Ochranáři vyzvali lidi k úklidu přírody při procházkách

Ochranáři vyzvali lidi k úklidu přírody při procházkách

Hlavní „úklidový“ termín dobrovolnické akce Ukliďme svět se kvůli pandemii z března posouvá až na 22. dubna, podle ochránců přírody však lidé mohou sbírat odpadky už nyní – na individuálních procházkách. Ohlášeny jsou už desítky jarních úklidů. V tiskové zprávě to uvedl Petr Stýblo, ředitel Kanceláře Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).

Podle Stýbla ČSOP eviduje k dnešku přes 100 nahlášených jarních úklidů. „A další stále přibývají. Ukazuje se tak, že i přes složitou situaci, která nyní světu vládne, lidé nezapomínají na své životní prostředí. Do přírody se smí, což bohužel je vidět i na tom, že se plní odhozenými odpadky,“ uvedl Stýblo. K úklidu lze podle ochranáře využít jakoukoliv vycházku, stačí si jen přibalit pytel na nepořádek. Lidé se pak mohou „pochlubit“ na webu či facebookové stránce kampaně.

Organizátoři budoucích, větších, úklidů si pak podle ČSOP mohou do 10. března požádat o zásilku úklidových pytlů. Ochránci přírody také vyzvali lidi, aby své úklidy na webu přihlašovali i v případě, že nepotřebují, nebo nechtějí využít materiální pomoc. „Získáme tak přehled o skutečných počtech proběhlých úklidů, což může motivovat i další případné zájemce o tuto akci,“ vysvětlila koordinátorka úklidové kampaně Veronika Andrlová.

Pro dobrovolníky, kteří se do úklidu pustí individuálně, pak ČSOP na každý měsíc připravil tematickou soutěž spojenou s pozorováním přírody. Zástupci svazu ostatně upozorňují, že kampaň není pouze o uklízení, ale i posílení vztahu k okolí. „V tomto týdnu končí zimní soutěž ‚Kdo zanechal svou stopu ve sněhu či blátě?‘ a na konci týdne vyhlásíme další, jarní téma,“ podotkla Andrlová.

Cílem akce Ukliďme svět je odstranit nelegálně vzniklé černé skládky a pohozené odpadky. Kampaň Ukliďme svět v Česku od roku 1993 organizuje Český svaz ochránců přírody, je součástí globální akce Clean Up the World. Do kampaně se každoročně zapojují tisíce dobrovolníků. V letech 2017 až 2020 se konala společně s kampaní Ukliďme Česko. Od letoška však pokračuje opět samostatně.

Zdroj: ČTK, uklidmesvet.cz

Od 8.3. Začíná distribuce plně recyklovatelných lahví Pilsner Urquell

Od 8.3. Začíná distribuce plně recyklovatelných lahví Pilsner Urquell

Pijete rádi pivo? A víte, že se ikonická lahev Pilsner Urquell mění? Hliníkovou folii nahradí plně recyklovatelná zlatá etiketa. Pilsner Urquell představuje další důležitý krok na cestě k udržitelnosti. Ikonické vratné lahve Pilsner Urquell projdou proměnou – od března 2021 aluminiové folie a plastové nálepky nahradí papírové etikety. Díky tomu budou skleněné lahve plně recyklovatelné a pivovar tak ušetří více než sto tun odpadu za rok. Novou podobu lahví doplní Pilsner Urquell dalšími unikátními prvky, navíc dojde ke sjednocení designu lahví pro tuzemský trh i export.

Náhrada hliníkových folií a plastových nálepek na lahvích piva Pilsner Urquell je dalším krokem pivovaru, kterým snižuje dopady podnikání na životní prostředí. „Kromě nezanedbatelného ekologického přínosu jsme citlivě inovovali i design lahví. Ten teď ještě více zvýrazňuje výjimečnost piva Pilsner Urquell. Lahve jsme opatřili reliéfní ražbou zvanou embossing, která zdůrazňuje symboly značky. Tato technika je poprvé použita i v propracovaném a na trhu unikátním korunkovém uzávěru. Nový design také sjednocuje podobu lahví Pilsner Urquell ve všech zemích – lidé tak snadno poznají naše pivo v obchodech a restauracích po celém světě,“ říká Zuzana Dudová, senior brand manažer značky Pilsner Urquell.

Díky této změně budou skleněné lahve Pilsner Urquell nyní plně recyklovatelné, čímž se ročně ušetří 106 tun nerecyklovatelného odpadu. Dříve užívané hliníkové folie a plastové nálepky znehodnocovaly papírový odpad z etiket odstraněných při mytí lahví. Každá tuna recyklovatelného papíru výrazně přispívá k ochraně životního prostředí, snižuje produkci CO2 a ušetří přibližně sedmnáct stromů. „Na všech našich lahvích končíme s alobalem a plastem. Pro naše zákazníky se to může zdát jako drobná změna na lahvi, ale přínos tohoto rozhodnutí pro životní prostředí je obrovský,“ doplňuje ke změně etiket Václav Berka, emeritní vrchní sládek pivovaru Pilsner Urquell.

Zdroj (text a foto): TZ prazdroj.cz

Ukliďme Česko: nevzdáváme to, zřídíme pytlomaty

Ukliďme Česko: nevzdáváme to, zřídíme pytlomaty

Již za necelé tři týdny, na sobotu 27. března je naplánován hlavní termín letošní jarní akce Ukliďme Česko. Úklidy budou probíhat „bezkontaktně“ a v rámci povolených území. Místní organizátoři zřizují pro dobrovolníky takzvané Pytlomaty.

Situace rozhodně není příznivá, zvláště pak hromadným akcím. Jedinou oficiální možností, jak uklidit Česko, tak v následujících týdnech zůstávají při dodržení vládních opatření individuální či rodinné akce ve vymezeném prostoru. „Pro jejich podporu jsme se (i po zkušenostech z loňského jara) rozhodli doporučit místním organizátorům zřídit místa, kde si jednotliví dobrovolníci mohou vyzvednout pytle na odpad, tzv. „Pytlomaty“ doplněné o jednoduchou mapku, kde je nejvíce potřeba uklidit a kde zanechat sesbíraný odpad. Takových míst najdete momentálně v mapě úklidů na https://www.uklidmecesko.cz/map/ zhruba 550 a další postupně přibývají“, říká Miroslav Kubásek ze spolku Ukliďme Česko. 

Na své si letos na jaře přijdou i běžci a běžkyně, kteří se do uklízení mohou zapojit v rámci tzv. ploggingu, zaštítěného organizacemi Běhej lesy a Rozběháme Česko. Ve zkratce se jedná o výběh, kde nejde o rychlost nebo délku trasy, ale o pomoc přírodě sesbíráním odpadků, které tam nechali nepořádní spoluobčané.

Nejen, že uděláte něco pro své zdraví, ale navíc přispějete k čistšímu veřejnému prostoru. S ploggingem můžete v sobotu 27.3. vyrazit na více než třicítce míst po celém Česku.

Uklízíte a chcete udělat pro životní prostředí i něco více? Není problém. Dvě brněnské environmentální organizace – Nadace Partnerství a Ukliďme Česko totiž spojily síly a pod společným heslem „Na jaře uklidíme, na podzim vysadíme“ vyzývají k zapojení do iniciativy Sázíme budoucnost, v rámci, níž si mohou zájemci zažádat o grant na výsadbu stromů až do výše 60 000,- korun. Žadatelé, kteří se letos do Ukliďme Česko zaregistrují jako organizátoři úklidových akcí pak budou při hodnocení žádosti zvýhodněni. Účelem grantu je podpora výsadby stromů ve volné krajině a okrajích obcí za podpory široké veřejnosti, která tak může aktivně přispět k podpoře zadržování vody, rozvoji biologické rozmanitosti i podpoře adaptace krajiny na změnu klimatu. Více informací na www.sazimebudoucnost.cz

Nejdříve je však třeba uklidit. Pokud se vám nehodí termín akce Ukliďme Česko o posledním březnovém víkendu, lze uklízet vcelku kdykoliv během jarních měsíců. Stačí si na vycházku do probouzející-se přírody vzít rukavice a tašku na odpadky a občas procvičit ztuhlá záda shýbnutím-se pro odpadek. Těch je nyní bohužel v našem okolí více než kdy dříve. Jdete do toho také?

Zdroj a kontakt pro další informace: Radek Janoušek, radek@uklidmecesko.cz

Proč jsou záznamy o oteplování oceánu tak důležité?

Proč jsou záznamy o oteplování oceánu tak důležité?

Nejnovější výzkumy ukázaly, že oceány v roce 2020 dosáhly svých nejvyšších zaznamenaných teplot, což je nový rekord, který je ale každý rok znovu překonáván. Proč jsou oceány tak důležité? Je to docela jednoduché: téměř všechno teplo, které se uvolní navíc kvůli skleníkovým plynům, nakonec skončí v oceánech. Oceány ve skutečnosti pohlcují více než 90 % přebytečného tepla. Pokud tedy chcete porozumět globálnímu oteplování, musíte měřit oteplování oceánů.

Tým 20 vědců shromáždil měření teplot ze všech světových oceánů, měření, která se v některých případech uskutečňovala od padesátých let a ještě dříve. Tato data vykreslují jednoznačný obraz oteplování planety, které je přímým důsledkem lidské emise skleníkových plynů.

Oceány jsou obrovské, pohlcují neuvěřitelné množství energie. Jednotkou energie je joul. Ale pro oceány přemýšlíme o energii ve smyslu zettajoulů. Zettajoul se rovná 1 000 000 000 000 000 000 000 joulů. Kolik to je? Za poslední rok podle našich údajů Země absorbovala asi 20 zettajoulů tepla, což odpovídá teplu vydávanému 630 miliardami běžných vysoušečů vlasů pro domácnost, foukajících celý den a noc, 360 dní v roce.

Národní úřad pro oceány a atmosféru se sídlem v USA také zařadil rok 2020 jako rok, vůbec nejteplejší pro oceány.

Ale lidé nežijí v oceánech, tak proč by nás to mělo zajímat? 

Oceány ve skutečnosti řídí počasí na Zemi. Přibližně 70 % planety je pokryto vodou oceánů; když se tato voda ohřívá, ohřívá pak atmosféru. Voda se také z oceánů odpařuje do atmosféry a odpařování se dramaticky zvyšuje se zvyšováním teplot.

To vše ovlivňuje člověka. Oteplované oceány vytvářejí silnější bouře, jako cyklón Yasa, který nedávno zasáhl jižní Pacifik. Některé oblasti jsou vlhčí a jsou zde silnější srážky a záplavy. Současně jsou další oblasti stále sušší, s intenzivnějšími vlnami veder, suchem a požáry. Viděli jsme tyto účinky projevující se při požárech v Austrálii, na západě USA a na dalších místech.

Teplotní rekordy a počasí bude čím dál podivnější.  Ale stále je čas tuto loď otočit. Stále můžeme udělat věci, které zlepší budoucnost naši i našich dětí.

Zdroj (vč. foto): The Guardian, ZDE
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

EU zřídí nová evropská partnerství a investuje téměř 10 miliard eur do ekologické a digitální transformace

EU zřídí nová evropská partnerství a investuje téměř 10 miliard eur do ekologické a digitální transformace

Evropská komise navrhla vytvořit 10 nových evropských partnerství mezi EU, členskými státy a průmyslem, jejichž cílem bude urychlit zelenou a digitální tranzici a podpořit konkurenceschopnost a odolnost evropského průmyslu. Těchto 10 partnerství se zaměří na globální zdraví, inovativní zdravotní ekosystém, klíčové digitální technologie, oběhovou ekonomiku s biologickými produkty, čistý vodík, ekologické letectví, rozvoj železniční dopravy, rozvoj jednotného evropského nebe, chytré sítě a služby, a metrologii. Na podporu těchto partnerství chce Komise vyčlenit 10 mld. euro, přičemž očekává, že minimálně stejný objem financí získá od partnerů.

Deset partnerství, z nichž některá staví na stávajících společných podnicích, jsou tato:

  1. Globální zdravotní EDCTP3: Toto partnerství přinese nová řešení pro snížení zátěže infekčních onemocnění v subsaharské Africe a posílí výzkumné kapacity pro přípravu a reakci na nově se objevující infekční nemoci v subsaharské Africe a po celém světě. 
  2. Inovační iniciativa v oblasti zdraví: Tato iniciativa pomůže vytvořit celou řadu ekosystému výzkumu a inovací v oblasti zdraví, který usnadní převod vědeckých poznatků do hmatatelných inovací.
  3. Klíčové digitální technologie: Zahrnují ICT komponenty, jejich návrh, výrobu a integraci do systémů a software, který definuje, jak fungují. Zastřešujícím cílem tohoto partnerství je podpořit digitální transformaci všech hospodářských a společenských odvětví.
  4. Oběhová Evropa založená na biotechnologii: Toto partnerství významně přispěje k cílům v oblasti klimatu do roku 2030, připraví půdu pro klimatickou neutralitu do roku 2050 a zvýší udržitelnost a oběhovost výrobních a spotřebních systémů.
  5. Čistý vodík: Toto partnerství urychlí rozvoj a zavádění evropského hodnotového řetězce pro technologie čistého vodíku a přispěje k udržitelným, dekarbonizovaným a plně integrovaným energetickým systémům. 
  6. Čisté letectví: Toto partnerství staví letectví na cestu ke klimatické neutralitě tím, že urychluje vývoj a zavádění přelomových výzkumných a inovačních řešení. Jeho cílem je vyvinout příští generaci ultra účinných nízkouhlíkových letadel s novými zdroji energie, motory a systémy, což zlepší konkurenceschopnost a zaměstnanost v leteckém odvětví
  7. Evropská železnice: Toto partnerství urychlí vývoj a zavádění inovativních technologií v rámci železniční dopravy.
  8. Výzkum jednotného evropského vzdušného prostoru: Cílem iniciativy je urychlit technologickou transformaci uspořádání letového provozu v Evropě, sladit ji s digitálním věkem, učinit z evropského vzdušného prostoru nejefektivnější oblohu pro létání a podpořit konkurenceschopnost a obnovu evropského leteckého odvětví po koronavirové krizi.
  9. Inteligentní sítě a služby: Toto partnerství podpoří technologickou suverenitu inteligentních sítí a služeb v souladu s novou průmyslovou strategií pro Evropu, novou strategií EU v oblasti kybernetické bezpečnosti a panelem nástrojů 5G. Jeho cílem je pomoci řešit společenské výzvy a umožnit digitální a zelenou transformaci, jakož i podporovat technologie, které přispějí k hospodářské obnově. 
  10. Metrologie: Cílem tohoto partnerství je urychlit celosvětové vedoucí úsilí Evropy v metrologickém výzkumu, vytvořit soběstačné evropské metrologické sítě zaměřené na podporu a stimulaci nových inovativních produktů, reagovat na společenské výzvy a umožnit účinné navrhování a provádění regulace a norem, na nichž jsou založeny veřejné politiky.

Zdroj: Evropská komise

Plýtvání potravinami jen napomáhá změně klimatu, varuje nová zpráva OSN o životním prostředí

Plýtvání potravinami jen napomáhá změně klimatu, varuje nová zpráva OSN o životním prostředí

Více než 930 milionů tun potravin, prodaných v roce 2019, skončilo v odpadkových koších. Tato data byla zveřejněna ve čtvrtek 04. 03. 2021 jakou součást výzkumu OSN, jehož cílem je podpora celosvětového úsilí o snížení plýtvání potravinami o polovinu do roku 2030. OSN ve svém Programu pro životní prostředí odhaduje, že 17 procent ze všech potravin, spotřebovaných v domácnostech, restauracích a obchodech, je vyhozeno. Některé potraviny se také vyhodí na farmách a v dodavatelských řetězcích, což naznačuje, že celkově se třetina potravin nikdy nesní.

Studie představuje nejkomplexnější sběr, analýzu a modelování údajů o potravinovém odpadu, jaký byl kdy proveden, a nabízí metodiku k přesnému měření ztrát. „Pokud se chceme vážně zabývat bojem proti změně klimatu, ztrátě přírodních zdrojů a biodiversity, znečištění a plýtvání, musí se podniky, vlády a občané z celého světa podílet na snižování plýtvání potravinami,“ uvedla Inger Andersenová, výkonná ředitelka Programu pro životní prostředí při OSN (UNEP). 

Ačkoli se o potravinovém odpadu uvažovalo jako o problému, který se většinou týká bohatých zemí, zpráva zjistila, že množství odpadu je překvapivě podobné ve všech zemích, ačkoli z nejchudších zemí nemáme mnoho dat. 

Studie ukazuje, že v domácnosti se vyhodí 11 % potravin, zatímco v restauracích a v obchodě se vyhodí 5,5 %. To má významný dopad na životní prostředí, osm až deset procent celosvětových emisí skleníkových plynů je spojeno s nespotřebovanými potravinami. „Snížení plýtvání potravinami by snížilo emise skleníkových plynů, zpomalilo ničení přírody při přeměně na zemědělskou půdu a její znečištění, zvýšilo dostupnost potravin a snížilo tak hlad a ušetřilo peníze v době globální recese,“ uvedla paní Andersenová. 

V roce 2019 hladovělo přibližně 690 milionů lidí a tři miliardy si nemohly dovolit zdravou stravu.  

V tomto kontextu a vzhledem ke koronavirové pandemii hrozí další zhoršení těchto čísel. Studie vyzývá spotřebitele, aby neplýtvali potravinami doma. Rovněž prosazuje, aby byl potravinový odpad zahrnut do Cílů udržitelného rozvoje, jejichž prostřednictvím se země Pařížské dohody zavazují ke stále ambicióznějším opatřením v oblasti klimatu.  

UNEP zřídí regionální pracovní skupiny na pomoc zemím s cílem měřit a zaznamenávat plýtvání potravinami pro další zprávu do konce roku 2022. Rovněž bude podporovat tyto země při jejich úsilí při snižování plýtvání potravinami směrem k cíli do roku 2030, a navrhovat strategie pro prevenci plýtvání potravinami.

Zdroj: news.un.org, ZDE
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)
Zdroj obrázku: Unsplash / Sanjog Timsina

USA: první lidoopi na světě očkování proti COVID-19

USA: první lidoopi na světě očkování proti COVID-19

Ve Spojených státech jsou nyní také proti koronaviru očkováni lidoopi, a to první na světě. Několik lidoopů v ZOO v San Diegu v Kalifornii dostalo dvě dávky vakcíny Covid-19.   Čtyři orangutani a pět šimpanzů bonobo v pátek 06. 03. 2021 dostali v ZOO experimentální vakcínu, určenou speciálně pro zvířata a vyvinutou specializovanou firmou Zoetis. Toto očkování nyní může uklidnit vedení jedné z největších zoologických zahrad na světě. Na začátku ledna zde mělo několik goril pozitivní test na koronavirus a poté byly umístěny do karantény. Jednalo se o první případ přenosu na opice. 

Každé zvíře dostalo dvě dávky experimentální vakcíny původně vyvinuté pro kočky a psy. Opice neutrpěly žádné vedlejší účinky a daří se jim dobře, řekla mluvčí ZOO Darla Davisová. Zoetis, společnost zabývající se veterinárním výzkumem, bývalá pobočka společnosti Pfizer, pokračuje ve svých výzkumech, které cílí především na ohrožené lidoopy, především na šimpanze bonobo, kterých je v zoologických zahradách po celém světě již jen 200 zástupců. Rok po nástupu globální pandemie je však stále velmi obtížné definovat dopad koronaviru na zvířata. 

Zdroj: Rfi.fr, ZDE
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)

Miliontý strom roste v Halenkově

Miliontý strom roste v Halenkově

Výsadbová iniciativa „Sázíme budoucnost“ Nadace Partnerství dosáhla hranice milionu zaregistrovaných stromů. Symbolicky miliontý příspěvek do celonárodní databáze je javor mléč v Halenkově na Valašsku.

Strom, který roste hned při vjezdu do obce u obecního úřadu, odkazuje na znak vesnice se zlatým javorovým listem. Lidé mohou registrovat další stromy do celonárodní databáze na www.sazimebudoucnost.cz. Ty nejúspěšnější sazeče Nadace Partnerství ocení věcnými cenami a titulem Zlatý rýč. 

Obec vysadila vloni na podzim celkem 81 listnatých stromů celkem na třech místech: v centru obce, u vlakového nádraží, a právě u obecního úřadu, kde roste jubilejní strom. Skupina 20 javorů bude tvořit panoramatický pohled při příjezdu do obce. Místní plánují svému stromu vyrobit také pamětní medaili.

„Sázíme budoucnost je ojedinělá iniciativa i v rámci Evropy. To zní dělá i podpora partnerů jako je Ministerstvo životního prostředí, Nadace Tipsport, ale i zapojení Svazu měst a obcí, Asociace krajů nebo odborných institucí. Fakt, že s námi sází budoucnost stále více firem, které to myslí s životním prostředím vážně či podporují výsadby stromů dlouhodobě, ukazuje tmelící sílu, jakou stromy mají. Další miliony stromů se nám podaří vysázet jen společnými silami,“ komentuje ředitel Nadace Partnerství Petr Kazda.

Výsadbu podpořil Státní fond životního prostředí. Ze stejného programu lze do konce dubna získat na sázení stromů až 250 tisíc korun, dotace je aktuálně navýšená o dalších 100 milionů korun. Podporu menších komunitních výsadeb do 60 tisíc korun nabízí také Nadace Partnerství. Zájemci o podporu mohou najít vždy aktuální informace o grantech na www.sazimebudoucnost.cz/ finance.

Na realizaci výsadeb spolupracovala obec Halenkov, Služby obce Halenkov, krajinářský architekt Pavla Lorenzová, stromy poskytla firma ARBOEKO a ošetření a péči o stromy společnost Beskyd Arbo.

Iniciativa Sázíme budoucnost cílí na 10 milionů stromů mimo les. Vedle podpory kvalitních výsadeb stromů vyzdvihuje význam následné péče o dřeviny, zjednodušení a zpřehlednění financování výsadeb, změny zákonů a předpisů a usiluje o spolupráci partnerů podporujících stromy napříč sektory. 

Zdroj: více na www.sazimebudoucnost.cz.
Zdroj foto: Obec Halenkov, zde

Evropský projekt umožní vývoj nového světelného zdroje

Evropský projekt umožní vývoj nového světelného zdroje

Během následujících tří let budou vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR vyvíjet nový hybridní světelný systém (MOEMS) na bázi grafenu s nastavitelnou vlnovou délkou a intenzitou. Umožní jim to mezinárodní grant ve výši 7 milionů korun. Vyvíjené zařízení by mohlo zpřístupnit metody pro testování bezpečnosti potravin nebo monitorování zdravotního stavu.

Laditelné světelné zdroje jako součást MOEMS (mikrooptoelektromechanické systémy) se v posledních letech staly předmětem mnoha výzkumů. S objevem grafenu a díky jeho novým fyzikálním vlastnostem se otevřelo široké pole pro výzkum a pro využití jeho unikátních vlastností v různých aplikacích. Grafen je monoatomická vrstva atomů uhlíku uložená do dvourozměrné hexagonální krystalické mřížky, (připomíná tvar včelí plástve) a patří k nejpevnějším známým materiálům na světě. 

Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pod vedením Martina Kalbáče získali právě na výzkum těchto hybridních světelných systémů mezinárodní grant v celkové výši 7,23 milionu Kč v rámci evropské výzvy M-ERA.NET Joint Call 2020.

Na projektu se budou podílet společně s partnery z Německa (Fraunhofer ENAS Chemnitz, TU Bergakademie Freiberg) a Polska (Institut technologií elektronických materiálů Varšava). Česká část výzkumu se bude soustředit na přípravu a charakterizaci grafenových membrán.

„Výsledkem projektu budou nové, precizně laditelné světelné zdroje, které mohou poskytnout světlo v široké spektrální oblasti a současně vylepšit spektrální rozlišení. Nově vyvinuté zařízení by tak mohlo více zpřístupnit veřejnosti metody pro testování bezpečnosti potravin či monitorování zdravotního stavu,“ vysvětluje cíl výzkumu Martin Kalbáč.

Ambiciózní projekty pro výzkum materiálů

Výzvy M-ERA.NET Joint Call 2020 se účastní 28 finančních agentur z 22 zemí s celkovým rozpočtem přesahujícím 20 milionů eur na národní a regionální financování. Cílem výzvy je financovat ambiciózní nadnárodní projekty zaměřené na výzkum a inovace v materiálovém výzkumu, včetně materiálů pro nízkouhlíkové energetické technologie a související výrobní technologie. M-ERA.NET si klade za cíl posílit příspěvek materiálového výzkumu a vývoje k energetickým aplikacím tam, kde je to relevantní.

Do výzvy bylo celkem předloženo 236 předběžných návrhů, k podání úplného návrhu pak bylo doporučeno 146 návrhů, z nichž bylo do hodnocení podáno 144 návrhů. K hodnocení prošlo 119 projektů; vybraných je 42 projektů, které budou dohromady financovány částkou 32,3 milionu eur. Mezi podpořenými projekty je 9 projektů s českou účastí.

Zdroj a více informací: doc. RNDr. Ing. Martin Kalbáč, Ph.D.
Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR
martin.kalbac@jh-inst.cas.cz
+420 266 05 3804, 3445, 2101

Daniel Jakeš
PR, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
daniel.jakes@jh-inst.cas.cz
+420 721 648 855

Zdroj foto: Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR

Jak jsou v Česku rozšířené ptačí choroby? Zapojte se do mapování

Jak jsou v Česku rozšířené ptačí choroby? Zapojte se do mapování

Česká společnost ornitologická (ČSO) spouští nový program občanské vědy zaměřený na mapování chorob u ptáků navštěvujících krmítka. Dosud ornitologům veřejnost hlásila případy např. krmítkové nákazy – trichomonózy nárazově. Nový program sběr dat zjednoduší. Díky získaným údajům ornitologové zmapují, kde se nemoci šíří. Britští ornitologové už například prokázali, že místní populace zvonků zelených kvůli trichomonóze přišla za posledních 15 let o milion ptáků. V Česku zatím data o chorobách chybí, s čímž pomůže tento program. Jeho cílem je rovněž šířit osvětu, jak se v případě pozorování nemocných ptáků zachovat. Choroby se totiž často šíří na krmítkách, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, a přikrmování tak k přenosu chorob významně pomáhá.

Sledovat rozšíření chorob je důležité pro ochranu ptáků i jejich výzkum. Zapojit se může úplně každý. „Informace o jednotlivých případech se k nám dosud dostávaly jen obtížně. Proto jsme vytvořili jednoduchý formulář k ohlášení nemocných nebo uhynulých ptáků. A spolu s ním i návod, co dělat, když se nemoc u krmítka objeví,“ říká Alena Skálová, koordinátorka občanské vědy v ČSO. Leták ke stažení ZDE.

Mapování je zaměřeno na choroby, jako jsou trichomonóza nebo sutonelóza, které postihují malé druhy ptáků často navštěvující zahrady. Naopak, na ptačí chřipku, která postihuje převážně vodní ptáky, toto mapování zaměřené není, má ji v kompetenci Státní veterinární správa. „Zajímá nás, jak se šíří choroby u malých ptáků, především na krmítku. Nemocného ptáka lze poznat poměrně jednoduše. Je netečný, načepýřený, často nemá sílu před námi uletět. Může mít přivřené oči nebo problémy s dýcháním. Zvonci nakažení trichomonózou mnohdy hynou přímo na krmítku či v jeho blízkosti,“ vysvětluje Skálová.

Zdravý zvonek. Čilý, ostražitý. Foto: Miloš Anděra
Nemocný zvonek s příznaky trichomonózy – sliny u zobáku, zavřené oči a sedí na jednom místě. Ani při bezprostředním přiblížení člověka neuletí daleko. Foto: Pavel Mezulian

Nemocné ptáky hlaste pomocí formuláře

Pokud veřejnost takového, na první pohled nemocného (živého či mrtvého), ptáka ve svém okolí pozoruje, ornitologové žádají o dodržení jednoduchého postupu. „Jde o tři kroky – zamezit šíření nemoci, dodržet svoji hygienu a ohlásit výskyt choroby. To znamená okamžitě přestat s přikrmováním ptáků na krmítku a nepřikrmovat alespoň 2 týdny. Ptáci se přestanou shlukovat, čímž se ztíží šíření nemoci. Je také důležité krmítka i pítka vydrhnout, vydezinfikovat slabým roztokem Sava, důkladně opláchnout a nechat vyschnout. Nemocného ptáka je vhodné vyfotit a oznámit nález pomocí formuláře na www.birdlife.cz/choroby-formular. Pro výzkum jsou cenná i hlášení z minulosti,“ upozorňuje Skálová. Přímý vstup do formuláře

 Kvůli trichomonóze za posledních 15 let zahynulo ve Velké Británii milion zvonků

Jednou z chorob, která se mezi ptáky přenáší, je trichomonóza, známá také jako krmítková nákaza. „Napadá nejčastěji zvonky a další pěnkavovité ptáky. Způsobuje ji prvok bičenka drůbeží, přenáší se slinami, na zbytcích potravy nebo vodou. Ve Velké Británii již vědci prokázali souvislost mezi šířením trichomonózy na krmítkách a úbytkem zvonků. Podle nedávno vydaných trendů početnosti se počet zvonků – častých návštěvníků krmítek – za posledních 15 let snížil o 70 %, což je milion jedinců. U nás zatím chybí dostatečně kvalitní data o rozšíření trichomonózy – a právě s tím může nový program občanské vědy velmi pomoci,“ říká Skálová.

Od jara do podzimu je vhodnější ptáky lákat na přirozené prostředí než na krmítko

Další nemocí, se kterou se lze setkat, jsou ptačí neštovice (především u sýkor koňader) nebo sutonelóza (bakteriální onemocnění především u sýkor modřinek). „Žádná z těchto zmíněných nemocí není přenosná na člověka a není pro něj nebezpečná. Každý z nás ale může něco udělat pro to, aby se v jeho okolí nemoc nešířila. Nemoci se lépe šíří mimo zimní období, proto doporučujeme od jara do podzimu ptáky nepřikrmovat a naopak ptákům vytvořit prostředí, kde by našli přirozenou potravu a nemuseli se shlukovat na krmítku,“ upozorňuje Skálová.

Jak na to, najdeme na birdlife.cz/ptaci-zahrady

 Přikrmujeme celý rok? Dělejme to zodpovědně

Pokud už chceme přikrmovat celoročně, ČSO žádá o zodpovědnost. Pro volně žijící ptáky neexistuje smysluplná léčba chorob. O to důležitější je prevence – udržovat krmítka i pítka čistá a sledovat zdraví ptáků. Denně z krmítka odstraňujeme zbytky potravy a trus. Pravidelně pítko i krmítko čistíme a po umytí necháme důkladně vysušit. Ideálně používáme závěsná krmítka se zásobníky, kde nedochází ke kontaminaci trusem, namísto velkých dřevěných krmítek, ve kterých ptáci stojí v potravě a která se špatně čistí. Pokud se nemocný pták u krmítka objeví, je nutné okamžitě zakročit. Pravidla hygieny je samozřejmě potřeba dodržovat i v případě, že přikrmujeme pouze v zimě.

Našli jste ptáka, který vypadá, že potřebuje pomoc? Postupujte podle návodu na https://www.birdlife.cz/ptaci-v-nouzi/

Zdroj: birdlife.cz, ZDE