V novém kole dotací na výměnu kotlů za ekologičtější je zatím v Libereckém kraji vyčerpána zhruba polovina ze 108 milionů korun, které jsou k dispozici. O peníze mohou žádat jen domácnosti s nízkými příjmy a senioři. Od 1. července, kdy úřad příjem žádostí zahájil, jich dostal 400, další zájemci tak ještě mají šanci, řekl dnes novinářům krajský radní pro rozvoj Jiří Ulvr (Starostové pro Liberecký kraj). Žádosti je možné podávat do 31. srpna.
Po zkušenostech z prvních dotačních kol, kdy se u krajského úřadu tvořily velké fronty, které provázely i potyčky žadatelů, je už možné žádosti podávat jenom elektronicky. Největší zájem byl hned první den, v první minutě dorazilo 147 žádostí. „Do deseti dnů pak musí lidé doplnit písemné podklady k žádosti. Kotel musí vyměnit nejpozději do dvou let od schválení dotace,“ doplnil Ulvr. Po uzavření smlouvy je podle něj navíc možné v případě potřeby na základě vystavené faktury zažádat o zálohovou platbu, která může dosáhnout 60 procent schválené dotace.
Dotace jsou v tomto čtvrtém kole určené jen nízkopříjmovým skupinám, což znamená, že průměrný čistý příjem na člena domácnosti v roce 2020 nepřesáhnul 170.900 korun. Žádat o dotaci mohou také domácnosti seniorů nebo lidé, kteří pobírají invalidní důchod. „Na tepelná čerpadla je možné získat až 180.000 korun, na kotle na biomasu 130.000 korun a v případě plynového kondenzačního kotle maximálně 100.000 korun,“ řekl Ulvr. Ty plynové už ale musí být vyměněné do 30. dubna nebo jejich výměnu museli žadatelé do stejného data závazně objednat.
Liberecký kraj má s dotacemi na výměnu kotlů za ekologičtější několikaleté zkušenosti, první dotace rozdělil v roce 2016, od té doby podpořil více než půl miliardou korun výměnu bezmála 4600 kotlů. V předchozích kolech bylo možné získat 80 procent potřebných peněz a v oblastech se zhoršeným ovzduším ještě o pět procent víc. V novém kole může dotace pokrýt až 95 procent nákladů na ekologické vytápění. „Největší zájem je o dotace na tepelná čerpadla,“ dodal Ulvr.
Přehled dotací v předchozích kolech v Libereckém kraji
Lépe zvládat stres způsobený suchem nebo vysokými teplotami mohou révě vinné pomáhat probiotika. Vědci z Mendelovy univerzity jejich působení testují od roku 2019 ve vinohradech Vinařství Pavlov ze skupiny Bohemia Sekt.
„Problémem posledních let je, že srážky nepřichází ve správný moment a rostliny jsou vystaveny permanentnímu stresu. Rostliny postižené suchem jsou častěji napadány škůdci a jsou náchylnější k chorobám,“ uvedl ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt Libor Výleta.
Negativní vliv sucha na rostliny se většinou snaží vinohradníci snižovat pomocí kapkové závlahy, vědci nyní testují vliv probiotik. „Přípravky založené na mikroorganismech, jako jsou probiotika, mají více funkcí. Stimulují přirozené fyziologické funkce rostliny i ve stresových podmínkách, jako jsou sucho a vysoké teploty. Dále pozitivně působí na imunitní systém, takže mohou doplňkově zlepšovat imunitu rostlin. Výhodou je, že jde o přírodní řešení,“ uvedl Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity v Brně.
Probiotika vědci na rostliny aplikují dvakrát nebo třikrát za rok, na rostlinách postřik nezanechává žádné stopy a může tak být použit i těsně před sklizní. „Ukázalo se, že probiotika podporují tvorbu zásobních látek a rostlina tak na jaře vyrovnaněji raší a roste, přestože byl předchozí rok pro ni stresový,“ dodal Pavloušek.
„Abnormalit a teplotních výkyvů je čím dál více, v létě bývá i teplota okolo 35°C. To se projevuje na stavu vody, u mladých výsadeb už bývá nutností kapková závlaha a postupně hrozí, že problém nastane i u starších vinohradů, což jsme dříve neznali. Proto hledáme a zkoušíme nové možnosti, které by stres u rostlin zmírnily,“ dodal Výleta.
Drony, letecké snímky i senzory v tůních by měly do budoucna pomoci v boji s přemnoženými komáry v oblasti lužních lesů Litovelského Pomoraví. Postarat se o to chtějí v projektu podpořeném grantem z norských fondů zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty. Vědci do boje s tímto obtížným hmyzem, který znepříjemňuje v oblasti život tisícům lidí, nasadí letecké snímky, senzory v tůních i drony cíleně aplikující speciální chemický postřik proti komářím larvám.
Odborníci na geoinformatiku, ekologii, hydrobiologii, zoologii a biochemii ve spolupráci s městem Litovel a menšími obcemi společnými silami vytvoří sofistikovaný systém, který na území Litovelského Pomoraví umožní monitorovat početní stavy komárů v tůních, s předstihem předvídat kalamitní stavy a díky tomu včas dělat adekvátní zásahy redukující populaci komárů. „Chceme vytvořit soubor opatření, která berou v potaz ekologicky šetrné prostředky a povedou k nalezení dlouhodobě udržitelného řešení, jak účinně předcházet komářím kalamitám,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky.
Odborníci ve vytipovaných tůních instalují několik desítek bezdrátových senzorů s čidly na měření výšky hladiny, teploty vody a vzduchu. V oblasti umístí také speciální pasti, pomocí kterých zjistí informace o stavu komáří populace. Tato data v kombinaci s informacemi například o dešťových srážkách, výšce hladiny ve vodních tocích a předpovědi počasí poslouží odborníkům jako základ pro odhad dalšího vývoje počtu komárů, od kterého se bude odvíjet rozhodnutí o aplikaci chemického postřiku.
Pro získání velmi přesných dat o výškové členitosti území bude využito letecké skenování v kombinaci se skenováním z dronů. Při cíleném chemickém postřiku hubícího komáří larvy v tůních odborníci použijí zemědělské drony s nádržemi o objemu 16 litrů, které umožňují automatický let i dávkování chemického prostředku. „Drony budeme používat pro aplikaci postřiku v oblastech bez stromů, především na zaplavených loukách,“ doplnil Jakub Miřijovský.
Populaci komárů se obce v okolí lužních lesů snaží redukovat od roku 2015 ve spolupráci s hygieniky, lesníky a odborníky ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví za pomoci chemických postřiků aplikovaných na základě mapových podkladů v papírové podobě. Podle odborníků je však tento způsob velmi náročný a komplikovaný, současné postupy jen problematicky předpovídají kalamitní situace i samotné dávkování přípravku hubícího larvy.
V lužních lesích jsou komáří kalamity poměrně časté. Nejhorší situace bývá v okrajových částech Litovle, které sousedí s lesy. Litovel kvůli opakujícím se komářím kalamitám před časem spojila síly s okolními obcemi a vytvořily společný fond na boj s tímto hmyzem.
Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Zdroj: ČTK
Povinné přimíchávání biosložek do motorové nafty a benzinu skončilo, bude dobrovolné. Omezí se také okruh vozidel podléhajících silniční dani a daňově se zvýhodní používání služebních nízkoemisních vozidel k soukromým účelům. V účinnost dnes vstupuje novela zákona o daních z příjmů a dalších zákonů, která tyto změny zavádí. Vládní předloha navíc o dva roky odkládá termín zákazu provozu starých kotlů na uhlí.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na jaře řekl, že zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty povede k jejímu zlevnění 1,50 až dvě koruny na litr. Vláda také uvedla, že dodavatelům pohonných hmot ubude administrativa spojená s vykazováním, že povinnost plní. Kromě toho Parlament již dříve schválil vládní návrh na dočasné snížení spotřební daně u benzinu a nafty o 1,50 Kč na litr. Snížení daně zatím platí do konce září, ministr Stanjura ale nevylučuje, že by mohlo být trvalé.
U benzinu trvalé snížení nebo prodloužení podle něj vláda neplánuje. Ceny pohonných hmot letos prudce vzrostly na přelomu února a března poté, co Rusko zahájilo 24. února vojenskou invazi na Ukrajinu. Ještě 23. února stál litr benzinu průměrně zhruba 37,40 koruny a nafty asi 36,40 Kč. Během dvou týdnů po začátku ruské invaze ale cena benzinu vyskočila na skoro 47,30 Kč/l a cena nafty na téměř 49,60 Kč/l. Od té doby ceny kolísají. Nyní lidé platí v průměru za benzin zhruba 48 korun, naftu pořizují o asi 30 haléřů dráž.
Další změnou, se kterou nově účinný zákon přichází, je částečné zrušení silniční daně pro vybraný okruh vozidel. Daň se platí za vozidla sloužící k podnikání. Ruší se pro osobní automobily, autobusy a nákladní auta do 12 tun. Zároveň se snižuje sazba daně pro nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun, a to na nejnižší přípustnou míru. Například nákladní automobil o třech nápravách s hmotností 22 tun a stářím do tří let by měl nově podléhat dani 5800 Kč místo současných 16.000 korun.
Zvýhodnění se dočkají i nízkoemisní vozidla. Týká se to služebních aut na alternativní pohon, například elektromobilů, které mohou zaměstnanci bezplatně využívat pro soukromé účely. Dosud v takovém případě platili vyšší daně, protože se jim základ daně zvyšoval o jedno procento vstupní ceny daného vozu. Nově to má být půl procenta. Současně se má zkrátit doba odpisování zařízení sloužících k dobíjení elektromobilů. Ambicí této podpory je též transformace vozového parku českých podnikatelů a zaměstnavatelů na nízkoemisní vozidla.
Zákon přinesl také dvouletý odklad termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Vláda argumentuje tím, že na trhu existuje omezený počet montážních společností a nedostatek výrobků, které mají být nově instalovány. Odklad se týká stacionárních zdrojů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW v rodinných domech, bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci.
Vědci zkoumají rozdíly v hlase sýčka obecného. Hlasový monitoring může pomoci šetrně získat záznamy o vývoji populace sýčků. Poznatky jsou nutné k účinné ochraně těchto sov. Česká společnost ornitologická (ČSO) a Akademie věd ČR (AV) o tom dnes informovaly v tiskové zprávě. Na výzkumu spolupracují experti z ČSO, AV a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JČU). Sýček patří v Česku mezi kriticky ohrožené druhy. V zemi žije zhruba stovka párů.
Teritoriální houkání každého sýčka má podle odborníků charakteristickou melodii, díky které dokáže rozeznat své sousedy a známé od potulných samců – možných soků.
„Již řadu let při každoročním monitoringu zaznamenáváme hlasové odpovědi samců. Nahrávky následně analyzujeme a zpracováváme do tzv. schematických spektrogramů, ze kterých vytváříme katalog hlasů našich sýčků. Díky tomuto přehledu můžeme snadno a rychle vizuálně porovnávat hlasy získané z určité lokality v průběhu několika let a zjistit, zda je oblast osídlena stále stejným samcem, nebo zda došlo k obměně ‚majitele‘ teritoria,“ sdělil Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV. Šálek, který působí i v ČSO, koordinuje projekt ochrany sýčků.
Podle ornitologů je jedním z nejspolehlivějších způsobů ověření identity sýčka jeho odchyt, kroužkování a zpětný odchyt. „Díky zpětným odchytům jsme schopni porovnat i hlasové záznamy s výsledky předešlých odchytů a určit spolehlivost identifikace samců jen na základě jejich hlasu. Pokud jsou výsledky příznivé, je možné nahradit invazivní odchyty neinvazivním nahráváním a usnadnit tak sběr důležitých dat o přežívání, přesunech a zároveň minimalizovat stres ptáků při odchytech,“ vysvětlil Šálek.
Sýček také patří ke zkoumaným druhům v projektu, který se zabývá pravidly vzniku a fungování hlasové identity u ptáků. Rozpoznatelnost hlasů totiž neplatí u všech zvířat a za každé situace. Výzkumník Pavel Linhart popsal, že ve dvou významných lokalitách v Nizozemsku a v Maďarsku, kde se sýčkům velmi daří, může člověk běžně zaslechnout několik volajících samců najednou a ptáci od sebe často sídlí jen několik desítek metrů. Tehdy může být podle Linharta pro ptáky obtížnější správně rozeznat své sousedy.
„Proto jsme na obou lokalitách pořídili nahrávky a genetické vzorky houkajících samců, které chceme porovnat se záznamy získanými v České republice. Zajímá nás, zda mají sýčci hlas ve vysokých hnízdních hustotách rozpoznatelnější a proces individuálního rozpoznávání tím ostatním jedincům svého druhu usnadňují,“ vysvětlil zoolog z Přírodovědecké fakultě JČU.
„Zajímá nás, co nám hlasy mohou prozradit o průběhu hnízdění, nebo jak a kdy mladí samci trénují svůj teritoriální hlas,“ uvedla studentka Lucie Hornátová, která na výzkumu spolupracuje. „Podařilo se nám analyzovat hlasový projev jednoletého samečka a ukázalo se, že jeho hlasový projev nebyl oproti starším jedincům tak ustálený,“ zmínila Hornátová jeden z prvních výsledků.
Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně připravují návrh prvního českého vesmírného dalekohledu, optimalizovaného na ultrafialovou část světelného spektra. Chtějí jej využít k výzkumu kilonov, tedy srážek a splynutí neutronových hvězd, provázených gravitačními vlnami a záblesky gama záření. Výzkum kilonov může přinést nové poznatky o vzniku prvků těžších než železo. „Mezi tyto prvky patří například zlato a platina,“ řekl novinářům vědecký koordinátor mise Norbert Werner.
Vesmírný dalekohled bude umístěný na malé družici s váhou kolem 150 kilogramů. Po detekci gravitačních vln se rychle natočí směrem, odkud vlny přicházejí. Pak začne kilonovu snímkovat v ultrafialové části světelného spektra, kterou zvládá jen málo současných dalekohledů. „Jedním z nich je Hubbleův vesmírný dalekohled, který je ale velký, a získat tam pozorovací čas je velmi drahé a těžko dostupné,“ uvedl Werner.
Projekt QUVIK vede Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU). Zatím je v přípravné fázi. Vědci nejprve zpracují detailní studii s přehledem technologií, které bude potřeba vyvinout, a zpřesněnými náklady. Nynější odhady se pohybují kolem 20 milionů eur (495 milionů korun). Od Evropské výzkumné agentury dostali na studii jeden rok, pak se rozhodne o dalších krocích. Družice by se mohla na oběžnou dráhu dostat kolem roku 2027, uvedl Juraj Dudáš z VZLU. Do studie se zapojí také výzkumné centrum TOPTEC zaměřené na kosmickou optiku a společnost Pekasat, která navrhne komunikaci s družicí.
„Naším úkolem bude připravit pozemní segment na přenos velkého objemu dat z družice a zajistit téměř nepřetržitý kontakt mezi řídícím střediskem a družicí,“ uvedl ředitel Pekasatu Michal Tulek. Kromě kilonov umožní dalekohled pozorování planet obíhajících kolem jiných hvězd, než je Slunce, dále pozorování supernov, hvězdokup nebo záření z jader galaxií. Kilonovy jsou ale podle Wernera priorita – skýtají značný potenciál nových odpovědí na fundamentální otázky vesmíru.
Střední zemědělská škola v Čáslavi na Kutnohorsku bude při výuce používat autonomního polního robota. Pořízení stroje dnes schválili krajští radní, předpokládané náklady jsou 4,7 milionu korun, informoval mluvčí hejtmanství David Šíma.
Robota lze využívat při setí řepky, kukuřice, cukrovky, slunečnice, obilovin nebo k sázení jahod. Škola chce zakoupit i příslušenství, jako jsou například prutové brány, radličková plečka, rotavátor nebo secí stroj. Příslušenství umožní plečkování, vláčení prutovými branami, zpracování půdy nebo monitoring porostů a půdy díky použití automatických senzorů.
„Stejně jako v jiných oborech i v zemědělství se neustále objevují nové technologie. A protože chceme pro naše žáky kvalitní výuku, která je připraví na aktuální trendy, musíme investovat do nových metod,“ uvedl krajský radní pro vzdělávání a sport Milan Vácha (STAN). Střední zemědělská škola Čáslav připravuje inovativní výukové centrum, jehož součástí bude i polní robotika. Středisko umožní studentům získávat dovedností například v plánování, sběru dat, jejich vyhodnocování, ale i zkušenosti s údržbou a řešením případných problémů.
Autor: Střední zemědělská škola v Čáslavi na Kutnohorsku Zdroj: ČTK
Rozvoj oběhového hospodářství, tedy opětovného využití produktů, materiálů a zdrojů, v Česku komplikuje nejasná definice odpadu a výrobku. V tiskové zprávě to uvedl Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle svazu chybí i recyklační kapacity a na jejich výstavbu je třeba více peněz.
Podle svazu podmínky pro rozvoj oběhového hospodářství nezlepšil ani nový zákon o odpadech, který je platný od loňska. Svaz tvrdí, že naopak zkomplikoval pohled na to, co je a co už není odpad. „Kvůli nejasné definici podniky často neví, v jakém režimu s danou surovinou nakládat. Pro odpad totiž platí jiná pravidla než pro výrobky například v logistice, v některých případech si navíc firmy nově musí zabezpečit i povolení od ministerstva průmyslu a obchodu k provozu zařízení k využití odpadů. V minulosti stačilo pouze vyjádření krajského úřadu,“ kritizují zástupci svazu.
Zákonem je tak podle svazu považován za odpad třeba pryžový granulát z rozemletých pneumatik, ačkoliv pro podniky, které s ním nakládají, už je to surovina k výrobě. „Jako jeden krok k řešení navrhujeme připravit komoditně definované vyhlášky na odpad a surovina pro další výrobu,“ uvedl Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Podle svazu také nestačí částky vyhrazené na recyklaci v Národním plánu obnovy (NPO) či Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). V NPO je to jedna miliarda korun, v OP TAK 2,5 miliardy korun. „Programy se sice správně zaměřují i na oblasti cirkulární ekonomiky, nicméně na výstavbu recyklačních zařízení a zajištění dalších opatření k vyšší cirkularitě je potřeba mnohem více prostředků, než jsou schválené alokace,“ sdělil Čížek.
Podle Petra Jonáka z představenstva svazu pak firmy často narážejí i na to, že ve veřejných zakázkách neuspějí s produkty z recyklovaných surovin kvůli vyšší ceně. Jonák míní, že by měl stát více využívat takzvané zelené veřejné zakázky, které zohledňují dopad produktu na životní prostředí. Rozvoj oběhového hospodářství v ČR patří k cílům plánu odpadového hospodářství pro roky 2015 až 2024. Jeho aktualizaci v květnu schválila vláda. Plán uvádí nutnost podpory využití odpadů jako zdrojů surovin, růstu jejich recyklace, postupné omezení skládkování využitelných odpadů i zákaz skládkování těchto odpadů od roku 2030, což vyplývá z nové odpadové legislativy.
Míra skládkování je v Česku stále vysoká, předloni na skládky putovalo 48 procent komunálních odpadů. MŽP má i Strategický rámec cirkulární ekonomiky do roku 2040, který loni v prosinci schválila vláda. Formuluje opatření k posílení oběhového hospodářství.
Cílem Evropské unie do roku 2035 je recyklovat 65 procent veškerého komunálního odpadu. „Podle údajů MŽP Česká republika v roce 2020 materiálově využila 39 procent komunálního odpadu. Má tedy například oproti Německu, které už jich nyní recykluje přes 65 procent, co dohánět,“ uzavřel svaz.
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity (MENDELU) zjišťují, jak znovu využít ve stavebnictví dřevo pocházející ze zbouraných staveb. Dosud končilo ve spalovnách, vědci z něj zkoušejí vyrobit takzvané OSB desky, jejichž spotřeba s poptávkou po dřevostavbách roste. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.
„Přidávání recyklátu se celosvětově řeší hlavně ve výrobě dřevotřískových desek, u OSB desek ale zatím ne. Přitom potenciál je v této oblasti obrovský a souvisí s rozmachem dřevostaveb, které lze po skončení jejich životnosti znovu použít právě na zpracování do OSB desek, což plně koresponduje s principy cirkulární ekonomiky,“ uvedl Tomáš Pipíška z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.
Vědci ve své laboratoři napodobují proces výroby OSB desky. „Třísky z již použitého dřeva mají oproti těm z čerstvě pokácených stromů nižší vlhkost. Na laboratorní úrovni můžeme nastavovat různé parametry výroby třísek, včetně vlhkosti vstupního materiálu,“ dodal Pipíška. Dodal, že cílem vědců je vytvoření ideálního postupu při výrobě třísek, analýza vlastností a výroba prototypů OSB desek, které by mohly mít lepší vlastnosti než desky vyráběné tradičním postupem.
S odborníky na zpracování dřeva spolupracují také odborníci z Provozně ekonomické fakulty univerzity. Ti se budou zabývat postupem, jak firmy k využívání recyklovaného dřeva přesvědčit. „Naší celkovou motivací je opětovné využití již existující dřevní biomasy, tedy objemného dřevního odpadu s cílem maximálního prodloužení životního cyklu vícenásobným zhodnocením materiálu v nových výrobcích a oddálit tak energetické zpracování dřeva,“ dodal Pipíška.
Ke zkoumání využívají vědci trámy ze zbouraného erotického klubu Moulin Rouge poblíž centra Brna. Nejsou první, kdo tyto trámy využívá namísto jejich likvidace. Jan Fic, který s kolegy vyrábí kytary pod značkou Red Bird Instruments, letos v březnu získal z demolované budovy nařezané trámy, které poslouží na výrobu deseti kytar.
Titul Ropák roku 2021 udělili ekologičtí aktivisté bývalému ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO). Zelenou perlu za antiekologický výrok má Pynelopi Cimprichová, místopředsedkyně hnutí Švýcarská demokracie. Jde o první ženu, která tuto cenu získala. Na tiskové konferenci o tom dnes informoval Miroslav Patrik ze spolku Děti Země, který anketu pořádá. V případě Ropáka jde o jubilejní 30. ročník ankety, u Zelené perly o 27. ročník.
Brabec podle Patrika cenu získal z pěti důvodů, například za „rezignaci na vyšší obranu svěřeného veřejného zájmu při jednání o novém stavebním zákonu,“ nebo za „rozměklost rezortu při potvrzování povolených výjimek z limitů znečišťujících látek v ovzduší pro uhelné elektrárny Počerady v září 2021 a Chvaletice v listopadu 2021.“ Další kritiku si Brabec vysloužil od potorců ceny mimo jiné za přehnanou opatrnost v prosazování rychlých a účinných opatření proti globálním změnám klimatu.
Cenu za antiekologický výrok dostala Cimprichová, která podle ekologických aktivistů v předvolební debatě řekla: „Rostliny potřebují kysličník uhličitý na fotosyntézu, aby vyráběly kyslík. Nevím, jak dalece se chce tento kysličník uhličitý snížit… A z čeho budou ty rostliny žít? Z čeho nám budou vytvářet kyslík?“ Šlo o odpověď na otázku, zda Evropská unie bude v roce 2050 skutečně takzvaně uhlíkově neutrální.
Podle Patrika je bizarnost výroku v tom, že rostliny k životu sice potřebují oxid uhličitý, ale jde o to, že v současné době se rychle zvyšuje produkce skleníkových plynů včetně oxidu uhličitého. „A místo toho, aby se paní místopředsedkyně zabývala důsledky rychlého zvyšování produkce skleníkových plynů na lidskou populaci, živočichy a rostliny na celé zemi, tak se bizarně zabývá tím, zda přežijí rostliny, přestože rostliny ke svému životu budou mít dostatek oxidu uhličitého, i kdyby lidstvo okamžitě přestalo produkovat jakýkoliv skleníkový plyn,“ uvedl Patrik.
Na dalších místech v anketě Ropák roku skončili exministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) – podle ekologů za účelový odpor proti schválení novely zákona o myslivosti a za zodpovědnost při předložení nevhodných opatření pro Národní plán obnovy, dál byl poslanec Josef Kott (ANO) za to, že se dvěma způsoby snažil změnit zákon o ochraně přírody a krajiny. Druhé a třetí místo Zelené perly obsadili europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) a senátor Tomáš Jirsa (ODS).
Titul Ropák 2020 získal tehdejší vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (ANO), ekologičtí aktivisté mu přičítali několik rozhodnutí či aktivit, například zodpovědnost za schválení studie proveditelnosti pro plavební kanál Dunaj-Odra-Labe. Vítězem ankety Zelená perla 2020 se stal právě Brabec, který na otázku týkající se rychlejšího prosazování účinných opatření na ochranu klimatu občanskými aktivisty odpověděl, že „přehnaný aktivismus vráží do společnosti velký klín a je v té morální rovině téměř stejně tak nebezpečný jako samotná klimatická změna“.
