Srp 18, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Ústecký kraj omezil těžbu dřeva v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. Ekologická organizace Greenpeace se ale proti rozhodnutí odvolala k ministerstvu životního prostředí, žádá ještě přísnější postup. Organizaci vadí postup státního podniku Lesy ČR, který podle Greenpeace ve zmíněné oblasti letos na jaře vykácel přes 200 let staré vzácné buky bez platného povolení. Podle dřívějšího vyjádření mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové šlo o výběrný způsob těžby a kácely se jen jednotlivé stromy za účelem obnovy bučin.
„Oceňujeme, že v případě Lesů ČR kraj výrazně omezil těžbu. Ale odvoláváme se proti veškeré těžbě, která není odůvodněná bezpečností. Je totiž podle nás zbytečná a vede pouze k dalšímu narušení místních unikátních lokalit,“ sdělila koordinátorka kampaně za záchranu bučin z Greenpeace Nikol Krejčová. „Nesouhlasíme především s masivním kácením lesů mezi obcemi Meziboří a Litvínov, kde má jít k zemi na některých místech až polovina stromů,“ doplnila.
Nynější rozhodnutí krajského úřadu podle Greenpeace zachránilo před pokácením stovky stromů starších 130 let. Kraj v plném rozsahu povolil těžbu z bezpečnostních důvodů pouze okolo silnic a domů, naopak zcela zamítl kácení v oblasti budoucí přírodní památky Pekelské údolí, uvádí organizace. U ostatních porostů byla podle Greenpeace těžba snížena na deset procent objemu dřeva.
Ani s tak omezeným kácením ale ekologové nesouhlasí. Každá těžba dřeva v této evropsky významné lokalitě podle Greenpeace vede kromě ztráty stromů také ke ztrátě stanovišť vzácných a chráněných druhů ptáků, netopýrů a brouků. Organizace navrhuje podrobný průzkum lokalit, kterých se má kácení týkat, aby na místě mohlo zůstat co nejvíce stromů.
Greenpeace se již dříve obrátila kvůli kácení ve Východním Krušnohoří například na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Po ČIŽP organizace žádala mimo jiné zákaz těžby porostů. Zástupkyně mluvčího ČIŽP Miriam Loužecká řekla koncem července, že se inspekce podnětem zabývá a čeká na posudky.
Organizace Greenpeace těžbu v krušnohorských bučinách dlouhodobě kritizuje a požaduje vytvoření rozsáhlého chráněného území s bezzásahovým režimem. Místní bučiny byly zařazeny do sítě Natura 2000 jako součást evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Státní Agentura ochrany přírody a krajiny zároveň tuto lokalitu eviduje jako území vhodné pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti, kterou v minulosti podpořili i někteří představitelé Ústeckého kraje.
Autor: Greenpeace
Zdroj: ČTK
Srp 17, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Kriticky ohrožený sysel obecný se poprvé po 50 letech objevil v národním parku Podyjí. Pomohla k tomu pastva divokých koní na havranické pastvině. Díky koním se podařilo obnovit krátkostéblé trávníky, které jsou biotopem syslů, uvedl dnes v tiskové zprávě Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR. Podle zjištění se sysel v místě i rozmnožuje.
Sysli přišli na Havranické vřesoviště z několik set metrů vzdálené lokality u obce Hnanice. „Není náhoda, že našli vhodný biotop právě na havranické pastvině. Díky divokým koním zde totiž byly obnoveny krátkostébelné trávníky, které jsou jejich biotopem,“ řekl Jirků.
Divocí koně spásají vřesoviště od roku 2018, kdy tam byly husté vysokostéblé trávníky, které jsou pro sysly jsou zcela neobyvatelné. Pastva však lokalitu po několika letech proměnila a vytvořila vhodné podmínky nejen pro sysly, ale také vzácné květiny jako koniklece. Samovolné osídlení Havranického vřesoviště sysly považují odborníci za významný moment týkající se záchrany tohoto druhu. Sysel se dnes může podle nich šířit jen tam, kde je zachovaná drobná krajinná mozaika s mezemi, remízky, polními cestami či pastvinami. Většina lokalit se syslem je v ČR vzájemně izolovaná. V případě zmenšování populace je potřeba počet syslů doplnit jedinci z chovů ze záchranného programu.
Sysli se v lokalitě Podyjí také rozmnožují.
„Při letním monitoringu, který provádí Muzeum Karlovy Vary a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, se po jarním objevu syslích nor podařilo prokázat i úspěšnou reprodukci syslů. Pozorován byl jeden vrh mláďat. Celkově odhadujeme, že v ohradě divokých koní žije do deseti syslů. Klíčové pro další vývoj zdejší malé kolonie bude úspěšné přezimování do jara. To budeme moci vyhodnotit až na jaře příštího roku,“ uvedla Tereza Brzobohatá z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která program na záchranu sysla v České republice koordinuje.
Přežití nově vznikající kolonie syslů nebude kvůli extrémním klimatickým podmínkám snadné. „Letos nemají sysli vůbec jednoduchý život. Havranické vřesoviště podobně jako celý region čelí velkému suchu. Vegetace zdejších luk a vřesovišť vlivem sucha v kombinaci s vlnou extrémních veder uschla tak rychle, že neměla šanci zareagovat,“ uvedl Robert Stejskal, který má ve Správě národního parku Podyjí na starosti péči o nelesní biotopy.
Podle něj člověk zelenou rostlinu téměř nepotká. „Sysli se tak musejí za potravou vydávat daleko od nor, což je vystavuje nebezpečí ze strany predátorů. Není tak vůbec jisté, že si sysli zvládnou vytvořit dostatečné tukové zásoby na zimu a svůj první rok na Havraníkách vydrží,“ dodal Stejskal.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Srp 12, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Armáda vyšle do Hřenska své drony, v Českém Švýcarsku budou od soboty monitorovat případná ohniska požáru. Armádní odborníci využijí malé bezpilotní prostředky, sdělila mluvčí generálního štábu Vlastimila Cyprisová.
Hasiči dnes požár v Českém Švýcarsku po 20 dnech uhasili. Správě národního parku dnes v 15:00 předali poslední hašené území. Nejrozsáhlejší lesní požár v České republice se rozhořel v neděli 24. července. Nyní už podle hasičů nikde viditelně nehoří, a proto mohla správa oblast převzít. Skrytá ohniska se však podle hasičů stále mohou objevovat.
„Na základě požadavku ministerstva životního prostředí vyšleme do Hřenska vojáky, kteří budou monitorovat zájmový prostor tak, aby nedošlo k opětovné živelné krizi. Naše činnost zde nebyla ukončena, jen jsme převzali další úkol,“ uvedl k působení vojáků v Českém Švýcarsku velitel Velitelství pro operace Josef Kopecký.
Do Hřenska armáda vyšle specialisty z 533. praporu bezpilotních systémů z Prostějova. S drony Raven a Vážka budou mít za úkol lokalizovat případná ohniska požáru. Velitel praporu Petr Manda uvedl, že nasazené drony mají průzkumné senzory včetně termokamery, které umí rozpoznat rozdílné tepelné charakteristiky objektů, a určit tak potenciální ohniska požáru.
Bezpilotní systém RQ-11B Raven může působit na maximální vzdálenost deseti kilometrů po dobu 60 až 90 minut. „Mezi hlavní výhody patří jeho vysoká mobilita, schopnost rychlého rozvinutí, přenos informací v reálném čase a tichý provoz,“ uvedla Cyprisová. Využíván může být ve dne i v noci. „Obdobně je to i u kvadrokoptéry Vážka A s dosahem až tři kilometry a vytrvalostí letu do 30 minut,“ dodala.
Armáda při hašení požáru nasadila své vrtulníky Sokol a Mi-17, které byly vybaveny podvěšenými bambi vaky. Při zásahu vojáci zalili oheň téměř čtyřmi miliony litrů vody a nalétali asi 226 letových hodin.
Autor: Armáda ČR
Zdroj: ČTK
Srp 9, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Druhová rozmanitost stromů v tropických ekosystémech je mnohem vyšší, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu mezinárodního konsorcia s českou účastí. Podle vědců jsou nejrozmanitější tropické lesy v Amazonii, mezi lesy mírného pásma má prvenství oblast středního Chile. O výzkumu, na kterém spolupracovalo 249 expertů z 50 zemí, dnes informovala Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK). Studii publikoval prestižní časopis Nature Ecology and Evolution.
Podle vědců sice ekologické pravidlo uvádí, že se počty druhů směrem od pólů k rovníku zvyšují, neplatí to však univerzálně. Experty tedy zajímalo, co může ovlivňovat lokální biodiverzitu. Členové konsorcia podle PřF UK nasbírali data o více než 55 milionech stromů na 1,3 milionu výzkumných ploch, což je množství, které reprezentuje 97 procent lesních ekosystémů světa. Následně soubor analyzovali a podrobně popsali, jak směrem od subarktických oblastí k rovníku stoupá druhová diverzita stromů v lesích.
Ze zjištění plyne, že druhová rozmanitost stromů v tropických ekosystémech je mnohem vyšší, než s kterou počítaly dosavadní modely. Zatímco většina odborníků předpokládala, že druhová bohatost stromů závisí téměř výhradně na teplotě a srážkách, studie ukázala, že v tropických ekosystémech diverzitu stromů výrazně ovlivňují i půdní podmínky, členitost terénu v tropickém prostředí a dlouhodobé působení člověka na ekosystémy. Právě tato kombinace je podle expertů klíčová pro nečekaně velkou rozmanitost stromů v tropických ekosystémech.
„Druhově nejbohatšími se ukázaly být lesy v Amazonii s více než 200 druhy stromů na hektar. Nejrozmanitější lesy mírného pásma s až 50 druhy na hektar najdeme ve středním Chile,“ uvedl Štěpán Janeček z katedry ekologie PřF UK. „Naše středoevropské lesy jsou v porovnání s obdobnými zeměpisnými šířkami v jižní i severní Americe a v Asii poměrně druhově chudé,“ dodal.
Podle jeho kolegy Roberta Tropka tuzemští vědci pro projekt také dodali data z Kamerunské hory v jihozápadním Kamerunu, „Na Kamerunské hoře počítáme a měříme stromy při dlouhodobých výzkumech vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači, a při studiu denních i nočních motýlů Kamerunské hory,“ popsal. Za Česko na výzkumu spolupracovali i experti z Akademie věd ČR, konkrétně z Biologického centra a Botanického ústavu, a několika dalších institucí.
Podle odborníků jsou data a výsledky studie důležité pro ochranu lesů. „Tropické lesy jsou z globálního hlediska velmi významnými ekosystémy, jejich současný úbytek je však bezprecedentně silný. To pozorujeme i při dlouhodobých výzkumných projektech v Kamerunu a dalších oblastech Afriky,“ dodal Tropek.
Autor: PřF UK
Zdroj: ČTK
Srp 8, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Větší rozšíření zubrů, divokých koní nebo praturů by podle vědců mohlo bránit vzniku požárů v krajině. Velcí kopytníci totiž spásají porosty, na nichž se na loukách oheň rychle šíří. V tiskové zprávě to dnes uvedli zástupci společnosti Česká krajina.
„Postupující klimatické změny směrem k suššímu a teplejšímu počasí a současné zarůstání krajiny vytváří nebezpečnou kombinaci. Krajina se stává vlivem dlouhodobého sucha a vzrůstajícího množství paliva v podobě usychající vegetace hořlavější. Pastva velkých kopytníků je velmi účinným nástrojem k odstraňování zejména travních porostů, kterými se oheň dobře šíří. Ať už jde o plochy se starou, suchou trávou, takzvanou stařinou, nebo o křoviny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
Protipožární ochranu mohou velcí kopytníci podle něj zajistit zejména v přírodních rezervacích, ale také v bývalých i aktivních vojenských prostorech. V zahraničí zubři dlouhodobě žijí například v největším polském vojenském prostoru Drawsko v Západním Pomořansku, který ke svým cvičením často využívají i armády NATO.
„Výhodou pastvy velkých kopytníků je, že v porovnání s jinými metodami péče o krajinu i protipožární prevence je velmi levná, a hlavně dlouhodobě funkční bez potřeby dalších investic. Preventivně totiž předchází jedné z hlavních příčin požárů, nadbytku suché bylinné biomasy v krajině. Navíc zvyšuje biologickou rozmanitost území a podporuje schopnost krajiny zadržovat vodu,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina.
Vědci tak reagují na současnou situaci v národním parku České Švýcarsko. Hasiči tam přes dva týdny likvidují rozsáhlý požár a zásah podle odhadů bude stát stovky milionů korun. Jde zřejmě o největší požár v historii České republiky. Také ve vojenských újezdech pravidelně hoří a škody tam dosahují milionových částek. Například v prostoru Libavé hořelo koncem července a také v roce 2019.
Organizace Česká krajina dlouhodobě usiluje o návrat zubrů, divokých koní nebo praturů do volné přírody. Stojí například za projektem rezervace ve středočeských Milovicích, kde na otevřené stepi žije více než sto velkých kopytníků.
Autor: Česká krajina
Zdroj: ČTK
Srp 8, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Vlaštovky cíleně nevyhazují ze svých hnízd vejce cizích ptáků. Vyhnout se péči o nevlastní mládě jim ale pomáhá jejich smysl pro pořádek – cizího vejce se občas zbaví při důkladném úklidu hnízda. Vyplývá to z výzkumu vědců z Ústavu biologie obratlovců (ÚBO) Akademie věd ČR, kteří studovali chování 150 vlaštovčích párů v jižních Čechách. O výsledcích projektu dnes informovala Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Studii publikoval časopis Animal Cognition.
Hnízdní parazitizmus je chování, kdy parazitická samice naklade svá vejce do cizího hnízda a přenechá vejce i péči o potomka nevlastním rodičům. „To bylo pozorováno nejen u kukaček a jim podobným obligátním hnízdním parazitům, kteří to ani jinak dělat neumí, ale také u klasicky ‚slušně‘ hnízdících druhů ptáků, jako jsou třeba vlaštovky obecné,“ uvedl hlavní autor studie Michal Šulc.
Nejčastější a nejúčinnější obranou je podle odborníků právě vyhození cizího vejce z hnízda. „Toto chování můžeme pozorovat i u vlaštovek, které z hnízda vyhazují cizí vlaštovčí vejce, a to především ta, která se v hnízdě objevila před snesením prvního vlastního vejce,“ sdělil další spoluautor výzkumu Václav Jelínek.
Podle něj však dosud nebylo jasné, zda se tím vlaštovky cíleně brání parazitismu nebo tato vejce vyhodí prostě jen při úklidu hnízda. Mnoho ptáků, především pěvců, z hnízd pravidelně odstraňují spadané větvičky nebo trus mláďat, což ptačím rodičům umožňuje bezpečně otáčet svá vejce při inkubaci a chránit hnízda před patogeny a parazity.
Pro zjištění, co vede vlaštovku k vyhazování cizích vajec, vědci provedli experiment. Vlaštovkám do hnízda vkládali umělé předměty, které se lišily tvarem či barvou od jejich vlastních vajec. „Pokud by se vlaštovky při rozpoznávání předmětů řídily odlišností ve zbarvení, pak by se toto chování skutečně dalo považovat za obranu proti parazitismu, protože parazitická vejce se od těch vlastních liší především barvou,“ uvedl k experimentu Šulc.
„Naopak pokud by se vlaštovky při vyhazování řídily především tvarem předmětů, nikoli jejich barvou, pak se pravděpodobně jedná pouze o chování spojené s úklidem hnízda. A to je přesně to, co jsme pozorovali – vlaštovky se řídily pouze tvarem předmětů, ne jejich zbarvením,“ popsal vědec.
Tým zjistil, že předměty tvarem podobné vejci přijímaly vlaštovky mnohem ochotněji než věci stejné hmotnosti a objemu, ovšem ve tvaru hvězdy. Naopak předměty, které měly podobnou barvu, a dokonce i skvrny jako vlaštovčí vejce, nebyly přijímány častěji než nápadně modré předměty. Výzkum tak ukázal, že chování, které se může jevit jako důmyslně vyvinutá evoluční obranná strategie proti hnízdnímu parazitismu, je zřejmě ve skutečnosti prostě součástí efektivního úklidu.
To podle vědců ale nic nemění na tom, že se některé vlaštovky dokážou zbavit cizího vejce, aniž by tušily, jaké riziko skrývá. Parazitismus totiž „pěstouny“ vyčerpává a negativně tak ovlivňuje jejich rozmnožování.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Srp 7, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Ústí nad Orlicí začalo s obnovou Wolkerova údolí. Lesopark si zachová přírodní ráz, přibydou tam například lavičky a hrací prvky pro děti, uvedla radnice. Lesoparkem protéká Knapovecký potok. Údolí je se mezi sídlišti Štěpnice a Dukla, park je vzdálený asi kilometr od Mírového náměstí. V údolí jsou svahové louky, několik mokřadů, rybník. K podobě se lidé vyjadřovali ve veřejné anketě, hlavně si přáli, aby lesopark zůstal co nejvíc přírodní lokalitou, k tomu chtěli obnovení a rozšíření herních a edukačních prvků. Náklady budou dva miliony korun.
Město už nechalo odstranit herní prvky na hřišti, které je už staré a neodpovídalo bezpečnostním normám. Po úpravách tam bude sestava pro malé i starší děti, kolotoč, balanční kůly nebo vahadlová houpačka. U hřiště budou nové lavičky, stůl, odpadkové koše.
Další herní prvky přibudou na vršku kopce, kde bude věž se skluzavkou a houpačka. „Příjemnými změnami projde také spodní část Wolkerova údolí, u rybníčku vznikne odpočinková zóna vybavená lavičkami a lehátkem. Na dvou místech za rybníčkem haťové chodníky doplněné o didaktické prvky, které podpoří u dětí schopnost objevovat a vzdělávat se v oblasti místního ptactva. Stávající edukační prvky ve Wolkerově údolí budou opraveny a doplněny o naučné ukazatele a ptačí budky,“ uvedl místostarosta Jiří Preclík (ČSSD).
Práce jsou rozdělené na dvě fáze, instalace herních prvků a mobiliáře dětského hřiště u rybníka by měla být hotová do konce srpna. Druhá část zahrnuje opravu a nové prvky naučné stezky, haťové chodníky a nové herní prvky na vršku kopce, bude do konce září.
Autor: Ústí nad Orlicí
Zdroj: ČTK
Srp 3, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Město Pardubice hledá projektanta na obnovu přírodního parku Červeňák. Dokumentaci, včetně územního rozhodnutí a stavebního povolení, chce mít město během příštího roku. Práce by pak mohly začít v roce 2024, stát budou odhadem 60 milionů korun, uvedl magistrát v tiskové zprávě.
Území bývalého vojenského cvičiště, které město získalo od armády, má rozlohu zhruba 19 hektarů. Oblast kolem řeky je evropsky významnou lokalitou s chráněnými druhy. Město již nechalo opravit první ze dvou mostů, které spolu s pozemky získalo. Dobrovolníci území čistí od odpadů, obnovují starý třešňový sad a tůně.
„Budoucnost a využití tohoto území je předmětem zájmu veřejnosti. Ta se podílela velkou měrou i na tvorbě již schválené podrobné územní studie, z níž bude projekt revitalizace Červeňáku vycházet. Veškeré úpravy v tomto území se budou dělat v souladu s touto studií, tedy s většinovým názorem veřejnosti,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Projekt má zlepšit stav přírodních stanovišť, omezovat šíření nepůvodních druhů. Vznikat budou další tůně, které jsou líhništi vzácných živočichů. Přírodní park se propojí s okolními cyklostezkami a pěšinami. Zachované tam zůstanou technické prvky, jako jsou mostní pilíře a objekty.
„Lokalitu chceme doplnit o vhodný mobiliář, územím by měly vést dvě naučné stezky. Jedna návštěvníky provede různými biotopy a přírodními zajímavostmi Červeňáku, druhá bude odkazovat na vojenskou historii, neboť Červeňák býval cvičištěm zdejších ženistů,“ doplnil náměstek Nadrchal.
Obnova této přírodní oblasti bude stát kolem 60 milionů korun. „Samozřejmě se budeme snažit získat alespoň na část těchto nákladů dotace. Chceme, aby byl zachován přírodní charakter území, aby v těsném sousedství města zůstala volná příroda a aby sloužila k relaxaci, odpočinku i poučení návštěvníků,“ řekl primátorův náměstek.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Zdroj FOTO: Český rozhlas Pardubice
Srp 3, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Pokud vletí do bytu netopýři, potřebují zpravidla jen trochu lidské pomoci, aby zvládli sami odletět. Jen v některých případech je třeba volat ochranáře, uvedl Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Lidé by podle svazu neměli nechávat otevřená okna bez sítí v místnostech, kam delší dobu nikdo nevkročí. Netopýři se přes některé typy oken nedostanou ven a uvnitř uhynou. Invaze i několika stovek netopýrů do bytů nastávají v Česku v srpnu a v září, kdy netopýři migrují z letních kolonií a hledají zimoviště.
Podle ochranářů se netopýři při přesunu z letních kolonií do zimních stanovišť také páří a netopýrů je „ve vzduchu“ výrazně více než v jiných obdobích. Občas se tak stane, že především nezkušená mláďata vletí do bytů, zpravidla jde o netopýry hvízdavé. Daniel Horáček z ČSOP řekl, že těmto netopýrům domy nejspíše připomínají skalní věže a stěny, což jsou místa, kde dochází k páření.
Pokud je v noci teplo, po vletu netopýrů často stačí, aby lidé zhasli, otevřeli okna dokořán a zvířata nerušili. Obvykle odlétnou sama. Pokud se jim to nepodaří, může i laik netopýry sebrat a za soumraku vypustit ven. Podle ČSOP je nejlepší pochytat netopýry až ráno, kdy jsou téměř nepohybliví. Horáček uvedl, že nejlepší je přes netopýra lehce přehodit utěrku a uchopit ho přes látku. Naopak se nedoporučuje brát netopýry do holých rukou, neboť při pocitu ohrožení koušou.
Záchrannou stanici lze kontaktovat přes www.zvirevnouzi.cz nebo pohotovostní netopýří linky na www.nyctalus.cz. Odborníky by pak lidé měli volat pokaždé, když objeví netopýra v bytě v zimních měsících.
Ochranáři také upozornili, že dlouho prázdné byty, domy a místnosti, zvlášť v kombinaci s některými typy oken, představují pro netopýry smrtící past. „Vůbec nejhorší pastí je špaletové okno,“ sdělil Horáček. „Lidé odjíždějící na dovolenou nechají na větrání otevřenou vrchní ventilačku, tou netopýři naletují dovnitř, ale významná část zapadne dolů mezi okna, odkud se už nedostanou ven,“ popsal ochranář.
Invaze netopýrů do obydlí je podle statistik Národní sítě záchranných stanic problém zejména v Plzni. Pracovníci tamní stanice každoročně pomáhají vysvobodit z bytů stovky netopýrů. Podle ČSOP není neobvyklé, že pootevřeným oknem vlétnou do bytu třeba dvě stovky zvířat. Netopýři však lidská obydlí hojně navštěvují i v Brně, Liberci, Jablonci nad Nisou, Karlových Varech či Českých Budějovicích. Za posledních pět roků řešila Národní síť záchranných stanic 161 netopýřích invazí, při kterých experti z bytů zachraňovali 4602 netopýrů. Letos stanice přijaly 1046 netopýrů.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Srp 2, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Na unijní seznam invazních nepůvodních druhů dnes přibylo 17 zvířat a pět rostlin. Seznam tak nově čítá 88 druhů, které na území EU ohrožují biodiverzitu a ekosystémy. Za ministerstvo životního prostředí (MŽP) to uvedla Dominika Pospíšilová v tiskové zprávě. Rozšíření seznamu odhlasovaly členské státy v květnu v Bruselu, projednávaly tehdy 30 návrhů.
„Na nově zařazené druhy na unijní seznam invazních nepůvodních druhů se pochopitelně vztahují omezení stanovené nařízením, jako jsou zákazy jejich držení a chovu či pěstování, dovozu a převozu v rámci EU, jejich uvádění na trh, obchodování s nimi, i jejich vypouštění do přírody,“ uvedl Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP.
Pro Česko jsou podle ministerstva zásadnější hlavně některé nově zapsané ryby. Jde třeba o sumečka černého, který se u nás hojně vyskytuje ve stojatých a pomalu tekoucích vodách či agresivního hadohlavce skvrnitého. Hadohlavec, jehož domovinou je Rusko a jihovýchodní Asie, se vůči ostatním rybám chová predátorsky a také jim krade potravu. Jeho zvláštností také je, že dokáže přežít několik dnů mimo vodu.
Na seznam přibyly i gambusie komáří a gambusie Holbrookova využívané akvaristy. Z ryb, které se vyskytují v moři a v tzv. brakických, tedy mírně slaných vodách, jsou považovány za nežádoucí také fundul mumiový a mořčák americký.
„Nově je mezi ostře sledovanými druhy had korálovka pruhovaná, pták bulbul šupinkový, veverka Finlaysonova, jelen axis indický a čtyři druhy mravenců – Solenopsis gemináta, Solenopsis invicta, Solenopsis richteri a Wasmannia auropunctata,“ sdělila pak Pospíšilová. Dalšími zvířaty na seznamu jsou vodní mlž Limnoperna fortunei, rak rusoboký a drápatka vodní.
Právě zařazení fundula, drápatky či rostliny bebalky řezanovité nicméně podle MŽP získaly odloženou účinnost pro rok 2024, aby se členské státy mohly připravit na vydávání povolení výjimek v nakládání s nimi. Tyto druhy totiž experti používají ve výzkumu, který by neměl být jejich zařazením na seznam invazních druhů omezen. V případě dalšího přírůstku, jesence okrouhlolistého, je pak účinnost odložena až na rok 2027. Z dalších rostlin jsou nově za invazní druhy považovány i rdesno mnohoklasé, keř Hakea sericea a řasa Rugulopteryx okamurae.
Pokud někdo, jako zájmový, nekomerční chovatel, vlastní zvíře považované za invazní druh, může si ho ponechat na dožití. Zároveň ho však musí registrovat a zabránit jeho dalšímu rozmnožování a úniku. „Komerční subjekty mají dvouletou lhůtu, od data zařazení druhu na unijní seznam, aby za podmínek stanovených nařízením vyčerpaly své zásoby,“ dodala Pospíšilová.
Zákon o invazních druzích nabyl v Česku účinnosti počátkem letošního roku. Jeho cílem je omezit šíření invazních druhů rostlin a zvířat v Česku, je také reakcí na nařízení EU. Aktuálně zařazené druhy budou experti v přírodě sledovat, v případě nově zjištěného výskytu by měli včas zasáhnout a vznikající populaci odstranit.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
