Mohlo by zajímat | ekoosveta

Zpráva o životním prostředí ČR 2019

Úno 16, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí

Vláda ČR schválila Zprávu o životním prostředí České republiky, která je za rok 2019 zpracována ve stručném znění. Harmonogram přípravy byl dotčen pandemií COVID-19, která ovlivnila procesy získávání a zpracování dat, Zpráva o životním prostředí ČR 2019 proto vychází o čtvrt roku později než obvykle. Ze závěrů Zprávy vyplývá, že kvalita ovzduší i povrchových vod v ČR se zlepšuje. Životní prostředí a ekosystémy jsou však nezanedbatelně ovlivněny změnou klimatu, což se projevilo zejména na zhoršování stavu lesních porostů. Rok 2019 byl na území ČR druhý nejteplejší v historii pozorování. Vlivem vysokých teplot byla značná část území postižena půdním i hydrologickým suchem i přesto, že roční úhrn srážek byl v mezích normálu.

Přes regionální překračování imisních limitů pro znečišťující látky v ovzduší, poklesl v roce 2019 podíl území i obyvatel zasažených nadlimitními koncentracemi. Zlepšování kvality ovzduší v posledních dvou letech příznivě ovlivnily meteorologické (zejména pak rozptylové) podmínky, zřetelný je i vliv zavádění moderních technologií ve výrobě a modernizace spalovacích zařízení v domácnostech podpořená poskytováním kotlíkových dotací. Kromě emisí suspendovaných částic PM2,5 již plní ČR emisní stropy stanovené k roku 2020.

Kvalita tekoucích vod se zlepšuje díky efektivnějšímu čištění odpadních vod z bodových zdrojů. Trvá však znečištění povrchových i podzemních vod pesticidy z intenzivně obhospodařované zemědělské půdy. Pozitivní vývoj představuje pokračující zvyšování podílu obyvatel připojených k veřejnému vodovodu a ke kanalizaci zakončené čistírnou odpadních vod.

Klesá podíl zemědělské půdy a přibývají zastavěné plochy. Kromě ztráty úrodné půdy tak roste podíl nepropustných povrchů a intenzita odtoku vody z krajiny. Změna klimatu a zmenšování přirozených biotopů snižují početnost ptačích populací, které reprezentují stav biodiverzity krajiny.

Stav lesních porostů je v důsledku kůrovcové kalamity a sucha alarmující, jedná se o jeden ze zásadních závěrů letošní Zprávy, s dopady na lidskou společnost a stav ekosystémů. Objem evidovaného smrkového dřeva napadeného kůrovci se za rok 2019 téměř zdvojnásobil a objem těžby dřeva překonal rekord z roku 2018.

Materiálová i energetická náročnost ekonomiky v ČR klesá a dochází tak k poklesu hospodářských zátěží životního prostředí a klimatického systému. Problematická však zůstává doprava, která je většinově stále závislá na fosilních zdrojích energie.

Produkce odpadů má s ohledem na růst ekonomiky, a s ním spojený růst průmyslové a stavební výroby, dlouhodobě rostoucí trend. Pro přechod na oběhové hospodářství je dobrou zprávou, že v nakládání s odpady výrazně převažuje materiálové využití a jeho podíl se zvyšuje na úkor skládkování. Nadále je však téměř polovina komunálních odpadů ukládána na skládkách.

Objem vynaložených finančních prostředků na ochranu životního prostředí z národních zdrojů stoupá. Pokračuje i čerpání prostředků z evropských zdrojů v rámci operačních programů, zejména z OPŽP. Podíl investic na ochranu životního prostředí na HDP je z hlediska mezinárodního srovnání dlouhodobě nadprůměrný.

Zdroj: TZ MŽP, souhrn zjištění: ZDE

Shrnující leták s infografikou: ZDE

Papouščí ZOO plánuje otevřít nový dětský koutek na jižní Moravě

Úno 15, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat

Ve specializované papouščí zoo v Bošovicích na Vyškovsku pracují na menší dětské zoo, s jejím otevřením se počítá zhruba v květnu. Budou v ní například klokani nebo ovce, v současné době je zde malý dětský koutek. Součástí dětské zoo bude i terasa na posezením, domeček na hraní, vodní prvek, bude to centrum pro děti.

Jižně od Brna se nachází malá vesnička Bošovice, ve které je zcela ojedinělá zoo. Specializuje se na chov papoušků a láká i na překrásné prostředí – vodní plochy, fontánky, přírodní oddechové scény a altán s pozorovatelnou. Najdete zde 100 voliér, celkem je ke zhlédnutí kolem 200 papoušků, což je skutečně exotické lákadlo.

V zahradě je možné shlédnout aratingy, amazoňany, amazonky, ary a kakaduy. Nechybí ani kolekce afrických druhů papoušků jako je žako šedý nebo senegalský. Voliéry jsou citlivě zabudovány do bujného porostu zeleně a všechny druhy papoušků jsou srozumitelně a čitelně popsány. V areálu najdeme také altán, ze kterého lze nerušeně pozorovat život papoušků, v případě zájmu se můžete domluvit i na komentované prohlídce. Stavy papoušků se neustále rozšiřují, úspěšně se daří některé druhy rozmnožovat.

Kromě sídla mnoha zajímavých opeřenců zde najdete i Centrum ekologické výchovy. Nabízí informace o papouščích a zemích jejich původu, o chovu v zajetí a ohrožených druzích. Pro děti nabízí papouščí zoo stát se na jeden den ošetřovatelem.

Loni do zařízení zavítalo asi 43.000 lidí. Proti roku 2019 je to pokles zhruba o 2000 lidí, stále je to však druhý nejlepší výsledek od založení. Ředitelka zařízení Hana Škrháková uvedla, že především o letních prázdninách bylo v zoo plno.

Zdroj: Papouščí zoo

Vědci z přírodovědecké fakulty se podílejí na vývoji lidské vakcíny proti zákeřné parazitární chorobě

Úno 13, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat

Tým prof. Petra Volfa a doc. Jovany Sádlové z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, ve spolupráci s britskými vědci z Hull York Medical School, dokončil důležitý krok při přípravě vakcíny proti lidské leishmanióze. Vytipovali vhodné kmeny parazitických prvoků leishmanií, prozkoumali jejich vývoj v hmyzím přenašeči rodu Phlebotomus a modelovém savčím hostiteli (myši) a navrhli nový způsob k ověření účinnosti vyvíjených vakcín.

Leishmaniózy jsou onemocnění častá v Severní a Východní Africe, na Blízkém východě, v Jižní a jihovýchodní Asii a v Latinské Americe, vyskytují se ale i ve všech Evropských zemích okolo Středozemního moře. Podle WHO žije v ohrožení celkem asi miliarda lidí v 98 zemích světa, navíc přibývají počty importovaných nákaz do Evropy. Leishmaniózy se projevují pomalu rostoucími kožními vředy, které zanechávají výrazné jizvy po zbytek života. Některé druhy leishmanií se navíc mohou šířit do sliznic a vnitřních orgánů a vyvolávat smrtelně nebezpečnou viscerální leishmaniózu. Každý rok nově onemocní přes 1,5 milionu lidí a zhruba 30 tisíc zemře.

Léčba onemocnění je komplikována vysokou cenou přípravků a vznikem kmenů leishmanií, které jsou vůči léčivům rezistentní. V současnosti neexistuje lidská vakcína. Dosavadní pokusy o vývoj účinné vakcíny byly podle profesora Petra Volfa neúspěšné i proto, že nedostatečně zohledňovaly přirozený přenos parazita. Důležitou roli v přenosu onemocnění hraje totiž přenašeč, kterým je drobný dvoukřídlý hmyz. „Flebotomové mají kratičký sosák, ale velmi účinné sliny. Ty se dostávají do místa bodnutí současně s leishmaniemi, lokálně ochromí imunitní buňky hostitele a umožní leishmaniím se nepozorovaně uchytit a začít množit. Uvažovalo se také o injekcích leishmanií společně se slinami flebotomů, nicméně ani tento přístup není srovnatelný s tím, co se děje v přirozených podmínkách při přenosu flebotomem,“ popisuje profesor Volf. V další fázi projektu bude proto účinnost vakcíny testována na zdravých dobrovolnících v Anglii, kteří budou v přísně kontrolovaných podmínkách v Yorku pobodání flebotomy experimentálně nakaženými leishmaniemi.

Výzkum je hrazen grantem agentury Medical Research Council ve Velké Británii, kromě anglických a českých vědců jsou zapojeni i výzkumníci na univerzitách v Tel Avivu, Jeruzalému a Montrealu, společně s firmou Vibralogic GmbH. První publikace shrnující dosavadní výsledky projektu „Characterization of a new Leishmania major strain for use in a controlled human Infection model“ byla právě publikována v časopise Nature Communications.

Zdroj: Přírodovědecká fakulta, Uk, ZDE

Zahrada se zvířaty v Pardubicích měsíce zajišťuje provoz z darů

Úno 12, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata

Pohádková zahrada v Pardubicích, která se stará převážně o opuštěná hospodářská zvířata, nemá už měsíce příjmy ze vstupného. Kvůli protiepidemickým opatřením tam nemohou návštěvníci. Její chod tak udržují dary a finanční příspěvky. Zahrada třeba nyní připravuje dobročinnou aukci. Zapojte se i vy. Draží se se na FB, krásný obrázek nebo sladký dort. Pomůžete a zároveň si pochutnáte.

„Nám vyschl hlavní zdroj příjmů, což bylo vstupné, a fungovalo to, než přišla epidemie. Loni jsme měli sbírku, pak byly dva běhy pro Pohádkovou zahradu. Teď na Facebooku spustíme dobročinnou aukci věcí, které nám lidé darovali,“ řekla provozovatelka Romana Vojířová.

Z darů a vybraných peněz se daří organizaci provoz udržet. Zahrada potřebuje seno, granule a další stravu pro zvířata. Platí také veterinární ošetření. „Lidé hodně nosili dárky před Vánocemi, teď nosí hodně pečivo, ale toho tolik nezkrmíme, potřebujeme hlavně seno a granule, pečivo je jenom doplněk,“ řekla Vojířová.

V odlehlé části Pardubic u parku Červeňák vznikla v roce 2016 pohádková zahrada. Obývají ji hlavně hospodářská zvířata, kozy, ovce, králíci, ale také poník, kočky, morčata, křepelky nebo želvy. V zoo sice uvidíte exotická zvířata. Ale přes sklo a mříže. To v Pohádkové zahradě čeká vaše děti bezprostřední kontakt s mnoha různými zvířátky. V zahradě je kolem 190 zvířat, z 90 procent jsou zachráněná z nevhodných podmínek. Menší se v chladném počasí uchylují dovnitř objektu, kde se topí. U kamen tráví prasnice Oliva skoro celou zimu. A uvnitř jsou v klecích například různé druhy papoušků. Někteří mají deformovaná křídla nebo přišli chovatelskými chybami předchozích majitelů o končetiny.

Ostatní zvířata jsou ve výbězích nebo kotcích, některá, jako například koně a oslík, mají volný pohyb po celém areálu. Dva menší poníci jsou v areálu teprve chvíli. Zvykají si ve výběhu na nové prostředí. U původního majitele byli pořád uvázaní.

Bez pomoci dobrovolníků, kteří zvířata krmí nebo jim mění podestýlku, se zahrada neobejde. Dobrovolníci se starají stále o stejnou skupinu zvířat, která si na lidské společníky zvyknou a akceptují je. „Bez dobrovolníků bychom to nezvládli. Je tady hodně práce,“ řekla Vojířová.

„Zvířata mám ráda, doma mám morče, dva psy. V zahradě se starám o králíky, morčata nebo ježka. Dělám, co je potřeba, krmení, úklid. Jezdím taxíkem, chodit sem je pro mě relax,“ řekla dobrovolnice Martina.

Zahrada je u přírodní lokality Červeňák, dřív tam sídlila armáda. Do několika let se bude muset stěhovat, protože část území koupil developer, který tam v budoucnu postaví bytové domy. Provozovatelé proto jednají s městem o vhodné náhradě.

Pokud se chcete podívat na video, jak to v Pohádkové zahradě vypadá, stačí kliknout zde.

Zdroj: ČTK

Čím se řídí výška ptačího zpěvu? Větší znamená hlubší, hlubší znamená víc sexy

Úno 2, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata

Díky analýze největšího datasetu ptačích hlasů zpochybnili vědci jednu z tradičních hypotéz, která vysvětluje evoluci ptačího zpěvu. Tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Tomáše Albrechta ve spolupráci s týmem na Max Planck Institut für Ornithologie zjistil, že obecně předpokládaný vliv prostředí na výšku neboli frekvenci zpěvu je překvapivě minimální a o tom, jak bude druh zpívat rozhoduje především velikost těla, případně intenzita pohlavního výběru.

Výsledky výzkumu publikoval uznávaný časopis Ecology Letters. Zvířata používají ke komunikaci různé zvuky (tzv. akustické signály). Úspěšný přenos a příjem těchto zvuků mezi jedinci stejného druhu je nezbytný v různých kontextech, včetně vyhýbání se predátorům (upozorňování ostatních na hrozbu), obrany teritoria, rozmnožování a následné péči o potomstvo. Vědce už léta zajímá, jak se tyto zvuky vyvíjejí a co ovlivňuje jejich evoluci.

V 70. letech 20. století formulovali tzv. akusticko-adaptační hypotézu. Podle ní druhy obývající hustě zarostlé lesnaté prostředí vydávají zvuky hlubší, které se v tomto prostředí lépe šíří. Naopak na otevřených plochách se předpokládá, že budou zvířata vydávat zvuky s vyšší frekvenci.

Ověření této hypotézy, která sice byla mnohokrát testována, ovšem s rozporuplnými výsledky, si dal za cíl tým profesora Albrechta z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). „Abychom rozhodli, jak se věci mají, vytvořili jsme největší datový soubor o frekvenci zpěvu ptáků. Zahrnuje kolem 19 000

nahrávek asi 5 000 druhů ze skupiny pěvců a reprezentuje tak hlasové projevy téměř poloviny všech ptačích druhů světa“ vysvětluje postup výzkumu Tomáš Albrecht. „Jenom samotný sběr dat mi zabral víc než dva roky v zásadě každodenní práce v rámci mého postgraduálního studia,“ dodává první autor publikace Peter Mikula.

Větší znamená hlubší, hlubší znamená víc sexy

Vědci zjistili, že vliv na mezidruhovou variabilitu ve výšce zpěvu (pohybující se od 200 po víc než 10 000 Hertzů) mají především rozdíly v tělesné hmotnosti. Větší druhy mají obecně níže položený zpěv.

Dalším faktorem, který částečně výšku zpěvu ovlivňuje, je pohlavní výběr: analýzy odhalily, že druhy, kde dominance samců rozhoduje o jejich přístupu k samicím (např. některé jihoamerické pralesní druhy koting) mají hlubší zpěv, než by příslušelo jejich velikosti. Naproti tomu sama hustota porostu a typ obývaného biotopu frekvenci ptačího zpěvu neovlivňují, což je zcela v rozporu s předpoklady akusticko-adaptační hypotézy. Tyto výsledky tak mohou zcela změnit současné převládající paradigma týkající se vlivu prostředí na frekvenci vokalizace u obratlovců. „Nikdo před námi netestoval zmíněné hypotézy na tak obrovském datovém souboru. Jedině tento globální přístup umožnil přesvědčivě zodpovědět některé otázky, na které vědci hledali dlouho odpovědi,“ upozorňuje Tomáš Albrecht. „Je třeba podotknout, že sesbíraná data dáváme volně k dispozici, ostatní výzkumníci je tak můžou využít a otestovat další zajímavé hypotézy.“

„Zpracování komplexních výsledků se zahrnutím téměř všech pěvcích druhů světa bylo zajímavou zkušeností. Zásadní z tohoto hlediska byla spolupráce s týmem profesora Kempenaerse na špičkové instituci Max Planck Institut für Ornithologie v Německu. Zde jsme mimo jiné získali užitečné informace o některých vlastnostech zkoumaných ptačích druhů. Zároveň však byla komunikace s kolegy hodně ztížena v důsledku koronavirových restrikcí,“ popisuje své nově nabité zkušenosti Peter Mikula.

Co dál? Výběr partnera či zkoumání nevěry

Jakým směrem se bude výzkum ptáků na ÚBO a PřF UK ubírat v dalších letech? Záběr týmu profesora Albrechta je široký a obecně se věnuje tomu, jak ptáci optimalizují investice do růstu, přežívaní a reprodukce, včetně investic do znaků důležitých v pohlavním výběru. Můžeme se tak těšit na nové poznatky týkající se například vlivu pohlavního výběru na komplexitu a bohatost ptačího zpěvu, roli partnerské nevěry a kritérií uplatňovaných při výběru partnera u vlaštovek a zebřiček pestrých, či vliv života v podmínkách tropů na tempo ptačího života.

Zdroj: TZ Academie věd ČR, ZDE

Snižovat emise chtějí i největší světoví znečišťovatelé

Led 31, 2021 | Mohlo by zajímat, Ovzduší

Přes 150 zemí světa potvrzuje, že navzdory pandemii koronaviru chce zvýšit své národní závazky na snížení emisí. Většina z nich ale zatím konkrétní plány neupřesnila a v zákoně mají cíl uhlíkové neutrality jen některé. Vyplývá to z aktuální studie Climate Vulnerable Forum, globální mezivládní organizace zemí potýkajících se s dopady klimatické změny. Pro Evropu bude na cestě k dosažení uhlíkové neutrality klíčová energetika, která dnes představuje 72 % evropských emisí skleníkových plynů.

První zemí, která se v zákoně zavázala k tomu, že předstihne cíle Pařížské klimatické dohody, bylo v červnu 2017 Švédsko. Uhlíkové neutrality chce dosáhnout do roku 2045. Ve Spojeném království zákon o nulových emisích prosadila v červnu 2019 tehdejší premiérka Theresa Mayová. Hned poté stejný zákon přijala Francie a Dánsko. Nový Zéland schválil zákon o nulových emisích v listopadu 2019 a Maďarsko v červnu 2020. Jedinými zeměmi světa, které už dnes absorbují více skleníkových plynů, než vyprodukují, jsou díky svým geografickým poměrům a struktuře ekonomiky Bhútán v jižní Asii a Surinam v jižní Americe.

Další země v průběhu letošního roku konkretizovaly své závazky v oblasti snižování emisí na úrovni vládních prohlášení.

V září 2020 oznámila ambici stát se uhlíkově neutrální do roku 2060 Čína, která je dnes zemí, kde se spaluje nejvíce uhlí na světě, zároveň je ale i předním budovatelem obnovitelných zdrojů energie a největším globálním investorem do čisté energie.

V říjnu se zavázalo dosáhnout nulových emisí do roku 2050 Japonsko a dva dny po něm zveřejnila stejný závazek Jižní Korea, jejíž vláda už v listopadu předložila parlamentu i návrh příslušného zákona. Do rozvoje nízkouhlíkové ekonomiky země plánuje investovat 7,1 miliardy USD. Půjdou do podpory elektrických a vodíkových automobilů, rekonstrukce veřejných budov, budování nízkouhlíkových energetických průmyslových komplexů, do dalších obnovitelných zdrojů a například i do podpory výsadby městských lesů.

Plán na dosažení nulových emisí do roku 2050 představila na konci listopadu 2020 také kanadská vláda. Připravovaný zákon by měl donutit federální představitele, aby každých pět let aktualizovali prozatímní cíl snižování emisí. Vznikne také poradní výbor, který bude mít za úkol vytvářet optimální sektorové strategie pro dosažení čisté nuly. Kanada doposud cílila na 80% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 ve srovnání s rokem 2005 a na 30% snížení do roku 2030.

Nově zvolený prezident USA Joe Biden uvedl, že jeho země se znovu připojí k Pařížské klimatické dohodě. Očekává se, že Bidenova vláda ještě před 26. konferencí OSN ke klimatické změně, která se uskuteční v listopadu 2021 v Glasgow, předloží jasný plán, jak chce snižovat emise do roku 2030.

Všechny tyto zprávy představují naději na cestě světa k uhlíkové neutralitě. Týkají se totiž zemí, které patří mezi největší znečišťovatele, což je případ Číny a USA, nebo dosud měly s plněním svých závazků potíže – to se podle zatím poslední zprávy United Nations Environment Programme (UNEP) o globálním stavu ovzduší, která je z listopadu 2019, týká Japonska, Koreje i Kanady.

Podle stejné zprávy jsou za téměř 80 % světových emisí skleníkových plynů odpovědné země G20. Největším producentem CO2 na světě byla v roce 2019 Čína, následovaly USA, Indie, Rusko, Japonsko a jako první evropská země Německo. Na dobré cestě ke splnění svých cílů vyplývajících z Pařížské klimatické dohody, byly před rokem podle UNEP Čína, země EU, Indie, Mexiko, Rusko a Turecko. Austrálie, Brazílie, Kanada, Japonsko, Korea, Jižní Afrika a USA by měly přijmout důraznější opatření a Kanada, Indonésie, Mexiko, Korea, Jižní Afrika a USA měly podle rok starého výhledu s plněním svých klimatických závazků vážné problémy.

Klíčovou oblastí pro snížení emisí je energetika. Podle nedávné studie společnosti Capgemini Invent bude řešením výstavba gigantických kapacit solárních modulů, využití plynových rozvodných sítí pro biometan, vývoji elektrolyzérů ke zvýšení produkce levného zeleného vodíku a jejich zaměření na potřeby průmyslu a měst s hustou zástavbou. Kromě omezení produkce CO2 o až 460 megatun do roku 2030, by rozvoj těchto technologií mohl ročně představovat trh v hodnotě 152 miliard EUR a kolem 2,3 milionu stálých pracovních míst.

Zdroj: Hejl Servis

Vodík na měsíci, soláry ve vesmíru, reaktor pro rodinné domy – odvážné nápady nás posouvají vpřed

Led 31, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat

Kosmické lety s posádkou využívají vodík jako zdroj energie už od počátku 60. let minulého století. Po sedmdesáti letech stojí věda v této oblasti před další velkou výzvou. V reakci na poptávku NASA po nových vesmírných technologiích, které by umožňovaly doplňování paliva mimo Zemi, oznámila koncem letošního léta americká společnost Skyre plán na stavbu prvního závod na výrobu vodíku na Měsíci. Základní myšlenka zahrnuje těžbu ledu ze zastíněných měsíčních pólů
a elektrolýzu vody za vzniku vodíku a kyslíku. Oba plyny by se pak pomocí kryochladičů zkapalnily, aby mohly být skladovány v kosmické lodi jako pohonné hmoty. Plán má zatím řadu úskalí. Například je velmi obtížné stlačit v lunárních podmínkách malou molekulu vodíku
a otazníky jsou také u nákladové efektivity a spolehlivosti vesmírného hardwaru. Na druhé straně zastávka na Měsíci kvůli doplnění paliva by přinesla velkou výhodu pro vzdálené meziplanetární lety. Start z druhého nejjasnějšího tělesa na obloze s gravitací na úrovni 16,6% Země totiž spotřebuje daleko méně energie než start z domovské planety.

Poněkud fantasticky vypadá i projekt australské společnosti Hypersonix Launch Systems, která chce vodíkem pohánět opakovaně použitelný hypersonický nosič určený k dopravě malých satelitů na oběžnou dráhu. Bezemisní raketa s rychlostí až dvanáctkrát vyšší, než je rychlost zvuku zní jako pohádka, ale firma už přesto oznámila získání prvního grantu.

Na investory v letecké dopravě zapůsobil i start prvního letadla na vodík, který se uskutečnil koncem září 2020 v Cranfieldu ve Velké Británii. Šestimístné letadlo třídy Piper M odstartovalo
a přistálo ve výzkumném a vývojovém zařízení společnosti ZeroAvia. Další let bez emisí by měl být dlouhý už 250 mil. Tento projekt je součástí britského vládního programu na využití vodíku
u komerčních letů.

U zrodu solární energetiky stál mimo jiné i ruský raketový průkopník Konstantin Ciolkovský, který už před sto lety představil koncept vesmírné solární elektrárny. Od těch dob se sice nijak zvlášť nepokročilo v řešení základní otázky, tedy jak přenášet elektřinu vyrobenou na oběžné dráze dolů na Zemi dolů, ale samotná solární energetika prodělala za tu dobu vskutku raketový růst. A další revoluce ve fotovoltaice je možní na spadnutí. Tým vědců z University of Michigan v USA koncem listopadu 2020 oznámil úspěch ve vývoji barevně neutrálního, transparentního solárního článku
s účinností 8 až 11 procent. Současné panely mají sice účinnost 15 až 20 %, ale jsou neprůhledné. Průhledné články slibují ohromné uplatnění zejména ve stavebnictví. Nejen střechy, ale i okna
a celé fasády by mohly sloužit k výrobě elektřiny a budovy by se tak staly zcela energeticky nezávislými.

Solární energetika ale přes zmíněné problémy s přenosem elektřiny nezdává ani snahy o uplatnění ve vesmíru. Mimo zemskou atmosféru je totiž sluneční světlo až 11krát intenzivnější a především nepřetržité. Evropská kosmická agentura v září 2020 oznámila, že začala hledat nápady na sluneční solární satelity. Podle neoficiálních informací by jednotlivé projekty mohly dostat až 90 tisíc EUR na primární výzkum, 100 tisíc na systémové studie a až 175 tisíc EUR na vývoj technologií. Výzkum na rozvoj systémů vesmírné solární energie zadala v listopadu 2020 také vláda Spojeného království.

Pokroky hlásí také jaderná energetika. Univerzita v Illinois v USA ve spolupráci s několika soukromými společnostmi v říjnu 2020 oznámila plán na vybudování mikromodulárního reaktoru čtvrté generace. Do roku 2026 by měl vzniknout opravdu malý vysokoteplotní plynem chlazený reaktor, který bude generovat 15 nebo 30 MW tepelné kapacity. Vědci plánují, že prototyp by mohl napájet univerzitní kampus. Zařízení by šlo použít jako malá samostatná elektrárnu pro různé menší objekty, ale mohlo by rovněž sloužit pro vysoce účinnou výrobu vodíku nebo jako součást sítí se sluneční a větrnou energií.

Všeobecný tlak na snížení emisí přináší výzvy v dopravě. Britská společnost Rolls-Royce přišla s plánem postavit nejrychlejší plně elektrické letadlo na světě. Stroj Spirit of Innovation s nulovými emisemi by se měl už v roce 2021 pokusit o rekord s cílovou rychlostí více než 300 mil za hodinu. Britský ministr obchodu a průmyslu Nadhim Zahawi to komentoval slovy: „Od vlaků po letadla bude naše doprava budoucnosti poháněna čistými elektrickými zdroji.“

Zdroj: Hejl Servis

Pravěk vypráví: Fosílie největšího tvora a 20 milionů let starý strom

Led 28, 2021 | Mohlo by zajímat, Neživá příroda, geologie

Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o největšího tvora, který kdy na naší planetě žil. Řečtí výzkumníci zase na ostrově Lesbos v Egejském moři objevili neobvykle zachovalou zkamenělinu stromu starého zhruba 20 milionů let. Fosilie měla neporušené větve i kořeny a byl vysoký 19 metrů.

Dinosaurus patřil mezi sauropody, velké býložravé dinosaury s dlouhými krky a ocasy, kteří chodili po čtyřech. Nově objevený jedinec mohl být větší než jeho příbuzný Patagotitan – příslušníci tohoto rodu žili před 100 až 95 milionů lety a dosahovali výšky až 37,2 metru, uvádí vědci v odborném časopise Cretaceous Research. Ocasní obratle, části pánve a další kosti gigantického ještěra, který před 98 miliony lety brázdil dnešní provincii Neuquén v argentinské části Patagonie, našli odborníci v geologické formaci známé jako souvrství Candelerosna, která je na fosilie bohatá.

„Je to obrovský dinosaurus, ale očekáváme, že najdeme ještě další části kostry při dalších expedicích, abychom mohli s jistotou říct, jak velký doopravdy byl,“ uvedl Alejandro Otero, paleontolog z přírodovědného muzea v argentinském La Platu. Fosilie podobných obřích sauropodů našli odborníci na všech kontinentech kromě Antarktidy. Ty největší z nich – včetně pozůstatků dinosaurů vážících více než 40 tun – však byly objeveny právě v Patagonii.

Dokud vědci neprovedou analýzu dinosauří stehenní či pažní kosti, nelze s jistotou určit, kolik pradávný ještěr vážil. Dosud nalezené fosilie však naznačují, že by částečně odkrytý jedinec „mohl být považován za jednoho z největších“. Není zatím jasné ani to, ke kterému druhu objevený dinosaurus patřil – vědci však nepředpokládají, že by se jednalo o nový druh.

Objevení zkamenělého stromu v úžasném stavu

Strom byl objeven při práci na silnici nedaleko zkamenělého lesa, přírodní památky zanesené na seznamu evropských geoparků UNESCO. Přírodní úkaz s rozlohou 15.000 hektarů vznikl před miliony let, kdy tehdejší subtropický les zalila láva při vulkanické erupci. Je to poprvé od roku 1995 – kdy na místě začaly vykopávky – co výzkumníci objevili zkamenělinu s kořeny i větvemi. „Je to jedinečný objev,“ uvedl Nikos Zuros z ostrovního Muzea přírodní historie. Na stejném místě výzkumníci dříve nalezli i listy ovocných stromů a zvířecí kosti, což jim pomohlo určit podobu tehdejšího ekosystému.

Zdroj: ČTK, CNN, agentura Reuters

Zdroj obrázku: Snímek z oblasti zkamenělého lesa na ostrově Lesbos, Profimedia.cz

Modernizační fond s využitím povolenek

Led 25, 2021 | Mohlo by zajímat, Ovzduší

Evropský systém EU ETS je největším systémem emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, vyplývá, že v posledních dnech stoupla cena povolenek dosud nejvýše – mezi 32-33 € / tCO2 (asi 865 Kč) za tunu vypuštěného oxidu uhličitého (CO2).

Systém EU ETS vstoupil začátkem roku 2021 do své 4. fáze, která potrvá až do konce roku 2030. „Vyšší cíle v oblasti snižování emisí znamenají nižší nabídku povolenek v EU ETS, což by jinak mohlo znamenat vyšší cenu uhlíku,“ komentoval v říjnu 2020 dění Jeff Berman, analytik Plattsu. Počátkem 4. fáze vzrostla hodnota takzvaného lineárního redukčního faktoru (LFR), která udává snižovaní stropu celkových emisní v systému, a to z 1,74 % ročně na 2,2 % ročně.

Ke snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení energetické efektivity i růstu podílu obnovitelných zdrojů (OZE) v následující dekádě má pomoci Modernizační fond. Programový dokument fondu v pondělí projedná vláda.

Popisuje devět oblastí, kam půjde kolem 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek, v závislosti na jejich ceně. Dokument vládě předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Resort spustil fond, zatím formou předregistračních výzev, na sklonku listopadu. První ostré výzvy chce vypsat v následujících měsících.

Až 70 procent prostředků fondu zamíří do takzvaně prioritních oblastí. Podle dokumentu to jsou třeba podpora výroby a využívání elektřiny z OZE, skladování energie, modernizace energetických soustav či podpora spravedlivé transformace v regionech závislých na těžbě uhlí. Fond konkrétně podpoří přesun, rekvalifikaci a další vzdělávání pracovníků ze zaniklých míst. Fond cílí i na zlepšení energetické účinnosti. Nepřispěje na zařízení, která využívají tuhá, fosilní paliva. K modernější energetice a nižším emisím skleníkových plynů pak mají přispívat i typy projektů označené za neprioritní, kam z fondu půjdou zbylé peníze.

Program fondu čítá devět oblastí, které tvůrci představili už loni. Uvádí i jaký podíl peněz by do nich měl mířit, ačkoliv konečná procenta se podle dokumentu v budoucnu mohou ještě kvůli různým faktorům změnit.

První bod cílí na modernizaci soustav zásobování tepelnou energií. Zahrnuje projekty využití OZE a nízkouhlíkových zdrojů určených pro vytápění – změnu palivové základny a modernizaci rozvodů tepla. Dokument zdůrazňuje, že má jít o vylepšení zdroje či k němu vztažené úpravě či vybudování rozvodu. Výstavbu nových zdrojů peníze z fondu nepodpoří. Pro tuto část půjde zřejmě 26 procent celkové částky.

Další část je o podpoře projektů nových OZE, na které by mělo jít téměř 39 procent prostředků fondu. Peníze budou moci zájemci využít na výstavbu fotovoltaických elektráren (FVE) na obtížně využitelných územích zasažených průmyslem či těžbou, v odůvodněných a povolených případech i na půdách nižší kvality. Fond přispěje například i na FVE zakomponované do budov či vystavěné v jejich blízkosti nebo výstavbu a modernizaci větrných a malých vodních elektráren.

Zhruba 14 procenty částky fond pomůže k opatřením pro zvýšení energetické účinnosti nebo snížení emisí skleníkových plynů v průmyslové výrobě zařízení, která jsou součástí systému emisního obchodování EU ETS. Peníze podpoří inovace ve výrobním a technologickém procesu, ale třeba i snížení energetické náročnosti budov. Se stejným cílem a opatřeními, ovšem pro zařízení mimo EU ETS, počítá další bod. Na něj se počítá se šesti procenty z rozdělované částky.

Fond má přispět i k modernizaci dopravy v podnikatelském sektoru. Peníze půjdou na nákup vozidel na alternativní pohon i na neveřejné dobíjecí a čerpací stanice pro takové vozy. Příjemci si rozdělí 3,5 procenta fondu. Na stejné účely ve veřejné dopravě půjde pět procent.

Fond podle dokumentu také podpoří, zřejmě čtyřmi procenty, snížení energetické náročnosti veřejných budov a infrastruktury. Cílem je vhodná úprava objektů, výstavba nových pasivních či „plusových“ budov či pořízení a modernizace OZE pro tyto objekty a veřejný sektor vůbec.

Zhruba 1,5 procenta z fondu poplyne na podporu otevřených energetických společenství, která primárně necílí na zisk. Díky těmto financím vzniknou třeba komunitní elektrárny využívající OZE či dobíjecí a plnicí stanice. Poslední bod se pak věnuje modernizaci a rekonstrukci veřejného osvětlení. Tomu pomohou dvě procenta fondu.

Čínský prezident Si Ťin-pching v září slíbil zvýšit cíle snižování emisí v zemi, která je největším producentem skleníkových plynů na světě. Ve čtvrtém čtvrtletí pak vláda zveřejnila pravidla pro národní systém obchodování s emisemi, napsala agentura Reuters

Zdroj: ČTK, www.ecologic.eu, ICE ECX & Energy in Demand, Londýn, Reuters

Konec zbytečných plastových odpadů se blíží. Vláda schválila návrh zákona.

Led 25, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady

Haldy odpadu z jednorázového plastového nádobí nebo plastových kelímků na horké nápoje se začnou tenčit. Vláda posunula směrem do parlamentu návrh zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků, který převádí do českého práva evropskou směrnici o jednorázových plastech (směrnice 2019/904 k omezení plastového odpadu v mořích a oceánech a podpoře cirkulární ekonomiky).

Nová legislativa zahrnuje hned několik typů opatření – od úplného zákazu některých výrobků, přes omezení jejich spotřeby až po povinné příspěvky výrobců na úklid obcí a měst.

„Cílem nového zákona je snížit nesmyslné nadužívání mnoha tisíc tun jednorázových plastů ročně, zejména z fastfoodů a hromadných akcí. Pokud se týká zákazu vybraných jednorázových výrobků, již dnes k nim existuje řada opakovaně použitelných alternativ a ročně tak můžeme uspořit milióny kusů plastových výrobků. Kromě toho třeba také pomůže lidem lépe nakládat s plastovými odpady a obce dostanou příspěvek na úklid veřejných prostor,“ přibližuje zákon ministr životního prostředí Richard Brabec.

Přímo zákaz uvádění na trh se týká pouze části vybraných jednorázových výrobků z plastu. Jde o plastové vatové tyčinky, plastové příbory, talíře, brčka, míchátka, tyčky k balonkům, nádoby na potraviny, kelímky a nádoby na nápoje z expandovaného polystyrénu a výrobky z oxo-rozložitelných plastů. Jen díky němu by se měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 mld. kusů. Předpokládáme, že po schválení zákona parlamentem začne zákaz uvádění na trh platit po 1. červenci 2021, ještě rok ale poté bude možné doprodávat zásoby.

Vedle zmíněného zákazu přináší návrh výrobcům další povinnosti. Nádoby do objemu tří litrů s uzávěry a víčky z plastu musí mít tyto uzávěry připevněny k výrobku. Další opatření řeší třeba budoucí povinný podíl recyklovatelného plastu u plastových lahví.

Z pohledu zákazníků jde především o tu, která výrobcům ukládá informovat o správném zacházení s odpady, zejména bude platit pro odpady z hygienických pomůcek a tabákových výrobků.

Novinkou plynoucí z návrhu zákona bude také povinnost pro výrobce značit výrobky z plastů. Evropská komise již na konci roku 2020 vydala nařízení týkající se jednotné podoby značení. Značení se bude týkat cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.

Návrh zákona posiluje rovněž tzv. rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci například cigaret s filtrem se budou podílet na úklidu odpadů z jejich výrobků v obcích. Mělo by docházet ke spolupráci výrobců s obcemi prostřednictvím kolektivních systémů, obce tak získají finanční příspěvky na úklid.

V neposlední řadě jsou v návrhu zákona obsaženy cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být 77 procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až 90 procent.

Plnění nového zákona budou kontrolovat, vzhledem k jeho široké působnosti, různé kontrolní instituce – Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice.

MŽP považuje za důležité rovněž finančně podporovat přechod na alternativy jednorázových plastových výrobků. Naposledy takové projekty podpořilo dotacemi ve výši 60 milionů korun.

Detailní přehled všech opatření, které zákon zavádí (v pdf)

Zdroj: MŽP

« Starší příspěvky

Další příspěvky »