Co píší jiní

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.

Letošní olomouckou cenu Pelikán, kterou za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog každoročně uděluje dvouměsíčník Listy, získá ředitel Sluňákova-centra ekologických aktivit města Olomouce Michal Bartoš. Ekolog je zároveň zakladatelem největšího environmentálního festivalu v České republice Ekologických dnů Olomouce (EDO). Plastiku Pelikána převezme v pondělí v sále Central Muzea umění Olomouc, sdělil Tomáš Tichák z redakce Listů, které založil olomoucký rodák Jiří Pelikán v roce 1971 v exilu v Římě.

V Moravském krasu je podle speleologa Michala Šenkýře stále co objevovat. Bílá místa jsou podle něj například v lokalitě zvané Chobot poblíž Vilémovic. Podle jeskyňáře by se dalo očekávat, že oblast může ještě skrývat až kilometry neobjevených chodeb. V Moravském krasu je pětice běžně přístupných jeskyní, v sobotu to bude 100 let od otevření jeskyně Balcarka.

Česko se v důsledku klimatické změny způsobené lidskou činností potýká s častějšími a intenzivnějšími extrémními projevy počasí, jako jsou vlny veder, silné srážky, ledovka nebo sucho. Některé regiony, například jižní Morava, jsou na nízký počet srážek a teplejší počasí zvyklé více než například Vysočina, kde lidé vnímají dopady vyšších teplot a suššího období intenzivněji až v poslední době. Vyplývá to z vyjádření odborníků Ondráše Přibyly z iniciativy Fakta o klimatu a Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe).

Toxický benzen, který unikl na konci února při havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na...

Vláda schválila aktualizaci takzvaného Ekoauditu, jehož cílem je snížit administrativní a finanční...