Pardubice chtějí vybudovat minipark v centru města

Pardubice chtějí vybudovat minipark v centru města

Město Pardubice chce získat od státu pozemky v centru, díky čemuž by mohlo propojit zatím neprůchozí místa kolem Machoňovy pasáže. V lokalitě tak může vzniknout i odpočinkové místo, menší park. Novinářům to řekl náměstek primátora Jan Mazuch (ODS). Takzvaný pocket park by měl být ve vnitrobloku v centru města, čímž by propojil třídu Míru, Machoňovu pasáž, Smilovu a Sladkovského ulici. V minulosti už místo částečně průchozí bylo.

„Město potřebuje získat pozemky především od státu. V tuto chvíli je vlastní Národní pedagogický institut České republiky, který to musí převést na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, to bude trvat dva tři roky,“ dodal zastupitel Petr Klimpl (ODS). Městu se již podařilo s pedagogickým ústavem předběžně domluvit na převodu. Požaduje ale za to, že v místě vzniknou zastřešená parkovací místa, které bude organizace užívat. Na své náklady je postaví radnice. Zatím jde o záměr, zastupitelé by měli ve čtvrtek schválit, že o pozemky budou žádat. Zatím tak není známá cena i termín zahájení stavby parku, to vzejde až z budoucí projektové dokumentace, dodal Mazuch.

Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK

Polovina lidí z ČR se bojí, že přechod k udržitelné ekonomice posílí chudobu

Polovina lidí z ČR se bojí, že přechod k udržitelné ekonomice posílí chudobu

Téměř polovina lidí z Česka se obává toho, že přechod k udržitelné ekonomice povede ke zchudnutí země. Jen 11 procent si myslí, že ví dost o plánu na ekologické a udržitelné unijní hospodářství, takzvané Zelené dohodě pro Evropu. Třetina lidí o ní neví skoro nic. Stejný podíl dotázaných míní, že Zelená dohoda bude pro Česko přínosem. Vyplývá to z průzkumu, který provedly Ústav empirických výzkumů STEM a agentura Institut 2050. Dvěma třetinám lidí jsou podle průzkumu blízké myšlenky ochrany přírody, stejný podíl míní, že se mění klima. Polovina respondentů pak uvedla, že je třeba problémy klimatické změny řešit co nejdříve.

Jen 18 procent lidí však souhlasí s posílením ekologických opatření a 40 procent se bojí, že přechod na zelenější ekonomiku zapříčiní v příštích pěti letech zhoršení života v Česku. Ve zlepšení doufá desetina dotázaných. V období deseti až 20 let by se situace mohla zlepšit podle 33 procent lidí, 27 procent jich zůstává skeptických.

Více než polovina lidí si spojuje plán Zelené dohody se zlepšením kvality ovzduší i krajiny. „Ale nespojují si ho se zlepšením své ekonomické situace. A to je, zvláště v dnešní době, závažný nedostatek,“ konstatují autoři průzkumu.

S výrokem, že je důležité chránit planetu nejen pro lidi, ale i pro zvířata a rostliny, souhlasí 79 procent dotázaných. Na 63 procent jich uvedlo, že pokud se Česko chce zbavit energetické závislosti na Rusku, musí více investovat do obnovitelných zdrojů energie. Zhruba stejný podíl lidí míní, že tváří v tvář hrozbě změny klimatu nelze obětovat příští generace. Jen 17 procent doufá, že přeměna české ekonomiky v duchu ochrany klimatu pomůže snížit sociální rozdíly mezi lidmi.

Optimističtí pozorovatelé, tedy lidé klonící se k razantnějším krokům, podle průzkumu tvoří 22 procent dotázaných a jde o dobře finančně zajištěné osoby. Opatrných příznivců je 26 procent. Těmto lidem záleží na životním prostředí, ale nejsou vstřícní vůči všem opatřením. „Nejsou tolik ochotní připlácet za klimatická opatření,“ konstatuje průzkum. „Nejistí“ mají podíl 13 procent, je to skupina, již politika moc nezajímá. Stejně je „zdrženlivých“, což jsou podle průzkumu usedlejší občané, kteří se bojí ekonomických změn tolik, že je téměř vždy odmítají. Razantních odpůrců klimatických opatření je téměř pětina. Často jsou to lidé skeptičtí vůči EU, kteří její opatření pro boj se změnou klimatu považují za nesmysl.

Sociolog a ředitel STEM Martin Buchtík dnes řekl, že potenciální štěpení společnosti souvisí právě s ekonomickou stránkou zelené transformace, kdy lidé zvažují, zda ji zvládnou. Roli podle něj hraje různá důvěra ve stát i to, zda jsou potřebné změny dobře připravené, a ne moc překotné. „V tom velká část veřejnosti pochybuje. Hlavní zjištění tedy je, že pokud chceme (…) zelenou transformaci, tak musí být především sociální a sociálně citlivá. Jinak nebude žádná transformace,“ uvedl. Průzkumu se letos mezi 6. až 30. květnem zúčastnilo 2086 lidí starších 18 let. Uskutečnil se kombinací on-line a osobního dotazování.

Autor: Agentura STEN
Zdroj: ČTK

MPO chce podpořit stavby větrných či vodních elektráren, poprvé vyhlásilo aukce

MPO chce podpořit stavby větrných či vodních elektráren, poprvé vyhlásilo aukce

Ministerstvo průmyslu a obchodu poprvé vyhlásilo aukce pro provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů. Soutěžit o ni mohou projekty bioplynových stanic, větrných elektráren a malých vodních elektráren. Ministerstvo si od toho slibuje mimo jiné další snížení závislosti země na zemním plynu z Ruska. Informovalo o tom na svém webu. Aukce na výkup elektřiny z fotovoltaických zdrojů umožnila novela zákona o podporovaných zdrojích energie.

Energetické aukce fungují v řadě evropských států, soutěží v nich výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou.

Ekologická organizace Hnutí Duha vyhlášení aukcí uvítala, přesto považuje tento krok ministerstva za pomalý a omezený a k dalšímu snížení závislosti na zemním plynu z Ruska, jak avizuje ministerstvo, pomůže jen málo. V dnešní tiskové zprávě hnutí uvedlo, že aukce se mimo jiné netýkají fotovoltaických elektráren s výkonem nad jeden megawatt (MW), které by pomohly nejvíce.

Ministerstvo chce prostřednictvím vyhlášených aukcí podpořit větrné elektrárny od šesti megawattů (MW) nebo s více než šesti zdroji elektřiny a s celkovým výkonem 30 MW, nové nebo modernizované malé vodní elektrárny s celkovým výkonem sedm MW a zmodernizované bioplynové stanice s celkovou hodnotou soutěženého instalovaného výkonu pět MW.

Zájemci mohou své projekty přihlašovat od 5. října do 7. prosince. Ekonomický deník doplnil, že u větrných elektráren je podmínkou přidělení podpory uvedení do provozu nejpozději na konci roku 2025. „Pokud budou uvedené výzvy úspěšné, podaří se v České republice realizovat kapacitu v výrobně energie z OZE v celkové výši 42 MW v nových nebo modernizovaných výrobnách energie, což dále přispěje k dekarbonizaci české energetiky a k dalšímu snížení závislosti na zemním plynu z Ruska,“ uvedlo ministerstvo průmyslu.

„Spuštění aukcí na větrné elektrárny je dobrá zpráva. Ale rozsah je zklamání, neboť cílí na jeden až dva větší projekty a celkově přispěje ke snížení závislosti na plynu jen minimálně. Úplně také chybí aukce na fotovoltaické projekty, které by mohly vznikat rychleji,“ reagoval na vyhlášení aukcí vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Podle něj v Česku stále chybí dlouhodobý a jasný plán rozvoje obnovitelných zdrojů s ambiciózními cíli a funkčními nástroji, jako je sdílení elektřiny v rámci komunitní energetiky, nastavení podpory obnovitelných zdrojů pro nízkopříjmové domácnosti nebo vymezení zón rozvoje v souladu s ochranou přírody. Koželouh současně doplnil, že stát otevírá aukce téměř rok po přijetí zákona, který je umožňuje.

Autor: MPO
Zdroj: ČTK

Logistické centrum Lidl patří mezi nejekologičtější budovy na světě

Logistické centrum Lidl patří mezi nejekologičtější budovy na světě

Logistické centrum Lidl v Buštěhradě se zařadilo mezi nejekologičtější budovy na světě. Environmentální management patří mezi dlouhodobé priority společnosti Lidl. Důraz na efektivitu provozních procesů, které jsou úzce spojeny s ohleduplností k životnímu prostředí, přináší nové pozitivní milníky. Od letošního roku se společnost Lidl může radovat z jedinečného úspěchu. Logistické centrum v Buštěhradě obdrželo elitní certifikaci BREEAM In Use, což je globálně používaná nezávislá komplexní environmentální certifikace budov v jejich provozní fázi.

Certifikace BREEAM posuzuje devět různých kategorií, které zkoumají ekonomickou, sociální a environmentální udržitelnost. Certifikace je udělována na základě různorodých kritérií jako je např. management s vodou a energií, využití půdy nebo znečištění, které budova produkuje. Dále hodnotí adaptabilitu, průběžnou údržbu a řízení rizik.

„Získání certifikace BREEAM je pro nás velké zadostiučinění. Je to výsledek dlouholeté intenzivní práce, jejímž cílem je maximální zefektivnění environmentálního managementu. Není nám lhostejné, jaký dopad má naše podnikání na životní prostředí. Proto nás velice těší, že jsme dokázali naplnit přísná kritéria pro obdržení této unikátní certifikace,“ uvedl tiskový mluvčí společnosti Lidl Tomáš Myler.
V první části hodnotícího procesu získala budova známku “Excellent”, díky čemuž spadá do horních 10 % hodnocených budov. V druhé části hodnocení BREEAM dosáhla budova LC Buštěhradu dokonce nejvyššího stupně “Outstanding”, což odpovídá 1 % nejlepších budov a představuje tak zcela výjimečný výsledek i v mezinárodním srovnání.

A čím je logistické centrum v Buštěhradě tak výjimečné? Dešťová voda ze střechy odtéká do nádrží a následně slouží ke splachování toalet a zalévání zeleně. Roční úspora dosáhne téměř 1 800 m³ vody. S takovým množstvím pitné vody by člověk s průměrnou spotřebou vydržel 55 let. Odpadní teplo vznikající při chlazení pak slouží pro ohřev užitkové vody a vody do podlahového topení, čímž se pokryje až 50 % celkové spotřeby tepelné energie. Úspora tepla díky využití odpadního tepla z chlazení dosahuje cca 4750 GJ za rok, což je množství tepla, s kterým by průměrná domácnost vydržela 163 let.

V letošním roce se pak počítá s instalací fotovoltaické elektrárny, která vyrobí až 870 MWh za rok, což odpovídá roční spotřebě elektřiny 260 domácností. Takto vyrobená elektřina tak pokryje 15 % celkové spotřeby elektrické energie a tím přispěje ke snížení uhlíkové stopy až o 685 tun CO₂. Tolik emisí pro představu vyprodukuje průměrný automobil, když 143x objede zeměkouli. Ke svícení je pak využito úsporné LED osvětlení s inteligentním řízením, které funguje dle využití prostoru, potřeb uživatelů a podle intenzity denního světla, tím minimalizuje spotřebu energie.

Certifikace BREEAM dbá nejen na plnění kritérií u hodnocené budovy, ale rovněž na její bezprostřední okolí. V případě LC Buštěhrad byly tudíž hodnoceny i venkovní prostory, kde jsou umístěny různé prvky pro podporu biodiverzity jako např. ptačí budky, broukoviště a včelíny. Společnost Lidl dále zřídila i novou autobusovou linku pro své zaměstnance, aby došlo k minimalizaci individuální dopravy a snížení zátěže životního prostředí.

Autor: Lidl
Zdroj: ČTK

Vstupní brána do Českého středohoří vznikne na proboštství v Litoměřicích

Vstupní brána do Českého středohoří vznikne na proboštství v Litoměřicích

Vstupní brána do Českého středohoří vznikne na proboštství v Litoměřicích. Turisté se tu seznámí s barokní historií regionu i místními výrobky. Součástí projektu za 11,8 milionu korun je osvětlení významných staveb ve městě a vybudování interaktivní trasy po církevních památkách.

Projekt získal podporu z evropských zdrojů. Litoměřičtí zastupitelé na svém posledním zasedání před volbami schválili dotaci 1,6 milionu korun na pokrytí nákladů, na které dotaci nelze použít. Některým zastupitelům vadilo, že se nemohli se záměrem seznámit dříve. Většina ale ocenila přínos destinační agentury, jejíž jedním zakladatelem jsou Litoměřice, a návrh byl po debatě schválen.

Cílem vzniknu nového zázemí pro turisty je podle Jirmana umožnit lidem seznámit se na jednom místě s historií i geologií území. „Máme zpracované podklady jak o barokních stavbách, tak o zemědělství v kraji, přírodě, ale v případě nepříznivého počasí jsme je neměli, kde představit,“ uvedl ředitel destinační agentury České středohoří Zdeněk Jirman.

Přirozený začátek na Dómském náměstí, kde sídlí proboštství, bude mít naučná trasa po církevních památkách, které by mohly být také osvětleny.

S realizací projektu, který má přispět k rozvoji cestovního ruchu v regionu, by destinační agentura mohla začít na jaře. V centru Českého středohoří najdou zájemci také všechny značky regionálních produktů. „Zdůraznit chceme také úlohu ovocnářů a zelinářů v kraji, lidé se tu dozví, že šestkové sady jsou i na kopcích, a zjistí, kde mohou pořídit místní produkty,“ uvedl ředitel.

Zdroj: ČTK

Vědci z ústecké univerzity zkoumají spáleniště v národním parku České Švýcarsko

Vědci z ústecké univerzity zkoumají spáleniště v národním parku České Švýcarsko

Vědci z Fakulty životního prostředí ústecké univerzity zkoumají spáleniště v národním parku České Švýcarsko. V přírodní katastrofě vidí příležitost k nápravě minulých nevhodných zásahů člověka v místě. Hlavní snahou by podle vědců mělo být najít společnou řeč mezi obyvateli, ochranou přírody a turistickým ruchem. Uvedl to ve zprávě zaslané dnes děkan Pavel Kuráň.

Požár v Českém Švýcarsku zasáhl 1060 hektarů, na jeho likvidaci se vystřídalo 6000 hasičů. Příčinou jeho vzniku se zabývá policie. Fakulta životního prostředí ústecké univerzity dlouhodobě zkoumá změny krajiny kompletního území Českosaského Švýcarska a se Správou národního parku České Švýcarsko úzce spolupracuje přes 20 let. Je podle děkana svědkem aktivit, kterými správa snaží komunikovat o veškerých opatřeních plynoucích z pozice ochránce i správce daného území. „Je to často velmi složité, neboť každá strana na danou situaci pohlíží ze svého pohledu,“ uvedl Kuráň.

Fakulta se zapojuje do pomoci při studiu obnovy lesa po požáru. Například katedra geoinformatiky jako první pracoviště v republice provedla komplexní snímkování požářiště pomocí multispektrální kamery. Díky těmto datům bude schopna sledovat vývoj a kvalitu vegetace nejen v oblastech postižených požárem. Spáleniště nabízí podle děkana unikátní prostor pro výzkum. Do zkoumání popela z hlediska obsahu minerálních a organických látek se již zapojili pracovníci katedry environmentální chemie a technologie. Studiem vzácných hub, které je možné vidět právě jen na spáleništích, a obnovou porostů se zabývají pracovníci katedry životního prostředí.

„Hlavní snahou po likvidaci požáru by nemělo být úsilí pouze hledat viníka. Tato přírodní katastrofa by měla lidi semknout, aby našli společnou řeč, snažili se v budoucnu nastolit rovnováhu mezi trvale žijícími obyvateli, ochranou přírody a turistickým ruchem a nesnažili se jen prosazovat své zájmy,“ uvedl Kuráň. Podle vědců z fakulty životní prostředí je nyní příležitost napravit to, co člověk zhruba před 100 lety pokazil. Tehdy podle nich vysadil jehličnaté monokultury stejného stáří do oblastí, z hlediska sucha, nevhodných.

Autor: Fakulta ŽP, UJEP
Zdroj: ČTK

Vědci vyvinuli nanomateriál, který dokáže odhalit těžké kovy ve vodě

Vědci vyvinuli nanomateriál, který dokáže odhalit těžké kovy ve vodě

Olomoučtí vědci společně s dalšími odborníky vyvinuli levný, účinný a recyklovatelný nanomateriál, který dokáže ve vodě odhalit a zlikvidovat těžké kovy, zejména kadmium a olovo. Takzvané grafenové tečky výzkumníci už využili pro přípravu papírového detektoru. Jednoduchý test prokáže přítomnost nebezpečných těžkých kovů bez nákladných přístrojů zhruba do 30 minut, informovali zástupci vědeckého institutu CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci podali žádost o patentovou ochranu objevu.

Vědci novým výzkumem reagují na problém kontaminace odpadních vod průmyslovou činností, a to zejména olovem, kadmiem a rtutí, které se řadí mezi nejtoxičtější těžké kovy. Podle zástupců CATRIN je důležité mít k dispozici levnou technologii, která dokáže tyto vysoce škodlivé látky ve vodě odhalit i v malém množství a současně je elegantně a rychle odstranit.

„Nově vyvinutý materiál dokáže obojí – ve formě papírového senzoru spolehlivě identifikuje kadmium či olovo a následně ve formě nanočástic tyto kovy odstraní s rekordní účinností,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Radek Zbořil.

Na výzkumu olomoučtí vědci spolupracovali s kolegy z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Katalánského institutu pro nanovědy a nanotechnologie v Barceloně. Grafenové tečky, které olomoučtí vědci studují řadu let, mají vedle dalších výjimečných vlastností schopnost fotoluminiscence. To znamená, že po ozáření světélkují. Právě tato vlastnost hrála při výzkumu důležitou roli. „Zjistili jsme, že pokud se na povrch našeho senzoru naváže kadmium nebo olovo, dojde ke zhášení fotoluminiscence. Tím jsme schopni daný kov odhalit. A to ve velmi malém množství, mnohonásobně nižším, než jsou Evropskou unií povolené limity pro obsah těchto prvků v pitné vodě,“ uvedl první autor práce David Panáček z CATRIN.

Výzkumníci vyvinuli také papírový detektor, pro stanovení těžkých kovů tak nepotřebují speciální a nákladné technické vybavení ani školený personál, což bylo potřeba u stávajících technologií. „Základ tvoří levný chromatografický papír, na nějž jsme nanomateriál nanesli. Takový detektor je extrémně levný a nenáročný na použití. Po ponoření papírku do vody pouhým okem poznáme, jestli se ve vodě těžké kovy nacházejí, nebo ne,“ vysvětlil Panáček.

Podle spoluautora výzkumu Michala Otyepky se dá má nově vyvinutý uhlíkový nanomateriál využívat opakovaně, je recyklovatelný, netoxický pro životní prostředí a není problém ho vyrábět ve velkém měřítku. Uplatnění by mohl najít například ve formě filtrů pro zabránění kontaminace vod nebezpečným olovem či kadmiem, doplnil Otyepka.

Autor: CATRIN
Zdroj: ČTK

Tisíce lidí dnes v Česku budou sbírat odpadky v přírodě i v ulicích

Tisíce lidí dnes v Česku budou sbírat odpadky v přírodě i v ulicích

„Máme nahlášeny zhruba tři stovky úklidových akcí,“ řekl Radek Janoušek ze spolku Ukliďme Česko. Podotkl, že je to zhruba stejně jako loni. Janoušek také sdělil, že na celý podzim je nachystáno přes 650 společných úklidů. Mapa akcí je na webu. V letošní jarní fázi kampaně, jejíž hlavní den připadl na 2. dubna, lidé podle pořadatele posbírali 1800 tun odpadu během 3000 úklidů. Kolem 150 akcí pak dnes podle koordinátorky Veroniky Andrlové bude v rámci kampaně Ukliďme svět. I z nich mohou lidé vybírat on-line. Andrlová upozornila, že součástí akce jsou soutěže o nejzajímavější či nejvtipnější fotografii a největší odpadkovou kuriozitu.

Podle ČSOP dobrovolníci v prvních šesti měsících letošního roku posbírali 157 tun odpadu. V den a kolem jarního termínu, který byl 26. března, se uskutečnilo 350 společných úklidů. Během roku 2021 podle Andrlové lidé sebrali 170 tun odpadu.

ČSOP organizuje kampaň Ukliďme svět od roku 1993. V letech 2017 až 2020 se konala společně s kampaní Ukliďme Česko. Od loňska však obě akce pokračují samostatně. Kampaň Ukliďme Česko se poprvé uskutečnila v roce 2014. Na dnešek také připadá globální úklidový den, kterého se zúčastní lidé, organizace a firmy ze 191 zemí světa.

Autor: Spolek Ukliďme Česko
Zdroj: ČTK

V lesích Vysočiny roste hodně hřibů i jiných hub, mykologové chystají výstavy

V lesích Vysočiny roste hodně hřibů i jiných hub, mykologové chystají výstavy

V lesích Vysočiny teď roste hodně hřibů i další druhy jedlých hub, houbaři jich nosí plné košíky. Podle mykologů pomohlo vlhko a teplo, dobré podmínky pro růst hub by podle nich měly ještě nějakou dobu vydržet. V jihlavském Muzeu Vysočiny teď každé pondělní odpoledne funguje mykologická poradna, otevřená bude do konce října. Bohaté na druhy hub by tentokrát měly být podzimní houbařské výstavy, které budou koncem měsíce v Jihlavě, Havlíčkově Brodě nebo v Jemnici.

Jedna houbařka ČTK řekla, že v lesích nad Třeští našla minulou sobotu při procházce náhodou desítky zdravých hřibů. Na stejné místo se s úspěchem vracela i další dny. „Můžu říci, že houby rostou. Zejména ty druhy, co sbírají houbaři, to znamená hřib smrkový, hřib hnědý, hřib kovář,“ řekl Jiří Burel z Mykologického klubu Jihlava. Houby podle jeho zkušenosti začaly růst asi před dvěma týdny, minulý týden už to podle něj bylo vysloveně na košíky. V letošním roce je to na Vysočině podle Burela největší úroda hub.

Minulý rok houby na Vysočině moc nerostly. „Ale kdo pamatuje houby před pěti deseti lety, takovéhle vlny byly každý rok,“ uvedl k nynějšímu výskytu. Houby už podle havlíčkobrodského mykologa Jaroslava Kocmana letos místy byly i na začátku července. „Jak začala tepla, od půlky července do konce srpna nebylo prakticky nic,“ uvedl. Pak pomohly deště. „Věřím tomu, že ještě tak minimálně týden 14 dní houby určitě porostou, protože ta zásoba vláhy bude. Potom už setrvačností porostou i dál, protože v říjnu to podhoubí tak nevyschne jako třeba v červenci nebo srpnu,“ předpokládá. Nají se dají najít i druhy hub, které lidé tolik nesbírají, třeba holubinky. „I houby nejedlé, což zase zajímá nás mykology,“ dodal.

V havlíčkobrodském Muzeu Vysočiny bude tradiční výstava hub od 26. do 28. září. Podle Kocmana by se pro ni tentokrát mohlo podařit dohledat i přes 300 druhů hub. „Věřím tomu, že v té době opravdu houby porostou a že nebudeme mít problém, jako třeba někdy v minulých letech, na tu výstavu něco nalézt,“ řekl. V houbařsky nejlepších předešlých letech bylo v Havlíčkově Brodě vystaveno k 350 druhům hub.

Na zámku v Jemnici na Třebíčsku bude výstava hub od 24. do 25. září, jihlavské Muzeum Vysočiny bude hostit výstavu hub od 30. září do 1. října.

Autor a zdroj: ČTK

Skauti a státní agentura ochrany přírody budou spolupracovat při ochraně krajiny

Skauti a státní agentura ochrany přírody budou spolupracovat při ochraně krajiny

Zástupci skautské organizace, Skautského institutu a Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR dnes podepsali memorandum, které má přispět k většímu zapojení dětí a dalších dobrovolníků do praktické ochrany přírody. Tento krok je potvrzením dlouhodobé spolupráce těchto organizací při péči o okolní krajinu.

„Skauting by bez přírody nemohl existovat. Příroda není jen prostředí, ve kterém se skauting odehrává, je to navíc zdroj formativních a nezapomenutelných zážitků. Chceme, aby naše role v přírodě nebyla jen pasivní, ale abychom jí dokázali i účinně pomáhat, aby náš pobyt v ní byl zážitkem, poučením i reálným přínosem. K tomu nám spolupráce s AOPK ČR mimořádně pomáhá a moc si jí vážíme,“ uvedl ředitel Skautského institutu Miloš Říha.

Skautský institut už několik let organizuje program Patronáty. Je založený na tom, že se skautský oddíl či školní třída propojí s odborníkem a se správcem nějakého přírodního území, které potřebuje péči. Děti se dozvědí, čím je zdejší příroda jedinečná, a následně se aktivně zapojí do péče o ni. Přebírají tak pomyslný patronát nad kouskem světa.

Spolupráce s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR už na této bázi je v Jihočeském, Plzeňském, Libereckém, Jihomoravském a Středočeském kraji, postupně se rozšíří i do dalších regionů. Podpis memoranda je logickým vyústěním spolupráce, která už nějakou dobu trvá. „Výhodná je pro všechny – pro přírodu, kde se udělá kus práce, pro děti a mladé lidi, kteří poznají své okolí, a také pro nás ze státní ochrany přírody,“ zdůraznil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

Bez zapojení místních se podle něj příroda chrání těžko. „Někdy stačí zdánlivě málo – pravidelně pokosit, pohrabat, vytrhat, vyřezat, vyčistit zanesenou tůň,“ dodal Pelc. Například v Plzeňském kraji se do projektu zapojil skautský oddíl z Přimdy s pomocí průvodkyně z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Převzal patronát nad přírodní památkou Kolowratův rybník, v jehož pobřežním pásmu rostou vzácné masožravé rosnatky prostřední, které ale vytlačuje rozrůstající se třtina šedá. Skauti v lokalitě pravidelně třtinu sekali, hrabali a posekanou hmotu odklízeli. Zároveň připravovali další místa příhodná pro růst rosnatky tím, že narušovali drny sekerami, motykami a prošlapáváním.

Monitoring oblasti potvrdil, že po dvou letech pravidelné péče je porost třtiny menší a řidší a rosnatka prostřední se prokazatelně rozšiřuje na nová místa, dodala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.

Autor: AOPK
Zdroj: ČTK
Zdroj: idnes.cz