Mohlo by zajímat | ekoosveta

Co s plastovými karty? I ty se dají již nyní recyklovat

Bře 23, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady

Sodexo jako první se rozhodla recyklovat benefitní plastové karty. Projekt vznikl díky spolupráci se spolkem Ukliďme Česko. Držitelé stravenkových a volnočasových karet s propadlou platností je mohou do konce dubna vrátit, a podpořit tak životní prostředí. Sodexo za každou vybranou kartu navíc věnuje 10 Kč na výsadbu stromů po celé České republice.

„Na konci března vyprší platnost několika desítkám tisíc našich benefitních karet. Je to poměrně hodně plastu, který končí nejčastěji ve směsném odpadu nebo v lepším případě ve žlutých kontejnerech. Řekli jsme si, že s tím musíme něco udělat. Držitelům našich karet proto nabízíme, ať nám kartu vrátí a my ji necháme ekologicky recyklovat,“ říká Tereza Knířová, mluvčí společnosti Sodexo Benefity.

Do projektu se mohou zapojit zaměstnanci i firmy. Jednotlivci tím, že kartu donesou nebo pošlou do Zákaznického centra Sodexo v Praze nebo Brně. Firmy tak, že sesbírají karty od zaměstnanců a hromadně je doručí v jednom balíku – čím více jich pošlou současně, tím je to ekologičtější. U největších klientů umístí Sodexo speciální sběrné boxy, kam mohou zaměstnanci karty vhodit. A co se s vybranými kartami stane?

„Všechny karty budou směřovat do naší jednotky ERVOeco. Jde o světově unikátní technologii na bezemisní zpracování odpadu. Ta plastové karty rozloží na původní látky, z nichž byly vyrobeny. Z těchto látek následně vzniknou nové výrobky například nové platební karty, plyšové hračky nebo kostky Lega. To je základní princip udržitelné cirkulární ekonomiky, jejímž cílem je mimo jiné vyřešení největšího problému lidstva – hromadění odpadků,“ říká Miroslav Šilhan, ředitel společnosti LOGECO, která jednotku ERVOeco provozuje a vyrábí, a dodává: ,,Recyklaci karet zajistíme bezplatně, protože podporujeme české i celosvětové firmy, které myslí na udržitelnost, mají podobný přístup k planetě jako my a jdou ostatním příkladem.“

Za každou vrácenou kartu Sodexo věnuje 10 Kč Nadaci Partnerství, která v rámci programu Sázíme budoucnost výsadbu stromů po celé ČR zajišťuje. ,,Peníze vybrané díky sběru a recyklaci karet Sodexo poslouží na financování grantů na výsadbu stromů a následnou péči o ně. Návrat zeleně je velmi důležitý, protože podporuje stabilitu ekosystémů a zadržování vody v krajině, poskytuje útočiště a je zdrojem potravy pro řadu živočichů,“ říká Barbora Chmelová, koordinátorka iniciativy Sázíme budoucnost.

Partnerem projektu Recyklace karet se Sodexo je organizace Ukliďme Česko. ,,V loňském roce jsme spustili nový projekt www.KAMsNIM.cz, jehož cílem je poradit uživatelům, jak správně zacházet se svými odpady, ale především dávat věcem, které jim dosloužily, šanci na druhý život a tím vzniku odpadů předcházet. Rádi jsme proto odběrná místa Sodexo benefitních karet přidali do mapy projektu, což může napomoci k tomu, aby si i další firmy uvědomily odpovědnost za životní cyklus svých výrobků a nechaly se inspirovat k podobným projektům k předcházení vzniku odpadů, či jejich recyklaci,“ říká Radek Janoušek, zakladatel Ukliďme Česko.

Zdroj: Radek Janoušek, Spolek Ukliďme Česko, radek@uklidmecesko.cz

Recyklace – je hlavní klíč

Bře 20, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady

Světová nadace pro recyklaci vyzývá k tomu, aby se recyklace stala hlavním tématem diskuzí, které povedou čelní lídři při zasedání COP26 ve Spojeném království, které se bude konat v listopadu 2021.

Význam recyklace, známé jako Sedmý zdroj, je dnes už uznávaný, ale příliš často je přehlížena její schopnost pomoci chránit naše lesy, oceány a životní prostředí. Zatímco hledáme nové způsoby, jak snížit emise uhlíku a bojovat proti změně klimatu, očekává se, že průmysl do roku 2030 ušetří více než miliardu tun emisí a přidá téměř 500 miliard dolarů ke globálnímu HDP.

Zakládající prezident Ranjit Baxi řekl: „Recyklace je jedinou světovou iniciativou, která může být okamžitě zavedena po celém světě, aby pomohla v boji proti změně klimatu. Každá vláda a každý jednotlivec můžou sehrát svou roli a přitom mít okamžitý vliv na největší hrozbu, které naše planeta čelí.“

„Zvýšením povědomí o výhodách recyklace na tak důležitém shromáždění, jako je COP26, můžeme zvrátit rostoucí plýtvání, které vytváří všechny ty obrovské hory odpadků a zvyšuje znečištění,“ řekl pan Baxi.

Světová nadace pro recyklaci každoročně vyzdvihuje jednotlivce i organizace, kteří soukromě i veřejně vynakládají úsilí, abychom si zachovali přírodní zdroje tím, že budeme snižovat, znovu využívat a recyklovat vše to, co obvykle dennodenně vyhazujeme.

Zdroj: Global Recycling Foundation, více ZDE

Volný překlad: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

Mimořádné zvířecí samice

Bře 19, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata

Přírodní svět má spoustu příkladů samic, které nejednají podle omezujících genderových pravidel. Ať už jejich síla spočívá v okázalosti nebo opatrnosti, moudrosti nebo bojovém instinktu, připravte se na setkání s některými z nejsilnějších samičích vzorů na světě.

Lvice, umění se rozdělit

V savaně jsou ve skutečnosti nejúspěšnějšími lovci lvice.

Králem zvířat je určitě lev. Lev, který přinese domů nejvíc masa (nebo mléka), je hrdým členem smečky. V savaně jsou ve skutečnosti nejúspěšnějšími lovci lvice. Byly sledovány, jak loví společně, ujímají se role „křídla“ a „centra“, aby uzavřely únikové cesty pro svou kořist. Lvi jsou v těchto skupinových lovech mnohem méně aktivní, přičemž výzkumy ukazují, že je pravděpodobnější, že budou lovit sami v oblastech s hustší vegetací. Sólový lov má výhodu, že se o kořist nemusí dělit. Životně důležitou je ale spolupráce, týmová práce při lovu, kdy je třeba přelstít větší kořist, jako je zebra nebo buvol a nakrmit celou smečku.

Moudrost pod vodou

V sociálních skupinách kosatek hrají samice zásadní roli vůdců.

Skupina mořských savců, kteří jsou také závislí na samicích lovících společně, jsou kosatky, jejichž rodinné skupiny jsou většinou matriarchální. Jsou to nejstarší ženy v těchto skupinách, které už splnily svou reprodukční povinnost. Tyto nejstarší samice hrají hlavní roli vůdců při hledání lososů. Vědci se domnívají, že ekologické znalosti těchto moudrých kosatek jsou prospěšné pro další generace, což může vysvětlovat, proč samice žijí do 90 let, přestože se už nereprodukují po dobu posledních 40 let.

Báječné peří

Samice jestřába lesního mohou být téměř o třetinu větší než samci.
© AlbyDeTweede | Getty

Sexuální dimorfismus je, když se jedno pohlaví nápadně odlišuje od druhého – a pokud jde o ptáky, jsme zvyklí, že to je takto u samců. Existují však druhy, kde samice na sebe upoutává více pozornost, u dravých ptáků je to otázka velikosti.

Samice jsou často větší než samci a jeden z nejextrémnějších rozdílů je vidět u jestřába lesního, kde samice může být téměř o třetinu větší než samec. Předpokládáme, že jí to dává výhodu v krmení mláďat, protože samice může chytit větší kořist, včetně ptáků podobné velikosti, jako jsou káňata. Ale co honosné peří? Samice druhu pobřežního ptáka Lyskonoha jsou větší a barevnější než samci.

Byly také pozorovány, jak iniciují námluvy, brání území a páří se s více partnery – nechávají bývalé milence sedět na vejcích a vychovávat kuřata sami. Toto chování je považováno za „otočení role“ pohlaví, kde poměr úlohy pohlaví je obvykle nakloněný ve prospěch samců.

Single ještěrky

Parthenogeneze byla zaznamenána u ptáků, stejně jako u ryb, ještěrek a plazů.

Možná, že nakonec nejvíce nezávislé samice zvířecí říše jsou ty, které se rozmnožují a vychovávají potomstvo bez samčího přispění. Parthenogeneze, jak je známo, byla zaznamenána u ptáků a více než 80 druhů ryb, ještěrek a plazů, většinou, když okolnosti nahrávají tomu, že nemohou komunikovat se samci, zejména v zoologických zahradách a akváriích. Přesto byly zkoumány druhy, které se ve volné přírodě takto rozmnožují, i když jsou k dispozici samci. Vědci nemají definitivní odpověď na to, proč se některé druhy uchylují k této cestě reprodukce, ale určitě to vyvolává spoustu otázek.

Zdroj: BBC, vice ZDE

Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

Návrh protierozní vyhlášky jde do finále, ekologové tvrdí: je mírný a neřeší prevenci

Bře 19, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat

Ekologové kritizují návrh dlouho očekávané protierozní vyhlášky. Chybí důraz na prevenci a přípustná míra každoroční ztráty ornice z hektaru je příliš vysoká, uvedli dnes v tiskové zprávě zaslané Hnutím Duha. Navrhovaná opatření podle nich půdu neochrání. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poté v tiskové zprávě uvedlo, že limity odpovídají akademickým poznatkům. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se díky znění vyhlášky bude k pozemkům ohroženým erozí přistupovat individuálně, při opakovaných erozních událostech pak budou pozemky, jež jsou dnes mimo systém ohrožení, zařazené do zvýšené ochrany.

MŽP poslalo tento týden dokument v nové podobě do meziresortního připomínkového řízení. Je to už již třetí verze vyhlášky, první byla připravená v roce 2017. Má začít platit v červenci.
Nynější návrh stanovuje jako přípustnou ztrátu ornice v důsledku vodní eroze až devět tun z hektaru za rok pro hluboké a středně hluboké půdy. Ty tvoří v Česku většinu. V předchozí verzi byla přípustná ztráta až 17 tun. U mělkých půd současná verze zpřísnila výši tolerované ztráty z pěti na dvě tuny z hektaru na rok. Ekologové však odkazují na odborné metodiky, podle kterých je u hlubokých a středně hlubokých půd přípustná maximálně čtyřtunová ztráta. Chybí jim také výhled pro postupné snižování limitu. MŽP dnes však také uvedlo, že s pomocí dat z aplikace, tzv. Monitoringu eroze, mohou být v budoucnu limity případně zpřísněny.

Ekologové také kritizují to, že se podle vyhlášky první případy eroze na daných polích mají prominout. Na řešení, a to v podobě plánu hospodaření sestaveného pomocí protierozní kalkulačky, dojde až u ploch s opakovaným záznamem eroze, upozornili.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Doležala zemědělci už nyní proti výskytu erozních událostí bojují, musí také dodržovat až na čtvrtině půdy protierozní opatření, aby nepřišli o část nárokových dotací. „To si při trvalém růstu nákladů na pachtovné, mzdy a další vstupy a při dlouhodobě nízkých výkupních cenách zemědělských komodit, a tedy faktické závislosti na dotačních podporách nemohou dovolit,“ vysvětlil. Půda je pro zemědělce základním výrobním faktorem. „Zemědělci tak samozřejmě mají zájem na tom, aby svým způsobem hospodaření erozi minimalizovali. Protierozní vyhláška je tady pro ty případy, kde zemědělec opakovaně zanedbal opatření, která měla smyvu ornice zabránit,“ doplnil.
Zemědělci mohou erozi podle něho předcházet způsobem orby, volbou plodin či zatravňováním částí svých pozemků.

„Protierozní vyhláška má být klíčový nástroj pro ochranu půdy a není tedy možné, aby případy eroze v takové míře tolerovala. Potřebujeme protierozní, ne ‚poerozní‘ vyhlášku,“ poznamenal za Hnutí Duha Martin Rexa. Podle něj jsou nutná preventivní opatření jako snížení maximální výměry jedné plodiny.
Také zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník považuje vyhlášku za málo ambiciózní. Dodal, že v protierozní prevenci hraje důležitou roli i obnova mezí, mokřadů a rozptýlené zeleně. Ekologové také upozornili, že se vyhláška zabývá vodní erozí, nikoliv však větrnou.
Vodní erozí je v Česku ohroženo až 60 procent zemědělské půdy. Podle expertů ročně kvůli erozi dochází ke ztrátě až 21 milionů tun ornice v hodnotě nejméně čtyř miliard korun.

Podle MŽP bude hospodaření na problematických půdách pod kontrolou orgánů ochrany zemědělského půdního fondu. Za porušení nastaveného protierozního plánu hrozí fyzickým osobám pokuta až 100.000 Kč, právnickým osobám a podnikatelům dokonce milion. Mohou také přijít o část dotací.
Zdroj: ČTK

Tisková zpráva MŽP k tomuto k návrhu protierozní vyhlášky (18.3.2021)

Protierozní vyhláška jde do finále, nyní ji připomínkují rezorty

Vodní eroze dlouhodobě znehodnocuje půdu v ČR. Její účinky pak zesiluje změna klimatu v podobě četných intenzivních lokálních srážek po obdobích extrémního sucha. Vodní erozí je u nás ohrožena více než polovina zemědělského půdního fondu. Od letošního července by měla platit nová protierozní vyhláška, jejímž cílem je posílit odolnost půdy vůči negativním účinkům eroze. Klíčovou roli v celém procesu mají uživatelé zemědělské půdy. Protierozní vyhláška je nástrojem ochrany nejen pro problematické plochy zemědělské půdy, které potřebují efektivnější protierozní hospodaření, ale i důležitou obranou pro obce a další subjekty, jejichž majetky jsou pravidelně poškozované erozí zemědělských pozemků.

„Pro mne je protierozní vyhláška jednou z událostí roku. Po dlouhých odborných debatách jsme konečně dospěli ke shodě, na jejímž konci je, jak pevně věřím, zlepšení ochrany půdy, jednoho z nejcennějších přírodních zdrojů, který máme.

Očekáváme, že brzy po vypořádání připomínek vzešlých z mezirezortního řízení vyhlášku vydáme s účinností od 1. července 2021, podle naší předchozí dohody s ministrem Tomanem. Znění předkládané vyhlášky považuji za efektivní dohodu a za funkční nástroj pro nejvíce problémové plochy s opakovanou erozí,” komentuje ministr Richard Brabec.

Stěžejní pro text nové vyhlášky bylo nalezení konsenzu s Ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) a zemědělskými nevládními organizacemi. Ještě v posledních měsících probíhaly odborné mezirezortní debaty nad maximálním povoleným množstvím smyvu půdy (za tímto limitem budou zemědělci postižitelní sankcemi). Původní nastavení přípustné ztráty půdy na mírnou hodnotu 17 tun/ha/rok se po analýze efektivnosti vyhlášky ve vztahu k posuzování monitorovaných událostí ukázalo jako neúčinné. MŽP v předkládané vyhlášce počítá s maximální hodnotou 9 tun/ha/rok, daný limit koresponduje i se stanoviskem akademické sféry, podle níž přípustná ztráta nemá v žádném případě přesáhnout limitní hodnotu 10t/ha/rok. Účinnost vyhlášky je stanovena od 1. července letošního roku.

K vytipování problematických ploch bude sloužit již dnes funkční Monitoring eroze (aplikace spravovaná SPÚ a VÚMOP, v.v.i. ). První záznam erozní události v Monitoringu eroze je výstrahou pro hospodařící subjekt, který by tuto skutečnost měl reflektovat v úpravě svého hospodaření. V případě opakovaného záznamu je již zřejmé, že na ploše dochází k opakovaným problémům s erozí a plochu je potřeba sledovat a přijímat na ní efektivnější protierozní opatření. Na plochách, kde bude erozní událost zaznamenána opakovaně, budou zemědělské subjekty muset provádět protierozní opatření, k jejichž vhodnému výběru jim poslouží již zavedený nástroj – aplikace Protierozní kalkulačka. Pomocí Protierozní kalkulačky si sestaví plán protierozních opatření, přičemž hospodaření dle tohoto plánu bude následně předmětem kontroly příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Erozi mohou zemědělci předcházet například způsobem orby, volbou plodin či zatravňováním částí svých pozemků. Odbornou podporu jim bude poskytovat Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy a Státní pozemkový úřad.

Kontrola hospodaření na problémových plochách spadajících pod protierozní vyhlášku bude příslušet orgánům ochrany zemědělského půdního fondu na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností (ORP). Ty plochy, které budou pod kontrolou ORP, nebudou opakovaně kontrolovány ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu, který kontroluje dodržování dotačních podmínek souvisejících s erozí (tzv. DZES 5) a to proto, aby nedocházelo ke dvojí kontrole, a tak i byrokratické zátěži zemědělců.

V případě zjištění porušení plánu hospodaření může být udělena sankce fyzické osobě ve výši až 100 000 Kč, či právnické a podnikající fyzické osobě ve výši až 1 000 000 Kč. Takovým přestupkem ale dojde i k porušení dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, tzv. DZES 5 a tedy i k možnému krácení zemědělských dotací.

Limitní hodnota přípustné ztráty půdy 9 tun/ha/rok je pro zemědělskou půdu stanovena plošně. Každý má tak možnost preventivně využívat veřejně dostupného nástroje tzv. Protierozní kalkulačky k ověření svého hospodaření, aby předešel erozní události zaznamenané v Monitoringu eroze nebo postihům podle protierozní vyhlášky.

S pomocí dat Monitoringu eroze bude docházet k průběžnému vyhodnocování účinnosti protierozní vyhlášky, na základě, kterého mohou být v budoucnu přijata opatření k úpravě vyhlášky, např. formou zpřísnění přípustné ztráty půdy erozí.

Zdroj: TZ MŽP, ZDE

Několik čísel k životnímu prostředí – změna klimatu

Bře 18, 2021 | Mohlo by zajímat, Ovzduší

V důsledku globálního oteplování, způsobeného člověkem, se mění země rychleji než kdykoliv, kam až sahá lidská paměť. Od poloviny 19. století, kdy jsme začali využívat fosilní paliva pro průmyslové využití, ovlivňujeme atmosféru a zvyšujeme teplotu planety. Skleníkové plyny zvyšují teplotu, stoupají hladiny moří, ekosystémy jsou narušeny a počasí je stále extrémnější.

Vědci předpovídali, že pokud dojde ke zvýšení průměrných teplot o 2°C oproti teplotám před průmyslovou revolucí, důsledky budou katastrofální pro miliardy lidí po celém světě. Vlády podepsaly v roce 2015 Pařížskou dohodu, v níž se dohodly na omezení oteplování na maximální 2°C s ambicí udržet ji pod 1,5°C.

Důležitých znaků zdraví planety je mnoho, od hladiny oxidu uhličitého až po množství ledu v Arktickém moři. Zdroje grafů, které uvádíme dále, jsou různé, včetně dat od NASA, amerického Národního střediska pro data o sněhu a ledu a Národního úřadu pro oceány a atmosféru.

Globální změna teploty

Měsíční teplotní výkyvy ve srovnání s výchozím stavem let 1951-1980: +0,67 °C (únor 2021)

Teploty na Zemi již dlouho kolísaly, ale od průmyslové revoluce zaznamenala planeta nebývalý nárůst teplot, zejména v posledních desetiletích. Od roku 2001 bylo zaznamenáno 19 z 20 nejteplejších let a svět je nyní asi o 1°C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Pařížská dohoda stanovila cíl nepřekračovat 2°C s ambicí zůstat pod úrovní 1,5°C.

Atmosférický CO2

Týdenní stav uhlíku v Mauna Loa, Havaj: 417,97 ppm (28. únor 2021)

Oxid uhličitý je skleníkový plyn, který zachycuje teplo v atmosféře a je jedním z hlavních přispěvatelů ke globálnímu oteplování. Od průmyslové revoluce se hladina CO2 v atmosféře vyšplhala nad 400 dílů na milion, což je nejvyšší úroveň za miliony let. Údaje jsou odečítány v observatoři na sopce Mauna Loa na Havaji a obvykle vrcholí v květnu každého roku.

Ledová hmota

Úbytek hmotnosti ledu: -4040 GT (prosinec 2018)

Led na souši také rychle taje, zejména na severní polokouli. Grónsko, které zůstalo relativně stabilní až do 90. let, nyní ztrácí led rychlostí asi 280 gigatun ročně, zatímco Antarktida ztrácí asi 150 gigatun ročně. Tání ledovce Antarktidy, který zadržuje více než polovinu sladké vody na Zemi, by mohlo mít katastrofální důsledky pro celosvětové zvýšení hladiny moří.

Hladina moře

Celosvětová změna hladiny moře: +69,21 mm (červenec 2020)

Jak se svět otepluje, led uložený na pólech a v ledovcích taje a hladina moří stoupá. Tempo růstu se v posledních desetiletích zrychlilo a nyní se odhaduje na 3-4 mm ročně. Vědci předpovídali, že pokud nebudou přijata drastická opatření ke snížení emisí, hladiny moří by se mohly do konce století zvýšit asi o metr, což by bylo katastrofální pro mnoho nízko položených států a lidnatých pobřežních měst.

Minimum arktického ledu

Průměrný měsíční rozsah arktického mořského ledu: 14,784 milionu m2 (2019)

Ledová pokrývka v Severním ledovém oceánu v posledních desetiletích dramaticky poklesla v důsledku globálního oteplování. Tento tající led přispívá ke zvýšení hladiny moře a narušuje vzorce oceánů a počasí. Obvykle dosahuje svého ročního minima v září, na konci léta na severní polokouli. Někteří vědci se domnívají, že Arktida může dosáhnout bodu zlomu, když se trajektorie ztráty mořského ledu stane nezvratnou.

Zdroj: The Guardian, více zde
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

V českém středohoří začalo období hnízdění ohrožených sokolů

Bře 18, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata

V Českém středohoří začalo období hnízdění kriticky ohrožených sokolů stěhovavých. Do míst v okolí hnízdišť nyní návštěvníci nemohou. Přírodovědci žádají turisty o ohleduplnost. Kvůli hnízdění vzácných ptáků jsou uzavřené některé lokality také v Českém Švýcarsku. Uzavřena je část Průčelské rokle a Kozího vrchu nedaleko Ústí nad Labem a Vrabinec, který se nachází mezi Ústím a Děčínem.

Všechna místa díky výhledům do údolí Labe patří mezi oblíbené cíle výletníků. „Uzavírka potrvá do 30. června. Většina skalních lokalit v Českém středohoří není příliš rozsáhlá, zároveň je často snadno přístupná a pod značným turistickým tlakem. Sokoli jsou velmi citliví na rušení zejména v počátečních fázích hnízdění a při inkubaci vajec. Pokud jsou rušeni opakovaně, nezřídka hnízdo opustí. Vejce pak mohou zastydnout, hrozí úhyn mláďat hladem nebo vniknutí predátorů do hnízda,“ uvedl Petr Kříž z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

V přírodních rezervacích Kozí vrch a Vrabinec je pohyb možný pouze po značených cestách. Návštěvníci by se zde také neměli zbytečně dlouho zdržovat na přístupných skalních vyhlídkách. Zároveň by měli být tišší a ohleduplní.

„Na Vrabinci jsme museli uzavřít řetězovou cestu k nejvyššímu přístupnému místu této krajinné dominanty. Vrchol tvoří jen několik skalních věží, takže jde o poměrně malé území. Při monitoringu sokolů se opakovaně prokázalo využívání jednotlivých věží sokoly jako míst k odpočinku, porcování kořisti a páření. Pohyb lidí v těchto místech by tak mohl být pro úspěšné hnízdění fatální, sokolům totiž vadí hlavně pohyb nad a v jejich úrovni,“ uvedl ornitolog Michal Porteš.
Hnízdění sokolů se v minulých letech kvůli rušení návštěvníky opakovaně nezdařilo. Dočasně nepřístupných je proto několik lokalit také v Českém Švýcarsku a na území chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. V terénu jsou tato místa vyznačena páskami.

Zdroj: ČTK

Coca-cola začala v ČR prodávat nturu v plně recyklovaném plastu

Bře 18, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady

Společnost Coca-Cola začala v ČR prodávat značku vody Natura v plně recyklovaných láhvích. Firma se zavázala, že do roku 2025 bude používat plně recyklovatelné obaly, do roku 2030 pak chce používat v láhvích a plechovkách 50 procent recyklovaného materiálu. Podle Coca-Coly už na trhu v minulosti pokusy o prodej plně recyklovaných láhví byly, ale neuchytily se. Podle konkurence je ale důležitější zavést plně cirkulární systém plastů, k čemuž má mimo jiné přispět zálohování PET láhví.

„PET láhev již dnes není jen obalem, ale i surovinou, ze které lze vyrobit novou láhev. Pokud si tento fakt všichni uvědomíme a budeme láhev po jejím použití vracet zpět do koloběhu, tak jsme na nejlepší cestě, jak se zbavit PET láhví odhozených v přírodě nebo ve směsném odpadu,“ uvedla ředitelka komunikace a udržitelnosti v Coca-Cola ČR a SR Veronika Němcová. Cena láhve je vyšší než u nerecyklované, firma ale neplánuje zvyšovat cenu produktu. Nové láhve jsou již nyní v obchodech.

Podle studie analytické firmy EEIP nelze evropských cílů v recyklaci dosáhnout bez povinných záloh u PET láhví a nápojových plechovek. Připravila proto studii, podle které navrhla funkční systém recyklace pro ČR.

U podomního sběru nebo využívání sběrných míst se k tak vysokým cílům, jaké plánuje EU, žádná z evropských zemí zatím nedostala. Studii si zadala společnost Mattoni 1873, která dlouhodobě zavedení záloh podporuje. Proti je ale ministerstvo životního prostředí nebo Svaz měst a obcí ČR.
Ten se například obává, že vyřazením PET láhví z tříděných kontejnerů dojde ke zmenšení vůle třídit odpady. To ale podle vyjádření firmy Mattoni není pravda, například podle únorového průzkumu společnosti Kantar lidé v 94 procentech deklarují, že by v třídění pokračovali.

Podle plánů EU by podle směrnice o jednorázových plastech mělo být do roku 2025 vytříděno 77 procent PET láhví, do roku 2029 pak by mělo jít o 90 procent. „Žádná země bez zálohového systému nedosahuje na závazný cíl 90 procent sběru,“ uvedla na začátku března za EEIP Dita Tesárková. Směrnice by se měla podle bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka dostat do české legislativy do letošního pololetí. Bursík také uvedl, že systém na recyklaci chtěl prosadit již před 14 lety, což se však tehdy nepovedlo.

Mluvčí firmy Mattoni Andrea Brožová sdělila, že konkurenční firmu Coca-Cola za dnešní krok chválí. „Náš cíl je ale uzavření celé cirkulární smyčky, přičemž používání recyklovaného PETu v nových láhvích je jen jeden z bodů na této smyčce. Chceme, aby se materiál nápojových obalů znovu vracel do oběhu. Pokud budou výrobci nápojů pouze navyšovat podíl recyklátu v lahvích a plechovkách, a to bez zvýšení efektivity a kvality zpětného sběru pomocí plošného zálohového systému, bude recyklovaného materiálu brzy velký nedostatek,“ uvedla Brožová. Firma podle ní usiluje o to, aby se používání recyklátu v nápojových obalech stalo běžnou praxí.

Zdroj: ČTK

Vědci Masarykovy univerzity se po 3 měsících vrátili z Antarktidy

Bře 18, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Vědecká expedice z Masarykovy univerzity v Brně se vrátila z Antarktidy. Téměř 14.000 kilometrů dlouhá zpáteční cesta jí trvala dva týdny, uvedl v tiskové zprávě mluvčí univerzity Pavel Žára. Osmičlenná výprava podle něj překonala na chilské vojenské lodi Lautaro až pět metrů vysoké vlny při zpáteční plavbě přes Drakeův průliv.

Většina evropských států podle Žáry na poslední chvíli antarktické expedice odvolala. Expedice z Brna trvala tři měsíce. Začala loni 16. prosince v Praze, odkud se výprava vydala přes Madrid a Santiago de Chile na jih Ohňové země do přístavního města Punta Arenas. „Před vyplutím chilské vojenské lodi Marinero Fuentealba do Antarktidy strávili vědci v ochranné karanténě v tomto přístavu tři týdny. Průběžně byli testováni a doprovázela je přísná hygienická opatření také po celou dobu plavby až na českou antarktickou stanici J. G. Mendela,“ uvedl Žára.

Vlastní pobyt na stanici a terénní práce na ostrově Jamese Rosse trvaly 41 dní. Hlavním úkolem vědců bylo studium ledovců, sněhové pokrývky, permafrostu, potoků a mikroorganismů vyskytujících se na jednom z největších odledněných území na Antarktickém poloostrově.

Udělali velké množství odběrů vzorků sněhu a půdy, vody z tajících ledovců i rozmrzlých sladkovodních jezer a mikrobiologických stěrů především z mořských živočichů.

Současně zabezpečovali provoz měřicí techniky, která je trvale nainstalována na dlouhodobých výzkumných plochách. Pomocí nich vědci zkoumají časové změny environmentálních podmínek i nároky rostlin a živočichů vyskytujících se v této okrajové části Antarktidy. Nasbíraná data umožňují hodnotit změnu klimatu a její dopady na rychlost ústupu ledovců, rozmrzání permafrostu a ovlivnění pobřežních ekosystémů Antarktidy.

Zdroj: ČTK

Veterináři: bez varroázy je 28 procent včelstev, více než loni

Bře 18, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata

Podíl včelstev bez roztoče kleštíka včelího, který způsobuje nemoc varroázu, je letos meziročně o šest procentních bodů více, nebyl v 28 procentech včelstev. Klesl také počet včelstev, kde jejich chovatelé zjistili více než tři kleštíky na úl. „Zatímco loni bylo bez roztoče 22 procent stanovišť, letos je to více než 28 procent. Naopak, podíl stanovišť s žádným až třemi roztoči se mírně snížil z 58,7 na 57,3 procent a podíl stanovišť s více než třemi roztoči klesl z 19 na 14,4 procent,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Chovatelé s průměrem vyšším, než tři kleštíci na včelstvo musí do 15 dubna léčebně ošetřit všechna včelstva v dané lokalitě. Od loňského roku není povinné ošetření na podzim. „To ovšem neznamená, že by již nemělo být chovateli prováděno. Používání léčiv by však mělo být účelné, na základě vyhodnocení zdravotního stavu včel na konkrétním stanovišti. Ošetření včel proti varroáze je nutné provádět pouze v indikovaných případech,“ dodal mluvčí.

Kleštík včelí parazituje na zavíčkovaném včelím plodu i na dospělých včelách. „Varroáza v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy, nízká úroveň zoohygieny nebo nedostatečná výživa, působí postupné slábnutí včelstev,

které může vést až k jejich úhynu, pokud nejsou chovatelem včas provedena účinná opatření k tlumení varroázy,“ uvedl již dříve Vorlíček. Včelaři se nyní mohou o svá včelstva i přes omezení pohybu obyvatelstva kvůli koronaviru starat. Produkce medu loni v ČR klesla meziročně o zhruba 40 procent na 4997 tun, podle dat Českého statistického úřadu to bylo nejméně od roku 2002, od kdy publikuje časové řady, podle starších dat ministerstva zemědělství jde o nejhorší výsledek minimálně od vzniku ČR v roce 1993. Na vině podle odborníků nebyl koronavirus, ale loňské jarní počasí.

Podle dokumentu, který v roce 2016 schválila vláda, by mělo být v Česku ideálně kolem 750.000 včelstev. Loni jich podle ČSÚ bylo 642.000. Profesionálů chovajících nad 150 včelstev je v ČR kolem stovky.

Zdroj: ČTK

Vědci se zaměří na využití modřínu k obnově holin po kůrovci

Bře 18, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Vědci z několika institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích, které se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Modřín při použití správných lesnických postupů může pomoci například s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost lesů. Svým opadem totiž zlepšuje půdu, a i ostatní stromy dostávají více vody. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.

Modříny rychle rostou ve smíšených porostech, jsou odolnější vůči biotickému či abiotickému poškození a svou korunou propouštějí poměrně velké množství světla i srážek, což má velký význam v době klimatické změny. Navíc často vedou k podpoře vzácnějších druhů rostlin pod korunovým zápojem a tím k podpoře celkové druhové rozmanitosti lesa. Vytvořená dřevní biomasa má nadprůměrnou kvalitu a předpoklady pro různorodé využití.

„Díky svým ekologickým vlastnostem jsou vynikající dřevinou do porostních směsí a pomáhají vytvářet porosty produktivnější a odolnější vůči stresu suchem. Přitom zastoupení modřínu v českých lesích se pohybuje dlouhodobě kolem pouhých čtyř procent. Navíc v porovnání k ostatním dřevinám je dřevinou konkurenčně slabou, nehrozí jeho živelné samovolné šíření na úkor jiných dřevin,“ uvedl Jan Světlík z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který se na výzkumu vedeného Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti podílí.

Podle něj byla tato dřevina dosud spíše opomíjená, stálou pozornost věnují lesníci spíše lesům s buky, smrky, duby a borovicemi. V českých lesích v roce 2019 poprvé mírně převýšil podíl listnáčů jehličnany, které v předchozích letech zabíraly okolo 60 procent plochy. Podíl smrku v umělé obnově se ale postupně snižuje. Z listnatých dřevin má nejvyšší podíl buk, který tvoří téměř polovinu mezi listnáči. Nejvíce ale vzrůstá v umělé obnově podíl dubu, který se za posledních deset let zvýšil o 40 procent na současných 16,6 procenta.

Nyní se budou odborníci v rámci projektu zabývat zvýšením produkce lesních porostů, možnostmi uplatnění přirozené obnovy s minimalizací ekonomických a energetických vstupů, zlepšením efektivity obnovy rozsáhlých holin nebo úlohou modřínu při podpoře jiných dřevin. Součástí výzkumu je například i zpřesňování poznatků o původu modřínových populací.

Zdroj: ČTK

« Starší příspěvky

Další příspěvky »