Říj 4, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Na obnovu větrolamů, tedy tradičních krajinných prvků s významnou protierozní funkcí, se zaměří vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Chtějí vyhodnotit jejich účinnost a přijít s doporučením, jak je nejlépe využívat v současné krajině zasažené klimatickou změnou, suchem, větrnou erozí i degradací půdy, oznámila mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová. Větrolamy vznikaly na českém území v polovině minulého století.
„Zakládání souvisí s kolektivizací zemědělství, scelováním pozemků a centrálním plánováním struktury krajiny. Předtím plánování a optimalizace větrolamů v dnešním pojetí v podstatě nebylo potřeba, krajina byla pestrá a členitá, jelikož odrážela vlastnické vztahy k pozemkům,“ uvedla Hana Středová z fakultního ústavu aplikované a krajinné ekologie.
Životnost větrolamů vysazovaných před více než půlstoletím se chýlí ke konci. Kvůli rychlému dosažení protierozního efektu je tvořily dynamicky rostoucí, ale poměrně krátkověké dřeviny. Proto je čas přistoupit k jejich obnově.
„Na tuto potřebu reaguje projekt, který kromě primární protierozní funkce větrolamů cílí i na jejich funkci ekologickou, estetickou, mikroklimatickou a krajinotvornou,“ uvedla Středová. Výsledky projektu poskytnou metodiku hodnocení větrolamů a budou využitelné při krajinném a územním plánování. Cílem je dosáhnout takové krajinné struktury, která bude schopna efektivně čelit různým nepříznivým vlivům, k nimž patří i větrná eroze.
Větrem unášené prachové částice přispívají kromě degradace půdy i ke zhoršování kvality ovzduší. I proto vědci z agronomické fakulty při dlouhodobém výzkumu větrné eroze vyvinuli a patentovali deflametr s aktivním lapačem půdních částic unášených větrem, který stanovuje jejich množství a zrnitostní složení. Zachycené částice hodnotí speciální software.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Říj 3, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Tři studenti pardubického gymnázia Dašická dnes na pozemcích školy otevřeli první část výzkumného zařízení Aqua-reaktor na zpracování a maximální využití biologického odpadu. S přispěním sponzorů vybudovali Rudolf Samuel Mašek, Dominik Mareš a Filip Dvořáček výzkumné zařízení podobné skleníku, kde funguje malá hydroponická farma či biologický filtr. Ve finále by měl vzniknout komplexní systém včetně bioplynové stanice nebo fotobioreaktor pro kultivaci řas, řekl Mašek.
„Na pozemku školy se budeme snažit dělat jednotlivé části. Neuděláme celý Aqua-reaktor, ale rozdělíme ho na malé díly, abychom na nich mohli simulovat podmínky, které by v aqua-reaktoru byly a tak si ověřili jeho funkčnost,“ uvedl Mašek.
Na technologiích studenti plánují zkoušet hypotézy a teze, aby teoreticky obhájili systém Aqua-reaktoru. Technologie by byla zdokonalením bioplynových stanic, aby se její veškeré produkty lépe využily, kromě bioplynu například nezpracovaný zbytek vstupní biomasy nazývaný digestát. V zařízení chce trojice veškeré živiny zpracovat tak, aby bylo možné produkovat potraviny, náhražky kůže a masa, biooleje, stavební hmoty či kartonu podobný materiál. Výsledkem by měla být i hnojiva, využívaná pro pěstování rostlin nebo zlepšení kvality půdy.
Výsledky by se měly dostavit po pěti až osmi letech, při pesimistickém odhadu do 12 let. Výstupem by měla být studie, podle níž by se dal postavit funkční prototyp Aqua-reaktoru, který byl byl energeticky nezávislý. Celý systém by měl být uhlíkově neutrální nebo dokonce záporný, měl by tedy odebírat z prostředí více oxidu uhlíku, než vyprodukuje.
Autor: Gymnázium Dašická, Pardubice
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: pardubicky.denik.cz. Na fotografii je jeden z iniciátoru projektu Rudolf Samuel Mašek vysvětluje principu Aqua reaktoru.
Říj 3, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Areál léčebny v Jevíčku na Svitavsku nechává hejtmanství obnovit. Rozsáhlý park potřebuje vegetační úpravy a rekonstrukci cest a schodů. Náklady budou přes osm milionů korun, uvedl kraj v tiskové zprávě. Sanatorium léčí lidi s pneumologickými onemocněními nebo pohybovými obtížemi.
„Léčebna je důležitou součástí systému zdravotnictví nejen pro náš kraj, lidé sem míří ze všech koutů republiky. Kromě lékařské péče má pro hospitalizované pacienty velký význam park v areálu léčebny. V nedalekém lese najdeme například jehličnany produkující éterické oleje, které napomáhají lepšímu hojení plic. Pacientům rovněž pomáhaly i silice z květin, ty se však z areálu postupně vytratily,“ řekl hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD).
Park je navržený tak, aby se v něm pacienti mohli snadno pohybovat. Schody a cesty je ale potřeba obnovit, v současném stavu jsou pro pacienty nepoužitelné, dodal hejtman. Obnovu areálu schválili krajští radní. Měla by zahrnovat výsadbu stromů a keřů, ošetření starých stromů, kácení a odstranění pařezů dožilých stromů, obnovu trávníků a založení květinových záhonů.
„Naším cílem je vytvoření bezpečného prostředí pro pohyb pacientů. Exteriér léčebny byl původně navržen k rehabilitaci pacientů. V dnešní době známe moderní přístupy na principech zahradní terapie, a právě návrh prvků, jako jsou záhony rostlin se silicemi či možnost pacientů se rostlinami obklopovat, urychluje rekonvalescenci. Areál slouží také jako místo setkávání pacientů s rodinnými příslušníky,“ řekla náměstkyně hejtmana Michaela Matoušková (STAN).
Stromy, které byly ve špatném stavu, už jsou vykácené, nové jsou vysazené. Smrky a borovice navíc ničil kůrovec, který tam v uplynulých letech napáchal velké škody. V areálu budou také opravena sportoviště a vyměněn orientační systém. Náklady budou 8,3 milionu korun, kraj žádá o evropskou dotaci 6,6 milionu korun.
Sanatorium postavené v letech 1913 až 1926 je od roku 2016 kulturní památkou. Kraj do léčebného ústavu v posledních letech investoval téměř 100 milionů korun. Byly určeny na dřevěné lehárny, přeměnu bývalého dětského pavilonu na pavilon plicní rehabilitace, zateplení pavilonu S a opravu střechy stravovacího pavilonu.
Autor: Pardubický kraj
Zdroj: ČTK
Říj 1, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Dneškem nabývá účinnosti zákon, který zakazuje výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Maximální pokuta za porušení zákona bude pět milionů korun. Změny se měly do českého práva dostat už v červenci 2021, ale návrh předložený předchozí vládou Andreje Babiše (ANO) bývalá Sněmovna nestihla projednat do konce volebního období.
Zákaz postihl hlavně jednorázové plastové výrobky, k nimž kromě příborů patří i nápojová míchátka a kelímky, vatové tyčinky, tyčky pro uchycení balonků či krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu. Ministerstvo životního prostředí už dříve odhadlo, že by nová právní úprava měla ročně snížit spotřebu plastových výrobků zhruba o 1,77 miliardy kusů. K nově zakázaným produktům už existuje řada opakovatelně použitelných alternativ.
Nový zákon obsahuje i nové požadavky na část plastových výrobků. Například v případě hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci některých produktů také musí uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ. Výrobci budou také muset označovat výrobky z plastů jednotným značením. To se týká cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.
Zákon posílil i takzvanou rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci cigaret se tak musí podílet na nákladech za úklid cigaretových nedopalků a jiného plastového odpadu v obcích. Tato spolupráce by měla fungovat skrze kolektivní systémy, čímž obce získají peníze na úklid. Do roku by výrobci měli takto pomoci nejméně 30 procentům obcí, do dvou let 60 procentům a do tří let alespoň 90 procentům obcí. Plnění zákona budou kontrolovat Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice.
V návrhu jsou také cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být 77 procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až 90 procent.
Česko už nyní podle poslankyně ANO a bývalé náměstkyně ministra životního prostředí Bereniky Peštové třídí zhruba 80 procent nápojových PET lahví. Je to jeden z nejlepších výsledků v Evropské unii. Z nového programového období Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 půjde na podporu přechodu na oběhové hospodářství 7,1 miliardy korun.
Autor a zdroj: ČTK
Zář 29, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Pardubický kraj nechce kvůli úsporám energií snižovat teplotu ve třídách svých středních škol. Spíše hledá jiné způsoby, jak lze za vytápění ušetřit. I tak se náklady na energie citelně zvýšily již letos, a ještě výrazněji zřejmě vzrostou příští rok.
„Predikce na příští rok jsou násobné, je otázka, jak se kraji podaří vysoutěžit dodavatele energií. Přistoupili jsme k okamžitým úsporám, v pondělí rada rozhodla o uvolnění 27 milionů na okamžité vytipované úsporné prvky ve školách, například výměnu svítidel, regulaci topení či topné systémy. Školy už ale mnoho možností nemají, v minulosti se zateplovaly, měnila se okna,“ řekl radní Pardubického kraje pro školství Josef Kozel (3PK).
Pardubický kraj musel svým středním školám pomoci již v letošním roce. „Během jara jsme posílili provozní prostředky škol o 40 milionů korun, čímž jsme se dostali z původních 95 provozních milionů na energie na částku atakující 140 milionů korun,“ uvedl Kozel. Podle něj se ředitelům v prvním pololetí dařilo náklady na energie snižovat.
Další možností jsou organizační opatření ve školách. „Možnost je třeba vyhlašování volných dnů. Kde to dává logiku a doplní to víkendy, by se volna se měla dávat na dny, aby se tři čtyř dny nemuselo topit. Jsou to drobnosti, ale z nic se stává celek,“ řekl vedoucí odboru školství krajského úřadu Martin Kiss.
Autor: Pardubický kraj
Zdroj: ČTK
Zář 26, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Liberecký kraj plánuje velkou investici do elektromobility, pro úřad i krajské příspěvkové organizace plánuje nákup 34 automobilů s elektrickým pohonem. Slibuje si od toho výraznou úsporu nákladů na pohonné hmoty. Podle odhadů to kraj přijde zhruba na 43,5 milionu korun, čtvrtinu by měl získat z fondů Evropské unie. Projekt je rozdělený do dvou let, řekl dnes hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Liberecký kraj už má podle něj s elektromobily zkušenost, první pořídil před sedmi lety.
„Postupně se v krajském autoparku objevila další vozidla na elektrický pohon, rozrostl se také o auta s hybridním pohonem, trend v automobilovém průmyslu je víc než zřejmý. Na tento projekt budou navazovat další nabíjecí stanice tam, kde kraj připravuje fotovoltaické elektrárny. Projektové dokumentace a statická posouzení se nyní zpracovávají pro osm střech, připravujeme dalších 29 areálů, probíhá také studie energetického využití části bývalého vojenského letiště Ralsko,“ doplnil hejtman.
Kraj chce s využitím evropské dotace pořídit 18 osobních aut, deset vícemístných osobních vozů, tři užitkové vozy, dvě střední dodávky a jedno nákladní auto do 3,5 tuny. Navíc počítá s výstavbou pěti dobíjecích stanic. Elektromobily by měly podle Půty dostat například Jedličkův ústav Liberec, Domov Sluneční dvůr, dětské domovy v Podještědí a Jablonci nad Nisou, Střední škola hospodářská a lesnická ve Frýdlantu, Střední zdravotnická škola Turnov, ale také Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje.
„Náklady jsou rozložené do dvou let a celý projekt musí kraj nejprve zaplatit, dotaci z EU dostane až zpětně,“ doplnil krajský radní pro rozvoj Jiří Ulvr (Starostové pro Liberecký kraj). V případě osobních vozů a malých a středních dodávek dostane kraj na jeden vůz 300.000 korun, u nákladního vozu do 3,5 tuny je dotace půl milionu korun.
Některé příspěvkové organizace ale podle Ulvra chtějí nahradit elektrovozy auta se spalovacími motory, která používají teď. V takovém případě bude podle něj dotace u osobních vozů o 60.000 korun vyšší, u nákladního auta o 100.000 korun vyšší. „Výhodou navíc je, že tyto vozy jsou osvobozeny od některých nákladů souvisejících s jejich provozem, ať už to jsou silniční daň, dálniční známka, či poplatky za parkování v městských zónách,“ dodal.
V rámci projektu počítá kraj s vybudováním pěti dobíjecích stanic v areálech svých příspěvkových organizací v Liberci, Jablonci nad Nisou, Semilech, České Lípě a Frýdlantu, kde zároveň plánuje vybudovat fotovoltaické elektrárny. „Rozmístěny budou tak, aby je ostatní příspěvkové organizace v dojezdové vzdálenosti mohly využívat,“ řekl Ulvr. Na každou dobíjecí stanici dostane kraj 60.000 korun.
Autor: Liberecký kraj
Zdroj: ČTK
Zář 26, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Odpadní vodu by mohly v budoucnosti čistit mikrořasy s „umělou inteligencí“. Na jejich vývoji pracují výzkumníci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Prostřednictvím chemické modifikace učí řasy reagovat na specifické podněty, například nežádoucí znečišťující a odpadní látky, informovala mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
„Základem umělé inteligence je to, že dokáže sama rozpoznat problém a následně ho specificky vyřešit,“ uvedla členka výzkumného týmu z ústavu chemie a biochemie Denisa Debnárová. Právě schopnost přesně reagovat na určitý podnět chtějí vědci využít k tomu, aby jednobuněčné mikrořasy Chlamydomonas reinhardtii naučili z odpadní vody odstraňovat nežádoucí látky.
„Konkrétně můj projekt je založený na syntetické modifikaci. Na povrch mikrořasy chci navázat specifický receptor, díky kterému by organismus dokázal reagovat na vybrané látky ve vodě,“ vysvětlila Debnárová.
V projektu se zabývá nejprve hormonálními polutanty, které se mohou vyskytovat v odpadní vodě zemědělských podniků i lidských sídel, například kvůli hormonální antikoncepci. „Mým cílem je ale do budoucna vytvořit protokol, který by se dal využít pro různé typy polutantů. Začínáme u hormonů, určitě by se ale mikrořasy daly modifikovat například i pro toxická barviva, antibiotika a další látky,“ přiblížila Debnárová.
Proces čištění vody by pak měl fungovat tak, že mikrořasy zareagují ve chvíli, kdy se vybraný polutant objeví ve vodě. Vyčištěnou vodu lze podle Debnárové používat například k zavlažování nebo – při dodržení požadované kvality – i k napájení zvířat. Zatím jsou vědci na začátku projektu, snaží se šetrně živý organismus modifikovat. Výzkumu se budou věnovat několik následujících let.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Zář 26, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Ústecký kraj uhradí školákům z regionu týdenní pobyty v Českém Švýcarsku. Chce tak pomoci místním podnikatelům, kteří se vyrovnávají s dopady rozsáhlého požáru. Kvůli uzavření největších atrakcí v národním parku lidé ruší podzimní pobyty, zavřeno měli podnikatelé měsíc v létě kvůli likvidaci samotného požáru. Na pobyty by žáci škol zřizovaných Ústeckým krajem mohli odjíždět v říjnu nebo na jaře.
„Podpořili bychom povědomí dětí v kraji o přírodě u nás, ale hlavně bychom pomohli podnikatelům, kterým přímo peníze poslat nemůžeme,“ uvedl hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). Kraj by poslal peníze školám a ty by pak uhradily pobyt včetně stravování. Rodiče by podle Schillera neplatili ani korunu. Kraj nyní řeší otázku, zda týdenní poznávací pobyt umožňují vzdělávací plány škol. „Buď by jeli žáci už na podzim, nebo na jaře, ale škola by mohla třeba zálohu za pobyt poslat už teď, aby podnikatelé přežili zimu,“ řekl hejtman.
Škody podnikatelů za ušlý zisk se odhadují na více než půl miliardy korun. Vláda uvolnila přes 225 milionů korun profesionálním a dobrovolným hasičům, policistům a dalším subjektům na odměny a náklady spojené se zásahem proti nejrozsáhlejšímu požáru v ČR, při kterém se vystřídalo 6000 hasičů.
Ministerstvo životního prostředí připravilo 100 milionů korun na obnovu infrastruktury. O situaci podnikatelů v Českém Švýcarsku po požáru informoval hejtman minulý týden premiéra Petra Fialu (ODS). Předseda vlády při návštěvě Ústí nad Labem řekl, že se vláda bude zabývat tím, jak podnikatelům pomoci. Ústecký kraj nyní připravuje soupis nákladů, které měli podnikatelé na energie či zaměstnance po dobu požáru, kdy měli zavřeno. Za ubytování hasičů dostali hoteliéři podle hejtmana zaplaceno.
Ústecký kraj už oznámil, že je připravený pomoci nastartovat příští sezonu, připravuje vouchery pro návštěvníky, dopravu zdarma i marketingovou kampaň. Podporu v podobě voucherů, které budou platit i zpětně od 1. září, budou schvalovat na konci října zastupitelé.
Požár vypukl nedaleko Hřenska 24. července. Hasiči ho uhasili po 20 dnech, do konce srpna bylo na místě několik jednotek. Policie vyšetřuje událost jako obecné ohrožení. Správa národního parku pokračuje v postupném zpřístupňování turistických cílů a zároveň pracuje na zajištění větší bezpečnosti místních obyvatel. Cesta k Pravčické bráně by se mohla otevřít v říjnu. Soutěsky v Hřensku zůstanou nejméně do jara zavřené.
Autor: Ústecký kraj
Zdroj: ČTK
Zář 22, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Armádní, hasičské a policejní drony nalétaly v Českém Švýcarsku kvůli rozsáhlému letnímu požáru bezmála 10.000 kilometrů. Najít skrytá ohniska pomocí termokamer pomáhalo 20 dronů, které měly 1478 vzletů. V tiskové zprávě to uvedli zástupci firmy DJI Telink, která drony vyvíjí i prodává.
Nejrozsáhlejší lesní požár v historii ČR, který podle policie vznikl pravděpodobně v Malinovém dole, vypukl 24. července. Požár se později rozšířil na více než 1000 hektarů. Hořelo i v nepřístupném terénu, a právě proto byly do pomoci zapojeny i speciální drony. S těmi během zásahu v Hřensku létala policie, armáda, dobrovolní hasiči z Hřenska a hasičské záchranné sbory Ústeckého, Jihomoravského, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Zlikvidovat požár zabralo hasičům 20 dní.
Drony plnily specifické úkoly, každý model je určený na jinou práci. Některé například dovedou vytvářet mapy a fotorealistické 3D modely terénu. „Všechny stroje jsou nicméně schopné díky termovizi najít ložisko požáru, a dokonce i to, které není běžně vidět, protože je skryté pod povrchem a šíří se kořenovým systémem,“ uvedl v tiskové zprávě Jaroslav Řešátko z firmy DJI Telink.
U dosud největšího lesního požáru v Česku zasahovalo nepřetržitě po dobu tří týdnů přes 6300 profesionálních a dobrovolných hasičů a 92 příslušníků letecké policie, uvedlo už dřív ministerstvo vnitra. Požár likvidovaly složky integrovaného záchranného systému na ploše 1100 hektarů a využily k tomu přes 400 kusů techniky včetně letecké, doplnilo ministerstvo. Policie požár vyšetřuje jako trestný čin ohrožení z nedbalosti.
Autor: DJI Telink
Zdroj: ČTK
Zář 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Titul Strom roku 2022 získala třísetletá hrušeň hnilička z Drásova na Příbramsku, která roste poblíž bývalé uranové šachty. Na druhém místě v ekologické anketě o nejsympatičtější dřevinu ČR skončil javor babyka z Ústí nad Orlicí, na třetím takzvaná sousedská hruška z Kralic nad Oslavou na Třebíčsku. Anketu pořádala pojednadvacáté Nadace Partnerství. Její výsledky vyhlásila v brněnské hvězdárně. Předchozí ročník vyhrála takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku.
V anketě hlasovalo zhruba 6500 lidí, kteří vybírali z finálových 12 stromů z osmi krajů. Pro vítězný strom jich hlasovalo téměř 2500, v pořadí druhému stromu dalo hlas zhruba 1100 lidí. Díky zpoplatněnému hlasování se nadaci podařilo vybrat bezmála 215.000 korun, které poputují na arboristické ošetření a nové výsadby.
Vítězná hrušeň hnilička roste mezi Drásovem a Dlouhou Lhotou u Příbrami v těsné blízkosti bývalé uranové šachty, kdy se vytěžená radioaktivní hlušina vyvážela na haldu nedaleko stromu. Její okraj se zastavil až v roce 1964 pouhých 25 metrů od letošní vítězky.
„Je neskutečné, že v těžkých podmínkách během těžby v uranových dolech strom vůbec přežil. A ještě v takové kondici, jedná se o ovocný strom s ohromujícím obvodem kmenu 390 centimetrů a věkem okolo 300 let. Neumím si představit názornější naplnění motta naší ankety, kdy hledáme a oceňujeme stromy s nejsilnějšími příběhy,“ uvedla Silvie Zeinerová Sanža, koordinátorka z Nadace Partnerství.
Vítězný strom bude odborně ošetřen a bude reprezentovat Česko v mezinárodní anketě Evropský strom roku. V únorovém hlasování bude zastupovat Česko v konkurenci nejméně 14 dalších států. Anketu Strom roku vyhlašuje Nadace Partnerství od roku 2002. Hlavním cílem je podpořit aktivní lidi v péči o stromy v místě, kde žijí.
Titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku, která patří mezi nejmohutnější a nejstarší stromy České republiky. Její stáří je odhadováno na více než 700 let. Přezdívka odkazuje až k dobám husitským. K lípě se také vztahuje několik pověstí. Podle té nejznámější přepisoval stařeček Jiroušek v dutém kmeni Nový zákon. Přitom si zpíval žalmy a zpěv, který se mísil s šuměním listí, se nesl krajem a dal údajně vzniknout přízvisku lípy.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Foto: nadacepartnerstvi.cz
