Srp 1, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Lidé mohou ode dneška v soutěži Adapterra Awards svými hlasy podpořit projekty, které pomáhají českým městům, budovám či krajině s adaptací na změnu klimatu. Vybírat mohou z 18 projektů, které postoupily do finále čtvrtého ročníku celostátní soutěže. Počinu, který od veřejnosti získá nejvíce hlasů, bude udělena Cena sympatie. Vítěze dalších soutěžních kategorií vybere odborná porota. Výsledky pořadatelé vyhlásí 2. listopadu. Soutěž pořádá Nadace Partnerství a společnost Integra Consulting pod záštitou ministerstva životního prostředí.
Do soutěže se letos podle Martina Andera z Nadace Partnerství přihlásilo 67 projektů, meziročně o 34 méně, které nominovali jejich investoři a projektanti nebo zástupci veřejnosti. Do finále soutěže postoupilo 18 projektů, které pracují s adaptačními opatřeními na změnu klimatu. Soutěžit budou v hlavních kategoriích Volná krajina, Zastavěné území, Náš domov a Pracovní prostředí. Uděleny budou rovněž speciální ocenění pro projekty na území Prahy, českého a rakouského příhraničí. Vítěze těchto kategorií bude vybírat odborná porota složená zvláště z architektů, urbanistů a krajinářů.
Nejzdařilejší projekt bude letos moci zvolit i veřejnost. Na základě výsledků on-line hlasování na webu soutěže bude udělena Cena sympatie veřejnosti. Do 15. října mohou zájemci podpořit dva podle finálové projekty, které byly realizované na území Česka, a jeden projekt v rakouském příhraničí.
Porota a veřejnost bude nejlepší projekty volit mimo jiné mezi obnovou rašeliniště u Soběslavi v Jihočeském kraji, revitalizací mokřadů v Sedmihorkách v Libereckém kraji, výstavbami či přestavbami nízkoenergetických budov nebo vznikem nového lesoparku v jihomoravských Židlochovicích.
Mezi finalisty soutěže jsou letos čtyři pražské projekty. Ty se utkají o vítězství v hlavních kategoriích a mezi sebou rovněž o Cenu Prahy. Toto ocenění tak letos může obdržet stavba radnice městské části Praha 12 s fotovoltaickou elektrárnou na střeše a retenční nádrží na dešťovou vodu, přestavba budovy pražské střední školy v Českobrodské ulici na udržitelnou, úprava Čelakovského sadů nebo soukromý projekt výstavby obytného domu Sakura v pražských Košířích.
Cenu Prahy za rok 2021 získala dvanáctá pražská městská část za projekt udržitelného hospodaření na svých zemědělských pozemcích. Radnice některé z 12 hektarů pozemků propachtovala s novou podmínkou šetrného hospodaření a o zbylé se stará sama za účasti občanů. Díky tomu byl mimo jiné vysazený komunitní sad a vznikly louky a aleje.
Soutěž Adapterra Awards navazuje na soutěž Adaptační opatření roku, kterou v roce 2015 uspořádala Integra Consulting. První ročník soutěže se uskutečnil v roce 2019 a zapojilo se do něj 24 projektů.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Čvc 29, 2022 | Mohlo by zajímat, Neživá příroda, geologie
Výzkum prostředí, v němž druhy motýlů žily před stovkami tisíc až miliony let, může pomoci jejich nynější ochraně. Podle vědkyně je to, že v minulosti utvářeli krajinu velcí býložravci, dnes patrné v nárocích části motýlích druhů. Sucháčková, jejíž práce byla mimo jiné letos oceněna prestižní Prémií Otto Wichterleho, se zabývá také studiem tuzemské populace vzácného okáče stříbrookého i projektem, který může osvětlit původ některých motýlů vyskytujících se v Česku.
„Studuji motýly a jejich propojení s prostředím, v němž žijí – co vše potřebují k životu. Zkoumám, jak toto prostředí mohlo vypadat v minulosti a co má společného se současnými nároky (motýlů) na biotop,“ řekla entomoložka. Poznamenala, že výzkum se provádí pomocí studia genetické informace motýlů a klimatického modelování. „Můžete využít současné rozšíření druhů a pomocí toho modelovat, kde druh asi mohl žít před 10.000 nebo 100.000 lety,“ uvedla entomoložka Alena Sucháčková z Biologického centra Akademie věd ČR. Mnoho motýlů je těsně spjato s určitým biotopem – například stepí, mokřady, nivními loukami či otevřenými lesy.
„Genetická informace nám zase například napoví, zda byly populace v minulosti propojené či navzájem hodně vzdálené. Náš dřívější výzkum (s kolegyní Janou Marešovou, pozn. redakce), ve kterém pořád pokračujeme, se týká toho, že když se podíváme několik milionů let dozadu, na dobu v níž se motýlí druhy vyvinuly, tak jejich životní prostředí mohlo vypadat o dost jinak než teď,“ vysvětlila badatelka.
Připomněla, že během čtvrtohor se střídaly doby ledové a meziledové. „Druhy motýlů musely nějak přežít ohromné fluktuace klimatu, musely se jim přizpůsobit,“ podotkla Sucháčková. Dodala, že z výzkumů vyplývá, že v minulosti rozsáhlá stáda velkých býložravců, jak mamutů, tak i srstnatých nosorožců, koní či turů, vytvořila unikátní prostředí, v němž se současné motýlí druhy vyvinuly a které umožňovalo přežití motýlů různých biotopů v těsné blízkosti. Vědkyně v předloňském výstupu také popsaly, že současné ostrůvkovité rozšíření mnoha druhů po severní polokouli je výsledek novodobých změn biotopů – v minulosti bylo jejich rozšíření daleko spojitější.
„Když chceme motýly chránit v současnosti, musíme myslet na to, jak to vypadalo v té minulosti a co jim asi mohlo vyhovovat,“ řekla entomoložka. „Z terénních výzkumů vidíme, že některé druhy motýlů jsou velice náročné. Pro zachování takového druhu je například třeba, aby motýl měl středně velkou živnou rostlinu obklopenou nízkou trávou, v lokalitě pak potřebuje ještě keře k úkrytu a podobně. Dlouho nám vrtalo hlavou, proč jsou některé druhy tak vybíravé, neboť pro současnou ochranu přírody je těžké jejich nároky splnit,“ uvedla Sucháčková. „A ukazuje se, že je to pravděpodobně důsledek právě toho, že se tyto druhy vyvinuly v mozaice krajiny, kterou vytvářela ta velká zvířata,“ konstatovala badatelka.
Letos v červenci Sucháčková také studovala populaci okáčů stříbrookých, kteří v Česku žijí už jen na rašeliništích na Šumavě a na Třeboňsku. „Zkoumali jsme je metodou zpětných odchytů (…), díky kterým je možné vypočítat, jak dlouho jednotlivec žije, jak daleko doletěl, kolik je tam samců a samic či jaká je velikost populace,“ přiblížila výzkum Sucháčková.
„Další velký projekt, na kterém pracuji, je ‚barcoding‘ motýlů z území Česka,“ dodala badatelka. Podotkla, že v genetice jde o označení krátkého úseku DNA, u hmyzu se obecně využívá mitochondriální DNA, který se tradičně využívá pro identifikaci těžce poznatelných vzorků. „My se na to zkusili podívat jinak, protože díky tomu, že se ‚barcoduje‘ hodně, existuje velká databáze se vzorky z celého světa. Vzali jsme jednotlivé druhy denních motýlů a pomocí programu jsme popsali rozšíření mitochondriálních linií uvnitř každého druhu,“ dodala Sucháčková.
„Pak lze vidět, kde se jednotlivé linie stýkají a kde se u nás vzaly linie, které jsou v České republice. Jestli jsou propojeny spíše se západní Evropou, s východní Evropou, Itálií, nebo zda existuje samostatná genetická linie ze střední Evropy,“ řekla Sucháčková. Článek o poznatcích z výzkumu by měl vyjít v příštím roce.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Čvc 27, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Provozovatelé Pohádkové zahrady v Pardubicích, ve které se starají o opuštěná zvířata, na podzim vysázejí na vycházkové ploše stromy. Rozšíří tam místa, kde se návštěvníci i zvířata mohou v letních horkých dnech ukrýt do stínu. Zvířata v létě jsou aktivní ráno a večer, kdy teploty nejsou tak vysoké, přes den pak odpočívají ideálně ve stínu, řekla Vojířová. Zahrada se stará se převážně o hospodářská zvířata, zachráněná z nevhodných podmínek. Je jich asi 200. Zařízení se ale také stalo záchrannou stanicí pro divoká zvířata, lidé tam nosí například zraněné ptáky.
„Spolupracujeme se záchrannou stanicí Žleby a Pasíčka. Lidé z Pardubic a okolí volají nás, nosí nám nalezená divoká zvířata. Zachráněnou sýkorku nemohu dát mezi papoušky, proto stavíme novou voliéru. Lidé nám přes sezonu přinesou tak deset zvířat měsíčně, ideální je, když je po vyléčení pustíme zase do přírody,“ řekla provozovatelka Romana Vojířová.
Bažantnice je skoro hotová, bude v klidné části zahrady pod stromem. Bažanty často srazí auto, mladé jedince pak třeba uloví a poraní pes. „Je to více než pětimetrová voliéra, je vysoká, bažanti potřebují klid, nestresovat se, na strom si mohou vylétnout,“ řekla Vojířová. Zahrada se snaží být připravená na všechny varianty, mít zázemí pro maximum druhů drobných zvířat.
„Snažíme se pomoci rychle. Nová voliéra bude stát 100.000 korun, zaplatíme ji z burzy filantropie. Peníze se snažíme získávat s dotačních projektů. Máme vstupné. Také nám hodně pomáhají dobrovolníci tím, že se starají o zvířata,“ řekla Vojířová.
Hodně zvířat není v Pohádkové zahradě v ohradách, ale chodí volně po areálu. Lidé si mohou pohladit či nakrmit koně, oslíka, kozy a nebo prase Olivu. Ve voliérách jsou například handicapovaní papoušci nebo osiřelé chůvičky, kterým zemřel majitel a dědicové je nechtěli.
„Máme například hrdličky od kouzelníka. Když zestárl, nevystupoval, měl ptáčky zavřené v krabici na balkoně. Lidé nám zavolali, řekli o nich. Papoušci jsou často bez nožiček, mají špatná křidýlka,“ řekla Vojířová.
Jeden z novějších obyvatel zahrady je mýval Jája, zatím je v kleci sám, po kastraci mu chtějí pořídit samičku, aby měl společnost. Sameček byl součástí chovu exotických zvířat, majiteli ale zemřela manželka, tak se rozhodl, že všechna zvířata prodá. Mývala nikdo nechtěl, dodala Vojířová.
Autor: Pohádková zahrada
Zdroj: ČTK
Čvc 27, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ministerstvo počítá s příjmy téměř 38,7 miliardy korun, z čehož 18,6 miliardy korun pokryjí peníze z evropských fondů bez financí ze společné zemědělské politiky. Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery mají být 19,9 miliardy korun, daňové příjmy necelých 112 milionů korun. Výdaje financované nebo spolufinancované z evropských peněz budou téměř 18,8 miliardy korun. Oproti původnímu návrhu se tyto částky nezměnily.
O 300 milionů korun více však vzrostou výdaje MŽP na ochranu klimatu a ovzduší, a to na 3,8 miliardy korun. Dotace Státnímu fondu životního prostředí ČR zůstává stejná, tedy přes 9,6 miliardy korun. To se týká i peněz na ochranu přírody a krajiny, které jsou 1,9 miliardy korun a technické ochrany životního prostředí ve výši 3,4 miliardy korun. Na platy zaměstnanců a platby za provedenou práci MŽP letos vyhradilo přes 968 milionů korun.
Důvodem navýšení schodku státního rozpočtu pro letošní rok z 280 miliard na 330 miliard korun jsou například miliardové náklady na další růst důchodů, na úsporný tarif energií nebo na zvládnutí uprchlické krize.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvc 26, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Plochy zasažené požárem u Hřenska se v budoucnu zřejmě rychle zazelení. Při obnově lesů bude třeba dbát na skladbu dřevin snášejících teplá a suchá období, řekl Jan Krejza z oddělení xylogeneze a tvorby biomasy Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Podle Krejzy mohlo sice požár urychlit, že v lesích zůstalo ležet dřevo napadené kůrovcem, roli však hraje více faktorů.
Krejza řekl, že v území se striktní ochranou přírody se při obnově bude muset nejspíše zvolit takzvaný sukcesní vývoj. „Což znamená, že hned po skončení požáru, po vychladnutí ploch, tam začnou nalétávat pionýrské dřeviny, jako je třeba bříza osika, které jsou schopny tu plochu relativně rychle osídlit,“ popsal vědec. Jako pionýrské jsou označovány druhy, které osidlují nově vzniklé nebo poničené lokality.
„A pak se les začne přetvářet až na dřevinnou skladbu, která je to finální stadium. Což by v důsledku klimatické změny měly být smíšené porosty, porosty s převahou listnatých dřevin,“ dodal Krejza.
Upozornil, že by mělo jít o druhy schopné snášet období sucha, která budou stále častější. „U nás je nejtypičtějším příkladem dub,“ uvedl expert. Na plochách, do kterých mohou lesníci zasahovat, se podle Krejzy dá jít zpočátku podobnou cestou jako ve striktně chráněných zónách. „Lesníci mají možnost tam vysít přípravné dřeviny, ale s nimi je do budoucna určitě třeba pracovat. Tím, že se přípravné porosty pionýrských dřevin rozvolní a bude se tam vnášet finální dřevina,“ popsal Krejza s tím, že musí jít opět o vhodnou skladbu druhů.
„Většinou i na takto zasažených plochách něco přežije. A to co tam přežije, je schopné i nějakou budoucí generaci založit. Takže já věřím, že plochy se rychle zazelení, ať buření nebo pionýrskými dřevinami,“ uvedl vědec. Buřeň je lesní plevel, který roste na holinách a půdách určených k zalesnění, jde například o trávy či kopřivy.
K tomu nakolik mohlo rozšíření požáru ovlivnit vytěžené dřevo napadené kůrovcem ležící v lesích, Krejza uvedl, že jde o jeden z faktorů. Dalšími jsou horké teplotní vlny, nedostatek srážek i samotné založení požáru. „Když tam zůstanou kmeny, do toho spousta dřeva po kůrovci, tak je oheň nejspíše schopen se šířit daleko rychleji,“ konstatoval vědec.
Starosta města Krásná Lípa Jan Kolář dnes řekl, že oheň nemusel České Švýcarsko zasáhnout v takovém rozsahu, pokud by napadené dřevo v lesích nezůstalo. Podle mluvčího Národního parku České Švýcarsko Tomáše Salova by ale mimo jiné bylo nutné odvézt z lesů i vrstvy dekády staré hrabanky, která dobře hoří.
Požár v Národním parku České Švýcarsko, který vypukl v neděli, zatím nemají hasiči pod kontrolou. Dnes byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu, který umožňuje povolat k zásahu jakýkoliv potřebný počet jednotek. Nyní je jich v terénu 80, což je celkově přes 400 hasičů, pomáhají mimo jiné i letadla.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Čvc 26, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Film režiséra Jana Hoška Planeta Praha, který navazuje na dokument Planeta Česko, doprovází stejnojmenná kniha. Snímek vznikající dva roky do kin vstoupí 4. srpna. Záběry nečekaných zvířecích sousedů obyvatel metropole zaznamenalo deset kameramanů díky nejmodernějším technologiím z výjimečné blízkosti. Autoři dnes snímek představili novinářům.
„Knížku chápeme jako rozšíření filmu, doplňuje to, co se nedalo natočit. Publikace má 67 kapitol, z nichž se každá věnuje jinému fenoménu. Víceméně představuje město tak, že popisuje příležitosti, které dává přírodě, ať už živočichům – tak rostlinnému světu,“ řekla Jana Kostelecká z nakladatelství Jakost.
Kniha vznikala souběžně s natáčením filmu, za kterým stojí režisér Hošek se štábem odborných spolupracovníků a filmových kolegů. Odborníci se stali autory knižních textů, kameramani fotografy.
Film s rozpočtem 20 milionů korun mimo jiné odpovídá na otázky, jak se dostali mufloni z Kunratického lesa do areálu Thomayerovy nemocnice, proč sídlí volavky v zoologické zahradě, z jakého důvodu slípka zelenonohá nemá ráda nutrie, o co mezi sebou bojuje mravenec stepní a mravenec otrokářský nebo proč vlaštovky čekají na první metro.
„Všechny záběry byly složité a časově náročné. Točit zvířata v jejich prostředí při přirozeném chování je složité, řadu témat se nám proto nepodařilo realizovat,“ uvedl Hošek. Komentář k filmu namluvil Jiří Macháček.
Planeta Praha nabídne skrze zvířecí hrdiny nový pohled na pražská místa, kde by člověk divočinu nečekal. Slípka zelenonohá se uhnízdila v odkalovací nádrži bubenečské čistírny odpadních vod, sokol stěhovavý hnízdí na komíně v Holešovicích a myšice křovinná se narodila kousek od hrobu Franze Kafky na Novém židovském hřbitově.
Málokdo by také tušil, že Petřín je pražským domovem plcha velkého, který tu možná žil dřív než lidé, a nádrž Slatina v Dubči slouží jako nocoviště pro statisíce středočeských špačků. A díky tomu, že v Praze skoro nikdy nezamrzá Vltava, přestali někteří ptáci migrovat na jih.
„Cílem filmu Planeta Praha je inspirovat diváky k objevení příběhů našich blízkých zvířecích sousedů, kterým většinou nevěnujeme pozornost. Zároveň bychom je chtěli motivovat k větší zodpovědnosti k přírodě nejen v Praze, ale ve všech městech a k zachování její rozmanitosti,“ dodal Hošek.
Přírodovědné dokumenty patří u českých diváků k nejoblíbenějším, většina produkce se však zaměřuje na exotická zvířata v dalekých krajích. Režisér Marián Polák už ale snímkem Planeta Česko dokázal, že tuzemská příroda nabízí vzrušující prostředí. Jeho divácky úspěšný dokument ukazující dobrodružství zvířat a rostlin žijících často na nečekaných místech byl nominován na cenu Český lev za rok 2018 a na Cenu pro nejlepší evropský dokumentární film pro děti a mládež.
Autor a zdroj: ČTK
Čvc 21, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Jaroslav Kosina z Mikulčic sesbíral a vylisoval 20.037 čtyřlístků, je českým rekordmanem. Našel také velký počet jetelových pěti i vícelístků, dokonce jeden desetilístek a jeden jedenáctilístek. Z poloviny jeho čtyřlístkové sbírky dnes pelhřimovské Muzeum rekordů a kuriozit sestavilo chodník měřící 56 metrů a 40 centimetrů. I to je rekord, řekl dnes novinářům Miroslav Marek z agentury Dobrý den, která spravuje databázi českých rekordů. Sám přidal do Kosinovy sbírky čtyřlístek z roku 1955.
Říká se, že štěstí přináší jen darovaný čtyřlístek, ani Jaroslav Kosina všechny nalezené nevylisoval. „Vy jste rozdal spoustu štěstí a já si nejsem jistý, jestli jste vy nějaký čtyřlístek dostal,“ řekl Marek. Sběrateli věnoval čtyřlístek uložený v deníčku z vojny svého otce.
„Já si myslím, že hlavní štěstí jsem měl v loňském roce, kdy v Mikulčicích a okolí postihlo lidi tornádo, a mně, možná díky těm 20.000 čtyřlístkům, se to vyhnulo,“ řekl sběratel. Jaroslav Kosina začal čtyřlístky sbírat v roce 1996. „Shodou okolností, když jsem šel z autobusu, tak jsem se podíval do trávy a našel jsem tam tehdy, já nevím, jestli 500 nebo 600 čtyřlístků na jednom místě,“ zavzpomínal. Čtyřlístky prý nehledá, prostě je vidí. Nachází je hlavně od dubna do května. „Jestli si někdo myslí, že čtyřlístky rostou na tom samém místě každý rok, tak to není v žádném případě pravda,“ řekl ze své zkušenosti.
Čtyřlístky podle něj není umění natrhat, ale vylisovat je a dát do takového stavu, aby vydržely. „Protože to jsou stovky hodin práce převážně po nocích,“ řekl novinářům. Letos si sběratel dal pauzu. „Je to velká námaha na oči a na čas. Můj hlavní cíl bylo překonat hranici 20.000 čtyřlístků, což se mě za loňský rok podařilo,“ uvedl. I tak dnes v Pelhřimově hned utrhl tři čtyřlístky. Ve své sbírce má Jaroslav Kosina i 5475 jetelových pětilístků, 470 šestilístků a 137 sedmilístků. Osmilístků a devítilístků má po pěti.
Čtyřlístkový chodník dnes pracovníci agentury sestavili v zahradě expozice Zlaté české ručičky. Je složený z laminovaných desek formátu A4, v nichž je celkem 9998 vylisovaných čtyřlístků. Bránu ze čtyřlístků mohou návštěvníci v dalších dnech vidět v pelhřimovském muzeu rekordů.
Autor: Muzeum rekordů (Pelhřimov)
Zdroj: ČTK
Čvc 20, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
O účast na mezinárodním festivalu Ekofilm v Brně letos usilují autoři 243 dokumentů z více než 50 zemí světa. Největší zájem projevili filmaři ze Spojených států, Německa a Česka. Z přihlášených filmů vybere dramaturgický tým 25 nejzajímavějších, které postoupí do finálové soutěže. Nejstarší environmentální filmový festival v Evropě se uskuteční v Brně od 12. do 15. října, oznámil dnes za pořadatele Vratislav Vozník.
„Stejně jako v minulých letech je znatelný nárůst tématu orientovaného na společenský aktivismus, kterému se věnují tvůrci napříč generacemi. Ať už se jedná o apel na udržitelnost, filmové rekonstrukce lokálních katastrof způsobených korporacemi, právní odpovědnost nebo vhled do života aktivistů, osvětlení motivací a kauz, které zní společností,“ uvedla vedoucí dramaturgického týmu Jitka Kotrlová.
Pětadvacítka vybraných snímků bude soutěžit ve třech kategoriích – Krásy přírody, Středoevropské filmy a Krátké filmy. Organizátoři udělí také Cenu prezidenta festivalu a Hlavní cenu festivalu ministryně životního prostředí.
„Letos nás čeká velmi těžké rozhodování, kvalitních filmů je přihlášeno mnoho, všechny zpracovávají důležitá témata, ale do hlavních soutěžních sekcí je možné vybrat pouze 25 filmů. Rozhodovat při výběru bude proto i zastoupení témat, která by měla navzájem souviset, doplňovat se a nabídnout našim divákům různé pohledy na otázku vlastní i společenské odpovědnosti vůči klimatu a životnímu prostředí,“ doplnila Kotrlová.
Filmy budou reflektovat společenské výzvy spočívající v přípravě měst na měnící se přírodní podmínky, udržení vody v krajině, zajištění energie a potravin nebo snížení dopadů lidské činnosti na planetu.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvc 17, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Česká Třebová na Orlickoústecku po roce dokončila výstavbu kompostéru na skládce v Třebovicích. Stála 46,5 milionu korun. Bude součástí regionálního centra pro nakládání s odpady. ČTK to řekl jednatel městské společnosti Eko Bi Zdeněk Řehák.
„Provozujeme skládku komunálních odpadů, součástí skládky je nově kompostárna. Máme tady menší dotřiďovací linku, kterou bychom chtěli do budoucna také zlepšit, pořídit sem klasickou dotřiďovací linku,“ uvedl Řehák. Městská firma sváží odpad i z okolních obcí, s kterými má smlouvu. Nabídne jim i služby kompostárny. Její kapacita je kolem 5000 tun ročně. Zpracuje bioodpad nebo například čistírenské kaly.
„Pět obcí a přidružené části České Třebové, se kterými spolupracujeme, mají zájem. Hledáme i jiné zákazníky a hledáme odbyt na kompost. Chceme kompost nechat certifikovat a dodávat i velkoodběratelům,“ řekl jednatel.
Kompostárna je zatím ve zkušebním provozu, produkovat kompost by mohla v příštím roce. Její zařízení nejprve drtí bioopad, směs se potom kropí a prohřeje a následně opět promíchává. V poslední etapě se materiál třídí na jemnou směs a hrubší kompostovou směs a fermentuje. Vyrobit kvalitní kompost trvá podle Řeháka zhruba čtyři měsíce.
Třídit bioodpad v České Třebové mají možnost lidé v rodinných, ale také v bytových domech. „V současnosti máme dobře vybaveno město bionádobami. Zatím je naše první zkušenost, že se lidé bohužel musí pořád vychovávat, od bytových domů je bioodpad nejhorší. Lidé tam hází kde co,“ řekl Řehák.
Cílem odpadového centra v Třebovicích je maximálně snížit množství odpadu ukládaného na skládku, jak nařizuje nový odpadový zákon. Pokud by se to nepodařilo, poplatky za skládkování, a tím i pro domácnosti by se dramaticky zvýšily. Město má proto ještě připravený projekt na dotřiďovací linku, která by třídila odpad ze žlutých a modrých kontejnerů. „Máme studii připravenou, uvidíme, jak se budou vyvíjet ceny a dotace,“ dodal Řehák.
Už náklady na kompostárnu stouply z původního plánu zhruba o 7,5 milionu korun. Stavěla se na nestabilním podloží, stavební firma musela jinak řešit konstrukční vrstvy a plochy, což stavbu prodražilo. Stouply i ceny stavebních prací a materiálu. Stavební část měla stát 24 milionů korun, nakonec to bylo víc. Za tři stroje na výrobu kompostu dalo město 15 milionů korun, jejich ceny se v průběhu roku nezměnily, uvedl Řehák.
Autor: Česká Třebová
Zdroj: ČTK
Čvc 15, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Prostějovské muzeum otevřelo výstavu s unikátní kolekcí trofejí parohaté a dutorohé zvěře. Několik desítek zvířecích lebek převážně z Afriky a Asie pochází ze sbírky soukromého sběratele Jaroslava Šmída z Uherskohradišťska. Vytvářet ji začal v roce 2004. Trofeje doprovází také informace o zvířatech, včetně jejich fotografií z přírody. Expozice s názvem Parohatí a dutorozí – Historické trofeje z celého světa bude otevřená do 9. října, řekla kurátorka výstavy a geoložka Muzea a galerie v Prostějově Vladimíra Jašková.
V Prostějově sedmdesátiletý sběratel vystavuje jen část své rozsáhlé sbírky. Svou kolekcí dokázal v minulosti již zaplnit například pět velkých místností v historickém loveckém zámku v Chropyni, kde vystavoval pouze trofeje dutorohých. „Dohromady mám ve sbírce 90 druhů dutorohých a zhruba 30 druhů parohatých. Po kusech trofeje spočítány nemám,“ řekl Šmíd. K vytvoření unikátní kolekce vedl sběratele, který není ani lovcem ani myslivcem, celoživotní zájem o přírodu. „Nemůžeme totiž chránit to, co neznáme. To je mé motto,“ doplnil sběratel.
Rodák z obce Modrá na Uherskohradišťsku vztah k přírodě a lásku ke zvířatům získal již v dětství díky svému dědečkovi Františku Šmídovi, bývalému starostovi obce. Svou sbírku vystavoval například několikrát také ve Skanzenu Modrá. Trofeje shání většinou na aukcích anebo na burzách. Umístěny jsou na dřevěných vyřezávaných podložkách.
Výstava této sbírky představuje ve dvou sálech trofeje dutorohých i parohatých zvířat. „Mnohem méně je veřejnosti známa exotická dutorohá zvěř. Tito sudokopytníci, na rozdíl od parohatých, svoje rohy neshazují, ale naopak jim během života dorůstají. Ve vystavené sbírce najdeme vzácné exempláře antilop, gazel, impal, buvolů, turů, ovcí a koz a také kozorožců, přímorožců, vodušek a pižmoňů,“ uvedla geoložka Vladimíra Jašková.
Návštěvníci zde najdou například trofeje zvířat, jako je argali Marco Polův nebo tahra himalájského, ve sbírce je i lebka vidloroha amerického, což je jediný zástupce dutorohých, který svoje rohy shazuje, doplnila kurátorka. Pozornost návštěvníků přitáhne i trofej čtyřrohé ovce Jákobovy nebo čtřyrohé kozy bezoárové.
Kolekce návštěvníkům představí také parohaté exempláře jelenů, jako je muntžak, sambar, axis, barasinga, wapiti nebo jelen milu. K těmto parohatým exemplářům patří ale také třeba nejběžnější lovená zvěř v ČR, kterou je srnec obecný. Jedním z posledních přírůstků sbírky je trofej srnčíka čínského, který jako jediný z jelenovitých nemá parohy, ale tesáky dlouhé až osm centimetrů, dodala Jašková. Výstava byla otevřena ve čtvrtek, 1. září ji doprovodí komentovaná prohlídka, návštěvníky provede majitel sbírky.
Autor: Prostějovské muzeum
Zdroj: ČTK
