Co píší jiní
BLOG O DĚNÍ V ENVI / EKO OBLASTI – DESATERO AKTUÁLNÍCH INFORMACÍ TÝDNĚ.
Čeští vědci objevili nové houby žijící ve slané půdě a v kořenech mořské trávy
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub žijících v prostředí s vysokým obsahem soli. Vyskytují se v mořské trávě u Mauricia a ve slané půdě v západních Čechách. Objev ukazuje, že některé druhy hub doposud spojované jen s mořským prostředím dokáží překvapivě žít i na suchozemských místech s vysokou koncentrací soli, informovala mluvčí ústavu Miroslava Dvořáková.
Ústecká zoo je velmi úspěšná v chovu zoborožců vrásčitých, přivítala 31. mládě
Zoologická zahrada v Ústí nad Labem je světovým lídrem v chovu v přírodě ohrožených zoborožců vrásčitých. V uplynulých 12 měsících se podařilo tento druh ptáka úspěšně rozmnožit pouze ve třech zoo na světě, ústecká patří mezi ně. Na svět v ní přišlo v pořadí 31. mládě, informovala mluvčí zoologické zahrady Veronika Schranková.
Liberec chce postavit na skládce největší fotovoltaickou elektrárnu ve městě
Největší fotovoltaickou elektrárnu ve stotisícovém Liberci chce do tří let postavit místní radnice na rekultivované skládce Zlaté návrší v průmyslové zóně Sever v Růžodole, řekl náměstek primátora Vojtěch Prachař (ANO). Vyrůst by měla na ploše sedmi hektarů a ročně by mohla vyrobit kolem 8,6 gigawatthodin elektrické energie. Náklady na výstavbu radnice odhaduje na 290 milionů korun, pokusí se na ni získat evropskou dotaci. Projekt je ale teprve na začátku, radní města zatím schválili záměr.
Ekologická soutěž Adapterra Awards má 18 finalistů, lidé hlasují o Ceně sympatie
Z 57 projektů zaměřených na boj proti suchu, přehřívání měst a adaptaci na změny klimatu vybrala porota soutěže Adapterra Awards 18 finalistů. Ucházejí se nejen o vítězství v jednotlivých kategoriích, ale také o Cenu sympatie, o které rozhodují lidé hlasováním na webu. Projekty mohou zabodovat i v letošní speciální kategorii zaměřené na opatření proti povodním, informoval o tom David Kopecký.
Experti: Obnova krajiny po lesních požárech může být poměrně rychlá
Obnova krajiny po rozsáhlých lesních požárech závisí na typu území a druhu vegetace, nicméně může být poměrně rychlá. Shodli se na tom odborníci. Například České Švýcarsko se po požárech v roce 2022 začalo obnovovat rychle a není tam potřeba velké lidské účasti. V zemědělské krajině a vinicích by byla ale situace jiná a příroda sama nemůže obnovu zajistit. S požáry se aktuálně kvůli vysokým teplotám potýkají Turecko, Albánie, Španělsko či Bulharsko.
V ČR a Polsku začal na několika místech projekt na obnovu a ochranu lesů
V České republice a Polsku začal na několika místech projekt Life Model Forest, který se zaměřuje na obnovu a ochranu vybraných lesů. Potrvá sedm let a týká se 20 lokalit. Bude se zabývat mimo jiné třeba problémem nedostatku starých a mrtvých stromů nebo otázkou šíření invazních druhů rostlin a živočichů. Zástupci projektu s rozpočtem více než 200 milionů korun o tom informovali.
Evropské organizace varují před unáhleným snižováním ochrany vlka
K odmítnutí navrhovaného evropského snížení ochrany vlka obecného vyzvalo přes 75 evropských nevládních organizací, včetně českého Hnutí Duha Šelmy. V otevřeném dopise adresovaném vládám všech členských zemí EU, poslancům národních parlamentů i médiím organizace upozorňují na to, že krok prosazovaný vedením EU postrádá vědecký a právní základ a může být soudně zrušen.
Operační program Životní prostředí podpořil od roku 2007 přes 32.000 projektů
Téměř v každé druhé obci v Česku je alespoň jeden projekt podpořený z evropských dotací programu Životní prostředí (OPŽP). Od roku 2007 podpořil program více než 32.000 projektů zaměřených na ochranu přírody, hospodaření s vodou, snižování energetické náročnosti budov či zlepšování kvality ovzduší. V aktuálním období od roku 2021 do roku 2027 je pro program vyčleněno 53,9 miliardy korun. Program financují evropské fondy, Evropská komise by podle ministerstva měla částku navýšit o dalších devět miliard korun.
Průzkum: Češi klimatické změny vnímají, za šetrnější zdroje ale připlácet nechtějí
Většina Čechů vnímá negativní dopady klimatických změn, za šetrnější zdroje energie však připlácet nechce. Omezit svůj komfort či platit více za udržitelnější produkty je ochotno 12 procent z nich. Jakékoliv klimatické změny naopak zcela odmítá asi šest procent obyvatel. Vyplývá to z průzkumu agentury IPSOS pro společnost E.ON, kterou zástupci obou firem představili.
Klimatologové: Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě
Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné. Shodli se na tom klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Upozornili na to, že vznícení v přírodě se ve většině případů spojuje především s lidskou činností a poté faktory, jako jsou vyšší teploty či delší sucho, napomáhají šíření.
Vstupenku do Tiských stěn na Ústecku lze koupit on-line, obec se tak brání návalu
Turisté mířící do Tiských stěn na Ústecku si nově mohou vstupenku koupit on-line. Obec v CHKO Labské pískovce spustila rezervační systém, aby předešla náporu turistů a frontám u pokladny, kde bylo doposud možné platit pouze hotově. Cílem je rozložit návštěvnost do delšího období, lidé v systému vidí, kolik zájemců si už lístek koupilo, řekl starosta obce na Ústecku Jiří Turek (nez.).
Vědci zmapovali rozmanitost houbových partnerů rostlin
V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd ČR (AV ČR). Podle autorů jsou mykorhizní houby přehlíženou, ale zásadní složkou suchozemských ekosystémů. Studie byla publikována v časopise Nature.























