Zář 3, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Pardubický kraj 31. srpna ukončil příjem žádostí o dotace na výměnu neekologických kotlů za nové zdroje tepla pro nízkopříjmové domácnosti. Přijal jich 832 v celkové požadované částce 122,9 milionu korun, připraveno měl 171 milionů korun. Největší zájem měli žadatelé o pořízení tepelného čerpadla, bylo jich 46 procent. Naopak nejméně bylo žádostí o příspěvek na kondenzační plynový kotel, jen 13 procent, uvedla v tiskové zprávě Zuzana Nováková z kanceláře hejtmana.
„Odráží to aktuální situaci na trhu s plynem. Kdyby nebyla válka a plyn normálně proudil, možná by ani vyčleněná částka nestačila,“ řekl krajský radní pro regionální rozvoj Ladislav Valtr (ODS). Lidé si také požádali o dotaci na kotel na biomasu, bylo jich 41 procent. Po kontrole dostanou žadatelé vyrozumění o výsledku ve čtvrtém čtvrtletí.
Žadatelé z nízkopříjmových domácností, kteří nestihli podat žádost do 31. srpna, se podle Valtra nemusí zoufat, budou mít další šanci. Podle informací ministerstva životního prostředí dostanou kraje v nejbližších měsících další peníze na vyhlášení nové výzvy pro nízkopříjmové domácnosti. Žadatelé, kteří nesplňují podmínku nízkého příjmu, mají stále možnost podávat žádosti o dotaci do programu Nová zelená úsporám u Státního fondu životního prostředí.
Dotace na výměnu neekologických kotlů Pardubický kraj poskytuje od roku 2016 a od počátku o ně byl velký zájem. Od první výzvy, která byla vyhlášena v lednu 2016, bylo na dotacích rozděleno téměř 630 milionů korun pro více než 5800 žadatelů.
Autor: Pardubický kraj
Zdroj: ČTK
Zář 2, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
V Podyjí na Znojemsku se i letos mohou zájemci potěšit pohledem na rozsáhlé fialově rozkvetlé plochy vřesu obecného. Jsou ho desítky hektarů v pásu od Znojma až k rakouskému Retzu. Nejlépe dostupný je přímo ze Znojma. Po suchých letech letos kvete obzvlášť pěkně. Vřes rozkvétá postupně a pokvete zhruba do konce září.
Podyjská vřesoviště patří k unikátům české přírody. Nikde jinde v tuzemsku zájemce nenajde větší porosty vřesu v mozaice se stepními trávníky než právě v Podyjí. Letos vřes navíc podle ochránců přírody kvete ukázkově a z pohledu předchozích suchých let neobvykle pěkně. A fialová vřesoviště v tomto čase vypadají podle nich jako na obrazech z 19. století. „Ty plochy nejsou nijak souvislé, je to pás vřesovišť, který začíná u Znojma a vede zhruba po rakouské městečko Retz,“ popsal ředitel Správy národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
Významným vlivem, který po staletí formoval podobu vřesovišť, byla z dnešního pohledu intenzivní pastva dobytka. „V podzimních měsících se navíc suchá tráva, kterou zvířata nespásla, vypalovala. Tím si naši předkové připravovali pastvinu na další rok. Díky poloze regionu na hranici květenných oblastí a pestrosti neživé přírody jsou zdejší vřesoviště unikátní a druhově mimořádně pestrá,“ popsal botanik správy Radek Němec.
K nejzajímavějším ukázkám podyjských vřesovišť patří Staré vinice u Havraníků. Mírný balvanitý svah pokrývají porosty vřesu a řídkých stepních trávníků. Havranické vřesoviště má přes 100 hektarů, žije zde například vzácná teplomilná stepní flóra i fauna. Dominantu tvoří traviny jako kostřavy či ostřice nízká, nebo keříky vřesu obecného a kručinky chlupaté. Vyskytují se tam však i vzácné a chráněné druhy rostlin jako koniklec velkokvětý, divizna fialová, smil písečný a kavyl Ivanův, ze živočichů kudlanka nábožná, stepník rudý, dudek evropský nebo strnad zahradní.
Drobná dřevina vřesu vykvétá pozdě v létě, v současné době je kvetení na vrcholu, květy budou k vidění zhruba do konce září. „Vykvétá postupně, není to časově ohraničeno třeba na týden. Do konce září ještě určitě pokvete,“ uvedl ředitel. Doplnil, že rozkvetlý vřes je nejlépe přístupný hned od Znojma, a to na Kraví hoře. „Vede tam značená cesta, zájemce se tam ze Znojma dostane pohodlně pěšky,“ popsal ředitel.
Komu se nechce jít na procházku nebo ho zajímá, jak vlastně krajina v okolí Znojma vypadala v minulosti, může zavítat na výstavu krajinářských obrazů z Podyjí a pohledů do krajiny okolí Znojma. Přehlídka Obrazem do krajiny se v Domě umění na Masarykově náměstí ve Znojmě koná do 20. listopadu.
Národní park Podyjí spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším oblastem Jihomoravského kraje. Je oblíbeným místem pro pěší a cyklisty. Na české straně národního parku je vybudováno téměř 80 kilometrů pěších turistických tras a stejně cykloturistických tras. Přes území parku vedou i dvě trasy pro turistiku na koních.
Autor: Národní park Podyjí
Zdroj: ČTK
Srp 31, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Českou biopotravinou roku je Bio sýr s bílou plísní z Ekofarmy Javorník, který zvítězil také v kategorii biopotravina živočišného původu. Odborná porota vítěze vybrala ze 120 přihlášených produktů. Na tiskové konferenci to dnes oznámili organizátoři soutěže a ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Dodal, že v ČR meziročně přibylo více než 260 ekologických zemědělců.
Vyhlášení vítěze soutěže také zahájilo 18. ročník osvětové kampaně ministerstva zemědělství nazvané „Září – Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství“. Nekula řekl, že v Česku stále přibývá farem, které se věnují ekologickému zemědělství. „V loňském roce bylo registrováno 4790 ekologických zemědělců, letos jich je již 5057,“ uvedl.
Doplnil, že každý Čech v průměru spotřebuje biopotraviny za zhruba 550 korun. České ekologické farmy podle Nekuly patří ke světové špičce. „Loni inspektoři uskutečnili na 7000 kontrol ekologické produkce a z toho dostalo ministerstvo pouze 60 podnětů k zahájení řízení o přestupku,“ dodal.
V soutěži získal ocenění pro nejlepší biovíno Tramín červený 2019 z vinařství Víno Marcičák.
Jako nejlepší biopotravinu rostlinného původu porota vybrala Sunday Morning bylinný čaj od společnosti Native Way. Ocenění pro výrobky pro gastronomii dostal bio černý rybízový džem od společnosti Marmelády Šafránka. Cenu pro steaková biomasa získal hovězí Sirloin steak z farmy Mitrovský dvůr.
Kateřina Urbánková ze Svazu ekologických zemědělců Pro-bio řekla, že v ČR lze již v bio kvalitě sehnat víno, pivo, maso, ovoce, zeleninu či mléčné výrobky. Jako výzvu v oblasti biopotravin vidí například jejich zařazení do školního stravování.
Ekofarma Javorník získala ocenění pro nejlepší biopotravinu roku i loni se svým tvarohem. Hospodaří v CHKO Bílé Karpaty na 1660 hektarech půdy, z toho 420 je orná půdy a 1200 hektarů jsou louky a pastviny. Věnuje se rostlinné i živočišné výrobě. Na farmě chovají zhruba 500 kusů skotu.
Kampaň ministerstva má za cíl podporovat ekologické zemědělství a zájem o bioprodukty. V záři v rámci kampaně například spustí mapu bio hovězího na webu myjsmebio.cz. Bude se konat také řada regionálních akcí jako farmářské trhy, dožínky v Praze na Letné nebo festival bio vín a sýrů v Mikulově.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Srp 30, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Chrudim chce dál rozšířit systém sběru separovaných opadů. Vloni zahájila svoz bioodpadu od rodinných domů, příští rok chce zavést také svoz vytříděného papíru a plastů v pytlích. Vedení města schválilo podání žádosti o dotaci na pořízení sběrných nádob a další využívání softwaru na evidenci odpadů, řekl dnes novinářům místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). O dotaci budou ještě rozhodovat zastupitelé, rozšíření systému má stát 8,6 milionu korun, z čehož by město zaplatilo 15 procent.
„Během jara nebo před létem by se zavádělo adresné třídění plastu a papírů od rodinných domů a v návaznosti na to i rozšíření kontejnerů po sídlištích a celém městě. Není zatím rozhodnuto, jestli by se jen přidal svoz papíru a plastu nebo by se snížila frekvence svozu komunálního odpadu třeba na jednou za 14 dní, třeba já to preferuji,“ uvedl Nunvář.
Zákon o odpadech by měl motivovat samosprávy, aby snižovaly množství směsného odpadu vyprodukovaného občany a ukládaného na skládku. Každý rok se snižuje váhový limit, při jehož překročení cena za skládkování roste. Pro loňský rok činila tato hranice 200 kilogramů na osobu, Chrudim ji překročila o čtyři kilogramy. Pro letošek je limit snížený na 190 kilogramů na osobu, obdobně tomu bude příští rok.
Starosta František Pilný (ANO) přišel s vizí inspirovanou obcí Kněžice na Nymbursku a její komunální energetikou, že by si město mohlo vybudovat vlastní bioplynovou stanici. S její pomocí by mohlo likvidovat odpad z kuchyní, restaurací a zahrad a zároveň vyrábět elektřinu a teplo. „V Chrudimi máme výhodu, že horkovodní trubky jsou zde už ustavené, byť jsou v majetku elektrárny Opatovice,“ uvedl Pilný.
Radnice chce také s využitím sítě společnosti ČEZ Distribuce zásobovat své objekty elektřinou vyrobenou z fotovoltaických panelů na střechách některých městských objektů. Varovným příkladem může být pro Chrudim Vysoké Mýto. To vybudovalo bioplynovou stanici za 71 milionů korun s pomocí evropské dotace. Měla zpracovávat biologický odpad z města i blízkých firem a čistírenské kaly ze sousední městské čistírny odpadních vod.
Zařízení spalující bioplyn v kogenerační jednotce vyrábělo elektřinu, kterou město prodávalo do veřejné sítě, instalovaný elektrický výkon činil 320 kilowattů. Stanice ale prodělávala, neměla dostatek vstupních surovin a bylo nutné na ni ročně doplácet jeden až dva miliony korun. Radnice musela podle podmínek dotací udržet provoz pět let, poté jej v říjnu 2013 ukončila. Prodat areál se opakovaně nepovedlo, radnice neuspěla ani s nabídkou pronájmu, který zájemcům nepředepisoval, co v něm mají provozovat. V roce 2019 byla prodána část technologického vybavení.
Autor: město Chrudim
Zdroj: ČTK
Srp 27, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Zemědělci nebudou muset příští rok osít pole stejnými plodinami jako letos, umožňuje to výjimka z ekologických pravidel. Budou také moci osít plochy, které by jinak musely zůstat ladem. Na agrosalonu Země živitelka o přijetí výjimek informoval ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Umožnila je Evropská komise jako pomoc zemědělcům zasaženým růstem cen energií pohonných hmot nebo krmiv.
Nekula uvedl, že komise zatím neschválila ČR návrh strategického plánu dotací na období mezi lety 2023 až 2027. Výjimky mají zemědělcům poskytnout čas na plánování osevních postupů. Osít takzvaný úhor, který je vyčleněný jako neprodukční plocha, mohli i letos.
Nekula uvedl, že bude platit několik omezení. „Tyto plochy, které lze na tuto výjimku rozorat, nemohou být osety kukuřicí, sójou nebo rychle rostoucími dřevinami,“ řekl. Ministerstvo upozornilo na to, že možnost osít pole, která by ležela ladem, neznamená, že se zruší povinnost vyčleňovat stanovené procento ochranných pásů nebo meziplodin vázajících dusík. Netýká se to také zemědělců žádajících o takzvané ekoplatby, ti musí stále plnil podmínky stanoveného procenta neprodukčních ploch. Úkolem ekoplatby je přispět k plnění specifických cílů zaměřených ke zmírňování změn klimatu či přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, není určena k podpoře produkce.
Díky výjimce z takzvané rotace plodin budou moci zasít příští rok na poli opakovaně stejnou plodinu jako letos. Platit bude i v roce 2024, kdy ale již bude nutné, aby alespoň 40 procent půdy zemědělci oseli jinou plodinou než v roce 2023. Budou muset také vyčlenit čtyři procenta orné půdy jako úhor, krajinný prvek a ochranný pás.
Podle ministerstva není zavedení výjimek rozhodně ústupem od environmentálních ambicí, které se očekávají od nové společné zemědělské politiky EU, která by měla začít platit příští rok. Nastavení strategického plánu do roku 2027 se nijak nemění.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Srp 26, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Gymnázium Mikuláše Koperníka v Bílovci na Novojičínsku má nově vlastní výukovou aquaponickou farmu. K intenzivnějšímu zaměření na ekologii a enviromentální výchovu bude využívat i školní zahradu, včelí úly v areálu školy a pronajatý kamenolom. Za rok chce škola otevřít i nový obor vzdělávání zaměřený na ekologii.
Farmu vybudovala za 600.000 korun brněnská společnost Future Farming. Aquaponické farmy jsou podle ní jednou z nejprogresivnějších forem moderního zemědělství. Díky propojení rybí a rostlinné části funguje farma autonomně bez nutnosti dodávat pěstovaným rostlinám výživu a hnojiva.
Hejtmanův náměstek Stanislav Folwarczny (ODS) uvedl, že bílovecké gymnázium je první střední školou v Česku, která takovouto farmu má. „Aquaponická farma v Bílovci je složena ze tří modulů o celkové kapacitě 600 sazenic,“ uvedl spoluzakladatel Future Farmingu Michal Fojtík.
Společnost farmu stavěla ve dvou fázích. Nejprve v červnu instalovala rostlinnou část. „Po měsíčním provozu jsme k rostlinné části připojili kádě s rybami. Konkrétně tady máme jesetery. Ryby přirozeně obohacují vodu o živiny, tato voda je následně filtrována přes kořenový systém rostlin v hydroponické části. Takto vyčištěná voda zbavená živin se vrací do nádrže s vodou,“ popsal Fojtík. Ředitel gymnázia Pavel Mrva uvedl, že do budoucna se areál rozšíří o umělou odchovnu a ukázku voliérového chovu ptactva.
„Na nové zaměření naší školy se těšíme, je to taková nová energie, která bude pro gymnazisty i pedagogy určitě velmi inspirativní a motivující. Těšíme se i na produkci z farmy, kterou využijeme ve školní jídelně. Žáci tak na vlastní kůži poznají konkrétní příklad nízkoemisní výroby potravin a zdravého životního stylu,“ uvedl Mrva.
Krajská radní Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) uvedla, že věří, že bílovecké gymnázium bude inspirovat další střední školy. „Vizi středoškolského oboru cíleného na enviromentální výchovu považuji za velmi progresivní. Bílovecké gymnázium je historicky spojováno s matematikou, je dobře, že se profiluje i v této důležité a perspektivní oblasti,“ uvedl Folwarczny.
Gymnázium má druhým rokem pronajatý nedaleký lom, kde ve spolupráci s Ostravskou univerzitou udělalo první komplexnější biologický průzkum. „Rádi bychom v nadcházejícím školním roce zařadili lom do výuky jako jednu z exkurzních lokalit. Díky pokračujícímu biologickému průzkumu už jsme schopni sestavit základní naučnou trasu, na níž by žáci mohli pracovat s netradičními výukovými metodami, jako jsou questing nebo badatelství,“ uvedla učitelka biologie Veronika Vavrečková.
Future Farming je první česká firma, která se zabývá komerční výstavbou vertikálních aquaponických farem. Základními výhodami těchto farem jsou podle firmy zdravější potraviny, jejich snadnější pěstování a minimální dopad na životní prostředí
Autor: Gymnázium Mikuláše Koperníka
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: nase-voda.cz
Srp 26, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Na takzvané chytré technologie v zemědělství chce dát Česko v příštích pěti letech přes miliardu korun. Nejvíc jsou potřeba v prvovýrobě, hlavně v živočišné výrobě, kde schází pracovníci. Fakulta zemědělská a technologická Jihočeské univerzity chce v akademickém roce 2023 / 2024 otevřít obor zaměřený na tyto technologie. Zájem o obor mají i zahraniční studenti. Novinářům to dnes řekli zástupci ministerstva zemědělství, agrární komory a školy.
„Vyspělé zemědělství patří mezi priority našeho resortu, zajistit tak dostatek kvalitních potravin pro obyvatele. Na precizní zemědělství je v plánu společné zemědělské politiky přes jednu miliardu korun pro období příštích pěti let,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula z KDU-ČSL.
Nejvíc chybí pracovníci v živočišné výrobě, jako je produkce mléka a v zemědělské prvovýrobě. Nové technologie se proto zavádí právě tam. „Zejména v zemědělské prvovýrobě, kde je velký problém se sháněním pracovní síly. Zemědělské podniky se tak logicky snaží lidskou práci, tu nejjednodušší, nahradit automatizací, umělou inteligencí, robotickými systémy. Potřeba těchto inovací je i v pěstování zeleniny, v rozvoji akvaponických systémů (kombinující chov ryb a pěstování rostlin),“ řekla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná
V jižních Čechách některé zemědělské podniky do takzvaného precizního zemědělství investují. Možné zaměstnance jim v kraji ‚vychovává‘ šestice středních odborných škol a zejména Zemědělská a technologická fakulta a Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity (JU) nebo vědecká pracoviště Biologického centra Akademie věd ČR. Zemědělská a technologická fakulta JU zavádí obory zaměřené na tyto technologie. Od akademického roku 2023 / 2024 chce otevřít obor s pracovním názvem Zemědělství 4.0.
„Získali jsme dvacet pět milionů korun na vybavení pracoviště. Pozorujeme velký zájem o chytré technologie, hlásí se k nám studenti ze zahraničí,“ řekl děkan fakulty Petr Bartoš. V prvním ročníku by mohlo obor absolvovat pět studentů.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Srp 24, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Ministerstvo zemědělství (MZe) dá v příštích deseti letech zhruba 15 miliard korun na výzkum a vývoj, který se zaměří na globální změny v biosféře, ekologické zemědělství a inovace. Vědci z oboru zemědělství, potravinářství, vodního hospodářství a lesnictví by se měli zabývat například udržitelnou produkcí potravin nebo stavem půdy, vody a lesů. Vyplývá to z Koncepce výzkumu a vývoje a inovací MZe, který dnes projednala vláda. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě.
Částku 15 miliard korun úřad rozdělí mezi výzkumné ústavy, vysoké školy i soukromé společnosti. Cílem nové koncepce je propojit odbornou a soukromou sféru, kde se výsledky výzkumu uplatní v praxi.
Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) koncepce směřuje výzkum do oblastí, které jsou společensky potřebné a reagují na aktuální globální trendy. Klíčovými oblastmi pro vědecký výzkum bude bioekonomika, globální změny v biosféře nebo takzvané smart zemědělství.
„Cíleně budeme podporovat například výzkum vedoucí k minimalizaci chemie, hnojiv a antibiotik prostřednictvím technických zlepšení, ekologického a také precizního zemědělství. Rozhodně se budeme zabývat i digitalizací zemědělství,“ doplnil Nekula.
Nově budou moci projekty, které ministerstvo podpoří, mít i dlouhodobější charakter. Složitější výzkum zaměřený na důležitá a mezioborová témata budou moci vědci řešit až šest let, doposud byl limit tři roky. Ministerstvo také chce lepší nastavení podmínek pro muže a ženy ve výzkumu. Koncepce výzkumu podle úřadu vznikla ve spolupráci s odborníky z České akademie zemědělských věd a navazuje na Zelenou dohodu pro Evropu a evropskou strategii Od zemědělce ke spotřebiteli, která prosazuje ekologické potravinové systémy.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Srp 24, 2022 | Mohlo by zajímat, Ovzduší
Ekologické organizace navrhují, aby státy EU postavily plynové elektrárny mimo trh. Právě tyto elektrárny podle ekologů kvůli vysokým cenám plynu zvyšují ceny elektřiny. Je nutné zastavit růst ceny elektřiny a srazit ji na nižší úroveň, uvedly dnes ve společné tiskové zprávě Greenpeace ČR, Hnutí Duha, Reset a Centrum pro dopravu a energetiku. Potřebnou elektřinu z plynových elektráren by podle nich měli nakupovat operátoři elektrizačních soustav mimo trh. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s cílem obnovit fungování trhu s energiemi svolává do Bruselu mimořádné jednání Rady ministrů EU pro energetiku.
„Když se cena elektřiny na energetickém trhu zbláznila a celý systém začal kolabovat, je načase co nejrychleji odstranit příčinu extrémního zdražování, aby se situace vrátila do normálu a stabilizovala. Vyjmutí plynových elektráren z burzy by mohlo jednoduše a rychle srazit ceny elektřiny až o dvě třetiny. V případě topení plynem tak elegantní řešení neexistuje, proto je potřeba, aby stát lidem pomohl a co nejvíce podporoval zateplování, energetické úspory a přechod na čisté vytápění, například na tepelná čerpadla, pokud možno poháněná i elektřinou ze solárních střech,“ uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
Velká většina elektřiny se v Evropě podle ekologů vyrábí daleko levněji, než se prodává, ale cenu na trhu určuje ta nejdražší, tedy plynová, i když je jí malé množství. Česká vláda musí podle nich v rámci předsednictví iniciovat a moderovat řešení na evropské úrovni. Řešením, které navrhli analytici Greenpeace ČR, je vyřazení plynových elektráren z trhu a nákup jejich elektřiny v případě potřeby přímo operátory přenosových soustav v jednotlivých státech EU; v ČR by šlo o společnost ČEPS.
Cenu na trhu by pak určovaly daleko levnější elektrárny a cena elektřiny by spadla z 600 eur (asi 14.780 Kč) či více na přibližně 200 eur (4930 Kč) za megawatthodinu. Pokud by stát nechtěl ceny elektřiny dotovat, plynovou elektřinu by zaplatili spotřebitelé v regulované složce ceny elektřiny, kde je i položka na přenosovou soustavu, což by byla po rozpočítání malého množství této drahé elektřiny marginální částka, dodali ekologové.
„Sražení ceny elektřiny na trhu je předpoklad, aby mohla fungovat další nutná řešení, jinak problém nezvládneme. Kromě opravdu cílené kompenzace nákladů na energie u zranitelných domácností musí dojít k zásadní změně přístupu státu k investicím do zateplování domů a střešních fotovoltaik, které nyní nejsou přístupné nízkopříjmovým rodinám a nejsou tedy sociálně spravedlivé,“ uvedl vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.
V České republice se loni vyrobilo 8,2 procenta elektřiny ze zemního plynu. Celkem se loni vyrobilo v ČR 84,9 terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziroční nárůst o 4,3 procenta. Ze zemního plynu se vyrobilo sedm terawatthodin, meziročně o 6,4 procenta více. Vyplývá to z Roční zprávy o provozu elektrizační soustavy České republiky za rok 2021, kterou zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ).
Autor a zdroj: ČTK
Srp 19, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
V Praze v pondělí začne šestý ročník Evropského kongresu ochranářské biologie (ECBB Prague 2022), bude se konat do pátku na České zemědělské univerzitě (ČZU). V rámci konference, jejíž letošním tématem je krize biodiverzity v měnícím se světě, se budou konat tři sympozia věnující se návratu velkých zvířat do evropské krajiny. V tiskové zprávě o tom informovala organizace Česká krajina.
Konference je oficiální akcí českého předsednictví EU a pořádá ho Society for Conservation Biology (SCB) ve spolupráci s ČZU. Podle mluvčí univerzity Karly Mráčkové se zaregistrovalo zhruba 800 účastníků ze 45 zemí.
Jeden z bloků přednášek se bude věnovat návratu velkých kopytníků, například zubrů nebo losů, do krajiny. „Důležitým tématem budou dosavadní zkušenosti, jak novodobé, tak historické, s vlivem pastvy velkých kopytníků na krajinu, vegetaci a faunu jak lesních, tak nelesních ekosystémů v tuzemsku i napříč Evropou,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.
Účastníci kongresu budou mít možnost navštívit rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Další ze sympozií bude mít téma migrace kopytníků nebo velkých šelem a průchodnosti krajiny pro velká zvířata. Tématem třetího sympozia bude socioekonomický aspekt návratu velkých zvířat do Evropy.
„Tento typ péče o přírodu již nepředstavuje nějakou okrajovou alternativu, ale je součástí hlavního proudu ochrany přírody v Evropě, s nímž se počítá od Středomoří po Skandinávii,“ doplnil Dalibor Dostál z organizace Česká krajina. Lze podle něj také očekávat, že v budoucnu bude práce s velkými kopytníky v přírodě nezbytností. Levná péče o krajinu s využitím těchto zvířat podle něj bude možností, jak zachovat v krajině biologickou rozmanitost.
Na programu je také diskusní panel věnující se konfliktu na Ukrajině. Zúčastní se ho mimo jiné náměstkyně ukrajinského ministra životního prostředí a přírodních zdrojů a odborníci z Bělověžského národního parku.
Autor: Česká krajina
Zdroj: ČTK
