Nový Atlas českých lišejníků může pomoci k efektivnější ochraně přírody

Nový Atlas českých lišejníků může pomoci k efektivnější ochraně přírody

Úno 23, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Nový on-line atlas lišejníků (Dalib.cz) lze považovat za největší a nejucelenější dílo pojednávající o českých lišejnících. Vytvořili ho vědci Botanického ústavu AV ČR ve spolupráci s několika externími kolegy a soustředili zde údaje o všech přibližně 1700 druzích známých z ČR. Atlas vypovídá nejen o rozmanitosti lišejníků, ale také o jejich ekologii, rozšíření a hojnosti. Taková data jsou velmi cenná pro ochranu naší přírody. Vypovídají totiž o změnách naší krajiny, a to především o změnách způsobených lidskými činnostmi. Mnohé lišejníky totiž celkem citlivě reagují na způsob využívání krajiny, intenzivní lesnické hospodaření, eutrofizaci (tj. nadbytek živin) nebo globální klimatickou změnu.

„Informace o české lichenoflóře byly doposud velmi špatně dostupné, roztroušené ve stovkách různých prací, a neexistovala publikace, která by souhrnně podávala informace o všech našich druzích. Základním zdrojem údajů pro nový atlas je nálezová databáze Dalibor, kterou jsme veřejnosti představili minulý rok. Databáze i atlas jsou průběžně doplňovány a aktualizovány, tudíž by neměly nikdy zestárnout. Záznamy o výskytu jednotlivých druhů společně s fotografiemi a informacemi o jejich ekologii i četnosti nyní volně poskytujeme všem – vědcům, pedagogům i široké veřejnosti. V tuto chvíli na atlasu stále intenzivně pracujeme a velké množství informací bude ještě doplněno. Přesto ho lze již nyní považovat za velmi užitečnou pomůcku a obsáhlý datový zdroj,“ říká jeden z autorů, Jiří Malíček z Taxonomického oddělení Botanického ústavu AV ČR.     

Stěžejní součástí atlasu jsou karty druhů pro přibližně 1700 lišejníků známých z ČR. Každá karta druhu obsahuje dynamicky generovanou mapu rozšíření, distribuční sloupcový graf nadmořských výšek, dva koláčové grafy preferovaných substrátů, taxonomické zařazení druhu, synonyma, kategorie Červeného seznamu a české jméno. V mapě rozšíření je dostupná funkce zobrazení údajů dle data jejich nálezu (pomocí posuvné hranice), čímž je možné např. demonstrovat úbytek některých lišejníků v průběhu času. Postupně jsou do atlasu doplňovány fotografie a komentáře, které obsahují velmi stručnou charakteristiku druhu a poměrně podrobný popis ekologie a rozšíření.

Mimo vlastní karty druhů atlas obsahuje i další užitečné informace. Veřejnost jistě uvítá např. fotogalerii lišejníků, ochránci přírody mapy s největší druhovou diverzitou a specialisté (lichenologové) zase databázi lišejníkových metabolitů, které byly zjištěny v dosud analyzovaných vzorcích z našeho území.

„Lišejníky jsou jedinečné symbiotické organismy, které vznikají soužitím houby s fotosyntetickým partnerem (řasou či sinicí). Můžeme je nalézt v různých extrémních typech prostředí od povrchu holých skal, přes polární oblasti až po pouště. Z hlediska významu pro člověka jsou pozoruhodné např. svojí citlivostí na znečištěné ovzduší nebo změnou společenstev v závislosti na způsobu hospodaření v krajině. Jejich rozšíření a početnosti nám tak vypráví nespočet příběhů o historickém i současném stavu našeho životního prostředí,“ dodává Jiří Malíček.

Dle poslední verze Červeného seznamu z roku 2010 na našem území vyhynulo 138 lišejníků (9 %) a dalších 37 % druhů patří do některé z kategorií ohrožení. Od té doby se však podařilo několik desítek „vyhynulých“ lišejníků v ČR znovu nalézt, takže nyní se jejich počet pohybuje okolo 100 druhů (6 %). Patří mezi ně zejména epifyty (organismy žijící na jiných rostlinách, ale neparazitující), které jsou často vázané na staré lesní porosty a zároveň jsou extrémně citlivé k znečištění ovzduší. Za vyhynulé se považují i některé saxikolní lišejníky (takové, které se vyskytují na skalách, sutích apod.), jejichž poslední lokality zanikly např. těžbou nerostných surovin.

Za posledních 150 let došlo k dramatickým změnám ve společenstvech lišejníků. Mnohé regiony postihla téměř kompletní obměna a silné ochuzení lichenoflóry. První zaznamenané zvraty lze datovat na začátek 20. století, kdy díky průmyslovému znečištění, emisím z lokálních topenišť a zejména intenzivnímu lesnímu hospodaření z našeho území zmizely některé velmi citlivé epifyty. Mizení epifytů pokračovalo na celém našem území ruku v ruce se sílícím emisním znečištěním, které gradovalo v 70. a 80. letech minulého století. Kyselé deště výrazně ovlivnily i zdánlivě odlehlé regiony, např. Šumavu. Po odsíření tepelných elektráren v 90. letech dochází k poměrně rychlému návratu některých epifytických makrolišejníků, zatímco jiné zřejmě dále ubývají v souvislosti s plošnou eutrofizací krajiny.

Současné změny v epifytických společenstvech pravděpodobně formuje také globální klimatická změna. Ve velkém ohrožení jsou reliktní horské, zvláště pak arkto-alpinské druhy, jejichž aktuální výskyt u nás je často mimo jejich ekologické optimum. Zásadní vliv na zemní druhy má také eutrofizace, která zvýhodňuje konkurenčně silnější cévnaté rostliny. Ty jsou pak schopny osídlovat i jinak velmi extrémní stanoviště, která byla doposud rájem lišejníků.

Zdroj: Botanický ústav AV ČR, v. v. i., TZ v celém znění zde.

Dřevo ze stromů napadených jmelím v opavě využijí i školy

Dřevo ze stromů napadených jmelím v opavě využijí i školy

Úno 22, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Dřevo ze stromů napadených jmelím v Opavě využijí i místní školy. Radnice v boji s parazitickou rostlinou dá letos pokácet stovku stromů. Z některých budou lavičky či nové prvky dětských hřišť. „Některé stromy mají jmelím kompletně napadenou korunu, popřípadě i oslabený kmen, a jsou určeny k pokácení a budou využity na palivové dřevo. Jiné stromy ale mají dřevo kmene zdravé a je možné ho využít k nějakému jinému vhodnému účelu, například k výrobě přírodních laviček, prvků pro dětská hřiště, prolézaček či uměleckých artefaktů,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Jiří Vaníček.

Magistrát podle něj už oslovil městské školy a školky, zda by měly o využití kmenů na svých zahradách zájem, a odezva je velká. „Oslovili jsme i střední školy a učiliště a nabídli jim dřevo například ke studentským pracím. Budeme se snažit, aby některé kmeny byly symbolicky ponechány nebo i řezbářsky upraveny v parcích, kde vyrostly,“ doplil Vaníček.

Opavská radnice začala s likvidací jmelí letos v lednu. Odborníci na dřeviny postupně ošetří okolo 500 stromů, přibližně 100 dalších budou muset pokácet. Do boje s touto parazitickou rostlinou chce město investovat více než šest milionů korun.

Jmelí, kvůli kterému dřeviny ve velkém chřadnou, stromy ve větší míře napadá v posledních letech. Odumřelé stromy nebo jejich uschlé větve pak mohou být i nebezpečné. Napadá často lípy, jabloně, vrby, javory, hlohy, borovice nebo jedle. Napadených druhů dřevin ale přibývá, a jmelí tak napadá například i ořešáky, jilmy či hrušně.

Některá města v kraji investují ročně do likvidace jmelí až desetitisíce korun. Parazitickou rostlinu, kterou rozšiřují zejména ptáci, se v regionu nedaří zastavit a podobně jako u kůrovce se hovoří o kalamitním stavu. Kraj proto v červnu 2019 navrhl změnu zákona, kterou chce bojovat proti jmelí a dalším škůdcům na dřevinách. Kraj požaduje, aby vlastníkům dřevin bylo možné ze zákona nařídit zásah proti těmto škůdcům. Majitelé pozemků s napadenými stromy nebo keři by museli respektovat pokyny k ošetření napadené dřeviny.

Zdroj: ČTK

SZIF v rámci podpory ekologické zemědělství rozdělí více než 1,4 miliardy korun

SZIF v rámci podpory ekologické zemědělství rozdělí více než 1,4 miliardy korun

Úno 22, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začíná vydávat rozhodnutí na podporu Ekologického zemědělství v rámci Programu rozvoje venkova. O dotaci si zažádalo 4 379 zemědělců, Fond jim vyplatí 1,42 miliardy korun. Ekologické zemědělství patří pod Program rozvoje venkova (PRV) a podporuje hospodaření šetrné k životnímu prostředí. Mimo jiné pomáhá s bojem proti degradaci půdy. Dále přispívá k zachování a obnově cenných stanovišť na zemědělské půdě z hlediska druhové různorodosti. A v neposlední řadě se snaží přispět k ekologické stabilitě a estetické hodnotě krajiny.

Dotace Ekologické zemědělství se vyplácí na trvalé travní porosty, ale jen tehdy pokud se na nich dodržuje minimální intenzita chovu hospodářských zvířat. Vztahuje se také na ornou půdu, na níž se pěstuje zelenina a speciální byliny, případně ostatní plodiny, tráva na semeno, jahodník nebo je vedená jako úhor. Z trvalých kultur se podporují ovocné sady, vinice, chmelnice nebo další s ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. 

O dotaci můžou požádat jen žadatelé, kteří nehospodaří souběžně v režimu konvenční produkce na zemědělské půdě (v případě kultur způsobilých pro dotaci na ekologické zemědělství). Přehled sazeb je možné dohledat v Příručce pro žadatele 2020, umístěné na webových stránkách www.szif.cz. Žadatelé se mohou pro urychlení výplat vzdát práva na odvolání. 

To je možné provést přes Portál farmáře v části Ostatní podání. Případně lze využít formulář „Prohlášení o vzdání se práva odvolání“, který je na webových stránkách www.szif.cz / JEDNOTNÁ ŽÁDOST, v sekci „Ke stažení“, ve složce Jednotná žádost. SZIF zasílá rozhodnutí o poskytnutí dotace primárně do datových schránek, nebo na Portál farmáře. 

Pouze v případě, že žadatel nemá datovou schránku, ani přístup k účtu na Portálu farmáře, doručí mu rozhodnutí pošta. Žadatelé, kteří potřebují obnovit přístup do Portálu farmáře SZIF/eAgri, najdou potřebné informace na https://www.szif.cz/cs/faq.

Zdroj: TZ SZIF, ZDE

Úspěch petice za klima: poslanci nařídili ministerstvům přepracovat klimatické plány

Úspěch petice za klima: poslanci nařídili ministerstvům přepracovat klimatické plány

Úno 22, 2021 | Mohlo by zajímat, Ovzduší

Zástupci spolku Česko za klima předali v prosinci vládě a poslancům podpisové archy petice požadující, aby vrchní státní představitelé začali aktivně jednat v ochraně klimatu. Výbor pro životní prostředí poslanecké sněmovny nyní na základě petice zaúkoloval Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby přepracovaly české klimatické plány a zahrnuly v nich cíl klimatické neutrality do roku 2050.

Text Petice za klima, která byla v prosinci předána zodpovědným orgánům, má na státní představitele šest konkrétních požadavků. K těm patří především přijetí závazku k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a přepracování státních plánů v souladu s naplněním tohoto cíle. V následujících dvou bodech petice požaduje zajištění takové péče o půdu a krajinu, s jejíž pomocí dojde k snížení dopadů klimatické změny v Česku. Posledními dvěma body petice je žádost o postupné uzavírání uhelných elektráren a také žádost o lepší informování veřejnosti ve věcech změny klimatu a aktivitách, které státní správa v této oblasti podniká. Petice se odvolává na odborné studie a analýzy, ze kterých potřeba těchto opatření vyplývá. Petici proto podpořily i některé odborné instituce.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se k petici vyjádřilo pozitivně. V jeho prohlášení zaznělo, že změna klimatu je problém, který je nutné neodkladně řešit. Proto MŽP přepracuje strategický dokument Politika ochrany klimatu, který stanovuje plán na snižování emisí skleníkových plynů v ČR. Aktualizovaný plán by pak již měl obsahovat cíl klimatické neutrality do roku 2050, což je podle odborníků jeden z nutných předpokladů naplnění Pařížské dohody. Vydání tohoto aktualizovaného plánu by pak mělo proběhnout na podzim tohoto roku (původně byla aktualizace plánována až na rok 2023). MŽP také ve svém prohlášení podpořilo dřívější odklon od uhlí v ČR než rok 2038.

Dále se MŽP vyjádřilo, že kvůli neutěšenému současnému stavu české krajiny na základě podnětu petice připraví komplexní plán obnovy české krajiny tak, aby lépe odolávala změně klimatu a podmínkám s ní spojené. Krom toho se také bude zabývat tím, jak zlepšit komunikaci změny klimatu a přijatých opatření směrem k veřejnosti.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se vyjádřilo, že současné plány a opatření jsou dostatečné a ČR své mezinárodní závazky plní, a odmítlo se dále peticí zabývat.

Ve středu 17. února byla petice projednána na schůzi Výboru pro životní prostředí poslanecké sněmovny. Po představení petice a vyslechnutí přítomné zástupkyně za MŽP bylo poté přítomnými poslanci na návrh poslance Elfmarka přijato usnesení, ve kterém výbor požaduje po MŽP aby aktualizovalo Politiku ochrany klimatu a po MPO aby aktualizovalo Státní energetickou koncepci, což je dokument, který vzhledem k vysoké emisní náročnosti české energetiky s ochranou klimatu úzce souvisí (uhelné elektrárny jsou zodpovědné za zhruba 40 % českých emisí skleníkových plynů). Výbor ve svém usnesení dále požaduje po MŽP, aby jej do 30. dubna 2021 informovalo o průběhu tvorby podrobného plánu obnovy české krajiny, a požaduje po obou ministerstvech, aby představily svůj plán konkrétních opatření na dosažení uhlíkové neutrality.

Autor petice Jakub Zamouřil k tomu řekl: „Přijetí tohoto usnesení Výborem pro životní prostředí a závazky, které nově přijalo Ministerstvo pro životní prostředí, jsou velkým úspěchem petice. Značí to, že se v Česku konečně začíná brát změna klimatu vážně. Dosud jenom české státní orgány navzdory vědeckým analýzám tvrdily, že současné plány jsou dostatečné; přitom přijatá opatření byla slabá a neúčinná. Přijetím cíle klimatické neutrality v roce 2050 a představením konkrétních kroků k jeho dosažení se Česko zařadí mezi rostoucí skupinu zemí, které chápou závažnost změny klimatu, a současně pomůže předejít jejím nejhorším následkům, které citelně dopadají i na české občany.“

Zdroj (vč. obrázku): TZ klimatická koalice, celé znění ZDE

Podívejte se na vypovídající infografické obrázky od české informační agentury ŽP (CENIA)

Podívejte se na vypovídající infografické obrázky od české informační agentury ŽP (CENIA)

Úno 22, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Chcete vidět, jaké je znečištění vodních toků na území ČR? Nebo jaký ke podíle ekologického zemědělství na zemědělském půdním fondu? Chcete se dozvědět, kolik je podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie?
Vybrali jsme pro vás nejzajímavější infografiky z dílny CENIA.

Stát podá do konce února žalobu na Polsko kvůli těžbě na dole Turów

Stát podá do konce února žalobu na Polsko kvůli těžbě na dole Turów

Úno 22, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Vláda dnes na svém jednání odsouhlasila podání žaloby na Polsko kvůli rozšíření těžby na dole Turów. Ve společném materiálu to vládě doporučilo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zahraničních věcí. Pokračování těžby na dole Turów může vážně ohrozit zdroje pitné vody až pro 30 tisíc obyvatel Libereckého kraje a Polsko při schvalování prodloužení těžby nedodrželo unijní legislativu, což již dříve potvrdila i Evropská komise.

„Dosavadní jednání s polskou stranou, především ohledně kompenzace nákladů na vybudování nových zdrojů pitné vody nepřineslo uspokojivé záruky, proto přistupujeme k podání žaloby na Polsko k Soudnímu dvoru EU. Součástí žaloby bude také návrh na tzv. předběžné opatření o zastavení těžební činnosti v polském dole Turów do okamžiku rozhodnutí Soudního dvora. Pokračování těžby má závažné a nevratné negativní dopady na životní prostředí v České republice, takže podání žaloby, byť se jedná o tu nejkrajnější možnost řešení, je nevyhnutelné. Mezinárodní jednání na diplomatické i odborné úrovni s Polskem samozřejmě budou pokračovat. Pokud by Polsko přistoupilo na naše požadavky, žalobu lze stáhnout,“ komentuje krok České republiky ministr životního prostředí Richard Brabec.

Polsko usiluje o prodloužení a rozšíření těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów až do roku 2044. Vzhledem k tomu, že důl se nachází v těsné blízkosti hranic s ČR, celá problematika se ČR (a zejména Libereckého kraje) úzce dotýká z hlediska možných negativních vlivů na složky životního prostředí i na českém území. Polsko při povolování těžby porušilo několik unijních směrnic, především v oblastech spolupráce a poskytování informací vyplývajících ze smlouvy o EU nebo kvůli neumožnění přístupy veřejnosti do některých řízení.

Odborná ani diplomatická jednání ČR s Polskem nepřinesla ve sporu o pokračování těžby na dole Turów zatím uspokojivé výsledky. Česká republika, respektive Liberecký kraj, mj. požaduje finanční kompenzace za úbytek vody v oblasti Uhelné, vybudování náhradních zdrojů pitné vody v postižených oblastech a vytvoření fondu, ze kterého se budou financovat ochranné projekty v krajině.

Zdroj: TZ MŽP, celé znění ZDE.

Chrudim rozdělí 1500 nádob na svoz bioodpadů z domácností

Chrudim rozdělí 1500 nádob na svoz bioodpadů z domácností

Úno 20, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady

Chrudim se připravuje na dubnové zahájení svozu bioodpadů od rodinných domů ve vybraných částech města. Od března proto začnou Technické služby lidem vydávat 1500 biopopelnic. Přidělovat se budou zdarma, za vyvážení nebudou obyvatelé platit nic navíc, uvedl Aleš Prokopec z chrudimské radnice.
„Nejen že lidé po svozech bioodpadů dlouhodobě volají, ale díky vyšší vytříděnosti máme šanci udržet pro občany poplatky za odpady ve stávající výši,“ uvedl místostarosta Chrudimi Aleš Nunvář (Piráti). Distribuce biopopelnic se uskuteční v osmi dnech mezi 9. a 20. březnem.

Lidé si na určených stanovištích nádobu vyzvednou po předložení občanského průkazu. Ti, kteří se dostavit nemohou, budou mít možnost si biopopelnici převzít v areálu sběrného dvora v ulici Obce Ležáků.

Vyvážení budou zajišťovat Technické služby Chrudim od dubna do konce října jednou týdně, v zimním období po dvou týdnech. Svozová trasa je vzhledem k počtu ulic a rodinných domů rozvržena do dvou dnů, vždy v úterý nebo ve čtvrtek. Kompletní informace jsou zveřejněny na webu města.

Projekt je ve své pilotní fázi zaměřen na vybrané lokality rodinných domů ve městě. V jarních a letních měsících se bude celý proces svozů testovat. Dalším krokem bude vyhodnocení zkušeností, po kterém se nyní předběžně počítá s pokračováním vyvážení bioodpadu od rodinných domů i v dalších částech města.

Proč Chrudim zavádí svoz bioodpadu? Odpadu je moc a jeho skládkování brzy značně podraží. Proto jej potřeba vytřídit co nejvíce. Co se nevytřídí, musí skládku a musí se to také zaplatit. A to čím dál tím víc. Aby se občanům nezvyšoval poplatek za odpady, je jednou z možností důkladnějšího třídění svoz biodpadu od prahu domu. Město Chrudim proto odstartoval pilotní projekt těchto svozů.

Připravovaná legislativa v oblasti nakládání s odpady tlačí obce do efektivnějšího třídění. Cílem je omezit skládkování ve prospěch jiných způsobů nakládání s odpady, které jsou ohleduplnější k životnímu prostředí.

Nová legislativa poplatky za skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu navyšuje výrazně, navíc počítá s jejich dalším každoročním růstem. To, když obce nebudou plnit zákonem stanovený minimální podíl recyklovatelných odpadů. Pro rok 2020 byl tento podíl stanoven na úroveň 45 %, pro rok 2021 je to však již 55 %. 

Současná úroveň třídění je na dobré úrovni, nicméně s ohledem na nadcházející legislativní požadavky stále nedostačující. Poplatek za ukládání neupraveného směsného komunálního odpadu přitom může dosáhnout výše až 1800 Kč za tunu. 

Pro tzv. zbytkový odpad bude možné využít skládkování s nižší sazbou pouze při kvalitním třídění. Obec v tomto případě musí spoléhat na občany. Díky připravovanému projektu svozu bioodpadu k tomu občané ovšem budou mít náležité podmínky. 

Autor: ČTK, chrudim.eu

Dřeviny východní Asie se dokáží vyrovnat s posunem tropických cyklónů

Dřeviny východní Asie se dokáží vyrovnat s posunem tropických cyklónů

Úno 20, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Přirozené lesní porosty východní Asie se dokáží flexibilně vyrovnat s disturbancemi (=narušení, z biologického hlediska se jedná o dočasnou změnu obvyklých podmínek způsobující podstatnou změnu v ekosystému), které způsobují tropické cyklóny. Schopnost dřevin přizpůsobit se různým světelným podmínkám jim může pomoci regenerovat v případě zvýšené frekvence disturbancí. To jsou závěry studie, na které pracovali vědci Botanického ústavu AV ČR s mezinárodním týmem kolegů a jejíž výsledky publikovali v časopise Global Ecology and Biogeography.

Vědci se snažili zjistit, jaký mají vliv tajfuny na regeneraci dominantních dřevin Dálného východu a zda se tyto dřeviny dokáží případně vypořádat s jejich zvýšenou aktivitou. Data sbírali podél 1500 km dlouhého gradientu v oblastech Jižní Koreje a východního Ruska, které jsou známy častým výskytem tropických cyklónů (= tajfunů). V hledáčku se ocitly nejběžnější dřeviny této oblasti jako dub mongolský, jedle mandžuská či borovice korejská. Pro výzkum byla použita letokruhová data odebraná z více než 800 stromů. Z dlouhodobé variability v šířce letokruhů lze zjistit detaily o životě jednotlivých stromů.

„Naše výsledky ukazují, že dosavadní škatulkování dřevin na stínomilné či světlomilné není úplně platné. Schopnost zkoumaných druhů stromů se přizpůsobit aktuálním světelným podmínkám byla poměrně výrazná a dává jim šanci zmlazovat v případě, že by se zvýšila frekvence tajfunů,“ říká spoluautor studie Jan Altman, z Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu AV ČR a dodává:

“Výsledky výzkumu jsou poměrně optimistické v době kdy globální změny mají povětšinou negativní vliv na lesní společenstva a přírodu obecně. V případě opačného zjištění by to totiž znamenalo, že v příštích letech můžeme očekávat výrazné změny v lesních ekosystémech, jelikož tajfuny se posouvají do nových oblastí, které na ně nejsou přizpůsobeny.“

Během posledního století se výrazně zvýšila aktivita tajfunů severně od oblastí, které jsou na tajfuny již více či méně přizpůsobeny. Pro oblasti, které se dříve nacházely na okraji areálu působení tajfunů, jsou takováto zjištění zcela klíčová. Na jejich základě totiž mohou být zavedena opatření ke zmírnění ničivého vlivu tajfunů i tam, kde s nimi není dost zkušeností z minulosti.

Zdroj: Botanický ústav AV ČR, v. v. i., TZ v celém znění zde.
Obr.: Národní park Hallasan (Jižní Korea), po ničivém tropickém cyklónu, foto: J. Altman

Česko vysychá a otepluje se, snižování skleníkových emisí se zaseklo, říká vládní zpráva

Česko vysychá a otepluje se, snižování skleníkových emisí se zaseklo, říká vládní zpráva

Úno 18, 2021 | Mohlo by zajímat, Ovzduší

V roce 2019 byla průměrná teplota v ČR již o 1,6 stupně vyšší, než byl průměr v letech 1981-2010 a dlouhodobé sucho pokračuje – tak popisuje tuzemské dopady změny klimatu Zpráva o životním prostředí v ČR 2019. Zpráva dále uvádí, že posledních pět let neklesají tuzemské emise skleníkových plynů, vlivem odumírání a kácení lesů dokonce mírně vzrostly. Hnutí DUHA dříve upozornilo, že to může být velmi drahé. V ČR máme 11 tun CO2 na hlavu a rok, přitom průměr v EU je jen necelých 7 tun, Čína má 7,5 tun, Německo 9 tun a Francie 5 tun.

Změna klimatu (zejména vyšší výskyt přívalových dešťů) také přispívá ke zvyšování rizika eroze půdy, které je vyšší než před deseti lety. Naopak setrvale roste podíl ekologického zemědělství, v roce 2019 dosáhl 15 % zemědělské půdy, velká většina jsou však trvalé travní porosty, a nikoliv orná půda. Poprvé se také v lesích vysadilo více listnatých stromů než jehličnatých.

Po letech stagnace v roce 2019 konečně mírně vzrostla výroba elektřiny z čistých domácích obnovitelných zdrojů, a to díky podpoře střešních fotovoltaických elektráren. K naplnění cíle snižování emisí pro rok 2030 však nakročeno nemáme. Ten navíc bude zvýšen v souladu s ambicióznějšími závazky, které ČR odsouhlasila v rámci EU.

V ČR stále roste produkce odpadů, v případě komunálních odpadů to byl za posledních 10 let nárůst o 10 %. Odpady stále nejčastěji skončí na skládce (46 %), přesto materiálové využití komunálních odpadů vyšplhalo na 40 % (toto číslo však nezahrnuje jen skutečnou recyklaci, ale také například technické zabezpečení skládek atp.). Od roku 2000 vzrostly emise skleníkových plynů z odpadů o 47 % (hlavně v důsledku hromadění bioodpadu na skládkách).

V roce 2019 se podařilo snížit emise znečišťujících látek, jako je například mikroskopický prach, díky slabší zimě (lepší rozptylové podmínky a méně spotřebovaných paliv na topení) a opatřením jako jsou kotlíkové dotace a půjčky. Stále však jsou v České republice překračovány zákonné limity pro ochranu ovzduší.

Ekologické organizace proto vládě doporučují zejména:

  • Stanovit termín pro odklon od uhlí nejpozději na rok 2033.
  • Umožnit přirozenou obnovu lesů namísto vytváření holin a vyvážení suchých stromů z lesa.
  • Nastavit zemědělské dotace tak, aby podporovaly udržitelné zemědělství, snižování eroze a zastavení úbytku biodiverzity krajiny.
  • Prosadit fungující podporu rozvoje obnovitelných zdrojů elektřiny.
  • Nastavit zálohování obalů a další formy omezování vzniku odpadů, zejména skrze zvýšení odpovědnosti výrobců.

Anna Kárníková. ředitelka Hnutí DUHA, členské organizace Klimatické koalice a Zeleného kruhu, řekla: “Zpráva o životním prostředí v České republice opět jasně ukazuje, že klimatická změna čím dál více zasahuje i Českou republiku. Adekvátní reakce státu však stále nepřichází. Za posledních pět let dokonce mírně vzrostly celkové emise skleníkových plynů a Česká republika je stále bohužel vysoko nad průměrem EU.  Velké zemědělské podniky stále nakládají s půdou, jako by nebyly stále častější přívalové deště na jedné straně a dlouhá období sucha na straně druhé. Přitom schválení pravidel, vyžadujících větší zastoupení přírodě odpovídajících dřevin v lesích či zavedení kotlíkových dotací a kotlíkových půjček, jsou malé ukázky, že účinná řešení lze najít a prosadit.”

 Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl: “Plýtváme surovinami, když recyklujeme výrazně méně komunálního odpadu, než je evropský průměr. Plýtváme zemědělskou půdou mizející pod betonem a splachovanou do řek. Plýtváme zdravím lidí, kteří musí dýchat emise ze spalování uhlí a nafty. Plýtváme starostí lidí o stav životního prostředí, protože jim nedovolíme, aby se směli vyjadřovat k dopadům staveb ve svém okolí. Další plýtvání už si nemůžeme dovolit.”  

 Michaela Pixová, komunikační koordinátorka Klimatické koalice, řekla: “Vládní zpráva o životním prostředí je víc než cokoliv jiného dalším v řadě důkazů, že stát a jeho představitelé dosud nepochopili důležitost zachování podmínek, díky nimž je naše společnost vůbec schopná fungovat a dlouhodobě prosperovat. Už dávno snad nikdo nevěří zcestnému argumentu, že péče o životní prostředí je luxus, který si zatím nemůžeme dovolit. Je to přesně naopak. Rychle spějeme k tomu, že nám zbyde jen zdevastovaná půda, zamořené řeky, prázdné studny, uschlé lesy, skládky, nedýchatelný vzduch a stále extrémnější zvraty počasí. Pokud se vládní přístup rychle nezmění, celá země na to doplatí velmi tvrdě.”      

 Zdroj: TZ Klimatické koalice a Zeleného kruhu, celé znění zde.

Dotace do konce března pro obce: projektová příprava – BOJ PROTI SUCHU

Dotace do konce března pro obce: projektová příprava – BOJ PROTI SUCHU

Úno 17, 2021 | Mohlo by zajímat, Voda

Nové programové období Operačního programu Životní prostředí se naplno rozjede začátkem příštího roku. Už nyní ale rezort MŽP nabízí obcím, městům a dalším žadatelům 100 milionů na kompletní projektovou přípravu opatření, která jim pomůžou lépe se adaptovat na změny klimatu, efektivně zadržovat vodu v krajině a předcházet rozlévání vodních toků a vzniku povodní. Předem nachystané projekty zajistí rychlejší čerpání evropských dotací a žadatelům usnadní vlastní podání žádosti do OPŽP. Žádosti je možné podávat do konce března.  

Finance na projektovou přípravu mohou zájemci čerpat z Národního programu Životní prostředí. Dotace jsou určené na zpracování kompletní dokumentace, díky které pak žadatel získá peníze na samotnou realizaci z evropských fondů. Výzva cílí především na obce, které tak mohou začít pracovat na lepším hospodaření se srážkovou vodou, obnovu ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů a realizaci přírodě blízkých opatření cílených na zpomalení povrchového odtoku vody a protierozní ochranu.

Dotace umožní obcím využít čas a nachystat projekty, díky čemuž pak mohou rychleji čerpat evropské peníze. Do projektové přípravy, na kterou se podpora vztahuje, je možné zahrnout kompletní dokumentaci, tzn. počáteční podkladové studie a analýzy, projektovou i zadávací dokumentaci.

„Dotace žadatelům pokryjeme až 90 % výdajů a přijít si můžou až na 5 milionů korun. Peníze navíc poskytneme zálohově a teprve po doložení skutečných výdajů provedeme vyúčtování dotace,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Základním předpokladem získání dotace na projektovou přípravu je následné podání žádosti do výzvy v Operačního programu Životní prostředí 2021-2027. Příjemce má rovněž povinnost nám předkládat dílčí výstupy projektové přípravy, abychom mohli průběžně posuzovat, že je chystaný projekt v souladu s připravovanými podmínkami přijatelnosti v OPŽP 2021+.

Žádosti o peníze na projektovou přípravu je možné elektronicky podávat do 31. března 2021 prostřednictvím systému AIS Státního fondu životního prostředí ČR.

Max. alokace na projekt je 5 milionů Kč, přičemž oprávněnými žadateli jsou: obce, kraje, dobrovolné svazky obcí, státní podniky, státní organizace, veřejné výzkumné instituce a výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou veřejnoprávními subjekty, městské části hl. města Prahy, státní příspěvkové organizace, veřejné a státní vysoké školy, veřejnoprávní instituce, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, obchodní společnosti vlastněné ze 100 % veřejným subjektem. Více o programu ZDE.

Zdroj: MŽP, SFŽP