patří mezi nejznámější, ale zároveň nejméně prostudované objekty ve vesmíru. Jejich skutečná podstata je stále předmětem bádání. Černé díry vznikají zhroucením hvězdného materiálu do malého a nesmírně hustého tělesa, které má mimořádně vysokou hmotnost. Na své okolí podle Horálka působí silným gravitačním polem, což znemožňuje jejich přímé pozorování.
Astrofyzikové se proto k určení vlastností konkrétní černé díry musí zaměřit na chování materiálu v jejím okolí. „Interakce černých děr s tímto materiálem se projevuje velmi specifickým rentgenovým zářením a fyzikové nyní přišli na to, jak je možné z jeho vlastností odhadnout hmotnost černé díry,“ uvedl Horálek.
Podle Kateřiny Klimovičové z Fyzikálního ústavu se pozorováním záření z materiálu nedaleko černých děr opavským vědcům podařilo objevit zajímavý jev, přesnou pravidelnost dávek rentgenového záření.
„Periodicita je to přitom doslova kosmicky rychlá, a to v řádu desítek až stovek hertzů. Představme si, že by toto záření vysílal nějaký otáčející se maják. V takovém případě by se musel za jednu sekundu otočit stokrát. Astrofyzikové porovnali pozorování tohoto jevu u několika lokalizovaných černých děr v naší galaxii a zjistili, že děj způsobující změnu dávek rentgenového záření probíhá velmi blízko černé díry, v oblastech s velmi silným gravitačním polem. Měřením těchto dávek pak lze zjistit vlastnosti samotných děr,“ vysvětlila Klimovičová.
Co je příčinou pravidelných rentgenových záblesků v blízkosti černých děr, vědci zatím nevědí. Tým vědců pod vedením Marka Abramowicze ale jevu využil a pokusil se naměřit hodnoty pravidelných změn rentgenového záření v okolí černých děr v centrech velkých galaxií. „U těchto černých děr byla frekvence výrazně nižší. Řádově v jednotkách minut až hodin. Vědci z pozorování tohoto jevu u různých černých děr navrhli způsob, jak určit jejich hmotnosti,“ doplnila Klimovičová.
Astrofyzikové pak touto metodou určovali hmotnosti několika černých děr. Ty se obvykle rovnaly váze statisíců či milionů Sluncí. Narazili i na jeden váhový unikát. „Změřili jsme frekvenci změny rentgenového záření u aktivního galaktického jádra v souhvězdí Pastýře a byli jsme opravdu překvapeni. Odhad hmotnosti, jehož nepřesnost je dána neznámou vzdáleností pozorovaných rentgenových dávek od černé díry, se pohybuje někde mezi deseti miliony až jednou miliardou hmotností Slunce,“ uvedla Klimovičová. Dodala, že jde o jednu z nejhmotnějších černých děr, kterou se vědcům podařilo zvážit.
Zdroj: ČTK
Autor: Slezská univerzita v Opavě
Čvc 20, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady
Radnice v Heřmanově Městci na Chrudimsku chce obyvatele motivovat k vyššímu třídění odpadů. Za více separovaných plastů, papíru či bioodpadů by dostávali slevy z poplatku za popelnice. Detailně sledovat třídění podle domácností umožňuje nový systém odpadového hospodářství.
„Cena za likvidaci odpadů zůstane solidárně stejná. Pokud někdo lépe třídí, měl by mít slevu. Chceme lidi motivovat spíše pozitivně,“ řekl starosta Josef Kozel (Živé město HM). Poplatek na občana činí 550 korun.
Město letos přidalo rodinným domům k popelnicím na směsný komunální odpad ještě další tři nádoby o objemu 120 litrů. Lidem se díky tomu zvýšil komfort při třídění odpadu, protože s ním nemusí chodit do sběrného místa. Rozdalo také občanům 400 zahradních kompostérů.
Evidenční systém svozů pak prostřednictvím QR kódů umí evidovat množství všech druhů odpadu. Po zavedení nových opatření lidé vytřídili o více než polovinu více plastů či bioodpadů, čímž se meziročně zvýšily platby od společnosti EKO-KOM o více než třetinu. To vše umožnilo snížit frekvence svozu směsného odpadu na polovinu, tedy jednou za dva týdny, což přineslo úspory.
U bytových domů, kde jsou společné kontejnery na odpad, chce radnice časem alespoň evidovat množství odpadů podle jednotlivých vchodů. Podle starosty by to mělo přispět k vyšší separaci složek odpadu. Všechny úpravy také umožní přesněji vyvážet vytříděný odpad, aby se nádoby nepřeplňovaly.
Zdroj: ČTK
Čvc 20, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Popsat princip rychlé reakce buněk rostlinných kořenů na hormon auxin se pokouší tým z Univerzity Karlovy (UK). Tým využil nový přístup k měření tzv. membránového potenciálu buněk v kořenech. Vědci použili speciální mikroskop, který živou rostlinu příliš nenaruší. Studii o výzkumu, který přinesl nové poznatky o hormonu auxin, zveřejnil prestižní časopis Nature Plants. Zástupci Přírodovědecké fakulty UK (PřF UK) o tom informovali v tiskové zprávě.
Hormon auxin je součástí všech vyšších rostlin. Podílí se na mnoha procesech formování rostlinného těla. Klíčový je pro růstové pohyby, kterými rostlina reaguje na nějaký podnět – například u slunečnic otáčejících se za sluncem jde o takzvaný heliotropismus.
Tým Matyáše Fendrycha z PřF UK zkoumá růsty kořenů a analyzuje především základní druh tropismu, tzv. gravitropismus – to, jak se kořen rostliny orientuje vůči gravitačnímu poli země. „Gravitace je to první, v čem se rostoucí kořen rostliny orientuje v případě, že nemá k dispozici jiné navigační klíče – jako je například voda,“ uvedl Fendrych.
Centrem pro vnímání gravitace je podle vědců kořenová čepička, která je na špičce kořene. Reakce na gravitaci je ale v kořenu na jiném místě. Pro to, aby rostlina správně reagovala, musí být tato místa informačně propojena. Propojení zajišťuje právě auxin. Pokud špička zaznamená změnu směru gravitace, vyšle auxinový signál na spodní stranu kořene, který tamním buňkám „sdělí“, že mají přestat růst a kořen tím může změnit směr svého růstu. Odborníci v současnosti znají podstatu „klasické“ odpovědi buněk na auxin. Poté, co se auxin naváže na receptor, se spustí molekulární procesy, což vede k přepsání některých genů a reakci buňky. Tato reakce zabere minimálně pět minut.
Přitom podle odborníků existují i velmi rychlé odpovědi na auxin, které trvají nižší desítky vteřin. U nich je však zatím neznámý molekulární mechanismus i jejich význam pro gravitropismus kořenů. „Reakce buněk na auxin dokáže být nečekaně rychlá, což není v souladu s tím, jak chápeme auxinovou signální dráhu,“ uvedl Fendrych. „Přesně tento problém se náš tým pokouší rozlousknout – a náš nový článek nás přibližuje k pochopení mechanismu rychlé odpovědi na auxin,“ dodal.
Vědci vyšli z pozorování rostlinných fyziologů, která ukazovala, že přítomnost auxinu mění rozložení elektrického náboje na obou stranách buněčné membrány. Ten ovlivňuje metabolické i signální děje buňky. „Doposud ale nikdo nezačal zjišťovat, proč se to vlastně děje a jaký význam má depolarizace pro gravitropismus kořene,“ uvedl Fendrych.
Dřív se k měření potenciálu využívaly elektrody, nyní vědci ukázali, že to lze řešit pomocí mikroskopu. „To je takový metodický přínos, že jsme schopní rostliny pozorovat, aniž bychom je příliš stresovali a příliš do nich zasahovali,“ řekl Fendrych. Studie podle něj přinesla i další posun v poznání auxinu.
„Je důležitý pro spoustu věcí. My jsme zde jeden jeho efekt rozklíčovali a popsali jsme, že právě membránová depolarizace, jakožto efekt způsobený auxinem, je důležitý pro gravitropismus kořenů,“ doplnil.
Na studii kromě Fendrychovy laboratoře na UK pracovali vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze či University of Tasmania. Výzkumná práce Matyáše Fendrycha je podpořena prestižním juniorským grantem Evropské výzkumné rady. Vědec ho získal v roce 2018.
Zdroj: ČTK
Čvc 19, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Projekce peruánského filmu Matky Země, workshop i diskusi nabídne tuto středu (21.7.) návštěvníkům festival Země na talíři, který se uskuteční v prostorách olomoucké Pevnosti poznání. Do města se přehlídka vrací po roce, jejím cílem je upozornit na některé palčivé problémy související s produkcí potravin a změnou klimatu, informovali o tom zástupci Univerzity Palackého, pod kterou interaktivní muzeum spadá.
„Přehlídka chce připomenout, že pro mnoho obyvatel planety není dostatek kvalitních potravin samozřejmostí. Je to problém, o kterém je potřeba mluvit, protože populace roste, plocha orné půdy se zmenšuje a lidstvo se musí vypořádat také s klimatickou změnou a jevy, které ji doprovázejí,“ uvedla jedna z organizátorek Radka Kvasničková z výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21.
Součástí festivalu je projekce peruánského filmu Matky Země, který zachycuje portréty pěti žen z Andské vysočiny v jejich každodenním boji o zachování tradičního a organického způsobu obdělávání půdy. Po filmu bude následovat debata s Markem Slováčkem a Veronikou Kočiříkovou z olomoucké Zahrady Vesna, kteří v roce 2019 založili zahradu na opuštěném pozemku ve Chválkovicích. Tématem besedy bude ekologické zemědělství, permakultura a odpovědnost vůči budoucím generacím.
Na festivalu bude řeč i o tom, jak lze být v praktickém životě ohleduplnější k životnímu prostředí. V programu je proto zařazen i workshop výroby domácí kosmetiky bez chemie. Na workshop je nutné rezervovat si místo prostřednictvím e-mailu festival@namysli.com. Kromě toho i letos čeká návštěvníky festivalu soutěžní kvíz a nově možnost výměny oblečení, tzv. swap. Ten odkazuje na přebytečnou produkci textilu.
„Rádi bychom ukázali, jak se vymanit z koloběhu rychlé módy a jak předcházet vzniku zbytečného odpadu. Chceme návštěvníky inspirovat k výměně oblečení, aby si mohli zpestřit svůj šatník, aniž by museli nakupovat nové oblečení,“ doplnila Veronika Miklíková z organizace Na mysli.
Zdroj: ČTK
Čvc 18, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
V ekologii slibují strany před volbami do Sněmovny zpřísnění pravidel pro nakládání s toxickými látkami i trestů za škody na životním prostředí. Také zdůrazňují potřebu nových protierozních opatřeních a rozvoje projektů pro zadržení vody v krajině. Strany se zaměřují i na téma snižování produkce odpadu a jeho efektivnější využití. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a ČSSD také požadují zakotvení ochrany vody v ústavě. Vyplývá to z volebních programů stran a vyjádření jejich zástupců.
Vládní hnutí ANO dosud program nezveřejnilo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale řekl, že klíčovými budou opatření pro adaptaci na klimatickou změnu. Ministr uvedl, že je program zaměřen na projekty pro boj se suchem a zadržení vody v krajině. „Máme tam věci, které se týkají konce uhlí, dalších opatření na úspory energie a přechodu na obnovitelné zdroje. Máme tam řadu bodů, které se týkají pokračování boje proti erozi zemědělské půdy i body, které se týkají většího podílu třídění a recyklace v oblasti odpadů,“ nastínil Brabec.
Koalice Spolu slibuje další změny v protierozní legislativě, motivaci zemědělců k zmenšení půdních bloků, posílení zodpovědnosti za stav půdy těch, co na ní hospodaří či omezení pesticidů. Na pozemkové úpravy ke zpomalení eroze, zadržení vody v krajině a budování cest k pozemkům chce koalice vyčlenit ročně nejméně tři miliardy korun. Chtěla by také revizi zákona o ekologické újmě a zpřísnění postihu viníků ekologických havárií a podmínek pro nakládání s nebezpečnými látkami. Dále zmiňuje nutnost obnovy mokřadů a tůní v krajině, digitálního monitoringu vod v rizikových oblastech či další rozvoj vodohospodářské infrastruktury, podporu elektromobility a recyklace. Budoucnost vidí v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů – zejména fotovoltaiky na střechách.
Vyšší postihy za znečišťování životního prostředí chce také koalice Pirátů a STAN. Slibuje veřejně přístupný on-line monitoring různých složek životního prostředí. Podle koalice je potřeba zvýšit poplatky za znečišťování a zábor přírodních zdrojů či přehodnotit metodiky pro výjimky z limitů pro emise znečišťujících látek. Koalice je také pro omezení hnojiv a pesticidů, podporu recyklace vody a novelizaci zákonů vedoucí k omezení znečišťování a zvýšení ochrany vod. V programu se píše také o nastavení rámce pro udržitelné fungování vodovodních systémů či pravidel krizového řízení v extrémních situací pro kraje a obce. Ohledně krajiny pak chce koalice snížit maximální výměry dílu půdního bloku, změnit protierozní vyhlášku a podpořit výstavbu tůní a mokřadů. Koalice v programu také uvádí, že podporuje odklon od uhlí do roku 2033, tedy nejrychlejší z projednávaných scénářů. Zmiňuje také, kolik na různé typy opatření potřebuje času.
Podle svých programových tezí chce KSČM prosazovat investice na rozčlenění lánů polí lesními pásy, obnovu lesů, revitalizaci vodních toků a zvýšení schopnosti půd zadržovat vodu. V programu se také píše o podpoře ekologické krajinotvorby a zemědělství, kontrole dávkování chemických prostředků pro ošetření půdy a plodin či ochraně vodních zdrojů před suchem a znečištěním. Také komunisté zmiňují revitalizaci toků a budování tůní a „důsledný postih“ znečišťovatelů přírody. Podle dokumentu podporují „využívání jaderné energie s rozumným a ekonomicky výhodným užitím obnovitelných zdrojů“. Chce, aby byla správa vodních zdrojů v rukou státu, krajů či obcí.
ČSSD ve svém desateru slibuje zakotvení ochrany vody v ústavě. Matěj Stropnický pak za sociální demokracii ČTK řekl, že k prioritám patří převedení vodárenství do státních nebo obecních rukou. Sociální demokracie by podle Stropnického také například ráda prosadila snížení maximální výměry monokultur na 20 hektarů a je pro to, aby spalování uhlí ve velkých zdrojích skončilo do roku 2030.
Hnutí Přísaha Roberta Šlachty by se zaměřilo na podporu zadržování vody v krajině, hospodárné nakládání s vodou či ochranu kvality půdy. S přímým odkazem na zářijovou otravu Bečvy pak uvádí, že znehodnocování a poškozování zdrojů „musí podléhat tvrdým trestům.“
Také Zelení jdou do voleb s přísnějším požadavkem trestů za ekologickou kriminalitu a pravidel pro nakládání s chemikáliemi. Dvojnásobně by navýšili peníze pro péči o krajinu, prosazovali návrat vodohospodářských soustav do vlastnictví obcí a krajů a zpřísnili legislativu ochrany ovzduší pro velké i malé znečišťovatele. Zelení také chtějí konec skládkování odpadu do roku 2026, tedy o čtyři roky dřív, než je současný plán. Jsou pro zálohování PET lahví a plechovek a zdůrazňují potřebu plánu pro transformaci energetiky a teplárenství a odklon od uhlí do roku 2030 i rozsáhlou podporu a využívání obnovitelných zdrojů energie. Odmítají výstavbu nových jaderných bloků.
Svoboda a přímá demokracie ve svém programu vyjádřilo podporu postupům šetrným k přírodě a zvyšujícím biodiverzitu a kvalitu půdy. Hnutí odmítá Zelenou dohodu pro Evropu, která má unijní státy nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů. SPD požaduje, aby s vodou hospodařil stát. Slibují také další rozvoj vodárenské soustavy, či omezení nakládání s pesticidy. Rychlý odklon od uhlí je podle SPD „významnou hrozbou“, požadují „postupné snižování emisí“, kterého chtějí dosáhnout „postupným a uvážlivým“ uzavíráním elektráren a tepláren spalujícím uhlí. Jeden z bodů se zabývá také snižováním odpadu.
Trikolora Svobodní a Soukromníci ve svém programu odmítají Zelenou dohodu pro Evropu v její současné podobě. Chtějí podporovat jadernou energetiku, „smyslupné dotěžení zásob uhlí“ a „racionální využití“ obnovitelných zdrojů jako doplňku energetického mixu. Slibují zrušení ekologické daně z prodeje starších osobních aut.
Zdroj: ČTK
Čvc 17, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Mnohá města v letošním roce omezila kvůli suchu sekání trávníků. Nejčastěji zmiňovaným záměrem bylo podpořit zadržování vody a výskyt hmyzu. Povedlo se to? Má nesečení travnatých ploch ve městech i nějaké nezamýšlené důsledky? Nebo je lepší volit sečení, ale při zachování určité výšky trávy.
Když se seče příliš často nebo příliš nakrátko, může tráva při vysokých teplotách upadnout do takzvané letní dormance. To znamená, že trávník zastaví veškerý růst a vývoj. Trávník není mrtvý, ale je ve stavu, který chrání důležité části rostliny, jako odnožovací uzliny, rhizomy a kořeny. Těm umožňuje přežít tím, že do nich koncentruje veškerou dostupnou vodu na úkor ostatních částí rostlin. Je to zřetelné i vizuálně, protože ztratí svou zelenou barvu.
Ale když neposeču, tak mi květenství trav dozrají – podobně jako obilí. A pak také nejsou zelené. Priorita travnatých ploch je, že mají být zelené. Aby v rostlinách probíhala fotosyntéza, aby byly živé. Jen tak mohou plnit všechny své funkce, například zadržovat prašnost a vodu.
Nechte se inspirovat (nejen) Českými Budějovicemi, kde méně časté sečení trávníků prospívá ohroženým rostlinám a na tamních městských trávnících se objevují ohrožené druhy rostlin. Jde například o zvonečník černý, zvonek klubkatý, jestřábník klubkatý nebo lomikámen trojprstý. Podle ekologů stojí za výskytem rostlin méně časté sečení trávníků.
„Každoročně na městských trávnících provádíme biologické průzkumy, díky kterým jsme objevili hned několik ohrožených druhů rostlin. Mezi ty nápadnější, kterých si všimne i běžný kolemjdoucí, patří zvonek klubkatý nebo zvonečník černý. Letos jsme však během průzkumu našli i několik dalších ohrožených druhů,“ řekla botanička z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Eva Koutecká.
Ekologové poukazují na to, že méně často sečený trávník poskytuje potravu opylovačům a dalším druhům hmyzu. Zároveň také zlepšuje městské mikroklima, snižuje prašnost a lépe zadržuje vodu. Obyvatelé to mohou vidět třeba na sídlištích Máj a Vltava, v okolí Výstaviště, u Velkého jezu a nově i v Havlíčkově kolonii. „Už loni na jednom místě vykvetly zvonky klubkaté. Naše skupina na jejich výskyt upozornila magistrát a bylo dohodnuto, že se nechají vykvést a vysemenit. Letos už máme takové lokality dvě a také počet míst, kde se méně seče a trávníky kvetou, se opět zvýšil,“ řekl Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.
Zdroj: ČTK, úvodní text a foto: ekolist.cz
Čvc 16, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady
O kotlíkové dotace si lidé mohou požádat do počátku září 2022, kdy začne platit zákaz využívání starých kotlů. Ministerstvo životního prostředí na ně vyjednalo další peníze, mají pokrýt výměnu nejméně dalších 150.000 kotlů. Systém se nově zaměří na domácnosti s nižšími příjmy, které mohou získat dotaci na výměnu nevyhovujícího kotle ve výši až 95 procent způsobilých výdajů. Možnost výměny kotle ale stále mají i další domácnosti. Ty dostanou příspěvek maximálně 50 procent. Zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) a dalších organizací představili nové parametry programu na včerejší tiskové konferenci.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) se podařilo přesvědčit Evropskou komisi, že by mělo být zhruba 5,5 miliardy korun investováno na kotlíkové dotace pro domácnosti s nižšími příjmy. Tato část bude v Operačním programu Životní prostředí. Brabec uvedl, že si lidé s nízkými a podprůměrnými příjmy budou moci podávat žádosti během prvních měsíců roku 2022, a to prostřednictvím krajských úřadů.
Některé kraje už začaly oslovovat potenciální žadatele. Ti budou moci využít financování zálohově i v podobě dodatečného příspěvku. Podle rozboru provedeného MŽP a Agenturou pro sociální začleňování je v Česku zhruba 100.000 domácností, které žijí ve vlastním domě s kotlem na tuhá paliva a nemohou si dovolit ani mimořádný výdaj ve výši 11.000 korun.
Dalších 8,5 miliardy půjde do programu Nová zelená úsporám (NZÚ), kde si o nižší dotaci, přes Státní fond životního prostředí ČR, mohou požádat lidé s běžnými a vyššími příjmy. „Ten program začne už na počátku září a října prvními výzvami,“ uvedl Brabec. „A novinkami proti stávajícímu programu je například rozšíření způsobilosti těch, řekněme, žadatelů i o lidi, kteří nemají jen rodinný dům, ale bydlí i v bytové jednotce, bytovém domě, který má samostatný kotel s nějakým ústředním topením první, druhé emisní třídy.
Anebo, a to je velmi důležitá kategorie, i lidi, kteří bydlí trvale v rekreačních objektech. To zatím nešlo a byla na to celá řada dotazů,“ řekl ministr k další změnám v kotlíkových dotacích platných pro obě sekce.
V případě dotace z NZÚ (Nová zelená úsporám) budou peníze vyplaceny po realizaci opatření. Podle resortu lze také tuto dotaci kombinovat s některými dalšími příspěvky – například na zateplení nebo instalaci fotovoltaiky. Podle ministerstva by měly peníze pokrýt výměnu nejméně 150.000 nevyhovujících kotlů – 100.000 prostřednictvím Nové zelené úsporám, 50.000 přes program pro nízkopříjmové žadatele. Je možné, že se vyčleněná suma ještě navýší. Dosud dotace pokrývala maximálně 75 až 80 procent nákladů, podle typu zařízení, a žadatelé mohli získat nejvýše 120.000 korun.
Resort také oznámil, že každý, kdo nestihne výměnu kotle včas, ale alespoň si požádá o dotaci na výměnu do 1. září 2022, nebude v případě kontroly z úřadů sankciován. Brabec uvedl, že v Česku může být stále v provozu až 300.000 neekologických kotlů. Dodatečné opatření má tedy sloužit jako motivace pro to, aby si lidé o příspěvek na nový kotel požádali. „Správní orgán zohlední, že se snažili, požádali si o dotaci a dá jim nějakou dodatečnou lhůtu na nápravné opatření, a ta bude zpravidla rok,“ podotkl ministr. Kdo si ale nepožádá a kotel nevymění, může později dostat pokutu až 50.000 korun.
Domácnosti s nižšími příjmy nadefinovalo ministerstvo životního prostředí na základě modelu Agentury pro sociální začleňování. Domácnost, kde jeden člen vydělal loni maximálně 170.900 korun čistého příjmu, bude mít možnost si požádat o nejvyšší možnou dotaci. Výdělky dětí se považují vždy za nulové a nesledují se, za každé dítě se však zvyšuje příjem celé domácnosti o stanovený maximální strop 170.900 korun. Domácnosti složené čistě z důchodců pobírajících starobní nebo invalidní důchod třetího stupně mají na tuto dotaci automaticky nárok, samozřejmě pokud splní další podmínky stanovené programem.
Předmětem podpory je výměna kotlů na uhlí a na dřevo, které jsou v první a druhé emisní třídě na pevná paliva s ručním přikládáním, za kotle na biomasu, automatický kotel pouze na biomasu, plynový kondenzační kotel anebo tepelné čerpadlo. Kombinovaný kotel na uhlí a biomasu už není podporován, jako tomu bylo v minulosti.
Dosud byly v kotlíkových dotacích od roku 2015 vyhlášeny tři výzvy, v nichž by se podle Brabce mělo vyměnit 105.000 kotlů. Zatím žadatelé pořídili 85.000 kotlů a z dotací bylo vyplaceno 9,3 miliardy korun. Zástupci úřadu uvedli, že mezi kraje se zatím rozdělilo 11,8 miliardy korun a přijato bylo 120.000 žádostí o dotaci.
Zdroj: ČTK
Čvc 13, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Několik komentovaných vycházek za ptačími sousedy chystá tento týden Česká společnost ornitologická (ČSO). Lidé mohou na různých místech Česka sledovat s odborníky například chování rorýsů, jiřiček, ale i netopýrů. O vycházkách ČSO informuje na webu. Budou v různé dny, každá však začíná od 19:30.
Ve středu vyrazí za ptáky na hnízdištích lidé ve Zlíně. Podle ČSO jsou v plánu také ukázky moderních metod výzkumu a ochrany netopýrů – včetně detektorů, které převádí neslyšitelné zvukové signály netopýrů do formy, kterou zaznamená lidské ucho. Účastníci také uvidí handicapované netopýry ze záchranné stanice. Sraz bude před kulturním střediskem v Malenovicích, zájemci se musí nahlásit dopředu telefonicky nebo e-mailem. „V současnosti jsou ještě volná místa,“ řekla Lenka Kozubík Pechová z oddělení ochrany přírody a zemědělství na zlínském magistrátu. Ta vycházku povede s expertem na městské ptactvo a netopýry Evženem Tošenovským z ČSO. Akce se koná ve spolupráci s Českou společností pro ochranu netopýrů.
O ptactvu žijícím v blízkosti člověka a netopýrech bude i čtvrteční vycházka v Brně-Kohoutovicích. Ornitolog Kryštof Horák lidi seznámí s tím, co pro ptáky v městech představuje největší hrozbu. Pohovoří třeba i o způsobech, kterými netopýři využívají městské prostředí. Lidé se sejdou na zastávce Jírovcova. Ve Svitavách doplní v pátek cestu kolem hnízd jiřiček a rorýsů i ukázky kroužkování ptactva. Vycházka za tajemstvím zvířecích sousedů, vedená ornitology Jakubem Vránou a Jiřím Machem, startuje před Ottendorferovým domem a skončí kolem 22:00.
Vrána povede i sobotní procházku za ptactvem a netopýry v Bošovicích na Vyškovsku. Podle ČSO se tam lidé sejdou před vstupem do Papouščí zoo. Pro exkurze v Brně, Svitavách a Bošovicích podle ČSO není nutná předchozí rezervace.
Zdroj: ČTK
Čvc 13, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Rozvoj zelené energetiky v Česku sníží škody na lidském zdraví a krajině, a to až o 6,4 miliardy korun do roku 2030. Vyplývá to ze studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (UK) pro Alianci pro energetickou soběstačnost (AliES), která byla dnes představena v Praze. Podle studie musí Česko pro splnění evropských cílů výrazně urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů a doplnit ho dalšími opatřeními, především zvyšováním energetických úspor a urychleným útlumem spalování uhlí.
„Studie potvrdila ekonomické přínosy rozvoje obnovitelných zdrojů pro Česko a současně ukázala, že můžeme vybudovat až 10.000 megawattů (MW) nových solárních elektráren proti dnešním pouhým zhruba 2000 MW. Navíc zelená energetika podle expertních kalkulací přinese snížení negativních důsledků změny klimatu na zdraví a životní prostředí až o více než čtvrtinu proti dnešku,“ řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky a výkonný ředitel AliES Martin Sedlák.
Výzkumný tým z Centra pro otázky životního prostředí UK použil technologicky neutrální model energetického systému a rozvinul pět scénářů, jak by se mohl do roku 2030 zvýšit význam obnovitelných zdrojů v české energetice. Prorůstové scénáře ukazují, že lze zvýšit výrobu fotovoltaik do roku 2030 o zhruba pětinásobek na 12 terawatthodin ročně a pro větrné elektrárny na zhruba sedminásobek proti dnešku, na přibližně pět terawatthodin ročně.
Takzvaný Zelený scénář by podle studie vyžadoval celkové investice do obnovitelných zdrojů 340 miliard korun a investiční podporu kolem 205 miliard korun. „Zelený scénář ukazuje, že pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent je nezbytné doplnit podporu obnovitelných zdrojů i dalšími opatřeními, především zvyšováním energetických úspor a rychlým útlumem spalování hnědého a černého uhlí. Na druhé straně při vyšší ceně emisních povolenek, kterou pozorujeme na trhu již nyní, může být konec uhlí mnohem rychlejší a potřeba podpory pro obnovitelné zdroje výrazně nižší,“ uvedl Milan Ščasný z Centra pro otázky životního prostředí UK.
Studie reaguje na aktuální debatu o dekarbonizaci energetiky v Evropě, která je součástí naplnění klimatických závazků EU do roku 2030. Součástí je cíl pro obnovitelné zdroje, který letos projde aktualizací na základě loni přijaté strategie Zelená dohoda pro Evropu. Z ní vychází pro celou Evropu cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 38 až 40 procent do roku 2030. Na toto navýšení bude muset reagovat i Česko, které zatím počítá s růstem podílu zelených zdrojů na 22 procent.
„Odhadujeme, že připravované zdroje na investiční podporu obnovitelných zdrojů energie, včetně programu RES+ Modernizačního fondu ve výši 75 miliard Kč, povedou k dosažení cílů Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Pokud by cena emisní povolenky klesla na Evropskou komisí původně předpokládanou úroveň 30 eur, tak by tento objem podpory dostatečně nestimuloval ani další rozvoj zelené energetiky, ani splnění cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 55 procent proti roku 1990,“ zdůraznil klíčový závěr studie hlavní autor výzkumu Lukáš Rečka.
Zdroj: ČTK
Čvc 10, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Jihočeský kraj chce podél vybraných silnic instalovat zvukové plašiče zvěře. Zařízení mají snížit počet dopravních nehod po srážkách se zvěří. Kraj je chce kombinovat s optickými a pachovými plašiči. Na projektu spolupracuje mimo jiné s policií.
„Vzali jsme si příklad v Ústeckém kraji, kde zvukové plašiče před časem instalovali, a snižuje to počet nehod tohoto charakteru o 30 až 40 procent. Proto jsme začali spolupracovat s policií, která nám podle její evidence vymezila různé úseky silnic, kde je nejvíce srážek se zvěří,“ uvedl náměstek jihočeského hejtmana Pavel Hroch (Jihočeši 2012).
Dodal, že na jeden kilometr vytipovaných vozovek chce kraj instalovat čtyři desítky zvukových plašičů.
Podle údajů Českého statistického úřadu loni na jihočeských silnicích zavinila domácí nebo lesní zvěř 57 nehod. Představuje to jen nepatrný zlomek z téměř 4300 havárií. Ale řada řidičů srážky se zvěří nenahlásí. Hroch dodal, že kraj by přivítal, pokud se v budoucnosti na projektu podílely například některé pojišťovny nebo organizace BESIP. Pachové a optické ohradníky už stojí podél více než šesti stovek kilometrů jihočeských silnic.
Na našich FB stránkách jsme vás na konci května informovali, že v Moravskoslezském kraji se osvědčily tzv. „pachové ohradníky“. A o co se jedná? Princip této technologie spočívá v tom, že se kolem rizikových úseků silnic instalují sloupky s pachovou látkou přirozeného predátora zvěře v biologicky rozložitelné pěně.
Vytvoří se tak pachový plot, který zvířata nenásilně nasměruje jinam. Každý sloupek má integrovaný čip s GPS pozicí, a tak je pro správce komunikace velmi jednoduché sledovat, zda je pachová látka skutečně aktivní a zda je sloupek na svém místě.
Díky této technologii prokazatelně střetů se srnčí nebo černou zvěří ubývá (v daném regionu se snížily až o polovinu). 👍 Zatím je to však stále čtvrtý nejčastější důvod dopravních nehod v Česku. 😕
U pachových ohradníků existuje několik druhů technologických řešení. „V minulosti se podél silnic instalovaly ohradníky na bázi pěny. Zde byla také směs pachů šelem a člověka. Nicméně účinnost v čase velmi rychle klesá, hlavně vlivem počasí,“ vysvětlil mluvčí Lesnicko-dřevařského institutu Lubomír Hajný. Více info ZDE.
Zdroj: ČTK
