Mohlo by zajímat | ekoosveta

Zbývají nám pouze 3 % nedotčené přírody

Dub 23, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Pouze na částech tropických lesů Amazonky a Konga, východosibiřských a severokanadských lesů a tundry a také na Sahaře zůstávají zbytky divoké přírody, která je dosud nedotčena lidskou činností. Např. v Austrálii již nelze nalézt nedotčené oblasti, nepůvodní invazivní druhy (kočky, lišky, králíci, kozy a velbloudi) zásadně ovlivnily původní druhy.

Vědci proto navrhují, abychom opětovně vrátili původní druhy do některých poškozených oblastí, měli bychom dát původní přírodě podstatně více prostoru. Mohli by to být např. sloni nebo vlci, tím by se mohlo obnovit až 20 % původních ekosystémů.

Úspěšnou transformací ekosystému bylo např. návrat vlků do Yellowstonského národního parku v USA.

Původně se odhadovalo, na základě satelitních snímků, že 20–40 % zemského povrchu je lidmi málo ovlivněno. Přestože se ale mohou zdát mnohá místa neporušená, při bližším průzkumu vědci zjistili, že na zemi chybí životně důležité druhy. Například sloni šíří semena a vytvářejí v lesích důležité mýtiny, zatímco vlci mohou snížit populace jelenů a losů.

Můžeme říct, že svět se nachází v „krizi biologické rozmanitosti“. Ubývá populace divoké zvěře – od lvů až po hmyz – hlavně z důvodu rozšiřování výstavby a zemědělské půdy. Někteří vědci si dokonce myslí, že začíná „šesté hromadné vyhynutí života na Zemi“. Na mnohých místech již nyní chybí živočišné a rostlinné druhy, které jsme ztratili kvůli lovu, invazivním druhům a chorobám. Neporušené ekosystémy, jakým je například Serengeti, jsou výjimečným místem.

Klimatická krize je další hrozbou pro funkčnost celých ekosystémů.

OSN vyhlásilo v letošním roce Dekádu obnovy ekosystémů, která poběží do roku 2030, jejím cílem je zastavit degradaci ekosystémů a obnovit je.

Údaj o velikosti nedotčené přírody je prvním odhadem tohoto typu, vědci by se měli dále zaměřit na konkrétní regiony a podrobněji sledovat dopady na člověka, na živočišné a rostlinné druhy, detailněji identifikovat ekologicky neporušená místa. V lednu letošního rolu se proto více než 50 zemí zavázalo chránit téměř třetinu planety.

Zdroj: The Guardian
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

Mezinárodní den Země

Dub 16, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Den Země byl založen v roce 1970 jako den ochrany životního prostředí, letos budeme 22. dubna slavit již 51. výročí. Letošním tématem je „Obnovit naši Zemi“, která musela v loňském roce čelit australským požárům, teplotním rekordům, nejhorší invazi kobylek v Keni a nyní i pandemii.

Počátkem šedesátých let si Američané začali uvědomovat dopady znečištění na životní prostředí. Americký senátor Gaylord Nelson, považovaný za jednoho z vůdců moderního ekologického hnutí, byl odhodlaný přesvědčit federální americkou vládu, že planeta je ohrožena, v roce 1969 rozvinul myšlenku Dne Země.

Denis Hayes, mladý aktivista, který působil jako studentský prezident na Stanfordově univerzitě, byl vybrán jako národní koordinátor Dne Země a na organizaci projektu spolupracoval s armádou studentských dobrovolníků a několika zaměstnanci Nelsonovy senátní kanceláře. Podle Nelsona „Den Země fungoval díky spontánní reakci na místní úrovni. Neměli jsme čas ani prostředky na to, abychom zorganizovali 20 milionů demonstrantů a tisíce škol a místních komunit, které se zúčastnily. To byla pozoruhodná věc na Dni Země. Zorganizovalo se to samo.“

Den Země odstartoval „environmentální dekádu třeskem“, jak to později řekl senátor Nelson. V průběhu 70. let byla v USA schválena řada důležitých právních předpisů v oblasti životního prostředí, mimo jiné zákon o čistém ovzduší, zákon o zlepšování kvality vody, zákon o ohrožených druzích, zákon o kontrole toxických látek a zákon o kontrole a rekultivaci povrchové těžby.

Od roku 1971 začala Den Země organizovat OSN. V roce 1990 se k USA připojil i zbytek světa a 22. duben se stal Mezinárodním dnem Země.

Od roku 1990 se Den Země slaví také v České republice.

Americký prezident Joe Biden se letos rozhodl svolat klimatický summit na Den Země. Rozhodl se pozvat 40 světových lídrů včetně ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga. Virtuální klimatický summit se bude konat 22. a 23. dubna za účasti 40 světových lídrů.

Zdroj: UN, EarthDay
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

Nová výzva přináší do Česka více než 150 milionů na ekologické inovace

Dub 13, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Inovativní postupy v ochraně životního prostředí či aplikaci vědecko-výzkumných projektů do praxe podpoří nová dvoukolová dotační výzva Rago, financovaná z Norských fondů. Je otevřena v programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu a Státní fond životního prostředí ČR v ní má na inovace v oblasti ochrany ekosystémů a biodiverzity připraveno více než 150 milionů korun.

„Hledání a podpora inovativních způsobů v ochraně životního prostředí je společným jmenovatelem celého našeho norského programu. Není tedy překvapivé, že právě výzva Rago je z hlediska objemu prostředků největší výzvou z Norských fondů. Vysoké školy, výzkumné instituce a další žadatelé v ní mohou získat od 5,2 do 26 milionů korun na implementaci vědecko-výzkumných či inovativních projektů a přenos zahraniční dobré praxe do České republiky,“ představuje výzvu Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad dotace zprostředkovává.

Zaměření výzvy umožňuje podpořit například opatření, která jsou výsledkem ukončených výzkumných projektů evidovaných v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací, provozovaném Radou pro výzkum, vývoj a inovativní přístupy. Mohou to být ale také pilotní inovativní projekty, které byly již úspěšně zrealizovány v jiných lokalitách, případně v zahraničí. ¨

Podmínkou je, aby navrhovaná opatření nebylo možné podpořit z Operačního programu Životní prostředí a měla prokazatelný přínos z pohledu zlepšování stavu ekosystémů a ochrany biodiverzity v České republice. Výzva Rago, která uchazečům uhradí až 90 % způsobilých výdajů na projekt, je vyhlašována jako dvoukolová. V prvním kole výzvy mohou žadatelé předkládat své projektové záměry, které shrnují základní myšlenku připravovaného projektu. „Obdržené projektové záměry budou posouzeny expertní komisí složenou ze zástupců odborných institucí, která rozhodne, zda bude projekt doporučen k podpoře z programu Norských fondů. Úspěšní žadatelé z prvního kola budou následně vyzváni k dopracování projektového záměru do podoby žádosti o podporu,“ popisuje mechanismus hodnocení výzvy Petr Valdman. Výzva je svým charakterem určena zejména univerzitním, vědeckým či výzkumným institucím, své projektové záměry ale mohou předkládat i samosprávy a jakékoliv soukromé, veřejnoprávní či neziskové organizace založené v Česku jako právnické osoby. Příjem žádostí probíhá online prostřednictvím Agendového informačního systému Státního fondu životního prostředí ČR (AIS SFŽP ČR), a to od 8. dubna do 11. června 2021. Podpořené projekty musí být zrealizovány do 30. dubna 2024.

Zdroj: Priorita 4, str. 4

V Heřmanově Městci už více než rok provozují takzvané re-use centrum. Mají s ním dobré zkušenosti

Dub 13, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady

Zná to možná každý z nás. Dostane se vám do ruky věc, kterou už nepotřebujete, ale je vám líto ji vyhodit, protože je pořád funkční. Ale nevíte o nikom, kdo by ji využil, a tak nakonec přece jenom skončí v odpadu. Další život se snaží podobným předmětům dávat právě recyklační centra. Jedno z nich vzniklo v Heřmanově Městci na konci roku 2019.

Důvody objasňuje starosta města Josef Kozel. „Částečně byla veřejností tato možnost poptávána, ale především jsme to udělali kvůli znovuvyužití výrobků, prodloužení jejich života. Ve sběrném dvoře jsme zaznamenali zvýšený podíl věcí, které nemusely končit na skládce, a tak jsme to jednoduše řečeno zkusili,“ vysvětluje. Po více než roce fungování je spokojen, nápad se osvědčil. „Re-use centrum se i nadále rozvíjí a je veřejností hojně navštěvováno. Stále ho vnímáme tak, že je na začátku života a že je v něm i větší potenciál než současný. Každopádně jej považujeme za povedený krok,“ má jasno starosta Heřmanova Městce.

Centrum funguje hned vedle sběrného dvoru. Lidé si na jeho existenci rychle zvykli, podle starosty jej využívají i lidé odjinud. Dá se tam najít ledasco. „Najdete tam věci od nádobí přes drobné předměty na vybavení domácnosti, lampy, konferenční stolky, občas i dveře, knihy, kola, koloběžky a lyže až podrobné nářadí – a velmi ochotnou obsluhu,“ přibližuje Josef Kozel. Na zřízení re-use centra se obci podařilo získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

Zdroj: Priorita 4, str. 8

Největší monitorovací systém pod vodní hladinou

Dub 11, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Velká Británie v příštích několika měsících nainstaluje největší síť monitorovacích systémů, které budou sledovat život v oceánech. Síť kamer na tyčích z uhlíkových vláken bude monitorovat více než 4 miliony čtverečních kilometrů oceánu. Projekt bude stát britskou vládu 2 miliony britských liber, bude trvat čtyři roky. Je to největší akce svého druhu, kterou financuje jakákoliv vláda.

Cílem projektu je překlenout mezeru ve znalostech toho, co se děje i v těch částech oceánu daleko od pobřeží, které jsme mohli dříve jen obtížně sledovat. Bude probíhat v okolí britských zámořských území včetně Kajmanských ostrovů, ostrova Svatá Helena a Anguilla.

Síť kamer navazuje na celosvětovou iniciativu, ve které se země po celém světě, včetně USA, Velké Británie a Kanady zavázaly, že budou usilovat o ochranu alespoň 30 procent světových oceánů do roku 2030. Iniciativa zřizuje mořské parky a další speciální oceánské zóny, kde lidé nesmějí lovit ryby.

Tento projekt bude využívat technologii Baited Remote Underwater Video Systems, neboli BRUVS, k natáčení a fotografování populací divokých mořských živočichů daleko od pobřeží. Systém se skládá z více kamer, které jsou umístěny na rámech z uhlíkových vláken 10 metrů pod vodou v oblastech hlubokého oceánu. Lze tak shromáždit až 100 vzorků během sedmi až deseti dnů v určité oblasti na moři a získat snímek toho, jak vypadají populace ryb a dalších mořských živočichů v určitém časovém okamžiku. V průběhu času budou moci týmy, které pracují na tomto projektu, porovnávat velikosti a počty živočichů z různých vzorků, aby zjistily, zda úsilí o zvýšení populací ryb a mořských živočichů, například 30 ku 30, funguje.

„Špičková technologie, jako jsou tyto kamery, bude zásadní v našem tažení na ochranu klimatu,“ uvedl ve svém prohlášení předseda britské vlády Boris Johnson. „Naši oceánští odborníci jsou světovými lídry v ochraně oceánu a nesčetných druhů, které v něm žijí.“ Úsilí Spojeného království o zachování mořského života je zvláště důležité pro místní a pobřežní ekonomiky na jejích zámořských územích.

Určitého pokroku v ochraně oceánů bylo již dosaženo. Tím místem jsou korálové útesy, snad to není jen tím, že zde lidé mohou šnorchlovat, potápět se. Je třeba ale něco dělat i pro zbylých 70 % planety, kterou nazýváme modrou!

Zdroj: NBC News (vč. úvodního foto)
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

Australské město přichází s geniálním způsobem zastavení znečištění vody

Dub 3, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Narůstajícím globálním problémem je znečištění vodních zdrojů plasty a dalšími plovoucími odpadky. Nejjednodušší řešení je naštěstí někdy nejúčinnější. V Austrálii, ve městě Kwinana právě jedno takové řešení našli.

V březnu 2018 umístili dvě drenážní sítě v rezervaci Henley Reserve.

Tzv. „lapače odpadu“, tedy drenážní sítě, byly upevněny, aby omezili vypouštění plastového odpadu z drenážních systémů. Sítě jsou navrženy tak, aby zabraňovaly úniku znečišťujících látek a pevného odpadu přenášeného dešťovou vodou z místní silniční sítě do přírodních rezervací. Tyto sítě byly upevněny na výstupech dvou drenážních trubek, umístěných na hranici mezi obytnými a přírodními oblastmi. Sítě včetně výroby, instalace a stavebních prací, město stály asi 20 000 dolarů.

Ukázalo se, že tento druh nakládání s odpady je mimořádně efektivní z pohledu nákladů, protože manuální práce (pracovníci, kteří sbírali odpadky rukama) byla snížena na úplné minimum. Sítě se instalují relativně snadno a po zaplnění je seberou jeřábem. Po instalaci v březnu, během následujících 4 měsíců, sítě ulovily odpadky vážící 370 kg.

Shromážděný odpad byl odvezen do třídicího zařízení, kde byl zelený odpad přeměněn na mulč, byly odděleny recyklovatelné / nerecyklovatelné materiály a recyklovány plasty. Obyvatelé města jsou rádi, že se ukázalo, že sítě jsou tak mimořádně úspěšným projektem. Přínosem je i pro místní divokou zvěř – nejenže žije v čistší oblasti, ale lapače odpadků pro ně nejsou nebezpečné, protože dosud nebylo v žádné ze sítí chyceno žádné zvíře.

Starostka města, paní Carol Adamsová říká, že se místní komunita vždy zajímala o životní prostředí.
„Víme, že komunita města Kwinana je velmi citlivá ke globálním problémům a záleží jí na akcích, které mají pozitivní dopad na životní prostředí. Kdyby nebylo drenážních sítí, skončilo by v naší rezervaci 370 kg odpadků,“ dodala Adamsová.

Úspěšný byl i příspěvek města na Facebooku, za pouhých 48 hodin získal 92 tisíc „lajků“. I malé akce mohou mít velký dopad. Město Kwinana plánuje v roce 2019 instalovat další dvě drenážní sítě. Je to pro ně nejúčinnější a nákladově nejefektivnější způsob, jak udržet nízké znečištění vody. Představte si – pokud se za pouhé čtyři měsíce nashromáždilo 370 kg odpadu, kolik se toho dá vyzvednout za rok nebo dva? Doufejme, že další místa budou následovat příklad Kwinany a instalovat takovéto sítě.

Zdroj: boredpanda.com
Foto: Storm Water Systems, Old Castle Infrastructure, Facebook: City Of Kwinana
Překlad: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

Nutrie nemají přirozeného predátora, v Chrudimi musel zasáhnout člověk

Bře 31, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata

V Chrudimi začal odchyt přemnožených nutrií. Hlodavci nemají v české přírodě přirozeného predátora, jejich populace velmi rychle narůstají a působí škody na tocích a břehové vegetaci. I když radnice vloni spustila kampaň zaměřenou zejména na to, aby lidé nutrie nekrmili, nakonec bylo nutné přikročit k jejich odlovu a likvidaci. „V pondělí bylo odchyceno pět zvířat a v dalším týdnu to bude pokračovat. Cílem je počet nutrií minimalizovat,“ řekl místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Vloni na jaře průzkum objevil ve městě asi deset hlodavců, nyní jich je podle Nunváře už několik desítek. S přemnoženými nutriemi bojovala v minulosti i Litomyšl. Ve městě jich žilo asi 50, ničily břeh řeky Loučné a okolní přírodu. Zvířata patrně unikla chovatelům nebo je tam někdo záměrně vypustil. V roce 2017 je radnice nechala pochytat.

Nutrie je nepůvodní druh, chová se pro maso a kožešinu. V české přírodě nemá přirozeného predátora, proto se rychle množí. Samičky mají mláďata několikrát do roka, v jednom vrhu pět až šest potomků. Pokud se množí nekontrolovaně, mohou vytlačit domácích druhy volně žijících živočichů.

Nutrie si vyhrabávají nory s dlouhými chodbami, což narušuje stabilitu břehů a poškozuje kořeny břehových porostů. Rychleji se tak sesouvají břehy a hrozí pád stromů.

Hlodavci také šíří nemoci, které jsou člověku nebezpečné, salmonelu, tularemii a leptospirózu, známou jako krysí horečku. Po krmení nutrií často zůstává na březích mnoho zbytků potravy, kterou pojídají potkani, kvůli dostatku jídla se mohou přemnožit. Nutrie mají i cizopasníky.

Zdroj: ČTK

Co přinese zcela nový Operační program Spravedlivá transformace?

Bře 29, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

„Jde o úplně nový program, který nám přibyl mezi tradiční operační programy. Jeho cílem je umožnit přechod vybraným regionům na nízkouhlíkovou ekonomiku. V České republice jsou to tři kraje, Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský,“ představuje program náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů Ministerstva životního prostředí Jan Kříž.

Právě v těchto třech krajích pracují desítky tisíc lidí v uhelném průmyslu a k němu navázaných oborech. Také platí, že krajina je v těchto oblastech zjizvená po těžbě, jsou v ní místa kontaminovaná a s ekologickou zátěží. Operační program Spravedlivá transformace je široce rozkročený a nabídne podporu projektům z různých oblastí. „Je tam hodně aktivit, které by se měly podporovat. Mezi ně patří například měkké projekty na rekvalifikaci pracovníků, kteří odcházejí z uhelného průmyslu, přímá podpora půjde i do podnikové sféry na modernizace provozů a na dekarbonizaci. Podporována bude udržitelná doprava, zejména příměstská, malé a střední podnikání, v neposlední řadě i výzkum a vývoj a další oblasti,“ vyjmenovává náměstek ministra Jan Kříž.

V programu bude k dispozici zhruba 42 miliard korun. „Program dává řadu možností, jak peníze využít. Jeden projekt může mířit do více oblastí, podnik může například ekologizovat provoz a zároveň rekvalifikovat zaměstnance,“ popisuje náměstek Jan Kříž. Ministerstvo si od programu také slibuje, že pomůže nastartovat strategické projekty a příklady dobré praxe, které pak budou sloužit jako vzor do budoucna.

Další informace se dozvíte v podcastu na stránkách DotaceEU.cz/Podcasty , kde najdete i další díly věnované jiným operačním programům, včetně Operačního programu Životní prostředí. Podcasty jsou k dispozici na klasických platformách jako Spotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.

Zdroj: Tiskové oddělení MŽP

V rámci sázení budoucnosti bylo vysázeno milion stromů a výsadba pokračuje

Bře 29, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Přes milion stromů, které rostou na 2 670 místech, eviduje Nadace Partnerství v databázi celonárodní iniciativy Sázíme budoucnost. Do výsadbové výzvy s podporou Ministerstva životního prostředí, Nadace Tipsport a dalších desítek partnerů, která míří na desetkrát více stromů, se zapojilo přes 32 tisíc dobrovolníků. Výsadbové akce eviduje web www.sazimebudoucnost.cz.

„K letošnímu březnu se sešlo 1 064 380 stromů. Nejoblíbenější jsou mezi lidmi výsadby alejí s 1088 akcemi, populární jsou také solitéry, zelené oázy nebo sady. Nejvíce akcí najdeme ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Nejčastěji lidé sázejí listnaté druhy, vévodí duby, lípy a javory. Náhradní výsadby a rekultivace zůstávají významným zdrojem nových stromů, dominují ale již méně než v prvním roce a jejich provedení je velmi kvalitní. Komunitní akce ale převažují, nejaktivnějšími sazeči jsou města a obce s 1 106 výsadbovými akcemi, následují veřejné instituce a spolky a neziskovky. Právě obce přitáhly na své výsadby také nejvíce dobrovolníků, celkem 10 817, přes 10 tisíc lidí se podařilo zapojit i ve firmách,“ shrnuje vedoucí iniciativy Barbora Chmelová z Nadace Partnerství.

Kdo chce sázet i letos, má aktuální možnost získat grant až 60 tisíc korun od Nadace Partnerství. Na větší projekty do 250 tisíc korun nabízí prostředky také stát prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Dotace státu zájemcům zafinancuje nejenom nákup materiálu a výsadbu, ale i následnou péči o nové stromy.

„I druhý rok naší společné iniciativy Sázíme budoucnost ukázal, že lidé mají o výsadbu zeleně opravdu obrovský zájem. V našem vlastním programu lidé už vyčerpali 200 milionů korun na výsadbu v okolí svých domovů, sídel firem nebo na obecních pozemcích ve městech, díky kterým poroste téměř 50 tisíc nových stromů. Proto jsme v březnu přidali dalších 100 milionů korun, aby sázení mohlo dále pokračovat. A nových 20 milionů na stromy mimo les je připraveno také v Programu péče o krajinu, který je aktuálně otevřený pro zájemce. S ohledem na velkou popularitu těchto dotací se budeme snažit najít další finanční prostředky, aby dotační titul mohl pokračovat i v budoucnu,“ komentuje ministr životního prostředí Richard Brabec. Všechny grantové příležitosti lidé najdou na www.sazimebudoucnost.cz v sekci finance.

Vybrané příběhy výsadeb:

Ovocná alej v Nerestcích, Jihočeský
Dvě aleje v Kosticích, Jihomoravský
Pět výsadeb v Citicích, Karlovarský
Zelenější náves v Dolních Vilémovicích, Vysočina
Ovocná alej ve Skutči, Pardubický
39 rodin sází ve Vřeskovicích, Plzeňský
Alej Končiny, Středočeský
Rodinná obnova stromořadí, Zlínský
Děti sází Cestu korunami stromů, Ústecký
Čtvrtina vesnice sázela v Krchlebech, Královéhradecký
Sad zrození v Klokočí, Liberecký
Výsadba na faře v Orlové, Moravskoslezský
Extenzivní ovocný sad ve Studénce, Moravskoslezský
Šest výsadeb v Pavlovicích u Kojetína, Olomoucký kraj

Zdroj: David Kopecký, Nadace Partnerství

4 km nová naučná stezka v Liberci, rovnou pak můžete navštívit ZOO

Bře 24, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích

V Liberci přibyla další naučná stezka, je nedaleko zoo. Přibližně čtyřkilometrový okruh začíná na Tiché stezce a vede pěšinami v okolí Lesního koupaliště. Ke splnění úkolů je třeba mít s sebou mobilní telefon s aplikací na čtení QR kódů. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí zoo Barbara Tesařová. Trasa podle ní vede i po lesních cestách, kterými se běžně nechodí.

Na trase je 18 stanovišť označených žlutými cedulkami s QR kódy, které obsahují přírodovědné zajímavosti spojené s daným místem, úkol a popis další cesty. Účastníci budou třeba odpovídat na otázky Jak komunikují čolci? Co se lidé naučili od koček? Umí kuny plavat? „Stezku jsme tvořili přednostně pro žáky od deseti let s cílem motivovat je k pobytu venku, nabídnout jim tam smysluplné trávení času a třeba se i něco nového dozvědět. Užijí si však všichni, kdo na ni zavítají,“ uvedl lektor Městského střediska environmetální výchovy Divizna Tomáš Plener. Divizna patří pod zoo.
V Liberci to není jediná stezka. Několik jich je například na Ještědu, asi nejznámější se jmenuje Terasy Ještědu. Je dlouhá deset kilometrů a vede po nejzajímavějších skalních útvarech Ještědského hřebene. Stezka má 12 zastavení, která návštěvníky seznamují především s geologií a geomorfologií hřebene, ale také s historií lanovky, ještědských chat, hotelů a pomníčků. Další stezku s 16 zastaveními vybudovaly Lesy ČR a je určená hlavně pro děti. Seznamuje je s životem lesa. Vede ze sedla Na Výpřeži pod Ještědem asi tři kilometry z kopce dolů do Ostašova. Další tři stezky zaměřené na sklářství a místní výrobu piva a mouky vedou od dolní stanice Skalka.

Další naučná stezka mapuje památná místa jedné z nejvýznamnějších bitev sedmileté války, jež se u Liberce odehrála 21. dubna 1757. Po městě vede i okruh zaměřený na rodinu Liebiegů, která na přelomu 19. a 20. století významně ovlivnila město a jeho tvář. Prohlídková trasa má 17 zastavení. Další dvě trasy ve městě vedou po místech, kde jsou venkovní umělecká díla. Kratší čtyřkilometrová trasa vede na Králův Háj a Aloisinu Výšinu. Druhý okruh dlouhý 8,5 kilometru je zaměřený na centrum, okolí bazénu a čtvrtě Pavlovice, Ruprechtice a Růžodol. Na trasách je 27 děl od 22 umělců.

Městské informační centrum nedávno vytvořilo pět tipů na výlety. Jeden končí u zaniklé rozhledny, další vedou kolem Výšiny nebo krajinou rybníků či k rozhledně Císařský kámen i k Hanychovské jeskyni.

Zdroj: ČTK

« Starší příspěvky

Další příspěvky »