Bře 6, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Letošní zima byla velmi bohatá na sníh a na nízké teploty. Tato situace byla velmi prospěšná pro krajinu a rostliny. Sníh je příslibem dostatku vláhy. Nadcházející oteplení umožní kvetení jarních rostlin. Odtávající sníh přinese vodu i do podzemí a zásoby do nadcházející sezóny budou výrazně lepší, než tomu bylo v předešlém roce. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) opět obnoví spolupráci s „Fenofáze.cz“, spustí pravidelné publikování dat v „Pylovém semaforu“ a opět bude informovat krátkými videi „Biometeorologických zpráv“ o stavu rostlin a počasí v ČR.
Minimální teplota vzduchu v zimních měsících leden a únor byla v letošním roce výrazně nižší než v roce 2020. V lednu 2021 byla nejnižší minimální teplota vzduchu na většině území pod -10 °C, na Moravě a pohraničním pohoří klesla i pod – 20 °C. Mrazy vrcholily v polovině února, na některých lokalitách spadly hodnoty i pod -25 °C. Výrazný rozdíl byl i ve sněhové pokrývce. V lednu a únoru 2021 byla na většině území maximální hodnota celkové denní výšky sněhu více než 20 cm a v horských polohách byly hodnoty výrazně vyšší. Ve srovnání s rokem 2020 byly hodnoty dvoj- až trojnásobné. Pro přezimování rostlin, zejména polních plodin je důležité, aby v době mrazů ležela na poli sněhová pokrývka. Velmi nebezpečné jsou holomrazy. To se naštěstí letos nestalo, na většině území ležela v době mrazů sněhová pokrývka (např. 15. února, kdy mrazy vrcholily, leželo v nížinách alespoň pár centimetrů sněhu (jižní Morava), ve vyšších polohách bylo více než půl metru sněhu a na horách i více než metr.
Vícedenní mrazy pomohou v přírodě zničit některé škůdce, např. hraboše polního či klíště obecné. A díky sněhové pokrývce se doplňuje i chybějící vláha v půdě. Je důležité, aby odtávání bylo postupné, v opačném případě hrozí výskyt jarních povodní. Při současném výrazném oteplení se vegetace začne rychle probouzet, předpokládáme, že během nejbližších dní začne v nejteplejších lokalitách kvést líska a začnou se objevovat další první poslové jara např. sněženky.
Pokud budou teploty vzduchu výrazně vyšší, může být nástup vegetace rychlý. Vše závisí na následujícím vývoji počasí. Pro přírodu je výrazně lepší, pokud je vývoj vegetace pozvolný a v obvyklém časovém období, výrazné teplotní výkyvy jí neprospívají.
Líska v posledních letech rozkvétá čím dál tím dříve a trápí svým pylem pylové alergiky. V roce 1994 kvetla líska v Lednici 12. ledna a v roce 2015 to bylo 22. ledna. Průměrné datum počátku kvetení lísky za 30leté pozorování vychází na 20. února. V letošním roce začne kvetení lísky naštěstí až ke konci února či začátkem března.
Zdroj a celá zpráva včetně doprovodných grafů: ZDE
Bře 5, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Čáp z chomutovského zooparku použil na část svého hnízda nevšední materiál – podprsenky, kalhotky, plavky či rukavice. Jeho sbírka oblečení upoutala i zahraniční média. Nad jeho počínáním se baví například lidé na Slovensku nebo v Lotyšsku. Novináře o tom v tiskové zprávě informovala mluvčí zooparku Helena Hubáčková.
Pracovníci zooparku se čapího fetišistu, jak někteří začali ptákovi přezdívat, rozhodli zkontrolovat. Když odstraňovali z hnízda věci, které by mohli být pro čápy nebezpečné, narazili nejen na dráty či vlasce, ale právě i na desítky kusů oděvů.
Fotografie s prádlem, kterou zoopark sdílel na svých facebookových stránkách, se okamžitě rozšířila. „Příspěvek sdíleli a komentovali lidé z celé republiky, objevil se i v odborných médiích, a nakonec překročili hranice České republiky,“ potvrdila ředitelka zooparku Věra Fryčová.
Sbírka překvapila i odborníky, kteří zvyky čápů dobře znají. „Někteří si do hnízda takové věci nosí, i když zdaleka ne všichni. Tahle sbírka byla ale hodně pestrá a zajímavá,“ řekl ornitolog zooparku Petr Hora. Poměrně hojné zastoupení spodního prádla přisuzuje tomu, že nedaleko hnízda jsou dvě přírodní koupaliště. „Když si tam někdo zapomene třeba plavky, pro čápy je to zajímavá věc pro vystlání hnízda,“ dodal.
Lidské oblečení však dokáže být pro ptáky i nebezpečné, především pro mláďata. Proto muselo z hnízda všechno pryč.
Čápi bílí jsou zvlášť chráněný druh, v chomutovském zooparku hnízdí už skoro 40 let. Nyní mají své hnízdo na vysokém torzu dubu u horního rybníka.
Zdroj, vč. zdroje obrázku: Zoopark Chomutov, p. o.
Bře 5, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Zejména projekty na přechod tepláren na zemní plyn, pozemní fotovoltaické elektrárny a solární panely na střechách, včetně modernizace průmyslu se objevily v podaných 9 tisících záměrech za stovky miliard korun – takový zájem byl u předregistračních výzev v 3 oblastech Modernizačního fondu. Jejich cílem bylo mimo jiné zmapovat, jaké projekty se chystají a nakolik jsou připravené. Na předregistrační výzvy na začátku dubna navážou ostré výzvy.
Cílem předregistračních výzev bylo aktivování investorů a ověření jejich připravenosti na čerpání dotačních prostředků z Modernizačního fondu. „Získali jsme přehled o tom, jak obrovský je aktuální zájem, jaké projekty se chystají, jakých technologií se týkají a v jaké fázi připravenosti jsou. To je výborný základ pro další nastavení Modernizačního fondu a rozdělování dotací a také možnost s potenciálními žadateli inovativní technologie konzultovat,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec.
Státní fond životního prostředí ČR zjišťoval zájem u tří z devíti programů Modernizačního fondu – konkrétně v programech Modernizace soustav zásobování tepelnou energií (HEAT), Nové obnovitelné zdroje v energetice (RES+) a Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v EU (ENERG ETS).
V devítitisícovém balíku záměrů převažují projekty z oblasti nových obnovitelných zdrojů energie zaměřené na výstavbu fotovoltaických elektráren, a to z 90 procent. Z toho více než polovina počítá s umístěním panelů na budovách. Do oblasti teplárenství bylo registrováno více než 500 záměrů s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 113 miliard korun, ne všechny záměry ale naplnily předběžně zveřejněné podmínky programů, což SFŽP ČR již identifikoval na základě posouzení žádostí z předregistračních výzev. Nejčastější volbou nové palivové základny je zemní plyn, se kterým počítá více než 45 % modernizovaných zdrojů a modernizaci průmyslových zařízení spadajících pod EU ETS míří 154 projektových záměrů.
Všechny projekty nyní Fond posuzuje. „Vyhodnocujeme jejich relevantnost a realizovatelnost, technické parametry, intenzivně komunikujeme s předkladateli. Podstatná je pro nás otázka způsobilosti výdajů, projektové připravenosti a plánu investic, zejména v programu HEAT, kde budoucí investory nejvíce tlačí čas, protože menším teplárnám do 200 MW vyprší přechodné období pro emisní limity už koncem roku 2022. Do té doby musí mít nové technologie, které nahradí dnešní uhelné kotle,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
V plném proudu je nyní příprava ostrých výzev a finálních podmínek programů, probíhá intenzivní komunikace s Evropskou investiční bankou, který v červnu stanoví alokaci na první letošní výzvy, a Evropskou komisí. Pokud vše dopadne dobře, na začátku dubna by se měla otevřít „teplárenská“ výzva (HEAT), pro další dva zmiňované programy (RES+ a ENERG ETS) se spustí v květnu. Do nich se mohou přihlásit pouze ti, kteří poslali projekt do předregistračních výzev. „Ve všech třech programech začneme žádosti přijímat v červenci. U některých výzev počítáme i se zavedením zásobníků. Vede nás k tomu i nutná flexibilita s ohledem na mechanismus přerozdělování prostředků ze strany Evropské investiční banky,“ uvádí Petr Valdman. „Do konce roku bychom chtěli zároveň představit zbylé programy v detailu pro přípravu projektů a tam, kde to bude žádoucí, vyhlásit předregistrační výzvy,“ dodává.
Kdo nestihl letošní předregistraci, může se zapojit do ostrých výzev, které budou vyhlášeny v příštím roce.
Souhrnná bilance předregistračních výzev
Přijato – 9 067 projektových záměrů
Požadavek na dotaci – 669 mld. Kč
Bilance podle programů
HEAT
Přijato – 554 projektových záměrů
Požadavek na dotaci – 113 mld. Kč
RES+
Přijato – 8 359 projektových záměrů
Požadavek na dotaci – 523 mld. Kč
ENER ETS
Přijato – 154 projektových záměrů
Požadavek na dotaci – 33 mld. Kč
Souhrnná bilance předregistračních výzev (PDF, 163 k)
Zdroj: MŽP (tisková zpráva)
Bře 4, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Přestože popsaných hub jsou jen desítky tisíc, rostou jich miliony. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR využili největší existující databáze pozorování hub GlobalFungi a spočítali, že jich na Zemi existuje minimálně 6 280 000 druhů. Houby představují značný zdroj biologického materiálu, řada z nich se používá v biotechnologiích či v medicíně.
Houby jsou druhou skupinou organismů, po hmyzu, s nejvyšší odhadovanou rozmanitostí druhů. Celkový počet je podle odborníků možné odhadnout díky znalosti jejich biologie – například počtu hostitelských rostlin. Nejvíce druhů hub se skrývá ve vzorcích půdy a v rostlinném opadu, ale značné množství je i ve vzorcích rostlinného původu – kořenech, listech či tlejícím dřevě. Houby představují zatím nevyčerpaný zdroj biologického materiálu značné hodnoty, neboť velká řada druhů nachází uplatnění v biotechnologiích či medicinských aplikacích. Jako partneři pak houby umožňují růst většiny druhů rostlin.
Tým Petra Baldriana z Mikrobiologického ústavu AV využil k dalšímu výzkumu globální databázi hub GlobalFungi, která čítá více než 27.000 pozorování. Vědci tak zjistili, že existuje minimálně 6,280.000 druhů hub. „Podle toho, jak rychle se zvyšujícím se počtem popsaných vzorků přibývá nových druhů, můžeme odhadnout, kolik jich ještě čeká na odhalení. Z odhadovaného počtu více než šest milionů druhů zatím sekvenační metody zachytily asi jeden milion druhů,“ řekl k průzkumu Baldrian.
Většinu tvoří vřeckovýtrusé houby čítající desítky tisíc druhů, v této skupině jsou například lanýže a kvasinky. Další jsou houby stopkovýtrusé, k nimž patří řada známých hub, které tvoří nadzemní plodnice – například hřib, muchomůrka nebo žampion.
Databázi složení houbových společenstev GlobalFungi představila AV ČR loni v létě. Pokrývá všechny suchozemské oblasti světa, 30 vědců na ní pracovalo tři roky.
Zdroj: AV ČR, ZDE
Bře 4, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Zlepšit podmínky chráněných druhů i přírodních stanovišť v chráněných územích evropské soustavy Natura 2000, zamezit úbytku biologické rozmanitosti a vyhodnotit přínosy přírody pro společnost – to jsou nemalé cíle projektu Jedna příroda spolufinancovaného z unijního programu LIFE. Prevenci ztrát rozmanitosti naší přírody představuje zavedení efektivního systému péče o vzácné a cenné lokality v České republice, které přináší prospěch lidem i samotné přírodě.
A právě na tom společně pracují partneři projektu, Ministerstvo životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a Biologické centrum AV ČR, v. v. i. – Výzkumná infrastruktura SoWa.
„Po dvou letech intenzivní práce je skvělé sledovat, jak se daří obsahově i organizačně naplňovat náročné aktivity jednoho z největších projektů LIFE v České republice. Vznikají tak odborné materiály, metodiky i organizační nástroje a další výstupy, které budou časem pomáhat při konkrétních činnostech v terénu i ve veřejné správě,“ hodnotí dosavadní průběh projektu ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski.
Víte, co je Natura 2000? Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytvářejí členské státy Evropské unie. Je určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie.
Soustava Natura 2000 sestává ze dvou typů chráněných území – ptačích oblastí a evropsky významných lokalit. Ptačí oblasti, kterých je na území ČR 41, vyhlásila vláda ČR nařízeními v letech 2004 až 2005, v roce 2007 a poslední dvě v roce 2009. Poslední změnou je doplnění orla královského jako předmětu ochrany do ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko, které nabylo účinnosti 1. dubna 2019. Evropsky významné lokality jsou shrnuty do tzv. národního seznamu, který je jako celek schválen vládou a publikován v podobě jejího nařízení pod č. 318/2013 Sb. Celkem je na území ČR 1 113 evropsky významných lokalit, což představuje cca 10 % území ČR. Společně s ptačími oblastmi, které jsou vymezeny na necelých 9 % území ČR, tvoří soustava Natura 2000 zhruba 14 % území ČR (ptačí oblasti a evropsky významné lokality se na mnoha místech ČR vzájemně překrývají).
Vedle pokračujícího provádění monitoringu a hodnocení stavu předmětů ochrany, tj. chráněných druhů rostlin a živočichů i jednotlivých přírodních stanovišť, české soustavy Natura 2000 bude Agentura ochrany přírody a krajiny ČR i v roce 2021 zajišťovat management v chráněných územích. Půjde například o výsadbu i kácení dřevin, tvorbu a obnovu tůní, sečení i pastvu pomocí ovcí a koz. Ukázky opatření, jichž se v loňském roce provedlo v hodnotě téměř 20 mil. Kč, lze najít v prvním vydaném čísle Novinek projektu Jedna příroda.
K rozhodování, kam směřovat omezené množství finančních prostředků tak, aby byla zajištěna údržba všech předmětů ochrany v evropsky chráněných územích soustavy Natura 2000 u nás, by měla sloužit prioritizace aktivní péče. V praxi to znamená, že budou při péči upřednostňovány ohroženější a vzácnější společenstva, případně i vybrané druhy, jako je pěnovcový mokřad nebo louka s orchidejemi, kde bude provedena odpovídající péče, například kosení. Díky projektu Jedna příroda vznikl v roce 2020 základní návrh, který bude během několika dalších let testován a upřesňován.
Provádění samotných praktických opatření v krajině a úspěšná péče ve vybraných chráněných územích značně závisí na dobré spolupráci s vlastníky a uživateli pozemků v těchto hodnotných lokalitách. Bez jejich zásadního zapojení není ochranářská péče účinná, a proto je potřeba vlastníky a uživatele informovat o nutnosti a důvodech ochrany přírody v daném místě. Pro lepší komunikaci a spolupráci s těmito aktéry vzniká v rámci projektu komplexní metodická příručka, reflektující současné trendy ve způsobech komunikace i doporučení získaná z rozhovorů s oslovenými vlastníky a též se zástupci regionálních pracovišť Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, kteří se s nimi nejčastěji setkávají.
Zároveň budou pracovníci CzechGlobe, Centra pro otázky životního prostředí a SoWa pokračovat ve vyhodnocování přínosů soustavy Natura 2000, včetně ekosystémových služeb, a to na základě definovaného koncepčního rámce, který nastavuje systematický a efektivní postup při posuzování socio-kulturních, ekonomických a ekologických přínosů této jedinečné soustavy evropsky chráněných území.
Všechny výše uvedené aktivity a mnohé další, jako například vzdělávání pracovníků orgánů ochrany přírody, směřují k zavedení efektivního systému péče o území soustavy Natura 2000, který spojuje vhodnou péči s odpovídajícím plánováním založeným na přesném vyhodnocení stavu a trendu předmětů ochrany, doprovázený aktivní spoluprací s vlastníky a uživateli pozemků, který současně účinně využívá pokročilé znalosti o přínosech poskytovaných společnosti těmito lokalitami a o nákladech souvisejícími se zajištěním soustavy Natura 2000.
Další informace: Novinky projektu Jedna příroda č. 1,
Zdroj: MŽP (tisková zpráva), MŽP (Natura 2000)
Bře 4, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Spolek Fiducia vyhlásil veřejnou soutěž na Ostravský hmyzí mobiliář. Hledá umělce, kteří navrhnou osm velkých stanovišť a také zmenšené verze, které si budou moci zájemci v dílnách vyrobit. Ty si lidé mohou umístit na své balkony či zahrady. Do soutěže se mohou přihlásit umělci pocházející z Ostravy či ti, kteří ve městě působí. „Na osmi místech Ostravy vznikne během roku 2021 osm originálních kolekcí hmyzích domků, vytvořených ostravskými architekty, sochaři, umělci či designéry,“ řekla za organizátory Ilona Rozehnalová. Zájemci se mohou hlásit do 10. dubna. Vítězné návrhy vybere odborná porota.
Organizátoři do akce chtějí zapojit i veřejnost, která bude moci v dílnách s umělci vyrobit hmyzí domky a odnést si je pak bezplatně domů na balkony či zahrady. „Součástí projektu bude edukační kampaň zaměřená na záchranu hmyzu, která přinese odpovědi na otázky, proč hmyz ve městě potřebujeme a jak mu konkrétně v Ostravě může každý z nás pomoci,“ dodala.
Podle organizátorů hmyzí domek nemusí mít jen obvyklou a tuctovou podobu známou z hobbymarketů. „Naopak se s ním dá pracovat jako se zajímavým artefaktem, který kromě užitkové a vzdělávací funkce naplní rovněž roli estetickou. I v České republice již bylo realizováno několik uměleckých verzí hmyzích domků. Ostrava má velmi silné zastoupení vynikajících výtvarných umělců, designérů, architektů a sochařů, řada z nich dosáhla celorepublikového uznání a všeobecného respektu,
proto bychom chtěli vypsat veřejnou soutěž pro umělce působící v Ostravě či pocházející z Ostravy. Vítězní autoři vytvoří jednotlivé série Ostravského hmyzího mobiliáře.“ uvedla Rozehnalová.
Do kampaně bude zapojena rovněž široká veřejnost formou dílen či soutěže o nejhezčí hmyzí domek. Vítězný návrh ze soutěže pro veřejnost bude realizován. Hmyzí domky jsou jednou z vhodných a účinných cest, jak pracovat s veřejným prostorem v kontextu zmírnění dopadu klimatických změn na jeho obyvatele (tedy nejen člověka, ale také živočichy a rostliny). Mohou fungovat v místech, kde není jiná možnost, jak hmyzu připravit přijatelné podmínky – například ve vnitroblocích, na náměstích, v parcích a dalších veřejných místech, kde by bylo jinak problematické ponechávat například zarostlé kouty. Velkou výhodou hmyzích domků je jejich bezpečnost – hmyzí domky osidluje pouze samotářský hmyz (včelky, vosičky, brouci ad.), který není vůči lidem agresivní, nerojí se – z těchto důvodů v posledních letech rychle roste jejich popularita a umístit je lze bez obav i na komunitní místa. Projekt je financován dotací Statutárního města Ostrava.
Zdroj: https://klubfiducia.cz/program/
Bře 4, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Zájemci už mohou přihlásit své oblíbené stromy do jubilejního 20. ročníku ekologické ankety Strom roku. Veřejnost v ní vybírá nejsympatičtější strom v Česku. Přihlášky lze podávat do 22. dubna, porota vybere 12 finalistů. V tiskové zprávě to dnes oznámil za pořadatelskou Nadaci Partnerství David Kopecký. Titul Strom roku 2020 získala jabloň u hostince U Lidmanů v Machově na Náchodsku. Nejpopulárnější strom postoupí do celoevropského kola soutěže.
Anketou Strom roku chceme podpořit aktivní lidi v péči o stromy v jejich okolí a představit veřejnosti zajímavé stromy s jejich příběhy. Anketa Strom roku je součástí iniciativy Sázíme budoucnost, která propojuje všechny, kterým není lhostejné naše životní prostředí. Zapojit se může každý, kdo pro to chce něco udělat. Ať už vysadit strom nebo o něj pečovat.
Zájemci už mohou přihlásit své oblíbené stromy do jubilejního 20. ročníku ekologické ankety Strom roku. Veřejnost v ní vybírá nejsympatičtější strom v Česku. Přihlášky lze podávat do 22. dubna, porota vybere 12 finalistů. Nejpopulárnější strom postoupí do celoevropského kola soutěže.
Titul Strom roku 2020 získala jabloň u hostince U Lidmanů v Machově na Náchodsku. Ovocný strom dostal toto ocenění poprvé. Jabloň už přes sedm dekád poskytuje stín návštěvníkům hostince. Strom je místním symbolem sousedského života, tradic a udržitelného rozvoje. Podle pamětníků byly ve 20. letech minulého století na místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té současné.
Za dobu konání ankety již navrhli lidé, školy nebo různé spolky na ocenění 1531 stromů. Každoročně se do ankety sejde 50 i více přihlášek. „I když anketu Strom roku může vyhrát jen jeden strom, pro mě jsou vítězi všechny přihlášené. To, že jsou nominovány do ankety, totiž znamená, že je někdo má rád, zajímá se a pečuje o ně,“ uvedla Silvie Zeinerová Sanža z pořadatelské nadace.
Podat návrh může kdokoli – jednotlivci, rodiny, sdružení, firmy, školy i obce. Dvanáct nejzajímavějších finalistů, kteří vzejdou z výběru poroty, bude soutěžit o titul Strom roku v letním online hlasování. Nejpopulárnější strom navíc postoupí do celoevropského kola. To má za sebou loňský Strom roku Jabloň u Lidmanů. Zda uspěla v evropské konkurenci odhalí Nadace Partnerství 17. března v 15.00 hodin.
Pro nominaci stromu do soutěže je potřeba znát několik základních údajů. Kromě příběhu stromu musí navrhovatel uvést, o jaký druh stromu se jedná, kde roste, jak je přibližně starý a jaký obvod kmene má ve výšce 130 centimetrů. Šance přihlášky podle organizátorů také významně navýší fotografie stromu ze současnosti i minulosti a informace o možnostech spolupráce na sběru hlasů s dalšími lidmi.
Nominovat lze strom prostřednictvím on-line portálu www.stromroku.cz. Hlasování o vybrané dvanáctce finalistů je v plánu od poloviny června a v říjnu nadace vyhlásí vítěze.
Finálová dvanáctka vstoupí do letního online hlasování, které bude opět zpoplatněné. Vybrané finance rozdělí Nadace Partnerství zpět mezi finalisty ve formě grantu na výsadbu nebo ošetření stromů. Příběhy starých a vzácných stromů tak pomohou začít psát příběhy nových stromů. „Těším se na fascinující příběhy stromů ze všech koutů České republiky. Ve společné kampani Nadace Partnerství a Nadace Tipsport na výsadbu stromů máme heslo Jeden Čech, jeden strom. Stromu roku proto přeji 10 milionů nominací,“ vyzývá porotkyně soutěže Lucia Štefánková z Nadace Tipsport, generální partner iniciativy.
Harmonogram soutěže:
- 3. až 22. 4. Sběr nominací
- 3. 15.00 vyhlášení vítězů Evropského stromu roku online
předběžně 3. 5. vyhlášení finálové dvanáctky
od 24. 5. focení finalistů - 21.6. start letního hlasování
- 22.9. vyhlášení vítězů
Zdroj: stromroku.cz, ČTK
Úno 28, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Veverky, zajíci, ale i mládě muflona. V době pandemie přinesli lidé do záchranných stanic v tuzemsku více než tři a půl tisíce volně žijících zvířat. Tedy zhruba o tři stovky více než za stejné období loni. Například záchranná stanice Pasíčka pracuje v nouzovém režimu s polovičním počtem zaměstnanců, omezil se svoz zvířat pouze na nezbytné či hromadné svozy. Vše je dáno nedostatkem financí a omezením dotačních zdrojů. „Loni záchranné stanice fungovaly ve stejném režimu jako předešlé roky. Přijímaly zvířata bez omezení. Avšak zvířat bylo mnohem více než v předchozích letech,“ uvedla koordinátorka Národní sítě záchranných stanic (NSZS) Zdeňka Nezmeškalová. Podle ní na to zřejmě mělo vliv to, že lidé kvůli pandemii chodili více do přírody.
„Takže si zvířat více všímali a zvířat i více sbírali. I těch, která do stanice vůbec přijít neměla,“ podotkla koordinátorka. Například zástupci záchranné stanice hlavního města Prahy už dříve uvedli, že v roce 2020 přijali 5186 zvířat. To je sice o 200 méně než v roce 2019, ale zároveň jde o druhé nejvyšší číslo v historii pracoviště.
„Na druhou stranu se na stanicích podepsala finanční situace,“ řekla Nezmeškalová. Podle ní byly problémy s financováním stanic ze strany některých krajů, byť například pravidelnou podporu v Ústeckém kraji nahradila individuální dotace. Koordinátorka řekla, že také ubylo sponzorů z řad obcí i firem. „Záchranné stanice dělají i ekologickou výchovu a osvětu, takže do stanic chodí ročně statisíce dětí v rámci těchto programů. I z toho mají stanice příjem. A tím, že byly školy zavřené, programy neprobíhaly, takže spousta stanic přišla o významný finanční zdroj,“ dodala Nezmeškalová.
Na dotaz ohledně ztrát Nezmeškalová uvedla, že zatím nejsou úplně vyčíslené. „Ale některé záchranné stanice, třeba ty větší ve Středočeském kraji, mohly přijít až o 600.000 korun. Takže ten finanční výpadek byl veliký,“ dodala. „Třeba lidé, kteří tam působili částečně, právě na tu ekovýchovu a vypomáhali, byli propuštěni. Stanice to musí zvládnout v menším počtu zaměstnanců, přestože zvířat je mnohem víc,“ konstatovala koordinátorka. Zároveň podotkla, že žádná ze stanic naštěstí nemusela skončit.
Pravidelná podpora od ministerstva, která tvoří část příjmů stanic, má být podle koordinátorky stejná jako loni – tedy 17 milionů korun (potvrdil to i Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva). 0.
NSZS čítá 35 stanic po celém Česku. Ročně jimi projde 10.000 živočichů. Síť koordinuje Český svaz ochránců přírody.
Pokud chcete pomoci záchranné stanici Pasíčka, můžete ZDE.
Zdroj: ekoosoveta.cz, ČTK
Úno 28, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Záchranné stanice fungují „kovid, nekovid“. V péči už měly od ledna přes 1000 zvířat. Místnosti intenzivní péče nezahálí, neboť se do nich zvláště v posledních mrazivých dnech dostaly desítky vysílených zvířat, převážně lovců živících se drobnými hlodavci (hraboši a myšmi). Nejčastějšími pacienty se tak staly poštolky, káňata, kalousi nebo volavky. Většinou jim stačí jen pár dní, aby nabrali síly a je možné je vypustit na svobodu. Díky „nepořádku v kalendáři“ patří nyní mezi obyvatele záchranných stanic také netopýři a ježci. Ti ale stanice opustí až na jaře. Nesbírejte nám zase ty zajíčky.
Děsivým tempem přibývá ve stanicích zaječích mláďat. Když je náhodou nezraní volně pobíhající pes, přinesou ho lidé jen proto, že se domnívají, že venku zmrzne. „Děti zavolaly na centrální dispečink s tím, že se na rybníce na ledě objevili 2 malí zajíčci. Doplnili, že jim sice nic není, ale ještě včera byli schoulení pod nedalekým stromem,“ popisuje dispečerka a zároveň koordinátorka záchranných stanic, Zdeňka Nezmeškalová. „Mláďata na velké ledové ploše by asi predátorům neunikla, a tak jsem chtěla dětem poradit, ať je v rukavicích vrátí na místo, kde je děti předešlý den spatřily. Oříškem bylo ale zjištění, že chráněné místo se nachází na ostrůvku a předpověď počasí hlásila výrazné oteplování, které by mohlo způsobit tání ledu a odříznutí mláďat od suché pevniny. Z dětí jsem udělala na chvíli detektivy a požádala je, aby zkusily vystopovat, kudy k ostrůvku vedou zaječí stopy. Mláďata pak děti měly po těchto stopách přenést do bezpečí na břeh. Věřím, že si je matka našla,“ dodává.
Tři desítky srnčí zvěře, na svobodu ale sotva třetina
Přesto, že případy dospělé srnčí zvěře řeší převážně myslivci (dopravou zraněná zvířata nemají téměř nikdy dobrou prognózu – z deseti do stanic přijatých všechna uhynula nebo musela být utracena), některé případy se dostanou i do rukou pracovníků stanic. Desítku srnčí zvěře přijali pracovníci stanic také s tím, že se jedná o podivně krotká zvířata. Ve většině případů pracovníci dopředu věděli, že zvířata jsou otrávena řepkou, často již poloslepá či slepá a není jim pomoci. Další jedince, o které ve stanicích pečovali, uhnali či potrhali volně pobíhající psi. Díky psům v zimním období, které představuje pro volně žijící zvířata těžkou zkoušku, hlásí uhynulá (vyčerpáním a pokousáním) zvířata spousta uživatelů honiteb. Je to velmi smutná záležitost způsobená nedbalostí majitelů psů.
Znovu nabádáme všechny, kteří se pohybují v přírodě (nebo se potkají s volně žijícím zvířetem ve městě), dbejte na obecně platná pravidla a pokud si nejste jisti, kontaktujte odborníky buď na dispečinku 774 155 155 nebo prostřednictvím aplikace Zvíře v nouzi.
Zdroj: zvirevnouzi.cz, více informací ZDE.
Úno 26, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Jak jsme vás již informovali, stát plánoval podat žalobu na Polsko, kvůli těžbě na dole Turów. A dnes se plán stal skutečností. Dnes byla Českou republikou k Soudnímu dvoru EU podána žaloba proti Polské republice. ČR Polsku vytýká, že v souvislosti s rozšířením těžby na dole Turów porušilo unijní právo. Součástí žaloby je také žádost o zastavení aktuální těžby uhlí v dole do doby, než Soudní dvůr EU rozhodne. Česká republika současně požádala soud, aby žalobu projednala přednostně, vzhledem k dopadům těžby na obyvatele příhraničních oblastí Libereckého kraje.
Česká republika dnes odeslala žalobu k Soudnímu dvoru EU na Polsko kvůli těžbě na dole Turów. „Přímá žaloba na jiný stát EU je opravdu krajním řešením situace, za existence Evropské unie taková situace nastala jen párkrát. Proto bylo potřeba před samotnou žalobou nejen intenzivně jednat na diplomatické úrovni, ale také podat podnět Evropské komisi k prověření žalobních důvodů, u nichž České republice Komise dala nakonec z větší části za pravdu. Pro ochranu našich občanů je ale v tuto chvíli žaloba nezbytná, neboť Polsko zatím nenaplnilo požadavky, které v souvislosti s ochranou životního prostředí na naší straně klademe. V jednáních s Polskem budeme samozřejmě pokračovat, ale současná těžba na Turówě probíhá protiprávně. Už dnes její pokračování ohrožuje naše občany, naši vodu, naše životní prostředí. I proto jsme současně požádali Soudní dvůr EU o její pozastavení do doby, než o žalobě soud rozhodne,“ komentuje aktuální situaci ministr životního prostředí Richard Brabec
Polsko nejenom že po mezistátním procesu EIA prohlásilo své rozhodnutí EIA do roku 2044 za okamžitě vykonatelné, čímž vyloučilo účinnou právní ochranu vůči tomuto rozhodnutí – tak jak je to standardem ve všech zemích EU podle směrnice o posuzování vlivů záměru na životní prostředí, ale současně prodloužilo povolení k těžbě hnědého uhlí v dole Turów o 6 let bezprostředně v návaznosti na těžbu současnou, a to bez provedení posouzení vlivů na životní prostředí, dále z řízení o vydání tohoto povolení k těžební činnosti do roku 2026 vyloučilo dotčenou veřejnost a vůbec neumožnilo soudní přezkum tohoto povolení. České straně navíc Polsko v souvislosti s řízením o vydání báňského povolení do roku 2026 neposkytlo kompletní informace, což je i přímým porušením zásady loajální spolupráce podle Smlouvy o Evropské unii.
„Soudní dvůr v Lucemburku není vázaný lhůtami, a proto nevíme, kdy rozhodne. Ale vzhledem k závažnosti situace věříme, že to bude co nejdříve. Zástupci MŽP, MZV a Libereckého kraje jsou nadále připraveni s Polskem jednat, a to především o kompenzacích dopadů těžby. Česko-polská bilaterální jednání mohou běžet souběžně s řízením před Soudním dvorem EU. Mimosoudní vyřešení problémů způsobených těžbou na dole Turów tak ještě nemusí být zcela vyloučené,“ dodává náměstek ministerstva životního prostředí Vladislav Smrž, který na jednáních za Českou republiku zastupuje MŽP.
Zdroj (i obrázku): MŽP
